jopp
komentáře u knih
Hranice věčnosti
Ken Follett
Nikdy jsem nečetla lepší sérii historických románů, napadají mě samá superlativa, sérii chválím, kudy chodím :-) Follett nešetří Sovětský svaz ani USA či jiné mocnosti, snaha podat objektivní pohled na historicko-politické události se mu rozhodně nedá upřít.
U tohoto posledního dílu jsem si opakovaně kladla otázku, jak někdo dnes může jakkoli sympatizovat s Ruskem...? Tohle fakt nepochopím. Kdo má proboha zájem žít v nesvobodě, v materiálním nedostatku? Jakou výhodu to komu - vyjma pár papalášů - přináší?
Dva divoši
Ernest Thompson Seton
Syn hodnotí knihu velmi kladně, prý to bylo napínavé:) Mně se to taky líbilo.
Zima světa
Ken Follett
Snad ještě lepší než první díl! Díky Follettovi historie skutečně ožívá v celé své - povětšinou děsivé - kráse. V románu je spousta postav, ale autor v jedné dvou větách dovedně čtenáře zorientuje a připomene předchozí obsah, takže se neztrácíte. Perfektní a těším se na další díl.
Anna Boleynová – Králova posedlost
Alison Weir
Příběh o silné ženě, která se snaží vzepřít pravidlům tehdejší společnosti týkající se postavení žen ve společnosti a náboženských otázek.
Kateřinu Aragonskou i Annu Boleynovou spojovalo to, že obě byly silnými osobnostmi, hrdé a cílevědomé, ovšem Katřina byla zarytá katolička lpějící na svých zásadách a současném stavu věcí, zatímco Anna chtěla ze své pozice prosadit změny v náboženství a také jisté změny v úloze žen ve společnosti. Z mého pohledu se Kateřina na královnu hodila lépe, nicméně společnost potřebuje i změny...
Anna byla nepochybně velmi ctižádostivá a v rámci prosazování svých zájmů zacházela příliš daleko. Ovšem nejtěžší kalibr byl Jindřich, který šel doslova přes mrtvoly s tím, že tu a tam se nechal manipulovat nějakou ženou, kterou poté, co se jí nabažil, následně odvrhl... to je teda charakter!
V doslovu jsem se dočetla, že zatímco u Kateřiny existuje poměrně hodně dobových záznamů, u Anny musela autorka více domýšlet - je tudíž otázka, jak to ve skutečnosti s charakterem Anny vůbec bylo.
Celkově kniha super, těším se na další královnu :-)
Harry Potter a vězeň z Azkabanu
J. K. Rowling (p)
Třetí díl legendárního Harryho Pottera za námi! I tento díl drží tempo a kvalitu dvou předchozích. Škoda, že čtvrtý díl je prý už strašidelnější, takže sérii bohužel odkládáme do doby, než syn trochu povyroste :)
Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
Druhý díl této detektivky/thrilleru byl neméně zábavný. Obecně u knih mám mám trochu problém s tím, když se kniha tváří jako reálná (tj. že by se příběh klidně mohl stát), ale ve skutečnosti je tam spousta věcí, které příliš reálné nejsou - charaktery postav jako je Lisbeth, "obr", Zala, Bjurman a další se mi jeví jako přinejmenším velmi nestandardní s tím, že těchto podivných lidí je tam opravdu moc. Ale chápu, že u tohoto žánru to tak asi být musí, proto thrillery prostě moc nečtu :-)
Rytíři z Vřesova
František Niedl
Povedený historický román. Některé dějové linie mě bavily méně.
Faja
Petra Stehlíková
Čtivá oddychovka jako první díl. Vždycky se těším na večer, až děti usnou a hurá na to :-)
Jsou tam nějaké nelogičnosti a charaktery postav jsou občas těžko uvěřitelné, ale je to zábava. Trojku si určitě nenechám ujít.
Mezi červenou a černou
Jan Guillou
Zdařilé pokračování velmi zdařilé série.
Je děsivé, jak nenápadně se dokáže prosadit zlo (v tomto případě nacismus), aniž by si toho neblahého vývoje někdo nějak významně všimnul. Inteligentní lidem připadá nemožné, že by někdo s tak primitivními názory jako Hitler mohl vyhrát volby, takže proti tomu nikdo včas razantně nezakročí. Jenže zapomíná se, že "nejdřív žrádlo, pak morálka" (opravdu povedený citát). A tak má zlo zelenou. Na tohle by lidi měli pamatovat.
