JointlieKat94 komentáře u knih
Tuhle knihu miluju, a občas se k ní ráda vrátím. :)
Za prvé, byla to má první přečtená. Četli jsme jí na základce a nebudu lhát, už tehdy jsem si jí fakt zamilovala.
A za druhé, díky ní jsem asi objevila svou představivost, fantazii. Moc ráda jsem si doma pak kreslila téma z této knihy, ty tři domky, jak byli u sebe, děti na ostrůvku obklopeném vodou, tu jejich tajemnou jeskyni.. strašně moc jsem si přála zažít všechna ta dobrodružství, a vlastně jsem je díky dětem z Bullerbynu i zažívala.
Teď jsem se ke knize zase vrátila, asi jsem potřebovala přesně tenhle únik z reality. A bylo to úžasný.
Je to moc krásná a milá kniha.
AUDIOKNIHA.
A namluvená dobře. Jen tak mimochodem.
Eleanor.. z počátku jsem si říkala (před poslechem jsem si nečetla anotaci), že bude asi autistka? Vše naplánované, všechno mělo svůj řád, okolí ji evidentně nemělo moc rádo.. ale čím déle jsem poslouchala, tím víc mi bylo vše jasné. Eleanor se zamilovala do představy o zpěvákovi a začala ho stalkovat. Tyhle momenty byly úsměvné, a do toho se zrodilo jedno přátelství a Eleanor začne vidět svět novýma očima. Telefonáty s matkou byly docela děsivé..
Kniha měla dobré tempo, každou chvíli se něco dělo. Byla úsměvná a přitom vlastně šíleně smutná, je to možný?
Chytla mě za srdce. A líbila se mi, jen Vám ani přesně neřeknu, od kterého momentu. :)
"Bůh mi dal ramena, dává mi i břemena".
Neskutečně silná kniha. Neskutečnej osud kluka, který byl až moc brzy vhozen do dospělosti. Naprosto nechápu, jak tohle mohla napsat žena. Fakt neskutečně reálný příběh a tak lehce uvěřitelný. Štěpána jsem měla chuť na každé stránce obejmout.
Skvělé čtení. Výborný příběh. Fantasticky napsáno.
Doporučuji. Kniha obsahuje i pár krásných myšlenek, nad kterými by bylo dobré, se trošku víc zamyslet. Lidi jsou zlí.
Tak tohle bylo.. strašný. Vážně moc smutné a depresivní čtení.
Nechtělo se mi do knihy dlouho, kvůli tomu týrání (ačkoliv děti nemám, tohle moc nezvládám). Labilní matka jí týrá psychicky, otec fyzicky. A Bára si vždy vybírala mezi tim "lepším" zlem. Její sestra byla taky pěkná potvora, no a když se tohle všechno skloubí.. vyjde z toho horor pro dospívající dítě.
Strašný. Strašný. Strašný.
Tak nadané dítě, které si chtělo jen užít dětství, malovat a dělat si svoje věci.. a takhle utrápené.
Přečetla jsem během chvilky, nedalo se odtrhnout.. snad každý rodič by si toto měl přečíst, a zamyslet se nad tím, co je pro jeho dítě nejlepší.
Po spoustě letech jsem teda strašně překvapená. Ilustrace pana Čapka, to je něco, co jsem ani po nějakých pětadvaceti letech nezapomněla, ale příběhy.. to je vskutku jiná věc.
Knihu jsem teď předčítala po večerech a přítel mi při čtení pokaždý usnul. :D na uspání to tedy funguje a mě došlo, že tak asi fungovala kniha i v mém dětství. Až na pečení dortu jsem si nepamatovala vůbec nic. Jen ty obrázky.
