jordys komentáře u knih
King trochu jinak, myšleno v dobrém! Horor to není, takže nedoporučuji jako první knížku od Kinga. Konspirace mě nezajímají, ale v tomto případě to rozhodně nebylo překážkou a knihu jsem si užil od začátku až do konce - ano, až do konce, překvapivě pro Kinga i ten konec se velmi povedl a to rozhodně nemohlo být snadné. Velmi jsem ocenil výlet do Derry v první části knihy, jako number one fan by mi i tohle stačilo a už bych automaticky hodnotil 5/5. Seriál taky stojí za to, je tam pár změn a méně easter eggs pro fanoušky, ale jde o jednu z těch lepších adaptací.
Nejvíce oblíbený díl. Tajemná minulost Voldemorta, kdo byl ten Princ dvojí krve a o co jde tomu Malfoyovi? Knihu jsem četl dvakrát, film jsem viděl stokrát a pořád mě to neomrzelo. Rowlingová to navíc celé zakončí ve velkém stylu a dává jasně najevo, že to myslí vážně a není z toho jen kniha pro děti.
Skvělé postavy s jedinečnými problémy by stačily na solidní příběh i bez Kupole, ale pod Kupolí je z toho román, který uteče až příliš rychle. Dale Barbara je skvělá postava a po Rolandovi z Temné Věže i postava s nejlepším jménem od Kinga. Co se stane, když izolujete několik normálních lidí s pořádnými psychopaty jako jsou Jim Rennie a Junior? Stačí si o tom přečíst.:)
Sám jsem o práci MSF věděl minimum, stydím se a zároveň věřím, že nejsem sám. Rozhodně je to něco, o čem by měl být každý informovaný, protože odhodlání a záchrana tolika životu je podle mě jedna z možných definic hrdinství. V tomto případě hrdinství, které mi připadá naprosto nedoceněné ze strany veřejnosti, i když to pro účastníky misí z hlediska motivace určitě není faktor.
Pro děti nevím, na střední bych si z toho už něco odnesl a rozhodně by to bylo přínosnější než ZSV, z toho si pamatuju akorát tu zkratku předmětu. Po přečtení dobrý pocit, ale za týden bude všechno pryč. Potřeboval bych touto formou celou knížku o každé zmíněné filozofii.
Psům jsem se vždycky vyhýbal. Já vím, nikdy vám nic neudělají, jen si chtějí hrát, ale já si jen chci v klidu zaběhat a nepotřebuju, aby na mě něco slintalo.
Po přečtení se moje obava z hravých psů přirozeně zvýšila a jen se bojím, že za mnou jednou bude utíkat další Cujo.
Dokážu si představit stejný děj, jen natažený o tisícovku stran s příběhem založeným na síle jednotlivých postav - kluk, který vidí mrtvé a bývalá policistka na drogách, u nich by to rozhodně šlo! Tři stovky stránek na to prostě nestačí, obzvlášť u Kinga, možná jsem jen už zvyklý na něco jiného. Dějově je to dobrý příběh, ale strašná rychlovka, podle mě zbytečně.
Žhářka, To, Mrtvá zóna jsou opravdu velmi podobné knihy, takže se samozřejmě jedná o skvělé čtení na obdobné úrovni! Hlavní postavy mi zpravidla vždy lezou na nervy, u Kinga nikdy, to platí i u této knihy - Tim a Luke, super!
Úvodní informace o pohřešovaných dětech celému příběhu přidává na hodnotě.
Obdivuji, že je možné napsat román o tom, jak je někdo pouze sám se sebou, na jednom místě, ve vlastní hlavě. Ještě ke všemu to je velmi čtivé jako všechno od Kinga. Zase jsem pro změnu rád, že jsem se nenechal odradit hodnocením na databázi.
Knihy hodnotím spíše podle toho, jak mě bavily a u téhle jsem si užil každou povídku a to povídky zpravidla moc nemusím, obzvlášť u Kinga. Preferuji delší romány a složité charaktery. Taky si myslím, že hodně lidí srovnává Kinga s Kingem. Na jeho standard to možná bude slabší, ale ve srovnání se zbytkem novinek je to jasný nadprůměr.
V jeho věku budu rád, pokud dám dohromady textovku.
Chtělo by to více stran!
