josefina_silena komentáře u knih

Bylo poměrně osvěžující narazit na dílo dánského autora, které není detektivkou nebo manuálem na to, jak žít hygge. Stejně mi ale kniha úplně nesedla. Asi spíš svým tématem a prostředím, ve kterém se děj odehrává, než podáním. Pokud se dostanu k další autorově knize, ráda si ji přečtu, ale tohle nebyl můj šálek kávy.

2 27.02.2020

Pokud očekáváte knihu s příběhem, budete asi zklamaní, protože zde se dočkáte několika fejetonů, které jsou jakousi autorovou osobní zpovědí. Já se u knihy velmi bavila a myslím, že si ji s příchodem dalšího člena rodiny budu muset přečíst ještě jednou, abych se ujistila, že jsou na tom všichni novopečení rodiče-mileniálové stejně. Backman v tomto díle přiznává, že není dokonalý, ale dělá to s humorem jemu vlastním.

9 22.02.2020

Náhodou jsem na knihu narazila v knihkupectví a vzpomněla jsem si, jak jsem ji v dětství milovala. Ty ilustrace jsou prostě kouzelné. Doma jsem ji pak následně našla v knihovničce a znovu po letech přečetla. Milý příběh o jednom ztraceném medvíděti.

17.12.2019

Kniha byla velmi čtivá, ačkoliv se zabývala velmi složitými problémy. Autorka se nebála otevřít mnoho témat, která byla ještě nedávno tabu. V příběhu se střídají tři vypravěčky - sestry, které popisují svůj dosavadní život, často se vrací do minulosti a odkrývají svá tajemství. Kniha toho obsahuje tolik, že si tam každý najde své a pokud si člověk přečte knihu víckrát, nepochybně pokaždé objeví nějakou novou myšlenku, která mu tom určitém období sedne. V některých částech jsem si říkala, že se asi nejedná o úplně kvalitní překlad, ale neumím španělsky a ani nepřekládám literaturu, takže je to jen taková moje domněnka, možná to bylo jen autorčiným osobitým stylem. Doporučila bych přečíst všem ženám, ale vlastně i mužům by kniha mohla zprostředkovat zajímavý pohled na to, co ženy mohou prožívat a jak se s tím vyrovnávají.

Známé rčení "Žižkovu a Libni zdaleka se vyhni" jsem často slýchávala od maminky, ale vlastně jsem moc nechápala, proč mi to říká - vždyť Žižkov je docela cool čtvrť, kde jsem trávila část svého dospívání. Pak jsem však vzala do ruky Všichni sou trapný a rázem jsem pochopila. Autorce se podařilo napsat velmi čtivou knihu, která popisuje příběhy a osudy malých i velkých Žižkovanů v období normalizace. Určitě by byla velká škoda knihu přehlédnout, jelikož se jedná o velice dobrý literární počin z pera začínající české spisovatelky. Ačkoliv se kniha řadí spíše do kategorie jednoduchého čtení, doba ve které se příběh odehrává rozhodně jednoduchá nebyla a snad to kniha svým čtenářům připomene.

6 27.11.2019

Kniha mě zaujala svými ilustracemi i tématikou. Zpracování se mi velmi líbilo a dokážu si představit, že pokud si to situace vyžaduje, tento krátký příběh může malým dětem pomoci téma odcházení lépe uchopit a pochopit.

3 25.11.2019

Moje první kniha od autora a musím ji opravdu pochválit. V poslední době přicházím na chuť české tvorbě a ani v tomto případě jsem nebyla zklamaná. Děj má spád, je napínavý a zároveň vtipný. Během čtení jsem narazila na několik zajímavých myšlenek a ke konci jsem se i hodně zasmála. Doporučila bych ji každému, kdo někdy pracoval v nějaké korporaci.

1 22.11.2019

Jedná se o velmi jednoduchou četbu pro lidi, kteří chtějí prostě vypnout a nezáleží jim na přidané hodnotě díla. A že někdy takovou knihu potřebujeme všichni. Pokud při čtení chcete namáhat mozek - můžete. Jedná se o skvělou příležitost k tomu, vzít knihu do ruky v originále, pokud si nejste svojí angličtinou jistí, popřípadě v jiném překladu než českém.