A taky jsem zjistila, že to je jedině dobře, protože by děti jinak musely mít spoustu otázek, jelikož je to přeci jen trošku nesmyslné.. :D třeba když dům zapadl sněhem tak moc, že ho nemohli ani najít.. nebo co ten zlý pes, který jim ležel u baráku nacpanej dortem čtrnáct dní?! :D
Ale hezké, jistě, však je to klasika. :)
Před 19. lety se mi do rukou dostal Harry Potter poprvé, má kamarádka mi nadšeně půjčila své knihy, ať to zkusím, že to miluje a já si je zamilovala taky. Dostala jsem i svůj knižní box od rodičů. Četla jsem to pořád a dokola. A teď nastal čas si dát opáčko. :)
Kdo by neznal příběh Harryho, (alespoň z filmů) je fakt mudla. Mojí mamku jsem k tomu letos donutila poprvé- jsem na ní hrdá! Na filmy koukám každoročně, a vždycky se cítím, jako bych je viděla poprvé. Vlastně mě ani nepřekvapuje, jak jsou filmy osekané, prostě to tak bývá, ale kniha dá člověku opravdu spoustu odpovědí. I přes to, že moje kniha má 284 stran, je tam toho opravdu víc, než v tříhodinovém filmu (i s reklamama).
Stránky mi pod rukama utíkaly neuvěřitelnou rychlostí a já jsem zas pocítila ten pocit, který měla ta holčička ve 3.B, když to četla poprvé. Nadšení, překvapení, radost, husinu, i nervy (z toho proklatého Malfoye!)- je to naprosto fantastické.
I nadále to budu milovat a svůj box poctivě oprašovat.
Pro Malevil jsem se přímo nadchla.
Tedy ale až při čtení. :)
Půvidně mi knihu doporučil kolega v práci, no uháněl mě s ní tak dlouho, až jsem knihu objednala a vážně se do ní pustila.
Původ ě to bylo takový nic. Říkala jsem si, jak je možný, že mi doporučil něco takovýho.. ale! Čím víc stran jsem měla přečtených, tím víc jsem děkovala a doslova jsem hltala stránku za stránkou.
Jsou tu naprosto úžasně popsané lidi i jejich chování. Začátek je takový nijaký, ale prostě to k tomu patří. Bez toho by to nebylo ono.
A pak přišel ten "BOOM". Skoro jako zkáza lidstva. Najednou konec všeho. Ani jsem nepřemýšlela nad tím, jestli to tak být mohlo, či nikoliv. Prostě jsem četla a užívala si to.
Moc se mi líbil Emanuel a jeho přemýšlení nad věcma, nad lidma a nad tím vším. Moc se mi zde líbily Tomášovo poznámky, které toho vysvětlily o něco více. Moc se mi líbilo, jak bylo všechno promyšlený.
Možná se mi trošku nelíbilo jednání s ženami. A to, jak byly holky "rozdavačný", to mne trochu znechutilo, budiž. A musím dodat, že nejhůř se mi četla pasáž o těch chudácích, co přežily a byli tak hladový, že jim šli vyžrat pole.. no popravdě, absolutně jsem chápala obě strany. A bylo mi z toho trochu ouzko.. nemám asi nic, co bych k tomu mohla ještě dodat.
P.S. Miluju tu knihu, i když tento druh a žánr úplně nevyhledávám, ale určitě ji taky doporučím.
P.P.S. A prostě jo, žrala jsem mu to i s navijákem. Všechno.
AUDIOKNIHA
Po letech jsem tu zpět s ohodnocením poslechu. Knize ponechávám 4 hvězdičky, ta mě fakt dostala. Za to audio jsem si asi neužila tak, jak bych chtěla (v práci a neustále někdo otravoval..), i když, chvíle správného poslechu byly prostě stejně bolestné.
Tahle kniha prostě patří k těm, na které se nezapomíná.
Velkej bratr tě vidí. To platí i v týhle době. Dnes je člověk sledován všude, jen ne v takovém měřítku a tak okatě.
To bylo fakt hezké nahlédnutí do hereckého zákoutí. Já myslím, že to je přesně to, co chce číst každý fanoušek této nejvíc nejlepší fantasy kouzelnické série (omlouvám se, ale já na tom vyrostla a miluju to!).
Tom fakt hezky píše o své rodině, o svých bratrech a mamince. Píše o tom, jaký byl v dětství, o svých hereckých počátcích a taky o tom, jak se dostal k natáčení Harryho Pottera, ono mu to bylo tak nějak jedno. :)
Popisuje nám dny, kdy se natáčelo, kouzla před kamerou a vtipné historky z natáčení. Hezky psal i o hercích, kteří již mezi námi nejsou a jak moc mu všichni ti výborní, skromní lidi pomohli k tomu, čím je dnes. A taky k tomu, jaký je herec.