Frodo v knížce je oproti filmům celkem snesitelný, takže i jeho dějová linka je perfektní. Knižní zakončení konfliktu a pád Prstenu se mi v knize zamlouvá mnohem víc, stejně tak konec Sarumana. Způsob vyjadřování jednotlivých postav je chvílemi až moc zvláštní, ale asi autentický, takže i tuhle maličkost beru.
Kniha byla nejvíce zajímavá, když věci nešly úplně podle Motýlkových plánu, což se dělo skoro celou knihu, ale ve druhé polovině přece jen o něco více. Nejvíce mě překvapila část, kdy musel znovu do káznice s tím, že tam zůstane osm let. Něco takového si nedokážu představit a to se považuji za psychicky vyrovnaného člověka, vždyť jsem zvládl i u uzavření okresů v ČR!:)
Nečekal jsem, že mě takhle chytne knížka zařazená do povinné četby. Sice jsem ji četl zpětně a dobrovolně, ale i to se počítá. Skvělá atmosféra od začátku do konce. Solidní horrorovka.
Stojí za přečtení a nejlépe vícekrát! Každá kapitola by zasloužila svou vlastní knihu. Autor sice vše podstatné dokonale shrnuje tak, aby to bylo velmi čtivé, jen to vyžaduje trochu více pozornosti ze strany čtenáře. Rozhodně to tedy není oddechové čtení.
Zároveň to není žádná propaganda a vnucování názorů, ale jde spíše o diskuzi na velmi zajímává témata. Po přečtení je nad čím přemýšlet.
Tady to teprve začíná! Pistolníka považuji jen za milý úvod k této druhé části. Poprvé se setkáme s Eddiem, Odettou, Dettou a Susannah? Samozřejmě nejde o hrdiny, jak je známe z jiných příběhů, ale jako hrdiny od Kinga. Takže drogový závislák a invalida. Roland by tomuto týmu dodal to, co mu chybí, ale pro jistotu ho mistr hned v úvodu připravil o nějaké ty prsty, protože pistolník se přece obejde i bez nich. Jak to celé dopadne, dostanou se společně k Temné věži? Nečtu to poprvé, tak uvidíme, třeba to teď dopadne jinak.:)
Postavy záživné jako vždy, trochu mě zaskočilo, že celý děj bude o důchodci, ke kterému se v polovině připojí další důchodce, ale autor si v tom prostě libuje. Děj byl místy slabší a možná zbytečně natahovaný, jak je tomu zvykem, ale stačila mi jedna souvislost s Temnou věží, abych to dočetl do konce. Navíc se to celé odehrává v Derry a v Derry nikdy není nuda.
Myslel jsem si, že se snadno nechám ovlivnit hodnocením před přečtením knihy, není to pravda. Funkční medicína mi dává smysl, zabývat se příčinou je podstatné. Tato kniha psaná formou rozhovoru podává pouze neurčité a ničím nedoložené informace, marně se tak snaží napodobit (mám pocit, že nejen formou) skvělou knížku pana profesora Koláře - Labyrint pohybu.
Občas to i hraničí s ezoterikou, např. díky autorovi teď vím, že si mě maminka v porodnici vybrala a já si zase vybral maminku. Doteď jsem měl za to, že rodiče mezi sebou hrají o děti kámen, nůžky, papír.
Rovnou jsem si mohl odškrtnout ze čtenářské výzvy knihu z prostředí, ve kterém bych se nechtěl ocitnout. Žánru sci-fi se většinou vyhýbám. Tohle ale utíkalo rychle jako voda, rozhodně ne jako voda z filtršatů.:)
Taky to nebyla žádná oddechovka, opravdu jsem nečekal tolik nových pojmů a myšlenek.
Bál jsem se, že už mě přestalo bavit fantasy a pak mi konečně přišlo upozornění, že na mě v knihovně čeká tohle. Počet stran byl pro mě překvapením, ale po pár kapitolách velmi milým. Dlouhé mi to nepřipadalo a jsem rád, že na mě čeká hned další díl. Děj plyne pomalu, za celou dobu se příliš neposune, ale je to tak skvěle napsané, že to nikomu nemůže vadit. A ty hlavní postavy!
Těším se na zbytek série.
Většinou píšu o tom, jak u Kinga dávám přednost delšímu románu založeném na postavách. V tomto případě mě naprosto vtáhlo prostředí lunaparku, možná to není klasický horor, ale podle mě cokoliv, co se odehrává v lunaparku horor musí být. Stačí mi projít kolem kolotočů na Výstavišti, takže asi nemůžu být moc objektivní. Jednoduché, zábavné, pro mě i hororové.