josefina_silena komentáře u knih

Autorka píše sice velmi čtivě, ale bohužel nemá co říct. Vyprávění o životě bohaté dámy v letech na knihu prostě nestačí.

Nechápu srovnání s Betty MacDonaldovou a Peterem Maylem. Rok v Provanci se alespoň opravdu věnuje životě cizince ve Francii ve své době, tedy na přelomu 80. a 90. let, mezitím co paní Davouze sice má dům v Bretani, ale polovinu knihy cestuje po světě, je věčně s něčím nespokojená a obdivuje jedině sama sebe a svého manžela. Martě Davouze též chybí vtip a nadhled , který lze najít u Betty MacDonaldové. Je velmi náročné se s jejím vyprávěním zžít a najít něm nějakou přidanou hodnotu.

2 13.03.2023

Ve svých třiceti letech asi nejsem typická cílovka téhle komiksové/manga série, ale i tak mě čtení bavilo. Velmi milé čtení. Sice tuším, jakým směrem se bude příběh ubírat, i přes to se však těším na další díly (naštěstí jsou dohromady jen 3). Určeno asi spíše pro mladší ročníky a komiksové začátečníky, ale myslím, že čtení bude bavit každého, kdo má chuť zkusit něco nového. Nakladatelství chválím za snahu představit mangu širší veřejnosti.

3 24.08.2022

Jedná se o útlou knihou rozdělenou do tří částí. V té první čtenář pročítá dopisy, které píše Vanda svému manželovi. Druhá, a zároveň nejdelší část, dává prostor Aldovi, který popisuje svou snahu získat zpět ztracenou svobodu prostřednictvím aféry s mladší ženou a snahu najít balanci mezi vztahem s dětmi a novou známostí. Třetí část patří dětem, toho času už dospělým. Protože když byly dětmi, nikdo je nedokázal vyslyšet. Silné, syrové a emotivní. Až z toho běhal mráz po zádech.

Mezilidské a manželské vztahy jsou nevyčerpatelnou studnicí příběhů a tenhle není ničím neobvyklý. Čím ovšem tato kniha vyčnívá, je zvolený styl, který čtenáře s lehkostí přenáší v čase, sofistikované dialogy a schopnost autora rozložit všechny charaktery na malé kousky, aby každý mohl nahlédnout do jejich nitra. V jednom rozhovoru Starnone řekl, že nejlepší knihy nejsou ty, které nás zabaví, ale ty, jejichž čtení nás bolí, a to se mu v Tkaničkách podařilo - tahle kniha při čtení bodá jako nůž.

Tematicky podobné knize Věci, na které nastal čas od Petry Soukupové, ale stylisticky naprosto nesrovnatelné.

9 14.08.2022

Knihu jsem si půjčila naslepo v knihovně. Zajímavých esejů tam pro mě bylo pomálu.
Možná by mě to více zaujalo, kdybych byla mladší nebo si svůj názor teprve utvářela. V tuhle chvíli bych asi příspěvky více ocenila, kdyby byly publikované v nějakém magazínu, typu Heroine, ale na knižní vydání to pro mě bylo slabé.

Určitě musím ocenit, že Scarlett Curtis takovou publikaci dala dohromady ve dvaceti letech (ačkoliv se nejedná o nějakou no-name ženu, ale dceru dvou známých osobností).

K českému vydání mám 3 připomínky:
- přechylování jmen autorek
- počet překlepů
- pokud člověk nemá Instagram a už je mu přes 30, pravděpodobně neví, kdo je L. Zelinková, která napsala český příspěvek.

1 05.08.2022

(SPOILER) Nechápu, že zrovna tohle dílo bylo oceněno Bookerovou cenou? McEwan napsal tolik lepších knih než je tahle. Možná se mi kniha dostala do rukou příliš pozdě (číst knihu o vstupu do nového tisíciletí v roce 2022 je prostě trochu opožděné), ale dobrá kniha by neměla zestárnout (a rozhodně ne takhle rychle). Symbolika zkažené morálky se kterou společnost vstupuje do nového milénia je zajímavá, ale ten závěr byl prostě pitomý. McEwana mám velmi ráda, ale tohle byl velký přešlap.