Kniha se mi neskutečně líbila a fakt moc mě potěšila. A to i ten fakt, že se Tom dostal do léčebny a ze všeho se dostal. Je z něj skvělý člověk.
Co se týká filmů, Tom (tedy Draco) nebyl nikdy mým oblíbencem, avšak po dočtení se na filmy dívám zase o trochu jinak. O hercích vím zase o něco víc, a Tom byl vážně výborný! (Taky si musím více zjistit o Jasonu Isaacsovi, tedy Luciusi, protože jeho herecký um mě taky hodně překvapil!)
Dokonalé čtení pro věrné fanoušky.
Tak to byla další z klasik, která mě překvapila. Já ale vlastně vůbec nevěděla, do čeho jdu! No vážně, netušila jsem ani to, že to je jeden z případů Sherlocka Holmese. A velmi povedený!
Líbila se mi atmosféra, bažiny a tajemství, ale i od poloviny předvídatelnej děj (jasně že jsem nejdřív podezřívala všechny!). A ke všemu se mi to dobře četlo.
Jsem spokojená!
Tak jsem zase předčítala před spaním.. :)
Moc hezké, to je prostě taková laskavá klasika. Kniha má krásné mini kresby, fotky a spoustu hezkých příběhů.
Líbilo se nám. :)
Já zapomněla napsat komentář! :D
Už pár dní mám knihu dočtenou a sakra, vůbec mi z toho nebylo dobře! Nezažila jsem tu dobu, díky za to!, a rozhodně bych se k ní nechtěla vracet.. samozřejmě z knih a vyprávění vím, co se tak nějak dělo.. ale teď už i vím, jak by to bylo dál. Jasně, že by to bylo ještě horší.
No, z knihy se mi úzkostně svíraly vnitřnosti. Prožívala jsem to hodně, a díky autorce za to poznání, teď už asi víme, jak to víceménně probíhá v Rusku, že?
Strašný, ale zároveň strašně dobře napsaný.
(SPOILER) Aniž bych to čekala, tak se mi kniha moc líbila. Je to takové nakouknutí do nitra člověka, kterému se něco stane. A tady se nám Řehoř po noci promění v brouka.. odporného brouka, kterého každý člověk ze svého bytu vyhodí, popř. zabije.. Řehoř je živitel rodiny, rodiče má (jak jsem pochopila) moc staré, sestru zase moc mladou na práci.. a tak si vzal těžkost celé rodiny na svá bedra a pracuje pro všechny, živí rodinu. A to i přes to, že ho práce strašně nebaví. A pak se stane takové "neštěstí", a kdo to za něj vezme? Celá rodina, a Řehoř je najednou všem na obtíž..
Čtení to bylo skvělé. Člověk tak nějak chápe obě strany.. i když, Řehoř přeci za nic nemohl, nic neudělal schválně, tak proč jim šlo jen o to, jak se ho zbavit? Co s nim dál?
Velmi zajímavé počtení.
Můj nejvíc nejmilejší díl, co se týká filmového zpracování. Film je pro mě srdcovka. Jako malá jsem určitě, ale určitě četla první knihu a zamilovala jsem se do Siriuse. Pak až přišel film. No, teď po 19.letech mohu říct, že miluju Siriuse jak knižního, tak filmového. :D
Báječné, napínavé, čtivé, včasevracející, vše vysvětlující (jasně že jsem tady pochopila víc, než z filmu!) a vlastně, když nad tím filmem tak přemýšlím, samozřejmě se nedalo nevšimnout, kolik důležitých věcí (ve filmu jinak zakompovaných) nám unikalo. Nebo to bylo ve filmu na přeskáčku (Harry a koště). Ale jasně, dá se to pochopit tak i tak.. :)
Miluju tenhle díl.
Vlastně ani netuším, proč má kniha tak hrozné hodnocení? Že by jen kvůli tomu, že je to povinná četba?
Sama jsem se knize několik let bránila, avšak musím přiznat, že se mi vlastně líbila!
Pro upřesnění toho, jak se dříve žilo v Praze, je to super. Nálada, popis postav, historky. Povídky někdy smutné, jindy vtipné. Prostě Malostranské povídky. :)
Nemyslím, že se lidi musejí s obavami pouštět do knihy, ona se vlastně čte hezky. :)
Dokonce jsem si musela googlit pár slovních spojení, a to se mi taky líbilo!
