Jonna
komentáře u knih
Poirot a já
David Suchet
Rukověť milovníků Hercula Poirota. Konečně jsem se někde dozvěděla, jak jdou díly seriálu za sebou, kdy byly napsány a kdy zfilmovány. Moc zajímavé je i Suchetovo "stotero", neboli výpisky o Poirotově osobnosti.
Co mě, ale celou dobu rozčilovalo, byl tvrdošíjný překlad titulu Lady Agathy - dámy Agathy! Přičemž u jiné Lady tenhle titul ponechala překladatelka v "původním znění" a jiné tituly taky nepřekládala, takže se ptám, proč?! Proč si překladatelky zasedla zrovna na Lady Agathu? "Lady" je oficiální titul, který se běžně nepřekládá, to je asi jako bychom se mermomocí snažili překládat Mudr.
Sousloví - "knihy, detektivky,etc. dámy Agathy" mne tak "proiritovalo" celou knihou.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Nejdřív jsem si obtížně zvykala na způsob vyprávění, tedy, že vypravěčkou je Smrt, ale později se mi to začalo líbit, a také to v závěru dává víc smysl. Možná, že na začátku se autor v tom stylu teprve hledá a zkouší hranice. Upřímně, čím dál jsem byla v knize, tím lépe se četla, až na trochu, dle mého, protahovaný konec. Na knize se mi moc líbila poetika vyprávění, která mě úplně unesla, i když šlo o tak hroznou dobu. Jednou větou - nerada čtu knihy o válce, ale jsem moc ráda, že v tomto případě jsem udělala výjimku.
Vítězové
Fredrik Backman
Ve třetím dílu jsem konečně autorovi přišla na chuť a čtenářsky jsme se skamarádili. Bylo to náročné, ale stálo za to. Celou sérii mohu jen doporučit.
Uprdelismus
Jan Menděl
Knihu jsem dlouho, kvůli názvu, přehlížela - obrovská chyba. Kniha mi hodně pomohla oživila mi věci, co už jsem znala, a dala je do nových souvislostí. Knihu mám stále po ruce.
Papírový palác
Miranda Cowley Heller
Román se mi moc líbil i proto, že to není taková jednoduchoučká prvoplánová romantická kniha, a čtenář už musí mít trochu načteno, aby knihu ocenil. Kniha je skvělá, vzbuzuje emoce a vtahuje do děje. Také jsem úplně cítila vůně každé scény, třeba chatek u jezera, oceánu, ... Rozhodně ukládám do poličky k dalšímu čtení.
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Ladislav Zibura
Nevím, jestli ještě číst nějakou knihu od tohoto autora. Vážně mě takové to - tady jsem se, já chudák, musel zlít do němoty, tady zase a tady zas..., už moc nebavilo. Reálií a běžného života pomálu. Jeruzalém mě bavil víc.
Svatební cesta do Jiljí
Miroslav Skála
Poslouchala jsem jako audio, a velice si to užívala.
Vánoce mám rád
František Nepil
Letos jsem si knihu koupila jako audio, a chystám si z toho udělat novou vánoční tradici- poslouchat ji u pečení cukroví a vánoček.
Zloději zelených koní
Jiří Hájíček
Jako vždy skvělý Hájíček. Líbí se mi, jak umí vtáhnout do atmosféry.
Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Po dlouhé době kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. O vládě Franca jsem už četla několikrát, tentokrát to bylo z jiného úhlu, o kterém jsem neměla tušení. Rozhodně si hodlám přečíst i další knihy autorky.
Clayův most
Markus Zusak
Jestli bych nějakou knihu nazvala "knihou pro muže", byla by to nejspíš tahle. Detailní popisy bitek, soutěžení, rivalita, taková celková hrubost přecházející do hrubozrnné jemnosti,... Styl vyprávění mi ale neumožnil se začíst; nejvíc mě snad zaujala linka s matkou, ale ani díky tomu mne nezačala kniha bavit. Navíc zase jako u Zlodějky zbytečně protahovaný konec. Někde jsem se dočetla, že autor psal knihu hodně dlouho, a že ji stále upravoval a vylepšoval. No, možná to byla chyba, na mě kniha místy působí až "přešpekulovaně". Knihu jsem dočetla jen silou vůle. Po skvělé Zlodějce knih byla tahle kniha zklamání.