01.08.2022

Velmi dobrá reportážní kniha o životě nomádů. Pro nás Evropany je to asi trochu sci-fi, protože na takový způsob života tu nejsou podmínky (klima, jazykové bariéry napříč státy, rozdílné sociální a zdravotní systémy, nutnost pracovního povolení, ceny paliva a dálnic). O to lepší je, že to autorka podává bez nějakého přikreslování - prožít část života v karavanu zní přece tak romanticky. Realita je ovšem pro valnou většinu lidí úplně jiná. Jsem za tento vhled do života moderních tuláků velmi vděčná. Doporučuji i film.

6 01.08.2022

Velmi čtivá kniha o výtvarném umění, která čtenáři poskytne mnoho zajímavých informací a faktů. Obsahuje 7 kapitol, které jsou velmi dobře uspořádané. Porozumět výtvarnému umění není snadná disciplína a současné moderní umění je opravdu velký oříšek. Pokud má ale člověk zájem umění alespoň trochu porozumět, tato publikace je skvělý začátek. Nemusíte o umění vědět mnoho (vlastně o něm nemusíte vědět vůbec nic), abyste si čtení užili a zároveň se něco dozvěděli.
Opravdu skvělá kniha, které by se mělo dostat větší pozornosti.

1 01.08.2022

Kniha bez přesahu, použitý jazyk je velmi jednoduchý, až hloupý. Typická šablona typu "vyberte libovolnou historickou událost, vložte do ní naprosto běžné rodinné drama a hlavní hrdinku nechejte zestárnout, aby pak na to všechno mohla vzpomínat."

2 01.08.2022

Soukupová prostě umí. Umí popsat myšlenky malé holky i dospělého chlapa. Umí zaujmout čtenáře osobitým stylem, který se snadno čte. Umí vytvořit příběh, ve kterém nikdo není ten dobrý ani ten špatný, ale každý je prostě svůj.

Znovu jsem si ale připomněla, že ačkoliv mám ráda její vypravěčský styl, nemám ráda témata, která si vybírá ani charaktery, které popisuje. Navíc v téhle knize se téměř dvě třetiny budovaly postavy a gradace příběhu stagnovala. Vlastně od první kapitoly víte, jak to s Alicí a Richardem dopadne. Jen mezitím musíte vydržet nekonečných 300 stran neustálého štěkání jednoho na druhého.

7 31.05.2022

Očekávala jsem od knihy něco ve stylu Žítkovských bohyní, ale když jsem viděla, kolik knih autorka už napsala, vytušila jsem průšvih - chrlí jednu knihu za druhou, a to prostě nikdy není dobré znamení. Heřmánkové údolí je červená knihovna pro starší generaci. Jednoduché čtení, prosté vyprávění příběhu, který v žádném ohledu nejde do hloubky a čtenáři vlastně nic nepředá. Možná se po dočtení budete cítit dobře, ale za pár dní nebudete vědět, co se v knize vlastně odehrálo. Anuška byla prostě pořád jen těhotná, bez ustání pracovala a zachraňovala situaci.

9 02.05.2022

O zero-waste se docela zajímám (ačkoliv se asi nikdy nedopracuju k jedné sklenici odpadu za měsíc), takže když jsem na knihu náhodou narazila v knihovně, řekla jsem si, že jí dám šanci. Zalíbil se mi její formát, za velmi sympatické považuju rozdělení tipů na zero-waste život do tří kategorií podle toho, na co jste připraveni. Obecně ale kniha nenabízí nic nového pro člověka, který už nějakou dobu čte tematické blogy, "začátečníka" by asi nadchla více.

Kniha je napsaná především pro australské čtenáře, takže některé tipy jsou pro toho českého trochu mimo. Trochu mi vadilo, že autorka snad v každé druhé kapitole zmíní, že je vesmírná inženýrka a místy mi přišel překlad trochu nedotažený, ale jinak je to milé čtení, které neurazí, ale ani moc nenadchne. .

11.04.2022

Je skoro k neuvěření, že bylo dílo napsáno před více než sto lety. Tak nadčasové!

