january january komentáře u knih

☰ menu

Modrá sféra Modrá sféra Jeffery Deaver

Detektivka s předhánějícími se hackery byla zábavná, na dovolenou bych ji doporučila. Ale ty neustálé plot twisty, “sociální inženýrství” u každé druhé postavy a hacker beznadějně zamilovaný do učitelky klavíru na mě působili trochu “béčkově”. Postava vraha měla fakt štěstíčko, že měla tak nevýrazný vzhled, že se dovedla převléct úplně za kohokoli.

16.04.2020 3 z 5


Osvícení Osvícení Stephen King

King v dodatku ke knize Pod kupolí napsal, že mu editorka v mnoha místech poznačila “rychleji, rychleji, ztrácím se”. Osvícení na mě působilo, jakoby mu takové editorské poznámky nepředcházely. Děj byl na místech roztahaný s ubíjejícími popisy. Námět oživlé budovy byl ale geniální; působící mi přišla prezentovaná možnost, že posedlá mohla být Wendy, ale “ředitel” se rozhodl pro Jacka. Také mi přijde zajímavé, jak některé čtenáře rozčilovala Wendy a některé Jack. Skoro jako v té Jackově nedokončené hře ;-)

16.04.2020 4 z 5


Dopis Dopis Kathryn Hughes

Ajaj. To nešlo. Styl psaní ala žačka deváté třídy snažící se napsat román. Mám pocit, že někde to zavinil překlad (z určitých vět jsem cítila anglické fráze), nicméně dialogy příšerné. Dva dvacetiletí chlapci odněkud z průmyslové části Anglie vedou v hospodě u piva rozhovor způsobem: "Bývali jsme kamarádi již od dětských plen!" "Dnes večer ti na tancovačce najdeme věrnou manželku!"/Postava, která se po několika letech rozhodne odejít od manžela, který ji bije, si počká, až se její manžel vzbudí, aby mu to novinku mohla před odchodem oznámit./Lidé se osudově zamilovávají během pěti vteřin a následně cítí neuvěřitelnou bolest, pokud vidí svou osudovou lásku (se kterou nikdy nepromluvili) ve společnosti někoho jiného./Vážně byly v roce 1914 v Anglii v parku veřejné záchodky? Někoho to asi baví, mně se snižovalo během četby IQ.

23.02.2020 1 z 5


Probudím se na Šibuji Probudím se na Šibuji Anna Cima

Před nějakou dobou jsem si pročítala své komentáře ke knihám a až jsem se podivila, kolikrát zmiňuji, že mě postavy v knihách štvou. Ovšem na postavy z této knihy jsem se každý den těšila. Stejně tak mě bavil příběh i mnoho výborných nápadů od “rozdvojení” po odkrývání života fiktivního japonského spisovatele. Bavil mě styl a jazyk, kterými byla kniha napsaná, i místa, kde se příběhy odehrávaly. Jen toho nadpřirozena na konci bylo možná víc než jsem čekala. Na konec si překvapivě nemohu stěžovat, přijde mi, že doslovně popisovat následné události už nebylo vůbec potřeba. Konec mě mrzel, protože to byl konec knihy, kterou jsem si moc užila. Opravdu nesmírně milá četba.

29.01.2020 5 z 5


Nevítaný host Nevítaný host Shari Lapena

Čtyři hvězdy v rámci žánru "nenáročné dovolenkové počtení". Jasně, není to žádná vyšší dívčí. Kniha se čte (stejně jako ty předchozí) velmi snadno a děj je velmi dobře představitelný a odsýpá. O zápletce je těžké napsat cokoli tak, aby nebylo nic vyzrazeno. Tato kniha mi celkem připomíná styl Agathy Christie, nicméně Hercules Poirot v detektivce Smrt na Nilu řekl něco ve smyslu, že každý detail příběhu musí být v závěrečném odhalení vysvětlen, jinak to není pravé vyřešení případu. Zde bych to aplikovala na závěr, kdy spousta motivů a stínů minulosti hlavních hrdinů do příběhu nakonec vůbec nezapadala, což je podle mě hrozná škoda. Že čtenář neměl v průběhu knihy šanci uhodnout, kdo je pachatel, nevnímám jako chybu - umocňovalo to atmosféru nevědomosti, jakou museli prožívat aktéři knihy, kteří se také navzájem neznali. Pokud si někdo chce přečíst velmi podobný, ale naprosto geniální příběh podobného charakteru (a náhodou ten příběh nečetl), pak Deset malých černoušků je naprostá nutnost.