Divoké labutě
Jung Chang
Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Jedinečnost tohoto díla spočívá podle mě v tom, že autorka pochází z daného prostředí, navíc z jedné z mála intelektuálních rodin v tehdejší Číně, prožila tam většinu života, poté emigrovala, byla schopná se časem oprostit od toho, co jí v Číně vtloukali od narození do hlavy, našla si potřebné a hlavně objektivní historické a politické souvislosti a za pomocí manžela, jehož rodným jazykem je angličtina, sepsat velmi čtivou, velmi dobře jazykově zpracovanou a poutavou knihu.
Připadalo mi to jako nějaké katastrofické sci-fi o tom, jak může dopadnout společnost, která se podřídí a zcela podlehne kultu osobnosti. Bohužel to ale byla realita, u knihy jsem často nevěřícně kroutila hlavou. Na popis té neuvěřitelně tíživé a dusivé atmosféry, před kterou nebylo nikde a nikdy úniku, hned tak nezapomenu. Z internátních školek se mi dělá mdlo ještě teď. Po pravdě řečeno nechápu, jak se to celé mohlo stát, že z toho obrovského počtu Číňanů se nenašla opozice, která by mohla Maa svrhnout, a hlavně jak to mohlo celé vydržet tak dlouho?! Co do důsledků byl proti Maovi Hitler jenom slabý odvar. Je mi moc líto všech těch stovek milionů Číňanů, kteří byli nuceni žít desítky let ve všudypřítomném strachu o holý život, bídě a všemožném utrpení a samozřejmě těch, kteří při tom přišli o život. Jako poučení jsem si z toho vzala to, že demokracie je nejlepší způsob uspořádání společnosti (i když zdaleka ne dokonalý), že je nesmírně důležité, aby se lidem dostalo vzdělání, aby si mohli udělat objektivní obraz o stavu věcí, a také že není dobré žádnou zemi na světě izolovat od ostatních zemí.
Letnice: Rozpomínání na konec světa
Miroslav Hlaučo
Tohle je pravděpodobně ta nejlepší kniha od současného českého autora, kterou jsem kdy četla. Prvotina - cože? Ať se na mě dámy Mornštajnová, Lednická nebo Dvořáková nezlobí, ale Letnice jsou opravdu jiný level. Akorát možná ne úplně mainstream. Žádná srdceryvná story, ale přesto se vás kniha hluboce dotkne - jen ne prvoplánově.
Možná nejsem úplně objektivní, protože já prostě miluju magický realismus - Marquéze, Rusdieho, Murakamiho, no a teď i Hlauča :-) Jeho styl vyjadřování je úsporný, promyšlený, občas hravý, důvtipný. Jazyk bohatý. Děj plyne pozvolna a s lehkostí, a nadto je dokonce vtipný! U popisu pokusů obyvatel vesnice učinit se alespoň na oko normálními nebo u řádění "bláznivého" notáře jsem se smála nahlas.
Jestli bych něco málo změnila, tak by to byl konec - na můj vkus příliš prozaický. Ale to nic nemění na tom, že jde o skvělou knihu a na české poměry opravdu nevídanou.
Bouře
Kristina Ohlsson
Pěkná kniha třeba na dovolenou. Pomalé tempo děje mi vyhovuje. U detektivek je mojí výhodou to, že nikdy nevím, kdo by mohl být vrah, jsem na to naprosto dutá a vlastně o tom v průběhu čtení ani nepřemýšlím, takže jsem na konci vždycky překvapená :-) Už mám stažený i druhý díl, takže jdu na to.
Kočičí oko
Margaret Atwood
Kniha se mi velmi líbila asi tak do tří čtvrtin, poslední část mi připadala méně záživná a tak nějak méně osobní. Vyprávnění o dětství hlavní hrdinky bylo velmi autentické. Chtělo by se říct, že to měla v té době hodně těžké s ohledem na to, že rodiče ani učitelé tehdy nevěděli, jak šikanu řešit a vlastně se o toto téma ani moc nezajímali, ale ono to dnes není o moc lepší - rodiče už sice ví, ale vzhledem k dnešní podobě šikany (často kyberprostor) a bezbřehé a nekontrolovatelné informovanosti dětí (všechny ty návody na sebepoškozování a další šílenosti na internetu) jsou dnes rodiče v podstatě bezradní.
No, život není peříčko...
Každopádně autorka mě překvapila, nic jsem od ní dříve nečetla, pouze jsem viděla pár dílů Příběhu služebnice, takže tento román úplně jiného ražení mě mile překvapil.
