josefina_silena komentáře u knih

Ve svých třiceti letech asi nejsem typická cílovka téhle komiksové/manga série, ale i tak mě čtení bavilo. Velmi milé čtení. Sice tuším, jakým směrem se bude příběh ubírat, i přes to se však těším na další díly (naštěstí jsou dohromady jen 3). Určeno asi spíše pro mladší ročníky a komiksové začátečníky, ale myslím, že čtení bude bavit každého, kdo má chuť zkusit něco nového. Nakladatelství chválím za snahu představit mangu širší veřejnosti.

3 24.08.2022

Graficky je kniha opět skvěle zpracovaná, pan Horáček je prostě mistr svého řemesla. Příběh je pro opravdu malé děti, ale dokud neumějí číst, člověk může k ilustracím vymýšlet nové a nové příběhy dle vlastní fantazie.

3 25.11.2021

Velmi osobní kniha autorky, která mi ale přinesla nový pohled na svět a byla mi velmi blízká. Jedná se o krátké zápisky, kterými autorka vytváří identitu své zemřelé starší sestře, která zemřela hned po narození a kterou nikdy neměla možnost potkat. Nedoporučuji dílo jen tak zhltnout a odložit. Tohle je kniha, kterou je třeba si dávkovat, nechat jednotlivé zápisky v sobě rezonovat a vracet se k ní vždy, když to bude potřeba.

3 11.05.2021

Petr Horáček dětské knihy prostě opravdu umí. Ilustrace vás ani vaše děti nezklamou, výřezy ve stránkách jsou velmi hravé a příběh prostě kouzelný.

3 11.05.2021

Kniha se odehrává v průběhu jednoho roku. Obsahuje 12 kapitol, které začínají lednem a končí prosincem. Každá kapitola navíc zaměřuje na cca 4 různé historky, které se ten měsíc udály. Jedná se tedy o takové krátké fejetony, ve kterých autor s laskavým humorem popisuje svoje zážitky z života na francouzském venkově. Je to milé čtení, místy se člověk pousměje.

Ke knize jsem se dostala přes čtenářský klub a myslím, že mě nezastihla v nejlepším čase, a proto mě tolik nenadchla. Aktuálně hodnotím 50 %, ale pokud bych knihu hodnotila v žánru cestopisných fejetonů z 90. let, tak bych jí dala 60 %. Knihu bych doporučila číst jako odpočinkovou četbu, když je nálada na něco jednoduššího nebo pro starší rodiče či prarodiče, kteří se asi dokáží lépe vcítit do popisovaných situací.

Vypravěčův styl psaní je hodně květnatý a pro mě poměrně náročný na soustředění.

3 16.12.2020

Knihu považuju za jednu z nejlepších, kterou jsem tento rok četla. Naprosto fantastický psychologický thriller, který jde jen těžko popsat bez spoilerů. Rozhodně se nejedná o příběh, který vám autor jen tak naservíruje. U této knihy se musí čtenář zamyslet na každé stránce a všímat si malých detailů, hledat symboly a skryté nápovědy. V průběhu knihy vás napadne mnoho možných variant, ale v poslední kapitole je už celkem jasné, jak to všechno je. Doporučila bych všech náročnějším čtenářům nebo milovníkům psychologických dramat, thrillerů a hororů.

Po dočtení také doporučuji zhlédnout filmové zpracování Charlieho Kaufmana, který si s dílem poradil mistrovsky.

3 01.11.2020

Kniha mě zaujala svými ilustracemi i tématikou. Zpracování se mi velmi líbilo a dokážu si představit, že pokud si to situace vyžaduje, tento krátký příběh může malým dětem pomoci téma odcházení lépe uchopit a pochopit.

3 25.11.2019

Příjemná kniha, ve které děj prostě plyne. Nečekejte velké zvraty ani komplikovanou zápletku. Pan Stevens vám odvypráví svůj příběh, na který si musíte udělat svůj názor. Není to rozhodně jednoduché čtení, ale přinese vám příjemnou intelektuální stimulaci. Po přečtení jsem viděla i film, který mi celý příběh představil zase v trochu jiném světle a nezbývá mi než doporučit obojí.

3 03.11.2019

Knihu jsem četla na doporučení manžela, kterého neuvěřitelně nadchla. Autorka čtenářům představí jedno americké manželství. Jedno úplně obyčejné manželství, které se ovšem dostane do velmi neobyčejné situace. Hlavní protagoniské žijí svůj život a nehledě na to, co jim osud nadělil do vínku se snaží být tou nejlepší verzí sami sebe. To ovšem neznamená, že je tak bude vnímat i jejich okolí. Jedná se o jednoduchou knihu s velkým přesahem. Příběh není jen o Royovi a Celestial, ale také o tom, jaké to je být mladým afroameričanem, jaké to je být neprávem odsouzen a násilně oddělen od svojí rodiny a o mnohém dalším - ale to už bude muset každý čtenář objevit sám.