7 02.03.2022

Tereza Salte mi byla vždy velmi sympatická. Obě nás spojovalo Norsko - žila jsem tam ve stejné době jako ona a dařilo se mi... no, možná o něco trochu hůř než jí. Proto jsem v ní při čtení jejího blogu nacházela jakousi kamarádku, která měla podobné problémy. Její první kniha pro mě byla zklamáním - vše bylo až moc přecukrované. A bohužel taková byla i Karamelová džungle. Jako člověku jí moc fandím a přeju jen to nejlepší. Za mě je skvělou blogerkou, ale stále mě nepřesvědčila, že je i dobrou spisovatelkou. Blog toho prostě snese víc než papír.

5 02.03.2022

Útlá knížka, kterou lze přečíst za jedno odpoledne. Autor se často opírá fakta z evropské historie, která jsou asi každému vzdělanému českému čtenáři známá, ale jejich připomenutí určitě nikoho neurazí. Líbilo se mi, že lekce byly ucelené a plynule na sebe navazovaly. Bohužel mám dojem, že tohle je přesně jedna z těch knih, která se naprosto mine svým publikem - čtou ji hlavně ti, kteří tohle všechno už vědí a ti, kteří by si knihu měli přečíst, po ni nikdy nesáhnou.

7 25.11.2021

Graficky je kniha opět skvěle zpracovaná, pan Horáček je prostě mistr svého řemesla. Příběh je pro opravdu malé děti, ale dokud neumějí číst, člověk může k ilustracím vymýšlet nové a nové příběhy dle vlastní fantazie.

2 25.11.2021

Musím se přiznat, že asi první dva sloupky mě zprvu trochu odradily, ale rozhodla jsem dát knize ještě šanci a nakonec jsem vůbec nelitovala. Sama jsem žila rok na druhé straně USA a s mnohým jsem musela souhlasit, mnoho poznatků se vztahovalo pouze k Floridě (ale to není nutně na škodu, alespoň jsem se dozvěděla něco nového) a mnoho z nich se zaměřovalo na autorčinu zkušenost se školstvím (jelikož její tři synové tam chodili do školy). Myslím, že se autorce podařilo velmi dobře popsat život běžné střední třídy v USA. Kniha není óda na život v Americe nebo hanobení života v ČR, ale naopak milé srovnání dvou zcela odlišných zemí a kultur.

6 25.11.2021

Pěkně zpracovaná kniha pro děti, kterou si užijí i dospělí. Čtenář se dozví mnoho zajímavých faktů (nejen) o pražském metru prostřednictvím milého příběhu, který je vyprávěn desetiletým Karlem, kterého každou středu po škole vyzvedává jeho dědeček, aby spolu zažili nevšední dobrodružství na zcela všedním místě. Koupeno pro synovce k Vánocům, ale sama jsem to přelouskala během jednoho odpoledne.

1 25.11.2021

Konečně se Acevedo dočkala též českého překladu a dostala se tak blíže českému čtenáři. Se špetkou skořice je příběh o všech podobách mateřství a rodičovství, o zodpovědnosti, o hledání vlastní identity a nové životní cesty. Je to opravdu kouzelný příběh, který potěší nejen nadšené fanoušky YA žánru, ale i ty, kteří si prostě jen chtějí přečíst milý příběh, který pohladí na duši.

No, a co si budeme povídat – ta obálka je taky naprosto fantastická. Čteno v originále - nemůžu hodnotit český překlad.

1 11.07.2021

Velmi osobní kniha autorky, která mi ale přinesla nový pohled na svět a byla mi velmi blízká. Jedná se o krátké zápisky, kterými autorka vytváří identitu své zemřelé starší sestře, která zemřela hned po narození a kterou nikdy neměla možnost potkat. Nedoporučuji dílo jen tak zhltnout a odložit. Tohle je kniha, kterou je třeba si dávkovat, nechat jednotlivé zápisky v sobě rezonovat a vracet se k ní vždy, když to bude potřeba.

3 11.05.2021

Temné drama s detektivním nádechem o úpadku morálky, u kterého mrazí. Některé situace eskalují velmi rychle a úplně vám vyrazí dech, a když už si myslíte, že tušíte, kam se bude děj ubírat, autor vám dokáže, že vůbec nemáte páru. A ty dialogy? Naprostá senzace. Víc takových dialogů v literatuře.

5 11.05.2021