Jeninas komentáře u knih

"Chci tě tak, až mě to bolí..."
Začátek mě moc nebavil. Čekala jsem, že mě Dean nezaujme, přece spí s holkama v obýváku a celkově se chová jako vůl. Ale vyklubal se z něj milý kluk, který prostě jen upřímně miluje sex na všemožné způsoby. Když potká holku, se kterou ho to baví opakovaně, je překvapený, ale bere, co mu život nachystá. Allie je typ na vážný vztah, ale po rozchodu se Seanem se rozhodne přestat přemýšlet - a ejhle, ono to funguje a plíživě se z toho stává něco víc. Je to takový nekonvenční díl, který asi ledaskomu rozšíří obzory ;-)

6 27.02.2020

"Vykřičela bych si i plíce, kdyby měly být obětovány pro slovo, kterým začínal sám život."
Víte, co je super? Jak si v prvním díle myslíte, že sklenařské území je hrozné, že to není nic než zmar. Pak se seznámíte s nížinami a najednou se vám po těch smradlavých sklenařích stýská :+D. Protože lidstvo si vážně nezaslouží dlouhověkost. Ukřivdění obyvatelé nížin nezapomínají na svoji nenávist a vybíjí si ji na několikáté generaci sklenařů, kteří důvod sporu zapomněli už dávno. Zároveň ten, který to nejvíc zamotal, už je dávno někým jiným. Zjišťujeme, že nic není tak černobílé, jak by se mohlo zdát - a to miluju. Příběh se stal ještě vrstevnatějším, než jsem čekala. A ten konec? To je jasná pomsta za naříkání čtenářů nad zpomalením dynamiky v Naslouchačovi. Jsem natěšená na pokračování!

12 23.02.2020

Úvodní část je dlouhá (tvoří zhruba první třetinu). Vykreslený svět ve mně zanechal množství otázek, ledacos zřejmě vysvětlí další díly. Atmosféra je tísnivá, často se mi chtělo plakat, což úplně nevyhledávám. A přesto to stálo za to! Kniha je moc hezky napsaná. Jelikož vznikla v češtině, užívala jsem si pestrou slovní zásobu bez potřeby nahrazovat v hlavě slova zvukomalebnějšími. Obdivovala jsem, jak nenuceně autorka skákala v dlouhých časových úsecích. Ilan mi občas přišla zbytečně hysterická, ale neumím zhodnotit chování 12letého dítěte. Je zvláštní, že příběh je nejnapínavější pár kapitol před koncem, pak zvolní. Výsledek? Nebyla tam prvoplánová láska a stejně jsem se nemohla odtrhnout. Kdybych nedala plný počet hvězd, zachovala bych se nespravedlivě.

10 19.02.2020

Začátek mi připadal nereálný, asi proto, že jsem v pubertě taky doufala, že se mi u dveří objeví nádherný kluk, podívá se se mnou na film a strašně moc mě bude chtít (nic takového se samozřejmě nestalo). Prvačka Grace byla hodně naivní. Jako vážně, vrhnout se na kluka, kterého zná osm dní a naštvat se, že si to nechce nadšeně rozdat s pannou?! Druhačka Grace nebyla o moc lepší: když její kluk podléhal depresi, místo aby ho podpořila, naštvala se a on to zase žehlil. Mno nevím, nevím, měla jsem tendenci stát spíš na Loganově straně. Předchozí díl se mi líbil rozhodně víc.

3 11.02.2020

Garrett je jedním z mála hrdinů, kterého bych si z fleku nabrnkla pro sebe (dobře, za celý můj život je teprve druhý - za Eragonem :-D). I když musí být zpočátku šokem pro každou holku, která nevyrůstala s bratrem, protože servítky si rozhodně nebere. Navíc je ukázkou kluka, který nezná normální hodný holky, jen "týmovky". Hanna má naprosto adekvátní reakce a celkově je to sympatická hlavní hrdinka. Když vtrhla do sprch, pobavila mě jak dlouho nikdo. Jsou každý jiný, ale oba si prošli něčím těžkým a to je k sobě táhne. Příjemná knížka s hromadou sexu, co bych za takový návod v pubertě dala!

14 01.02.2020

"Člověk má vždycky co ztratit."