Výborná dětská kniha, která dobře poslouží i mnohým dospělým, kteří dobu před rokem 89 nezažili. Velmi jednoduše popisuje životní příběh pana Síse v nesnadné době. To, co nám nebyli schopni vysvětlit ve škole na hodinách dějepisu, bylo tady shrnuto na několika stranách. Velmi si vážím každé dobré knihy pro děti a tato by opravdu neměla chybět v žádné rodině.

6 03.11.2019

Příjemná kniha, ve které děj prostě plyne. Nečekejte velké zvraty ani komplikovanou zápletku. Pan Stevens vám odvypráví svůj příběh, na který si musíte udělat svůj názor. Není to rozhodně jednoduché čtení, ale přinese vám příjemnou intelektuální stimulaci. Po přečtení jsem viděla i film, který mi celý příběh představil zase v trochu jiném světle a nezbývá mi než doporučit obojí.

3 03.11.2019

Kniha je dobře napsaná, člověk se v ději velmi snadno orientuje, a to i přes to, že se v průběhu objevuje opravdu hodně postav (velmi si cením rozmanitosti použitých jmen všech dětí a jejich rodičů; díky tomu se mi postavy nepletly). Kvůli vysokému hodnocení jsem měla od knihy vysoká očekávání, ale nakonec mě čtení zklamalo. Na mě to bylo příliš hysterické, místy až uřvané. Ze začátku se to tváří jako společenský román s prvky detektivky, ale nakonec se z toho vyklube pohádka pro dospělé. Za mě bohužel jen 2,5*.

4 26.10.2019

Vzhledem k názvu jsem mohla očekávat, že budou v příběhu hrát houby velkou roli, ale nečekala jsem, že hlavní postava nebude dělat prakticky nic jiného než houbařit. Vyprávění o houbách se na můj vkus věnovalo až příliš pozornosti a samotný příběh by vystačil spíše na delší povídku. Sice jsem knihu přečetla za 4 dny, protože se mi autorčin styl moc líbil a hlavně se mi dobře četl, ale příběh jako takový mě příliš neoslovil. Po dočtení pro mě kniha skončila a to je škoda. Mám ráda když o knize ještě dlouho po dočtení přemýšlím a vracím se k hlavním myšlenkám. Až se někdy dostanu k autorčině další knize, rozhodně jí dám ještě šanci, ale Houbařka nebyla úplně pro mě.

1 27.09.2019

Knihu jsem četla na doporučení manžela, kterého neuvěřitelně nadchla. Autorka čtenářům představí jedno americké manželství. Jedno úplně obyčejné manželství, které se ovšem dostane do velmi neobyčejné situace. Hlavní protagoniské žijí svůj život a nehledě na to, co jim osud nadělil do vínku se snaží být tou nejlepší verzí sami sebe. To ovšem neznamená, že je tak bude vnímat i jejich okolí. Jedná se o jednoduchou knihu s velkým přesahem. Příběh není jen o Royovi a Celestial, ale také o tom, jaké to je být mladým afroameričanem, jaké to je být neprávem odsouzen a násilně oddělen od svojí rodiny a o mnohém dalším - ale to už bude muset každý čtenář objevit sám.

3 21.09.2019

Čekala jsem romantickou knihu o lásce, ale dostalo se mi nudného a přecukrovaného příběhu, který se vás snaží za každou cenu rozplakat. Myslím si, že i romantické knihy mohou mít skvělou úroveň (za mě jsou tím jasným příkladem třeba Madisonské mosty), ale tohle je prostě jen typický Nicholas Sparks, který píše příběhy, jejichž jediným účelem je nezanechat jediné oko suché. Za mě velmi prvoplánové a kdybych to bývala nečetla na dovolené na pláži musela bych knihu odložit.

