Josh komentáře u knih
Opravdu prima čtení s krásnými obrázky. Mooooc krátké!! Holčičí nepřeslazené čtení. Trochu rodiny, trochu přátelství, trochu kouzel, trochu výchovy, trochu ekologie, prostě trochu od každého tak, aby se malé i větší slečny chtěly stát součástí příběhu. Anebo mít hvězdný prach…. A možná velké dospělácké slečny také:o))
Maminky, babičky, tety, …. hledáte-li vánoční dárek pak se podívejte po této sérii.
Chápu, že nejen jako v Německu oceňovaná kniha byla u nás přeložena, ale autorka měla zůstat u dětských knih bez pseudo-vědeckého zaměření. O tom, zda je obsah o počasí a „poetický“ styl srozumitelný pro děti od 6ti let se dá pochybovat. Dost váhám pro jaký věk je kniha určena. Vysvětlení různých přírodních jevů včetně počasí by naši odborníci podali mnohem lépe než překlad a s přihlédnutím k věku čtenáře! Za mne celkově velké zklamání (škoda 168 stran, co papíru a stromů:o(( a působivost ilustrací osloví možná jiné….
Paráda paráda paráda!! Pravá ekologická kniha s P.
Na pár desítkách stranách - krásně, názorně, zábavně, výstižně a přehledně zpracovaná různá témata a důležitá fakta k ochraně přírody.
Takhle názornou a příjemnou formu kdyby měly knihy pro dospělé, často zaplněné složitými fakty a obsáhlými popisy…. a nic z toho:o(( Tady vám zůstane dost informací a také „pobídek“ k zamyšlení a hlavně ke změně, jak si svůj život a život dětí zachovat do budoucna v co nejlepším stavu a ne jen brát z přírody vše co nám nabízí. Kdo z lidí nepozná, když nabídne ruku a přijde o celou paži? Co by říkala Paní Příroda, jak ji odíráme o poslední vzdech…. Každý může něco změnit!!
Kéž se tato kniha dostane k dětem, rodičům i prarodičům…. TIP až budete vybírat třeba dárek na Vánoce :o))
Paráda paráda paráda!! Pravá ekologická kniha s P.
I když prioritně určena dětem, tak dospělí budou taky koukat:o) Snad si ještě někteří dospělí stále rádi hrají:o)) Co teprve společná ZÁBAVA s dětmi. Kniha nabízí různé hádanky, postřehy, počítání, skládačky…. vybere si každý. A to vše hezky a přehledně doplněno o důležitá fakta k ochraně přírody.
Takhle názornou, vzdělávací a příjemnou formu kdyby měly knihy pro dospělé, často zaplněné složitými fakty a obsáhlými popisy…. a nic z toho:o(( Tady vám zůstane dost informací a také „pobídek“ k zamyšlení a hlavně ke změně, jak si svůj život a život dětí zachovat do budoucna v co nejlepším stavu a ne jen brát z přírody vše co nám nabízí. Kdo z lidí nepozná, když nabídne ruku a přijde o celou paži? Co by říkala Paní Příroda, jak ji odíráme o poslední vzdech…..
Kéž se tato kniha dostane už k dětem v předškolním věku, ať v mateřské škole nebo od rodičů či prarodičů…. TIP až budete vybírat třeba dárek na Vánoce :o))
Styl autorky, její popisnost a svižnost v jednom, zajímavé (traumatické) téma a odhalování - nezklamali (dříve čtena Houbařka). Podobně jako hlavní hrdinka Sára v Houbařce i Eliška neoslovila charakterem, ale očekáváním co udělá dál. Až do konce. Doslova.
Eliščino trauma, její ztráta a změny, které z toho plynou se odkryjí hned v úvodu. Avšak je mi záhadou proč ji autorka nastavila jako pečující a milou osobnost (proč ne, to je možné vždy), která se chce vyrovnat s minulostí, když pak kolem ní dost věcí „přetáhne“. Vše jde jako po másle, když tu se náhle lidé kolem ní chvíli objevují, chvíli vypařují, ona sama se otočí o 180 stupňů několikrát za sebou, dobře promyšlený plán co spěchal vlastně počká, ne týdny nebo měsíce, ale roky… Každý má jisté zlomy v životě, ale tady je ta účelovost bijící do očí:o(( Další charaktery postav bez komentáře, to ať si každý udělá svůj obrázek, stejně jako o závěru….
Jistou ideu mi příběh potvrdil - ať se člověk sám snaží sebevíc dost záleží na okolí, jak se k ní/němu postaví a to může často rozhodnout. Je jedno, zda jste extro- nebo introvert. Nikdo si ve své podstatě nevšiml, jak se Eliška cítí a nikdo se jí na to neměl čas (znáte tahle slova?) zeptat. Plavala životem docela dobře sama, jenže bez podpory okolí dojdou síly a … anebo se člověk přestane holt snažit, když je břeh daleko…..
Myslím, že každý z nás si může určité chvíle ve svém životě zpětně "zrekonstruovat" a zjistit, že bez někoho mohla nějaká z nich být pro život zlomová. Možná máte štěstí a zatím žádná…. Kdosi mi řekl takové přirovnání - jsme jako polínka v ohni, když je nějaké moc na okraji uhasíná a může uhasnout úplně. Ne nadarmo naši předci říkali, že láska hřeje…. Život i my svou pozici měníme…. Občas stačí málo dostat se na kraj. Nebo někoho z kraje přesunout?