Věk hrdinů jsem se od počátku snažila ignorovat. Kaz mě přesto štval svojí nepřirozenou genialitou - připomínal mi trochu Kvoteho z Jména větru. Ale když se na scéně objevili Nina s Matthiasem a začali po sobě štěkat, vydržela jsem, a nakonec si mě získali i ostatní :). Sakra, je to dobrý příběh: velký únos, při kterém se dozvídáte osobní příběhy jeho aktérů. Kniha je tak napínavá od začátku do konce; je tam hodně přátelství a lásky, ale taky hodně smutku. Autorka je skvělá vypravěčka, smekám!

3 25.01.2020

"Čekám, že dospěješ, Eastone. Je ti osmnáct. Bůh pomáhej lidem mimo Baywiev, protože tě na ně pošlu."
Příběh dojíždí do cíle značně hlemýždím tempem. Nezažrala jsem se do něj tak jako do linky Elly a Reeda, i když mi vztah Hartley a Eastona byl tak nějak milejší a bližší. Felicity je totiž taková mrcha, až jsem nevěřila, že by toho byla schopná. Stejně neuvěřitelné bylo chování Hartleyny rodiny. Pár kapitol před koncem jsem dokonce otevřela radši (už potřetí!) Him sérii od téže autorky a knihu nechala ležet. Takže přestože Eastona žeru a Callum mě na konci strašně potěšil, víc než průměr dát nemůžu :-'(

2 07.01.2020

Gideonova a Savina novela mě moc nebrala a ta jeho velká gesta taky ne - asi bych celou knihu nedala. Na nejstaršího Royala to sedělo, ale stejně strhávám hvězdu.
Zato Easton mě bavil: jeho flegmatické a přitom ztrápené myšlenkové pochody, hořkosladký život, zklamání a samota. Ne, nevadilo mi, že řešil problémy tak, že se zlil a pak pokazil, co mohl. Protože to je Easton-takhle funguje. Méně zajímavá holka než Hartley by ho z toho nevytrhla. Děj je plynule líný a konec překotný, moc napětí nečekejte.

1 31.12.2019

"...když o tom nebudu vtipkovat, pravděpodobně se z té vidiny rozbrečím a to nepřichází v úvahu."

Celou dobu jde o to, kdo, s kým a proč - a najednou je tu vražda? To mě trochu zklamalo. Na druhou stranu bylo zajímavé sledovat, jak se nespoutané chování celé rodiny Royalových stalo nepřímými důkazy a (skoro?) dostalo Reeda do vězení. Tenhle kluk na mě fakt udělal dojem - protože navzdory vzteklé povaze začal dělat taková životní rozhodnutí, která ochrání především jeho blízké. Líbilo se mi, že do toho šli s Ellou spolu, ať si o tom myslí, kdo chce, co chce. A Steve byl důkazem, že děvkaře nejvíce potrestáte krásnou dcerou. Vraha jsem neuhodla hned, napadlo mě to až v průběhu, ale já na detektivky nejsem.

1 26.12.2019

Po konci předchozí knihy jsem očekávala něco jiného, ale proč ne... Mohla by mít podtitul: Před těmihle Royaly není úniku. V prvním díle jsem ještě odolávala, ale ve druhém už to nebylo možné. Ellininým odháněním Reeda jsem se hodně bavila. Bavil mě i nelítostný svět přidělených rolí v Astor parku, které se pak se studenty táhnou až do konce života. A celá ta motanice intrik.
Kdybych sérii četla před 10 lety, možná by patřila mezi mé nejoblíbenější, i když jsem vždycky byla spíš na přitroublé čestné bojovníky. Teď chci syny a chci jich hodně a chci je vychovat tak, aby se s životními držkopády vyrovnávali líp než Royalovi. Což taky není pocit k zahození. Takže doporučuji 5 hvězdami, i když už jsem na to stará!

3 24.12.2019

Knihu bych doporučila těm, kterým se líbilo "Víš, že tě miluji?". Mám z ní stejný pocit, ovšem PP je o dost kvalitněji napsaná. Je jako seriály, na které jsme koukali v pubertě - o bohatých, zpovykaných a zoufalých puberťácích. Hlavní hrdinka má jiskru, což se málokdy povede. Royalovic kluci dělají hrozné věci, ale nějak je nemůžete nemít rádi, což je fakt zvrácený... A ten konec? Jedním slovem pecka!