3 02.09.2019

Autorce se povedlo napsat opravdu velmi zajímavý příběh odehrávající se napůl v Praze a napůl v Tokiu. Myslím, že bych příběh ocenila více, kdybych byla o něco mladší, ale i tak mě kniha dokázala vtáhnout do děje a ani jednou jsem neuvažovala nad tím ji odložit. Jedná se o odpočinkovou knihu, která ovšem na poli české literatury nemá obdoby. Pokud máte dojem, že česká současná tvorba není nic pro vás, tak tato kniha vás možná vyvede z omylu. Anna Cima má jako autorka velký potenciál. Rozhodně doporučuji.

7 02.09.2019

Z knihy mám velmi rozporuplné pocity. Palahniukův styl se mi líbil, ale i přes to, že se mi kniha četla dobře, musela jsem si mezi jednotlivými kapitolami dělat přestávky a kvůli tomu jsem knihu četla nezvykle dlouho, což mě začalo ubíjet. Když jsem knihu zrovna nečetla, tak jsem o ní přemýšlela, což hodnotím pozitivně, protože ne každá kniha dokáže nasadit takového brouka do hlavy jako právě Klub rváčů. Četba je to rozhodně zajímavá, nápad taky, ale asi jsem z ní nebyla tak nadšená, jak jsem očekávala. Myslím, že si knihu budu muset přečíst někdy ještě jednou a uvidím, jestli jsem ji jen četla v nevhodnou dobu nebo jestli to zkrátka není můj šálek kávy. Zatím hodnotím 70%.

4 14.08.2019

Autorka umí opravdu velice dobře zacházet se slovy a je mistryně ve vypravování. Ačkoliv byly vztahy v rodině Mánesů velmi komplikované, ani jednou jsem se při čtení neztratila v tom, kdo je kdo. Přečetla bych si ovšem knihu ještě jednou? S největší pravděpodobností ne. Zkusím od autorky ještě něco dalšího? Možná ano, ale až za nějakou dobu. Pokud hledáte jednoduchou a čtivou knihu o době minulé, pak je to ta správná volba.

5 01.08.2019

Podle názvu a anotace by se dalo očekávat kruté čtení o rasismu, násilí a křivdách. Nemusíte se ovšem bát, kniha je psána z pohledu dítěte, které valnou většinu času popisuje úplně obyčejná dětská dobrodružství. V průběhu knihy pronikají děti i do světa dospělých a stanou se neprávem obětmi jižanské omezenosti. Příběh má velmi pomalé tempo, ale autorčin styl vás vtáhne do děje a pomůže vám vrátit se na chvíli do dětství. Ačkoliv se děj odehrává v Alabamě v první polovině dvacátého století, příběh je velmi nadčasový a teritoriálně univerzální. Čtenáři připomene, že se nemá uplatňovat dvojí metr a že se občas mají dospělí hodně co učit od dětí. Knihu bych si přečetla znovu a byla bych moc ráda, kdyby si jí jednou přečetly i moje děti. Určitě se jedná o dílo, které by nemělo být zapomenuto.

16 25.07.2019

Postav hlídku jsem četla hned po dočtení Jako zabít ptáčka, takže jsem věděla, jaký styl můžu od autorky očekávat. Rozhodně nečekejte nějaký trhák, kniha má pomalejší tempo, hlavní hrdinka se často vrací do minulosti a vzpomíná na své dětství. Jsem velmi ráda, že mi příběh odrostlé Čipery pomohl přiblížit jižanskou kulturu. Každý čtenář si jistě v knize přijde na své, je ale důležité si nejdřív k tomuhle tématu najít cestu. Já bych si ji klidně za pár let přečetla znovu. Za velké mínus českého vydání považuji poznámky a vysvětlivky, které jsou sice obsažené na konci knihy, ale je naprosto nemožné se v nich orientovat.

3 23.07.2019

Asi jsem všechny knihy ze série četla moc rychle po sobě, a to i přes to, že jsem se je snažila číst s alespoň dvou měsíčním odstupem. První a druhá část měl bavila velmi, třetí jsem stále ještě přečetla s chutí, ale tato část mi přišla už zbytečně překombinovaná, do čtení jsem se musela nutit a konec se mi zdál takový ošizený. I tak se autorovi podařilo vykouzlit mi několikrát úsměv na tváři a jednou se snad vrhnu na Deník kastelána.

4 28.06.2019