JLČ
komentáře u knih

Ach, kdyby takových babiček bylo co nejvíce. Skutečných i literárních. Krásné, povznášející dílo, jedno z mých nejmilejších vůbec.


Tak tohle dá lepší obraz o historii, šlechtě a o životě než stovky hodin dějepisu! Nádherně, upřímně, odvážně napsané. Jedna z nejlepších novějších knih tohoto žánru, které znám. Dílo, překvapivě lehce napsané. Příběh o konzumním životním stylu této, jinak úctyhodné starobylé české šlechty, jejíž Cecílie z rodu Reventlow-Criminil, a prostopášný Leopold Šternberg, snad nejsou ti nejtypičtější představitelé.


Nehodnotím literární úroveň, ale jako dobové svědectví, jak žili a žijí Palestinci ve své vlasti. V záplavě izraelské literatury, která u nás naprosto jasně dominuje, a v jednostranně tendenčních zpravodajstvích z této nešťastné země, je kniha palestinské autorky velmi cennou reálií. Jiným slovy: Palestinci jsou také lidé, kteří umějí milovat a mají smysl pro spravedlnost. Ostatně, žili ve své zemi 1500 let víceméně v poklidu, muslimové i křesťané. Dlouhodobá nespravedlnost je dohání k zoufalství. To vše na příbězích čtyř generací, velmi dobře vyjadřuje Susan Abulhawaová, která ví, o čem mluví...
Naprosto výstižná pasáž recenzce Malé velké knihomolky: "Zarážející pro mne byla krutost Židů vůči Palestincům. Ti samí Židé a jejich potomci, kteří prchají před hrůzami Hitlerova režimu, jsou těmi samými, kdo pak krutě ubližují Palestincům. Přiznám se, že to bylo pro mne dost šokující to číst. Myslím, že zrovna tenhle motiv je jedním z tahounů knihy a hlavně je to podle mne tím přesahem, který kniha nabízí. Řada věcí zde nutí člověka k zamyšlení a přehodnocování toho, kdo je vlastně ten zlý, na čí straně je pravda, kdo je v daném konfliktu ten v právu".


Mimořádná kniha, možno říci vůbec jedna z nejlepších se skupiny tzv. kněžských románů. Vtipné, svižné vyprávění běhu života českého kněze, od maturity až po stáří, přičemž jsou zde ukázány kladné i stinné články člověka, život venkovského lidu i vrchnosti. Obdobou J. Š. Baara na Moravě je v tomto směru P. Václav Kosmák, ale Baar je přece jenom nadanější. Nádherný, svižný jazyk a výstižná zkratka!


Vítám shrnující publikaci o českém literárním hororu, ale vadila mi přehnaná autorova stylizace a nepřehlednost titulů, které se mnohdy opakují nebo splývají s názvy filmů. Rovněž mám pocit, že autor neměl dost odvahy vyzdvihnout literární kvalitu a naproti tomu odsoudit neumělost a odpad, kterého je v tomto žánru poměrně hodně. Jinak ale poctivá práce, ovšem v mezích autorových profesionálních možností...


Zajímavé citace známých českých spisovatelů na téma, které je dnes tabu.


Velmi poutavé zpracování posledních okamžiků Kristova pozemského života. Za socialismu jedna z mála dostupných knih na toto téma.


Krásné popsání zázraku v Lurdech, pro mne také jedna z nejlepších knih vůbec.


Záslužný počin popularizace velkého krále a světce, u nás velmi málo známého. Kniha je záslužná i tím, že de facto plave "proti proudu" postmoderního myšlení, kdy jsou křížové výpravy odsuzovány nebo relativizovány. Plivání na křížové výpravy a omluvy za všechny hrdinské skutky minulosti dnes patří k základní výbavě modernistických křesťanů. Jinak, stylu knihy, jež nepochybně vychází především ze Joinvilleových "Pamětí křižákových" a monumentální historické monografie Le Goffa, lze vytknout na několika místech silně moderní jazyk, někdy vysloveně nevhodný. Celkově však velmi dobré a užitečné dílo.


Tato kniha vyšla v Anglii poprvé roku 1984 pod názvem "Juditino manželství", tedy pouhých 20 let po Druhém vatikánském koncilu, jehož zhoubné působení je již dnes zcela zřejmé. Houghton skvěle propojil zásadní morální problematiku života jednotlivého člověka (sex, manželství, potrat, antikoncepce aj.) s problematikou krize katolické církve, nastartované tímto nešťastným koncilem. Již jen kapitolu, kdy Judit navštívila poprvé mši svatou v tradičním římském ritu, považuji za jednu z nejkrásnějších v dějinách světové literatury a kdyby byl z knihy napsáno jen toto, dost by to bylo. V každém případě milé překvapení a záslužný počin nakladatelství Hesperion! Super!