6 23.12.2019

Strojená mluva mě tahala za uši a děj mi připadal fádní - inu, pohádkový. Vývoj vztahu mezi Rhenem a Harper byl ovšem pěkný a uvěřitelný. Co se týče rozuzlení, napadlo mě to. Kromě toho jsem ale vymyslela i jiná řešení, např. že Gray vyzná lásku Rhenovi :-D, takže předvídatelné to nebylo. Je to milá knížka, nikoliv dechberoucí. Nechci ji zatracovat, protože Dvůr trnů a růží se také rozjel až v poslední třetině a v dalších dílech už nezpomalil. Uvidíme, co přinese další díl ;-)
PS: Nakladatelství Cooboo by mělo přestat šetřit na nesprávném místě a zaplatit pořádného korektora, protože překlepy v jejich knihách jsou nedůstojné!

4 19.12.2019

Je pravda, že jsem se při četbě často smála, ovšem na mě je Blake prostě moc dětinský, takže jsem četla víceméně jen kvůli Wesovi a Jamiemu, od kterých se mi odchází jen s těžkým srdcem. Jess mi lezla na nervy už tím, že na svatbu pozvala 300 lidí, což mi nesedělo. Nad wagskami jsem obracela oči v sloup, ale z nemnoha vlastních zkušeností vyvozuji, že jsou přesně takové. Od půlky to překvapivě bylo fajn a knihu jsem dočetla na jeden zátah. Blake si mě získal hloubkou své lásky. Ocenila jsem Shakespearovo: "Co orálem zvou, i zváno jinak udělá tě úplně stejně." :-D Taky Wesova reakce u výtahu byla k zulíbání, protože svědčí o tom, že Canningovy přijal za své :) V porovnání s Him sérií však víc než průměr dát nemůžu.

6 14.12.2019

Na začátek bych ráda řekla, že bych jednou chtěla být jako Cindy (proč ji nikdo nechválí?!), protože dokáže být mámou nejen pro svých šest dětí, ale i pro Wese, který mámu potřebuje jak sůl. Je to totiž uvnitř fakt zoufalej kluk - v hlavě by pořád brečel a řval a Jamie je druhá polovina jeho duše... Jo, věřila jsem jim tu lásku a často jsem křížila nohy a občas jsem zapomínala dýchat. Nikdy bych si nepomyslela, že budu takhle vyplesklá ze vztahu dvou třiadvacetiletých kluků. V prvním díle jsem si říkala, že Jamie svou novou orientaci bere podezřele klidně, ale holt se to na něm projevilo později a v trochu jiné rovině.
A teď si přečtu Hodnýho kluka a pak to celý sjedu znovu, protože ON a MY jsou asi jediné knihy, kterým nemám absolutně co vytknout!
PS: pokud čtete v angličtině, zde najdete skvělou povídku odehrávající se po třech letech: https://www.sarinabowen.com/blog/2019/11/23/more-wesmie-this-is-not-a-drill

14 02.12.2019

Jakmile jsem začala číst, ihned jsem věděla, že s Wesem a Jamiem mě čekají skvělé chvilky. Jsou totiž roztomilí a vtipní a naprosto k sežrání. Nikdy jsem nečetla knihu o gayích a netušila jsem, jak se k tomu postavím. Ale místo nemastný holky a chlápka k pomilování tu byli hned dva takoví chlápci a tu pipinu jsem si ušetřila. Zároveň jsem zjistila, že gayové jsou v posteli úžasně vynalézaví... Takže kdybych nebyla žena, tak jsem zaručeně gay... Chápete :-D
Ale teď vážně: myslela jsem si, že je to už dneska celkem normální, že se nad tím nikdo nepozastavuje, ale došlo mi, že to není pravda. Být jiný vyžaduje odvahu jak blázen, protože na vás plno lidí hledí skrze vaši jinakost. V první řadě jste pro ně gay a až v druhé řadě něčí syn/hokejista/skvělej kluk. Přitom sexuální orientace je hluboce osobní záležitost.
Přečteno za dva dny a noc mezitím byla fakt krátká. Takže to nečtěte, pokud potřebujete psát disertaci ;-D

14 01.12.2019

"Na hvězdy, které naslouchají... Na sny, které se plní..."