10.01.2020 4 z 5


Povznesení Povznesení Stephen King

"Co jsem to právě přečetla??... řekla jsem si po přečtení; nicméně v opačném slova smyslu. Opravdu moc hezká novela.

26.10.2019 4 z 5


Smrtící bílá Smrtící bílá Robert Galbraith (p)

Mně nevadí, že je kniha dlouhá. Nevadí mi, že je to napůl román a napůl detektivka. Ale ať má proboha čtenář alespoň trochu šanci se chytit. Překombinovaný příběh s několika nesouvisejícími zločiny, nesouvisejícími motivy, vedlejšími dějovými linkami a se spoustou falešných stop.... Byla jsem chvílemi napjatá k zbláznění, ale na konci jsem koulela očima a přemýšlela, zda šlo vymyslet ještě zamotanější příběh, a z vysvětlovací kapitoly jsem téměř dostala tik jako postava Billyho. Podobný problém jsem měla už i s druhým dílem: kdokoli může být vrah, všichni mají motiv, všichni můžou lhát, kterákoli stopa může být falešná.
A teď k ústřední dvojici. Jsem ráda, že nejsem jediná, na kterou hlavní dvojice působí taky tak všelijak. Neodolatelná Robin bez pudu sebezáchovy a věčně kouřící Strike s nepochopitelnými city a myšlenkovými pochody ve vztahu k ženám. Chápu, že svět není černobílý, ale pokud mi při čtení lezou dvě hlavní postavy svým chováním na nervy, tak je něco špatně. Zajímalo by mě, zda jejich povahy jsou záměrem autorky nebo si myslí, že snad v někom vzbuzují porozumění, když si ve skutečnosti za vše mohou sami svým hloupým chováním. Nechápu, proč se z Robin, v prvním díle vylíčené jako sympatická, celkem pohledná holka, která řeší případy právě svojí obyčejností a nevinností, musel stát někdo mezi Black Widow a trojskou Helenou.
Podepsala bych se pod komentáře od: SONP a mynonka.

16.10.2019 3 z 5


Outsider Outsider Stephen King

Budu tu opakovat polovinu komentářů. Naprosto geniální první polovina, kdy jste vhozeni do již rozjetého detektivního příběhu. A pak... se to nějak pozvolna zvrtne. Na scénu vstoupí nová postava, která je tak charismatická až je otravná. Kdyby nebyly karty odkryté, tak si myslím, že "Outsiderem" je tahle osoba, protože okamžitě vše ví, vše jí je hned jasné a vše blahosklonně vysvětlí ostatním. Konec = odkdy píšete takové patosy pane Kingu?
Překlad na spoustě míst kostrbatý, o názvu knihy nemluvě.
P.S. Pobavila mě poznámka uživatelky Manyna, že je to příběh strašidelný leda pro mexické dítě.

12.08.2019 3 z 5


Skleněný pokoj Skleněný pokoj Simon Mawer

Odpad z principu. Mám dojem, že tato kniha je úspěšná jen a pouze kvůli ústřední “postavě” vily a okolnostem, které ovšem autor nevymyslel! Vše, co je fikce, je definicí průměru. Ačkoli o vile Tugendhat mnohé vím, už navždy budu mít slavnou onyxovou zeď spojenou s oním fiktivním a pošpiňujícím důvodem, proč ji původní majitel nechal do domu instalovat. Proto odpad jako souhlas s pocitem potupy a rozhořčení dcery původních majitelů. Ploché, až otravné charaktery dle stejné šablony a zbytečné a špatně napsané sexuální scény i romantické výlevy tu jsou v komentářích zmíněny hodněkrát. Když jsem ke konci knihy zjistila, že do příběhu přibyly další otravné postavy, myslela jsem, že mě trefí. Koneckonců i samotné vile se moc pocty nedostalo - na mě to působí, že si autor pustil jedno desetiminutové videjko o domě a zapamatoval si pouze to, že je v něm unikátní obývací pokoj oslavovaný pro svůj prostor a světlo, což opakuje v knize pořád dokola a stále stejně.