Víte třeba, kolik je "dvěmecítma"? A jak to hezky zní, co!? :)
"Jsem přece už dost stár, abych nebyl už dost hlup."
"Zdá se mně, že puknu, jak tloustnu," praví, "musím buď k doktorovi, nebo k babičce!"
.."beztoho leností až smrdí."
Kniha je dobrá! Ze začátku to bylo takové roztahané, to ano. Ale zase jste se stihli úplně "seznámit" s hlavní hrdinkou, alkoholičkou. Ta byla sepsaná bravurně. Ze začátku mi nebyla sympatická, jelikož prostě pila jen aby byla.. to je jedno. Nakonec ně kniha skvěle překvapila, překvapila mne i myšlenka, na co vše si člověk dokáže vzpomenout! Jelikož vlastně se mi stalo něco dost podobného, jako ji, ale nikdy jsem si detaily nevybavila, a to mám vyzkoušenou i tu hypnózu, o které se zmínila. Je to několik let a nic. Ale to jsem zase mimo knihu :)..
byla povedená a moc se mi líbila. Stále jsem nevěděla, kdo za tím stojí. Konec je překvapivý a moc dobrý.!
Počátek čtení mi tedy přišel šílený, ale jen kvůli "počešťování" příjmení, s tím jsem se ještě nikde nesetkala.. a vlastně jich tak bylo přeložených jen pár.. proč? Nakonec jsem si na to zvykla.
V příběhu proplouváme různými časy- deníkem z minulosti, vzpomínkami, deníkem psaným pro lidi, kteří se nezúčastnili pohřbu, přítomností Violette a Filipa.
Nic z toho mi nedělalo problém, neztrácela jsem se a vše dávalo smysl.
Bylo to strašně smutné čtení, přitom ale krásné, neotřelé téma. Správkyně hřbitova a její životní cesta mi neskutečně sedla, neměla to vůbec lehké, nic z toho,.. tak moc jsem si tohle smutné čtení "užívala", že prostě nejde jinak, než dát pět hvězdiček.
Bylo to výborné.
Měla jsem teď trošku čtecí krizi, spousta plánů, stěhování a dovča.. tuhle knihu s sebou táhnu dobrý tři týdny a pořád nebyla chuť. Teď jsem jí přečetla asi za 4 dny, čtení po nocích.
Jak moc mě potěšila. Byla na jednu stranu hrozně smutná, pravdivá, ale na druhou vlastně šťastná, ulhana ale se spoustou krásných myšlenek.
"Pravda je, že kdyby lidé byli opravdu tak šťastní, jak to vypadá na internetu, netrávili by na něm sakra tolik času, protože ten, kdo prožívá krásný den, ho z poloviny nevyplácá na focení sebe sama."
Kniha se mi moc líbila a "zabila" mou čtecí krizi.
Doporučuji.
Já nevím, co napsat.
Mám úplně rozporuplné pocity... byl to mazec.
Na jednu stranu je to dílo perfektní. Fakt, promyšlený parádně..
Na druhou stranu jsem při čtení každý stránky cítila úzkost, ten pocit bezmoci, ta bolest, že víš, jaká je pravda, ale nemůžeš s tím nic udělat..
Je to ohromný dílo, i tím, v jakém roce je napsáno. Ale myslím, že pro jednou mi to stačilo. Nočních můr jsem z toho měla taky pár.. :)
Je to naprosto nečekané, ale jakkoliv pana Viewegha nemusím, přeci jen musím uznat, že z jeho knih vznikly krásné filmy. A to samé platí u této. Film s přítelem milujeme, ale knihu jsem měla staženou už tak dlouho..! A moc se mi do ní nechtělo. Ale!
Z počátku jsem četla jen tak z lehka.. nechtělo se mi, co si budem.. ale jakmile jsem si začala představovat v různých situacích herce (Libušku a Ondřeje), hned se mi četlo o poznání lépe! Kniha je ale samozřejmě ještě lepší, než film, a já se někdy opravdu hlasitě smála (na noční v práci jsem pak musela předčítat dva úryvky) a je to naprosto báječné. Není to s filmem totožné, ve filmu mi nejedna scénka chyběla (třeba Kvido na poště) ale moc jsem si čtení užila.
Dokonce tak moc, že si pořídím i papírovou verzi domů. :)