jordys komentáře u knih
Bál jsem se, že už mě přestalo bavit fantasy a pak mi konečně přišlo upozornění, že na mě v knihovně čeká tohle. Počet stran byl pro mě překvapením, ale po pár kapitolách velmi milým. Dlouhé mi to nepřipadalo a jsem rád, že na mě čeká hned další díl. Děj plyne pomalu, za celou dobu se příliš neposune, ale je to tak skvěle napsané, že to nikomu nemůže vadit. A ty hlavní postavy!
Těším se na zbytek série.
Sedm návyků, které nedokáže dodržovat ani sám autor a vy je zapomenete týden po přečtení. Přečetl jsem více podobných knih, když jsem měl slabší chvilku. Ve všech se píše to stejné, jenom trochu jinak a každá mi připadá více zbytečná než ta předchozí. Ludwig to aspoň všechno shrnul na pár stran a ještě k tomu přidal obrázky. Vsadím se, že taky pořád všechno odkládá na poslední chvíli. Mnohem víc pro svůj osobní rozvoj udělám čtením Quory na záchodě.
Musím doplnit, že jsem ke čtení nepřistupoval zaujatě, dokonce jsem si poctivě připravil zápisníček.
Více se mi líbil Labyrint pohybu a to i formou zpracování.
Pan profesor Kolář je kapacitou nejen ve svém oboru. To se snaží prodat i v téhle knize, ale zdá se mi, že až příliš. Mnoho kapitol a poznatků. Každý sice docílí několikrát aha efektu, ale tolik informací si s knihy neodnese.
Shrnul bych to tak, že bychom se měli optimálně vystavovat stresorům. Ani moc, ani málo, ale optimálně a v dnešní společnosti je to spíše málo.
Pro děti nevím, na střední bych si z toho už něco odnesl a rozhodně by to bylo přínosnější než ZSV, z toho si pamatuju akorát tu zkratku předmětu. Po přečtení dobrý pocit, ale za týden bude všechno pryč. Potřeboval bych touto formou celou knížku o každé zmíněné filozofii.
Knihy hodnotím spíše podle toho, jak mě bavily a u téhle jsem si užil každou povídku a to povídky zpravidla moc nemusím, obzvlášť u Kinga. Preferuji delší romány a složité charaktery. Taky si myslím, že hodně lidí srovnává Kinga s Kingem. Na jeho standard to možná bude slabší, ale ve srovnání se zbytkem novinek je to jasný nadprůměr.
V jeho věku budu rád, pokud dám dohromady textovku.
Psům jsem se vždycky vyhýbal. Já vím, nikdy vám nic neudělají, jen si chtějí hrát, ale já si jen chci v klidu zaběhat a nepotřebuju, aby na mě něco slintalo.
Po přečtení se moje obava z hravých psů přirozeně zvýšila a jen se bojím, že za mnou jednou bude utíkat další Cujo.
(SPOILER) Název Čekání na Vlky by byl možná trefnější, protože zase trvá 500 stran, než se tam ukážou. To mi samozřejmě nevadí a od Kinga bych nečekal nic jiného, snad ještě delší předehru. Děj se vůbec netáhne a postavy mají více prostoru. Jake si najde kámoše. Roland nám trochu chátrá, ale pořád za něj mluví olovo. Susannah/Mia otěhotní a co s tím udělá Eddie. Do toho se dozvídáme více o Věži a poznáme nového (spíše starého) člena ka-tet. Nic nechybí!
Narnii jsem dostal na základce, možná proto jsem pořádně začal číst až na gymplu. O několik let později se odhodlám a dávám tomu druhou šanci, abych si zkrátil jízdu autobusem. Nic jiného ke čtení nebylo. Pořád jsem si musel opakovat to marketingové spojování s Tolkienem a nevzdal jsem to. Poslední kapitoly jsem dočítal na záchodě a leták z Lidlu mě teda bavil víc (musím uznat, že leták z Lidlu je opravdu pecka, takže není divu!). Vím, že je to hlavně pro děti a mládež, ale to Harry Potter taky.
Nezajímavý příběh, otravné postavy (komplet), nudná Narnie.
Není to kniha pro někoho, kdo se pravidelně nevěnuje vytrvalostnímu tréninku. Prostě, pokud jdeš běhat jednou týdně, abys spálil kafíčko ze Starbucksu, tak to fakt nečti. Sám jsem pořád sportovec spíše na rekreační úrovni, ale jiný pohled na vytrvalostní výkon mě velmi zaujal. Vše je proloženo spoustou citací, rozhodně se nejedná o nějaké ezoterické bláboly. Také to ale není pouze o fyziologii a pohledu na člověka jako stroj. Autor příjemnou cestou naznačuje, že vytrvalostní výkon je podmíněn více faktory, než si skutečně myslíme.
