Jejda komentáře u knih
Koupila jsem oba díly synovi k Vánocům a nečekaně se sama začetla a přečetla a fakt dobrý!
Fabulovat na tak závažné téma, když existuje tolik očitých svědectví, mi připadá, jako neúcta k těm, kdo utrpením skutečně prošli. Kniha mě zklamala . Je to takový průměrný slzoždím ze kterého přímo trčí, že byl psán na efekt.
Knihy mého otce Václava Kličky se mi špatně hodnotí, neboť je znám od útlého dětství (tatínek svá díla rád předčítal nahlas už z rukopisu mamince a podle zájmu i nám dětem. Noční orel mě moc nebavil, je to spíše téma pro kluky, ale mám s tímto dílem spojené jiné zážitky. V SSSR totiž tato kniha mezi dětmi, v té době, vyloženě "frčela" a tak nám denně plnily poštovní schránku dopisy od sovětských pionýrů. No a já jsem byla tehdy asi ve čtvrté, nebo páté třídě a dostala jsem za úkol na ty dopisy odpovídat. Což mě hrozně nebavilo, ale občas se mezi těmi dopisy od pionýrů vyskytly i docela úsměvné příběhy. Tak psal tatínkovi jeden chlapec přímo z nemocnice, že se zkoušel naučit létat a skončil se zlomenou nohou. Skočil snad z nějakého kurníku, či co. Jinak tedy, kdyby to někoho zajímalo, tak svému otci jsem věnovala celou knihu Trosečník sibiřský. https://www.databazeknih.cz/knihy/trosecnik-sibirsky-386057
Je to hnus, velebnosti! :-( Vychovala jsem 4 děti, ale nedovedu si představit ani v nejzlejším snu, že bych jim z podobné knihy něco předčítala. Podle mého názoru by tato kniha měla být zakázána, neb zavání pedofilií.
Vkládám popáté tento komentář, který mi byl odsud již čtyřikrát odstraněn a na svém názoru si trvám. Jo a knihu jsem (sice s obrovským sebezapřením a odporem), ale přečetla! Všech 31 stránek!
Po přečtení téhle knihy jsem se, před téměř padesáti lety, rozhodla jít na SUPŠ. Mám k ní tedy velmi osobní vztah a nemohu objektivně hodnotit.
Vzpomínám si, že jsem Trifidy zhltla za jeden den během nemoci před mnoha lety ! Ten film se ovšem podle mého názoru moc nepovedl.
Nevím, jestli se pustím i do dalších dílů, neb nejsem skalní fanda tohoto žánru. Naslouchače jsem si ale přečetla s chutí. Autorka opravdu umí.
Kultovní kniha naší generace toužící po životě ve svobodné zemi. Důležité zkrátka je...aspoň to zkusit!
Četla jsem shodou okolností přímo v roce 1984 ale domnívám se, že je tato kniha bohužel aktuální i dnes.
Když se vám dostane do rukou tato výpravná bohatě ilustrovaná knížka, přepadne starší ročníky možná i lehká nostalgie. Dokonale zpracovaná obálka s ilustracemi od Františka Lopoura připomíná knihy z šedesátých let ilustrované Zdeňkem Burianem.
Tuto knihu, která mě zlákala právě svým grafickým zpracováním, jsem tedy prvotně zakoupila pro svá vnoučata. Jelikož jsem ale dobrodružné knihy o přírodě a indiánech v dětství velmi milovala, nedalo mi to a nakoukla jsem do textu. A nelituji toho!
Zjistila jsem totiž, že dítě ve mně stále ještě žije a já jsem náhle sledovala osudy hrdinů knihy se stejným zaujetím, jako kdysi v osmi-desíti letech, jsem hltala příběhy Sejdžo a jejích bobříků, nebo knihy od E.T. Setona, J.Londona , či J.O. Curwooda.
Na rozdíl od výše jmenovaných autorů, obsahuje ovšem kniha J.Vrány ještě tajemnou nadstavbu mystikou opředené Mluvící hory.
Nádherná kniha, která obohatí každého přemýšlivého čtenáře.
Krásná kniha formou i obsahem! Kromě popisu pohnutých osudů samotného autora a jeho rodiny, zde najdete taky mnoho zajímavých informací o mnoha zajímavých, veřejně známých, lidech. Vřele doporučuji!
Kultovní kniha našeho mládí (konec šedesátek-začátek sedmdesátek).
Kniha se čte jedním dechem. Není to pouze odborné pojednání ale poutavé, vzrušující a zároveň velmi lidské vyprávění...Škoda, že autor před čtyřmi dny podlehl zákeřné nemoci. :-( Čest jeho památce!
Knihy manželů Tomášových zřejmě opravdu není třeba komentovat.
Geniální kniha! Pilát Pontský a Sovětské rusko a Ďábel a do toho...mluvící kocour! Stojí za to přečíst aspoň třikrát!
Krásné vtipné oddechové...Doporučuji nejen všem milovníkům zvířátek.
Když jsem přečetla Hobita poprve za hluboké totality, zapůsobil na mě jako paprsek světla v temné sluji beznaděje.