01.06.2019 ztráta času


Jiná Británie Jiná Británie Jiří Hošek

Poutavější, dojemnější a lépe napsané než leckterý román. Zejména oceňuji, že mě autor nejen že seznámil se spoustou událostí a situací, ale nahlodal ve mě zvědavost se dozvědět ještě víc a po dočtení kapitol si dohledávat další informace, fotky či videa.

25.01.2019 5 z 5


Pod kupolí Pod kupolí Stephen King

Předem - mám ráda Kinga a mám ráda dlouhé výpravné romány. Tohle byla skoro moje smrt - zapnutím čtečky jsem se ve dvou vteřinách dostala do městečka pod kupoli a nemohla jsem ji téměř odložit.

07.01.2019 5 z 5


Jméno větru Jméno větru Patrick Rothfuss

Kniha měla výborné pasáže a nechci rozepisovat to, co už je tu v komentářích několikrát - je to takový méně chytlavý Harry Potter. Nicméně, kniha měla i slabší pasáže - pro mě natolik slabé, že jsem knihu dokonce dvakrát odložila (jsou to přesně ty pasáže, co zmiňuje Eslem). Poprvé jsem se k ní zase vrátila a začetla se s chutí, nicméně v druhé části, kde začíná bláblá červená knihovna jsem ji odložila nadobro.

07.01.2019 3 z 5


Hana Hana Alena Mornštajnová

Uf. Asi nejrychleji mnou přečtená kniha. Při čtení poslední třetiny jsem ji nemohla ani na chvíli odložit - měla jsem pocit, že nemohu Hanu nechat v příběhu samotnou. Kniha je poučná ze dvou směrů. Prvním je příběhové seznámení s hrůznou dobou před, během i po válce. Druhým je velké varování před lidmi i vlastní neuvážeností. V závěru knihy Hana říká větu, že určití lidé sice nezavili válku, ale kvůli jejich lžím dopadla tak, jak dopadla. Ta věta pro mě byla dost zásadní k zamyšlení. Lži ostatních jsou totiž jedna věc, ale ohrožení sebe i druhých kvůli vlastní sobeckosti a naivitě je věc druhá. Zvlášť pokud za ně někdo zaplatí tak moc.

27.12.2018 5 z 5


Za zavřenými dveřmi Za zavřenými dveřmi B. A. Paris (p)

Tak předně: kniha je nesmírně čtivá, do vlaku/letadla/na pláž ideální. Je to jedna z mála knih, kde mi nevadilo vyprávění v první osobě v přítomném čase. ALE. Je to opravdu s prominutím hovadina všech hovadin. Naprosto nereálný příběh - jen tak namátkou bez spoileru: i policajti jsou tak blbí, že jim stačí casually říct, že vaše žena vypadá úplně normálně, akorát má takovou speciální poruchu - tvrdí, že ji doma držíte násilím. A policajti co? Tak samozřejmě vám to věří a ještě vás politují a vyděšenou ženu, která je prosí na kolenou, aby jí pomohli, ignorují. A na těchto vratkých základech stojí celý příběh, který má na první pohled obrovský potenciál.

10.10.2018 2 z 5


Vražda ve Slopákově Vražda ve Slopákově Daniela Kapitáňová

Na úvod bych měla podotknout, že knihu jsem četla v originále a je možné, že slovenština jí prostě přidala šmrnc. Já se totiž nemohla od knihy odtrhnout, chvílemi jsem se smála nahlas a chvílemi jsem byla vážně napjatá. Kniha je vtipnou oddychovkou, pro milovníka detektivních postav jak ušitá. A naopak tleskám “rozuzlením”, které dokonale seděly - ke Columbovi prostě patří geniální vrah, Magrait zase jen mlčky pozoruje atd. atp.