3 21.09.2019

Čekala jsem romantickou knihu o lásce, ale dostalo se mi nudného a přecukrovaného příběhu, který se vás snaží za každou cenu rozplakat. Myslím si, že i romantické knihy mohou mít skvělou úroveň (za mě jsou tím jasným příkladem třeba Madisonské mosty), ale tohle je prostě jen typický Nicholas Sparks, který píše příběhy, jejichž jediným účelem je nezanechat jediné oko suché. Za mě velmi prvoplánové a kdybych to bývala nečetla na dovolené na pláži musela bych knihu odložit.

3 02.09.2019

Postav hlídku jsem četla hned po dočtení Jako zabít ptáčka, takže jsem věděla, jaký styl můžu od autorky očekávat. Rozhodně nečekejte nějaký trhák, kniha má pomalejší tempo, hlavní hrdinka se často vrací do minulosti a vzpomíná na své dětství. Jsem velmi ráda, že mi příběh odrostlé Čipery pomohl přiblížit jižanskou kulturu. Každý čtenář si jistě v knize přijde na své, je ale důležité si nejdřív k tomuhle tématu najít cestu. Já bych si ji klidně za pár let přečetla znovu. Za velké mínus českého vydání považuji poznámky a vysvětlivky, které jsou sice obsažené na konci knihy, ale je naprosto nemožné se v nich orientovat.

3 23.07.2019

Kniha naprosto předčila mé očekávání. Rozhodně nečekejte žádné drama nebo komplikovanou zápletku. Tenhle příběh prostě jen plyne a při čtení ve vás zanechává harmonický klid. Po velmi dlouhé době jsem opět měla po dočtení nějaké knihy chuť začít ji číst ihned znovu.

3 19.06.2019

Po zklamání z knihy Pod sněhem jsem dala Petře Soukupové ještě jednu šanci a musím říct, že si u mě tímhle dílem napravila reputaci. Dějová linka byla skvělá. Autorce se navíc podařilo děj popsat z pohledu dítěte a opravdu jsem jí to věřila. Tenhle žánr sice není můj šálek kávy, ale četlo se mi to dobře a poslední stránka mě vyloženě dostala. Knihu bych doporučovala přečíst už jen kvůli síle té poslední strany! Za mě velmi příjemné odpočinkové čtení a rozhodně se brzo pustím i do Kdo zabil Snížka.

3 16.06.2019

Během čtení první poloviny knihy jsem si říkala, že jsem knihu měla číst v období dospívání, a že by mi to možná pomohlo lépe pochopit mužský pohled na vztahy. Vyústění celého příběhu je pro čtenáře běžné západní literatury velmi netradiční, což mě bavilo a těším se na další autorovu knihu.

3 03.04.2019

Po knize jsem sáhla v knihovně s tím, že budu mít alespoň co číst po cestě domů. Ideálně zvolená kniha na 30 minutovou cestu tramvají. Povídky byly čtivé, líbilo se mi, že všechny měly velmi netradiční twist. Nic extra vánočního v nich nehledejte a rozhodně si nemyslete, že ve vás vzbudí vánoční náladu, ale za přečtení stejně stojí - a to klidně i o Velikonocích.

3 04.03.2019

Tulák Rover je velmi neotřelá pohádka pro děti, která ovšem neurazí ani dospělé. Řekla bych, že je vhodná, narozdíl třeba od Hobita, i pro menší děti.

3 03.03.2019

Povídka se mi líbila. Byla to moje čtvrtá od Murakamiho a věděla jsem, co můžu očekávat. Ilustrace od Kat Menschik opět skvělé. Klidně bych si knihu přečetla znovu.

3 25.02.2019

O knize jsem hodně slyšela a dlouho jsem se na ní chystala. O to víc jsem ale byla zklamaná. Asi jsem o tom přemýšlela až moc nebo možná příliš málo. Budu se muset ke knize ještě někdy vrátit a zkusit to ještě jednou.

3 18.02.2019

Birthday Girl je zatím nejlepší krátká povídka od Murakamiho, kterou jsem četla. Nebo jsem si možná už zvykla na jeho styl. Příjemná jednohubka, který vás pak celý den nechá přemýšlet o tom, co byste si vlastně přáli vy. Ilustrace opět nezklamaly.

3 08.01.2019

Během čtení jsem měla pocit, že mi autor vypráví nějaký sen, který se mu v noci zdál - v jeho hlavě to bylo jistě skvělé, ale mě to nenadchlo.

3 01.01.2019