Taková milá jednohubka, ve které se toho sice mohlo stát víc, ale pro Feyre a Rhysanda to bylo nepochybně podstatné. Ráda jsem to prožila s nimi! Nejvíc jsem se dojala asi při úvodním rozhovoru mezi Cassianem a Rhysem v domě jeho matky. Doporučuji všem, kteří mají rádi lyriku vztahů mezi hrdiny této série, ti ostatní by to asi uvítali spíše jako součást dalšího dílu, na který se těším jak na Vánoce!

5 27.10.2019

"Rhys je proslulý tím, že přichází s plány, ze kterých jednomu přestává bít srdce..."

Rhysandovi je přes 500, přesto nechá Feyre pobíhat světem a dělat chyby. Hodí ji do vody a plav, vladařko! Feyre se trochu topí, kdeco pokoní a ještě u toho zvládá strkat nos do cizích záležitostí... Zpočátku jsem měla pocit, že cílem knihy je týrat Tamlina, ale autorka to několikrát otočila, to ona umí bravurně. Co se týče dynamiky děje, je tam pár hluchých míst a některé situace se už moc často opakují (třeba plané vyhrožování zabitím) a nakonec to vždycky všechno zapadne do sebe-možná až podezřele dokonale. Ten konec s kotlíkem a Rhysandem, to už bylo fakt moc. Je to holt pohádka... Ale já ji stejně četla s přáním, ať proboha ještě nekončí, protože postavy této série mi přirostly k srdci natolik, že všude bezmyšlenkovitě kreslím měsíc a hvězdy...

7 24.10.2019

"Vypadni ksakru z mé hlavy."

Kotlík mě spal, tohle je ksakru dobrá knížka, kterou z hlavy jen tak nedostanu! Rhysand je nejúžasnější postava, se kterou jsem se prozatím setkala. Na oko bezohledný parchant s pusou plnou pichlavých poznámek, uvnitř všímavý muž s hromadou starostí, který by pro své blízké udělal všechno na světě (a ta křídla! Na ta já skočím vždycky...). Navzdory obezřetnosti z prvního dílu jsem mu fandila jak blázen. Když měl noční můru, cítila jsem tu temnotu a když Feyre vyprávěl, kdy k němu její duše začala promlouvat, chtělo se mi plakat... Oproti Tamlinovi totiž Rhys měl odvahu vytáhnout Feyre z bahna výčitek a poslat ji do nebezpečí, aby jí vrátil smysl života. Je pravda, že mně stačí uvěřit v kouzla a v lásku, abych se nechala do příběhu vtáhnout, ale Dvůr mlhy a hněvu je propracovaná, dojemná záležitost, kterou si nepochybně zamiluje každá zasněná holka. Je úplně jedno, že se toho zas až tolik neděje a zápletky jsou řešeny takřka božím zázrakem... Stejně to musíte milovat!

13 16.10.2019

"Ty jsi také přesně taková, jakou jsem si tě vysnil."

Chápu, proč je tahle kniha tolik oblíbená. Autorka si vyhrála s popisem fantasy světa a předhodila do něj hrdince hned několik charismatických víláků - kdo by si nevybral? Já bych nepochybně měla tu smůlu, že bych skončila s blbounem Lucienem, který kdeco zvrtá! Na druhou stranu, není těch chlapů na jednu lidskou dívku až moc? Trochu to ve mně podrývá důvěru v popsanou lásku k Tamlinovi a to mi vadí, protože proto to čtu... Když Rhys sáhl Feyre na kost, vyhrkla jsem: panebože, to je ale hnusák! Ale na tom parchantovi stejně něco je... Inu, jsem na vážkách, ale určitě doporučuji a vrhám se na další díl.

3 11.10.2019

"Jsme mocní, Thorn. Pokud je svět proti nám, pak přijde čas, kdy spolu ten svět změníme."

To jsou silná slova. Kniha je dynamičtější než první díl a je napínavá až do samého konce. Nejdřív se Thorn topí v chaosu a trochu moc váhá, kdežto Lucien se snaží všechno urovnat a udělat si v hlavě jasno. Zjišťujeme, že je v něm kus empatického vládce, kterého by si každý národ přál. Příběh v sobě skrývá potenciál na pokračování (některé otázky zůstávají nezodpovězeny), to bohužel neexistuje. Na jednu stranu jsem ráda, že se to úplně nezkazilo (i když ano, jsou tam části, nad kterými jsem protáčela oči). Na druhou stranu je mi líto, že už je té něžnosti konec...

1 27.09.2019