Osobní náboženství
Thomas Moore
Kniha, ač by se to mohlo zdát, není primárně o náboženství, spíše naopak. Je to dílo o spiritualitě, esoterice, filozofii, o něčem, co nás převyšuje, co v životě přetrvává. Knihu jsem četla hodně dlouho, tak dlouho, že jsem se za tu dobu posunula někam jinam a druhou polovinu jsem přečetla velice rychle. Teď ji zase otočím, a budu číst znovu od začátku. Není to jednoduché čtení, autor je velice vzdělaný a sečtělý, a jeho odkazy na výtvarná díla, pověsti, psychologii, apod. mne mj. donutily doplnit knihovnu o díla Junga, vrátila jsem se po letech k Platónovi, zavítala virtuálně do muzeí a galerií. Nicméně kniha dokáže být i velice návodná pro každého hledače něčeho vyššího v našem životě, kdy si z různých zdrojů vybíráme, to, co je nám blízké a tahle kniha vám s tím skvěle pomůže.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Všeobecné nadšení také nesdílím, mne prostě na takovýchto knihách strašně vadí historické nepřesnosti, a navíc takový ten americký "nafoukaný styl", kdy si autor vůbec neověřuje reálie. A samozřejmě ten předpoklad, že se někdo nevidomý může naučit chodit po městě jen podle modelu. Zdá se mi, že Pulitzerova cena začíná upadat.
Zlaté časy
Anne Jacobs
První kniha série se mi líbila dokonce víc než Panský dům, i když mi na začátku dělalo problém se začíst. Také jsem konečně pochopila, jak to po 89 roce probíhalo v Německu, a proč ještě občas koukají "Zápaďáci" na "Východňáky" skrz prsty. Vzhledem k tomu, že jsem vyrůstala blízko hranic s Německem, byla pro mě i tato linie příběhu zajímavá. Těším se na další díl.
P.S.
Aňa Geislerová (p)
Kniha mne mile překvapila, nečekala jsem nějaké hlubokomyslné úvahy, a autorka se jich i tu a tam dopustila. Spiš asi osloví ty, kteří už něco mají za sebou, případně mají děti. Místy jsem se nudila, měla jsem pocit, že zhruba po půlce, dvou třetinách, už nemá autorka co říct, ale natahuje to, aby to vyšlo na knihu. Nejlepší na celé knize je její vizuální stránka.
Marie Terezie: Miluj a panuj
Miroslava Zlatníková
Od knihy jsem, možná naivně, čekala historický román, a zjistila jsem, že čtu Červenou knihovnu. Z historických faktů zbyla jen kostra, na kterou autorka nalepila zamilovaný román. Nic proti, někdy i tyto romány mohou být skvěle napsané, to ale není tento případ.
Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Yuval Noah Harari
Kniha, která na mnohé otázky odpovídá a ještě víc jich klade. To je ale dobře. Autor složité věci popisuje jednoduše, za což má můj obdiv, to neumí každý. Moc se mi například líbilo vysvětlení ekonomiky - zjednodušené, ale přesné. překvapila mne (nejen) teorie vzniku zemědělské společnosti, ale když to člověk domyslí, tak musí dát autorovi za pravdu. Určitě si přečtu i další Harariho knihy.
Stehlík
Donna Tartt
No, kde začít - od tak oceňované knihy jsem asi čekala víc.
-Nebavily mně zdlouhavé pasáže, které byly zjevně napsány jen proto, aby autorka náležitě prezentovala své znalosti a nejspíš i vzdělání.
-Slibovaná myšlenková hloubka se nekonala.
-Celá zápletka s krádeží obrazu se mi zdá neskonale naivní.
-Strašně dlouho mi trvalo, než jsem se začetla, a pak se zase vlekl konec.
- Jedině kocoviny byly vylíčeny tak realisticky a plasticky, že jsem je měla taky :-)
Velice průměrná kniha. Nevím, jestli najdu sílu přečíst od autorky ještě něco jiného, spíš ne.
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
Cestopisy nejsou úplně můj šálek kávy, ale tohle je výborné letní oddychové čtení. Kniha je napsaná s humorem, a přitom lidsky laskavá. Autor je sympatický a také má rád maminku, a nestydí se za to! :-) Kniha je napsaná čtivě, chvílemi jsem měla i pocit, že putuji s autorem. Nejspíš nahlédnu i do jeho dalších knih.
Dcery
Kateřina Dubská
Sice jsem četla tuhle knihu jako první, a až ta mě dovedla ke Gabrielovi, přesto jsem z ní nadšená. Skvěle napsané, propracované postavy, vnitřní život, emoce... Jak to, že autorka není více propagovaná? Rozhodně by si to zasloužila. Kam se hrabou takové Bábovky!
