jopp
komentáře u knih
Zulejka otevírá oči
Guzel Jachina
Povedená kniha moderní ruské literatury. Se starými ruskými klasiky, kteří dokázali ve svých románech zachytit ruskou duši, je to sice nesrovnatelné, ale soudobá autorka takové ambice zřejmě ani nemá.
Kniha působivě vypráví o osudech obyčejných lidí v těžké době. Z jejich krutého života běhá mráz po zádech. Člověk musí obdivovat statečnost a nezlomnost těchto lidí, jejich vůli žít a přežít extrémně obtížné podmínky, ve kterých se ocitli zcela bez svého zavinění. Ten protiklad s komfortním životem v naší současné společnosti je neskutečný.
PS: Popis doktora a jeho "vejce" mě naprosto dostal, chvílemi jsem se do doktora opravdu vžila a sdílela jsem to jeho psycho s ním.
Soběstačný
Zuzana Dostálová
Kniha je velmi čtivá, měla jsem přečteno za dva večery, nemohla jsem se odtrhnout. Na druhou stranu mi přijde, že hraje prvoplánově na city (viz. spoiler níže). Stylisticky je průměrná, některá vyjádření autorky se mi jevila jako neobratná, jiné současné české spisovatelky (Mornštajnová, Lednická, Dvořáková) jsou na tom se spisovatelským umem podle mého lépe.
SPOILER: Život Štěpána mi přišel nereálný, vymyšlený tak, abychom ho co nejvíce litovali. Jako rozumím tomu, že některému dítěti se stane to, že mu v dětství zemře sourozenec, jinému se rodiče rozvedou, dalšímu matka zemře na rakovinu, jiné má otce totálního deb.la neochotného se o dítě postarat. Ale že by se toto všechno přihodilo jednomu dítěti najednou? Možné to sice teoreticky je, ale je to silně nepravděpodobné. Navíc všechny tyto katastrofy zvládl dospívající Štěpán prakticky bez větších problémů, lépe než dospělí. Prostě jsem tomu nevěřila, byť uznávám, že příběh byl velmi sugestivní.
Za mě 65%.
Oceán na konci uličky
Neil Gaiman
Intimní, snový a trochu hororový román, ve kterém je pěkně zachycena vnímavá a všemu otevřená duše dítěte v kontrastu s přízemním a poněkud limitovaným světem dospělých.
Knihomol
Stefan Zweig
Moje první kniha od Zweiga a určitě ne poslední. Autor umí, resp. uměl, psát.
Je smutné, co lidé v zájmu nějaké ideologie dokáží napáchat na nevinných lidech, kteří chtějí jen žít svůj život a nikomu neubližují. To byl asi můj největší dojem z této povídky.
Myši Natálie Mooshabrové
Ladislav Fuks
Musím říct, že vůbec nechápu kladné hodnocení hnihy. Dočetla jsem zhruba do poloviny a nevím, proč pokračovat dál. Ve stručnosti můj názor: Děj: nezáživný. Postavy: Hloupé nebo zlé (často obojí). Styl psaní: Jednoduchý, často opakující se pasáže jsou pro mě nudné a říkám si, že opakovat se umí každý. V knize nevidím žádnou "přidanou hodnotu" - myšlenku, hezké slovní obraty (jde o českého autora, takže na překlad to svést nejde), napínavý děj.. No asi prostě preferuju jiný typ knih.
Poslední knihkupectví
Madeline Martin
Takové lehčí čtení, na které jsem měla náladu. Postavy poněkud nereálné, ale kniha je čtivá, stránky odsýpají jedna za druhou a věřím, že pro někoho může být chování hlavní hrdinky i inspirující. A ruku na srdce - předložit čtenářkám knihu o tom, že se z nečtenářky stal nadšený knihomol, to musí být vždycky alespoň částečná záruka úspěchu ;-)
Ledoborec
Kristina Ohlsson
Je to trochu - ok, trochu dost - přitažené za vlasy, ale když se v tom zbytečně nenimráte, tak je kniha zábavná a čtivá.
Ostrov pokladů
Robert Louis Stevenson
Synovi se to líbilo, mě na piráty moc neužije, ale můj názor v tomto moc podstatný není:)
Návrat do Bridgewater
Kristina Hattenhauer
Opakovaně se mi stává, že si chci přečíst něco odpočinkového a romantického a skončí to tak, že mi čtená kniha přijde naivní, více než nepravděpodobná a z romantiky je akorát tak trapně sentimentální záležitost.
Prostě to není žánr pro mě.