18.09.2018 5 z 5


O původu kultury: Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce O původu kultury: Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce Lenka Ovčáčková

Publikace se skládá ze čtrnácti příspěvků různých autorů z různých oborů - pojítkem je téma "kultura". Ano, je to celkem mišmaš. Jeden z autorů to v doslovu otevřeně přiznává a odvolává se na malé číslo příspěvků a nemožnost seřadit příspěvky tak obsáhlého interdisciplinárního tématu podle nějakého jasného pořadí. Já si osobně vůbec nemyslím, že tohle je problém publikace. Je mi to skoro až trapné napsat, jelikož oceňuji jakoukoli snahu o interdisciplinaritu, ale většina autorů této knihy prostě neumí psát (zdůrazňuji, že ne všichni, to by nebylo fér, ale většina určitě). Neumí psát tak, aby si jejich příspěvek někdo s radostí přečetl. Tak například nerozumím tomu, proč měli někteří autoři (někdo víc, někdo trochu méně) zapotřebí používat cizí výrazy, když v českém jazyce existují naprosto běžné odborné ekvivalenty. A proč to museli dělat v každé větě? Občas to působilo jakoby si zapnuli Thesaurus a nastavili "nahradit všechna slova cizími výrazy". V některých příspěvcích byly v každé větě v závorce dva citační odkazy, takže jsem na konci věty nevěděla, co bylo na začátku, a musela očima stále přeskakovat v textu. Kniha se mi četla naprosto hrozně (až na výjimky samozřejmě), i když šlo o témata ve skutečnosti zajímavá. Některé úseky mi způsobovaly bolehlav a říkala jsem si, že někteří autoři snad museli udělat text co nejhůře čitelný jako nějaký interní vtípek. Jsem zvědavá na případné další komentáře, třeba to tak přišlo jen mně.

Abych to shrnula: Pokud se v problematice orientujete, z knihy se nic moc nového nedozvíte. Pokud se v ní neorientujete, nerada bych vás podceňovala, ale kniha není napsaná extra srozumitelně.

12.08.2018 2 z 5


Skála Skála Peter May

Jedna z mnou nejrychleji přečtených knih, tak čtivě napsané to bylo! Děj se odehrával v úžasném prostředí, až mě detektivní linka přestala zajímat a chtěla jsem vědet víc o životě na ostrově Lewis. Jediný problém mám v tom, že mně Fin - tedy hlavní postava - přišel jako pěkný blb (jak by řekla Marseili - mizera), a přemíra šokujících odhalení na posledních stranách mi přišla už přitažená za vlasy.

18.07.2018 3 z 5


Na odvrácené straně Na odvrácené straně Anthony O'Neill

Autor kromě detektivní zápletky vymyslel i originální prostředí - sci-fi svět s vlastními pravidly a tudíž i dost netradičními postavami. Příjemné počtení, místy dost vtipné, místy pěkně napínavé.

14.07.2018 4 z 5


Příběh předka Příběh předka Richard Dawkins

Asi budu opakovat ostatní uživatele. Dawkins je prostě romanopisec a neuvěřitelně obdivuji jakým způsobem dokáže napsat populárně naučnou knihu. Kromě "příběhu předka" seznámí čtenáře i se řadou vědeckých teorií, metodologickými postupy a spoustou zajímavostí.

29.06.2018 5 z 5


O původu člověka O původu člověka Charles Darwin

Kniha mě hrozně překvapila. Jednak tím, jak čtivě byla napsaná, ale hlavně tím, jakými poznatky na konci 19. stol. Darwin disponoval. Také mě překvapily jeho úvahy, kterými se celkem přesně trefoval do dnešních poznatků. Nicméně knihu doporučuji pouze těm, kteří se v problematice evoluce a biologie orientují, přece jen Darwinova kniha tu a tam obsahuje přežité nesmysly či nepřesnosti.

10.05.2018 4 z 5