Vlčák Kazan
James Oliver Curwood
Mně se kniha líbila a synovi (7) také. Drsnost přírody ho vůbec neznepokojovala. Někdy mám dojem, že utlocitní jsou jen dospělí, děti berou věci tak, jak jsou.
Oproti moderním blbostem typu Deník malého poseroutky (můj názor, nikomu nenutím) je v knize o Kazanovi akcent na pevná lidská i zvířecí pouta, odvahu, vůli něco dokázat, nadvládu přírody nad člověkem, jasné rozlišení dobra a zla v lidech.
Samozřejmě kniha je místy naivní, ale to k dětské literatuře patří. Pragmatismu si děti ještě užijí až až.
Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal?
Tomáš Etzler
Hodně přínosné svědectví o stavu současné Číny. Nevím, jestli pan Etzler jenom nemá pud sebezáchovy nebo je tak trochu blázen, jeho odvaha je neuvěřitelná, ale zase ne tak velká v porovnání s "rebelujícími" čínskými občany, kterým nehrozí pouze vyhoštění, ale smrt. Každopádně čtenářům velmi autenticky a otevřeně zprostředkoval pro nás nevšední až šokující zážitky z komunistické velmoci.
A má recht, komunisti jsou svi.ě, bez ohledu na to, o jaké komunisty jde... celý slavný čínský hospodářský zázrak se udál jen díky šíleným obětem obyčejných Číňanů, na které komunistická vláda z vysoka kašle. Jj, Číňané umí trpět... ale ono jim nic moc jiného nezbývá. Děs.
Zimní včely
Norbert Scheuer
O životě nemocného muže neschopného účastnit se války jako voják. Na jednu stranu je limitovaný svou nemocí, na druhou stranu zvládá obšťastňovat opuštěné ženy, převádět Židy a hlavně pečovat o milované včelky. Drsné zážitky z válečné doby podává autor věcně a bez patosu, naproti tomu popisy přírody jsou až poetické. Zajímavá kniha.
Neopouštěj mě
Kazuo Ishiguro
Tento román byl ve své podstatě podobný románu Klára a slunce od téhož autora - hlavní postava žena, která přišla na svět nepřirozeným způsobem, ale přesto působí (nebo spíš je?) velmi lidská, ale jestli je skutečným "normálním" člověkem nebo ne je jen jedna z mnoha a mnoha etických otázek, které si čtenář v průběhu četby klade.
Mně se Klára a slunce líbila víc, protože hlavní hrdinka - humanoid - ve mně vyvolávala více emocí a více myšlenek. Nicméně i tento román hodnotím velmi kladně. Autor píše v podstatě celkem jednoduchým ale velmi výstižným jazykem (nečekejte žádná květnatá souvětí, ale smysluplné a dá se říci efektivní věty) a dovede čtenáře ohromit tím, jak postupně a zdánlivně mimoděčně zmiňuje detaily, kterými ve finále dokáže velmi trefně vystihnout komplikované mezilidské vztahy a zároveň se nemůžete ubránit tomu, abyste přemýšleli o podstatě lidství.
Druhé království
Rebecca Gablé
Knihu jsem četla v té delší verzi - cca 700 stran, vydání z r. 2021. Tudíž jsem měla několik večerů o zábavu postaráno :-)
Jde o zdařilý historický román, ve kterém autorka uplatnila osvědčený postup - vezmu fiktivní postavu a nechám ji účastnit se na všech podstatných dobových událostech. Tento přístup umožňuje přiblížit čtenáři čtivou formou zásadní historické okamžiky, na druhou stranu si v průběhu čtení musíte říkat, že onen fiktivní hlavní hrdina byl podezřele často u všeho podstatného, co se v dané době dělo. Toto je nicméně jen malá vada na kráse, opravdu oceňuji, že autorka věnovala evidentně hodně úsilí shromáždit historická data a předat nám je v této stravitelné formě. Já bych suchou učebnici dějepisu totiž určitě nečetla.
S knihou jsem velmi spokojená, četbu jsem si užila a něco jsem se i dozvěděla (bohužel se mi ty historické události časem z hlavy zase vykouří...). Až budu mít náladu na další historický román, bez váhání sáhnu po jiném díle Rebeccy Gablé.
Čtyři vichry
Kristin Hannah
Čtivé, ale velmi smutné až beznadějné. Téma - sucho v 30. letech - pro mě nové, takže poučné.
Nicméně Velká samota od autorky se mi líbila víc.