Lovci hlav
Jo Nesbø
Moje první kniha od autora, brala jsem to jako odpočinkovou četbu, takže spokojenost. Zápletka pěkně spletitá, jak to má být, ovšem důvěryhodnost postav a celé té story pro mě velmi nízká. Nejsem moc konzument tohoto žánru.
Dobrodruh
Katherine Rundell
Synovi (7) se knížka líbila, i když ho nijak neohromila. Mně se líbil námět, ze kterého mohla podle mého autorka vytěžit více. Příběh na mě působil poněkud uměle. Nicméně je to kniha pro děti, ne pro mě, takže moje hodnocení není úplně stěžejní..
Inkvizitor
Bernard Cornwell
Druhý díl si drží velmi dobrou úroveň předchozího, jen já mám osobní problém s tím, že mě už ty popisy bitev (které jsou vylíčeny výborně!) prostě nebaví. Chápu, že hlavní hrdina je lučištník, takže je zřejmé, že bitvy zaujímají velkou část příběhu, ale už se mi prostě nechce číst o rozsekaných hlavách, vyhřezlých vnitřnostech a zmrzačených koních. Hledání svatého grálu, které se podobá hledání jehly v kupce sena (přičemž nikdo vlastně neví, jak jehla vypadá, z čeho je vyrobena a k čemu vlastně slouží), mě také nepřijde až tak zajímavé, abych po dočtení tohoto dílu v sérii pokračovala. Možná zkusím jinou knihu od autora.
Rod země a krve
Sarah J. Maas
Vcelku zábavná YA kniha. První třetinu jsem kroutila hlavou- nějak na mě ty víly, andělé, vlci atd. byli trochu moc... moc fantasy a hlavní hrdince jsem nerozuměla. Pak jsem si na ten svět zvykla a začala Bryce fandit. V poslední čtvrtině knihy zvrat s Huntem super, glorifikace Bryce na konci byla už fakt přehnaná. Ale asi to odpovídá cílové věkové skupině čtenářů.
Osmý život (pro Brilku)
Nino Haratischwili
Mám ráda rodinné ságy, a tato mě rozhodně nezklamala. Moc se mi líbilo, jak byly popsány osudy jednotlivých členů rodiny - každý měl nějakou povahu, nějaké plány, nějaký vývoj... jako má ve skutečnosti každý z nás. Ovšem to pozadí ... Sovětský svaz jak ho známe z dřívějška i z velmi smutné současnosti. Rusové zůstanou Rusy, jejich nátura se nezměnila. Hlavně udržet v chodu jejich politický (autoritativní a prolhaný) systém, jednotlivý obyčejný člověk je doslova nic - když třeba zmizí, tak zmizí a nic s tím nikdo nenadělá. Na jednotlivých postavách v knize bylo zřejmé, že ruský systém vládnutí a touhy po ovládnutí cizího území i jeho obyvatel likvidoval a likviduje jednotlivé lidi v lepším případě "jen" psychicky, v horším případě fyzicky. Je to šílené.
Norský dandy
Jan Guillou
Opět moc pěkné čtení. Příběh bratra Sverreho mě sice nezaujal tak moc jako v přechozím díle příběh jeho dvou bratrů, ale i tak hezká kniha a těším se na další díl.
Literární spolek Laury Sněžné
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Mám ráda magický realismus a autory, kteří se umí vyjadřovat s lehkostí a obratností. Tohle všechno kniha splňovala. Bavilo mě to celou dobu.
Mínus byl pro mě konec knihy, který byl absolutně crazy a z magického realismu se podle mě přehoupl do čisté fantasy - tohle už na mě bylo moc neuchopitelné a nepochopitelné.
Každopádně knihu doporučuji.
Nadechnout se
George Orwell (p)
První část knihy se mi moc líbila. Získala jsem dojem, že hlavní postava je inteligentní chlapík, který to má v hlavě víceméně srovnané. Jak vyprávěl o svém dětství, jak na něj nahlížel... myslela jsem si, že potřebuje jen trochu popostrčit nebo něco zvláštního zažít, aby si srovnal i svůj současný život. No, závěr mě zklamal. Nečekala jsem happy end, ale nějaký posun ano. Na druhou stranu v očekávání blízké války asi moc prostoru k řešení vztahů nebylo. Před blížící se nevyhnutelnou katastrofou nebylo úniku a tento pocit prostupuje knihou jako červená nit, kterou ne a ne odpárat.
Jinak Orwell píše úžasně- trefně, čtivě a hlavně upřímně, někdy až krutě upřímně.
Velké dobrodružství Pepíka Střechy
Pavel Čech
Krásné ilustrace, dobrodružný a inspirativní příběh plný odvahy, překonávání sama sebe... super.