King trochu jinak, myšleno v dobrém! Horor to není, takže nedoporučuji jako první knížku od Kinga. Konspirace mě nezajímají, ale v tomto případě to rozhodně nebylo překážkou a knihu jsem si užil od začátku až do konce - ano, až do konce, překvapivě pro Kinga i ten konec se velmi povedl a to rozhodně nemohlo být snadné. Velmi jsem ocenil výlet do Derry v první části knihy, jako number one fan by mi i tohle stačilo a už bych automaticky hodnotil 5/5. Seriál taky stojí za to, je tam pár změn a méně easter eggs pro fanoušky, ale jde o jednu z těch lepších adaptací.
Většinou píšu o tom, jak u Kinga dávám přednost delšímu románu založeném na postavách. V tomto případě mě naprosto vtáhlo prostředí lunaparku, možná to není klasický horor, ale podle mě cokoliv, co se odehrává v lunaparku horor musí být. Stačí mi projít kolem kolotočů na Výstavišti, takže asi nemůžu být moc objektivní. Jednoduché, zábavné, pro mě i hororové.
Chvilkama až úsměvná doporučení, ale s tím si nechci dělat starosti, přece jen už to není kniha nejmladší. Musím ubrat jednu hvězdičku za dokládání doporučení pouze případovými studiemi, i když tenkrát to asi ani jinak nešlo. Ale příběh jedné paní, která se začala modlit a tak se zbavila starostí - to už mi dělá starosti.:)
Dokážu si představit stejný děj, jen natažený o tisícovku stran s příběhem založeným na síle jednotlivých postav - kluk, který vidí mrtvé a bývalá policistka na drogách, u nich by to rozhodně šlo! Tři stovky stránek na to prostě nestačí, obzvlášť u Kinga, možná jsem jen už zvyklý na něco jiného. Dějově je to dobrý příběh, ale strašná rychlovka, podle mě zbytečně.
Kniha je tak obsáhlá, že by každá její část skoro zasloužila vlastní knihu. Rád jsem si při čtení popřemýšlel nad tím, jak vlastně přemýšlíme. Doporučuji po každé kapitole zapsat hlavní myšlenku a přiradit ideálně vlastní příklad. Některá témata jsou v knize rozepsána až moc podrobně, protože Kahneman zrovna na dané téma udělal studii, což je pochopitelné, ale občas nudné. Kromě toho a mentální výzvy, kterou kniha přináší, nemám co vytknout.
Jako sportovec si držím svůj režim, spánek a rutina jsou pro mě velké priority, tak nevím, proč jsem četl tuhle knížku! Rozhodně jsem nehledal potvrzení svoji pravdy, ale po přečtení na sebe musím být ještě přísnější, což vypovídá o vysoké kvalitě této knihy. Veškeré informace jsou přehledně ocitovány, jak to má u takových knih být! Nejedná se o žádný ezoterický blábol.
Jsem fanoušek fantasy a vysokého počtu stran. Celá série samozřejmě splňuje obojí, děj rozhodně není natahovaný. Naopak, pro pořádné vysvětlení a připomínání, jak celý ten jedinečný systém magie vlastně funguje, to je prostě potřeba.
Tady to teprve začíná! Pistolníka považuji jen za milý úvod k této druhé části. Poprvé se setkáme s Eddiem, Odettou, Dettou a Susannah? Samozřejmě nejde o hrdiny, jak je známe z jiných příběhů, ale jako hrdiny od Kinga. Takže drogový závislák a invalida. Roland by tomuto týmu dodal to, co mu chybí, ale pro jistotu ho mistr hned v úvodu připravil o nějaké ty prsty, protože pistolník se přece obejde i bez nich. Jak to celé dopadne, dostanou se společně k Temné věži? Nečtu to poprvé, tak uvidíme, třeba to teď dopadne jinak.:)
Nejvíce oblíbený díl. Tajemná minulost Voldemorta, kdo byl ten Princ dvojí krve a o co jde tomu Malfoyovi? Knihu jsem četl dvakrát, film jsem viděl stokrát a pořád mě to neomrzelo. Rowlingová to navíc celé zakončí ve velkém stylu a dává jasně najevo, že to myslí vážně a není z toho jen kniha pro děti.
Napětí se stupňuje a s tím i počet otázek a záhad. Postavy se mi líbily více s každou stranou, ale ke konci jsem se ztratil. Možná jsem se v nějaké klíčově části nesoustředil, nebo mi prostě chyběla fantazie, ale závěr se mi nelíbil. V každém případě super nápad a spojitost s Temnou věží nechyběla.