Kniha mého dětství, moc pěkné členění a ilustrace. Jde v podstatě zároveň o umělecké výtvarné dílo. Ta kniha sama o sobě, pominu-li skvěle uspořádané informace, je uměleckým dílem!


Patří k nejlepším hororovým povídkám všech dob, a přitom jsou v ní střípky humoru. Gogol byl geniální spisovatel.


Asi nejlepší gotický horor, jaký kdy byl napsán! Jemný, náznakový, pomalu plynoucí, atmosférický a dokonce situovaný do střední Evropy. Četl jsem to poprvé ve správnou dobu (když mi bylo asi 12) a byl to pro mne úžasný objev. Podle mne ještě lepší než Stokerův Dracula. Vadí mi současné přihlouplé zdůrazňování údajného lesbického vztahu. Jsem rád, že Carmillu zatím nikdo ještě nezkazil nevhodným zfilmováním. Částečně úspěšně se povedly skromné adaptace Polákům a Američanům, ale jsou nás prakticky neznámé. Britské zpracování bylo vysloveně dryáčnické a bez pochopení, ale naštěstí to skončilo v propadlišti filmových dějin. Všem doporučuji pořídit si knihu Tomáše Korbaře "Rej upírů" (v nich je mj. Carmila), která má nádhernou češtinu a dobré, stylizované ilustrace Aloise Mikulky.


LAHŮDKOVÁ "JEDNOHUBKA"! Stručná, ale obsahově hutná a neobyčejně přínosná knížečka rakouské historičky Anny M. M. J. Coreth. Rodačka z tyrolského Innsbrucku byla šlechtického původu (otec Coreth-Stacklenberg, matka Matz von Spiegelfeld). V podstatě upozorňuje na to, co je dlouho soustavně záměrně i nezáměrně opomíjeno, v našem dějepisectví zvláště. Na to, že habsburská říše byla baštou katolické zbožnosti (dodejme, že právě proto musela být rozbita a nepřáteli je dodnes upřímně nenáviděna a pomlouvána).
Dílko se jmenuje "PIETAS AUSTRIACA", s podtitulem "Fenomén rakouské barokní zbožnosti" a odborně formuluje fakta, s nimiž se namátkově setkává každý badatel, otevře-li kroniky a nahlédne do pramenů před rokem 1918...


Obdivuhodné, na co vše si troufne nehistorik - publicista. V době vzniku se dílo zdá jako nekonformní, protože autor se vyhýbá marxistické terminologii (zatímco myšlenkově v neomarxistické koncepci hluboko vězí). V brněnské audioúpravě pro rozhlas tomu pak navíc dává korunu Josef Veselý svými rádobyvtipným glosami, prozrazujícími dobře se majícího postmoderního demoliberála. Jinak dílo Horovo má cenu v tom, co jsou fakta, méně již v interpretaci.


U nás ojedinělý, nezvyklý pohled na Církev bez růžových brýlí. Literárně nejde o prvotřídní dílo, místy působí roztříštěně a některá přirovnání jsou poněkud toporná, ale obsahově má svou kvalitu a některé výborné postřehy. Zhruba od poloviny jde, bohužel, o omílání jednoho a téhož a neustálé prokládání vzpomínek na Anežku s tím, co má hlavní postava zrovna k jídlu nebo jako má jeho zásobu. To působí už nudně, jakoby z toho lezl deníček poznámek z cesty, nastavený něčím "literárním". Rozhodně ale stojí za přečtení, a to nejen katolíky...


Cenná přehledná kniha, která, pokud vím, šla na Slovensku na dračku. Navzdory kritice povýšeneckých Čechů, musím konstatovat, že lepší podobnou chronologickou knihu slovenských dějin neznám...


Putnovi nelze upřít pisatelský talent, umí psát poutavě a s nadsázkou, avšak pouze jen ve smyslu literárním, nikoliv vědeckém. Zde je jasná tendenčnost obhajoby homosexuality a čtenář tak nevědomky nabývá dojmu, že přátelství (ve smyslu Amise a Amila) de facto neexistuje, že to vše byla uranie (Štulc!). Snad nejhorší a nejzávažnější chyba této kulturně pojaté monografie je totální vynechání příslušných pasáží Bible, které se evidentně autorovi nehodí do krámu. Látalovu studii o hledání homosexuálních prvků ve středověkém umění lze nazvat jako velmi troufalou....


Moc pěkná kniha, od dětství se k ní stále vracím, zvláště o dovolené. Vyhovuje mi členění podle stanovišť; laik zde snadno najde to, co hledá.


To je krása na malém prostoru! Když jsem ten misálek ("do kapsy") v době bezbřehého modernismu kolem roku 2000 získal, měl jsem radost, jako bych našel cihličku zlata.