Druhé setkání s PD bylo lehké zklamání, ale spíše než její styl a přirozenost s jakou popisuje prostředí a charaktery lidí mi „nesedlo“ téma. Ano, chirurg:o)))
Hlavní hrdina je dokonalý muž a určitě tím nemyslím sen každé ženy, ale jeho „ztvárnění“, protože tohle bylo přesné – od myšlení, chování, vyjadřování až po výsledné chlapské jednání…. Není to vysněný muž, možná až na tu profesi, jinak totiž nic moc …. I když tenhle „obyčejný“ chlap je vlastně dost typický :o))
Závěr nebyl špatný, možná i reálný, jen pokud doktoři a sestry opravdu máte svoje směny takové dnes a denně, tak nevím nevím…. Co alespoň jistě vím, že většina z nás by v nemocnici hledala takového lékaře profesionála!!
Dojem z knihy je příjemný, díky za další čtenářské setkání.
Moje první setkání s autorkou. Chystám se na její další oceňované knihy, nejprve se mi dostala do rukou tato. Nelituji. Navíc tahle „seznamka“ je za 99 bodů:o))
Téma sebevědomí je ošemetné. Lidé si ho často pletou s jistou skromností na jedné straně a arogancí na druhé straně. Často nás cizinci hodnotí jako málo sebevědomé Čechy. Dle mého posuzujeme sebevědomí častěji u ostatních než u sebe. Možná do chvíle než nás někdo upozorní na to naše, moc nebo málo. A co teprve sebevědomí žen a mužů!! Ne, nebudeme se pouštět do úvah dle pohlaví, ale společnost tyto rozdíly dělá a tak se někdy nelze divit, že to zvláště ženám moc nepřidá….
Autorka si do 3 příběhů vybrala jiné charaktery, jiné zápletky, dokonce jiné styly vyprávění. Jako číst knihu od 3 autorů. 3 v 1, prima. Podobně jako délka příběhů – první výrazně nejdelší, poslední nejkratší se v mém případě snižovalo také zaujetí. Není to ani dobře ani špatně, prostě dojem. V každém z nich byla hloubka, osobitost, živá realita, námět k zamyšlení.
Někdy mne hrdinka (ano, tady šlo o sebevědomí žen:o) vytáčela čeho se tak bojí, jindy šokovala, jak svižně vše řešila…. V té škále se nešlo netrefit do nějakého osobního zážitku a nabízela se otázka co moje sebevědomí.
Myslím, že tohle nabídne čtenáři jen výjimečná kniha a výjimečný autor. Díky paní Dvořáková:o)) Těším se na další setkání….
Výjimečné téma, poutavý děj a atraktivní „různobarevné“ postavy. Superlativa.… A to je "prvotina"! Nevím, zda „litovat“ čtení, když je to teprve 1.kniha z plánované trilogie, protože si tak na pokračování dost počkám :o)))
Výhledově je však jisté čtení podruhé (knihu 2x čtu výjimečně), a to nejen navázat na pokračování, ale s odstupem času také upravit nevšední dojmy z naší historie. Napoprvé to bylo jako příběh z jiné země…. Není to nezájmem nebo nedostatkem informací ze školy, že o své zemi víme tak málo, snad sklerózou (kdyby bylo co zapomenout:o), ale je toho dost co není ještě odkryto nebo přístupně předáno….
Takže DÍKY paní Ledecká, že jste se do této naší "neznámé" minulosti pustila. Díky nejen za námět, ale především za jeho přitažlivé a citlivé zpracování. Držím palce, ať je celá trilogie tak skvělá!! A - na viděnou u šikmého kostela:o))
PS: Mám Vás tímto v klubu pro mne VIP českých autorek – Kateřina Tučková a Alena Mornštajnová (knihou Hana).
Moje sbírka osobních TOP knih je tímto rozšířena!
Pohodový a zajímavý příběh, který má výjimečné téma ve smyslu mezigeneračních vztahů a pohladí na duši. Životní průšvihy a zklamání neberou ohled na věk, takže pokud si někdo myslí, že v důchodu bude život klidnější, tak ne :o))
Autorka má příjemnou míru popisnosti a zároveň nadhledu až humoru. Závěr, resp. označená druhá část knihy byla jakoby zrychlená, najednou byl konec. Nechybělo však ani překvapení a napětí, ani smutek a radost. Takové 4 v 1, možná i více:o)
Jediné, co mi lehce vadilo byla skrytá reklama na LV v Paříži, ale v každém případě má kniha britský styl, v aktuální době, více než ten francouzský :o))))
Už z popisu „brilantně vystavěný příběh“ se mi dělají mžitky před očima! O názvu knihy nemluvě…. Nevím, zda má být člověk na volné noze po přečtení naštvaný nebo raději ignorant, aby autorce nevynadal tak, aby si poškodil zdraví. Chápu, že hrdinka musela mít důvod zůstat doma, protože na tom je to postavené, ale dojem o lidech na volné noze je přes míru!! Navíc tohle je osoba s múzou (víc bez ní) než normální pracující člověk na volné noze. Kdyby jí autorka přiřadila mateřskou dovolenou vidím ty fronty naštvaných matek, možná kdyby jí přiřadila nějakou vleklou nemoc, ne vážnou, to by hrdinka padla hned po dvou dnech s jejím charakterem…..
No, dost o zápletce. Takže – čte se to svižně, charaktery popsány tak detailně až přechází zrak, ale jinak nijak lákavé osobnosti. Nenáročná „čtecí rychlovka" do vlaku, na cestu nebo tak, žádné velké zážitky nelze očekávat.
S knihami o osobnostech, zvláště o ženách se roztrhl pytel. Přes toto téma pochybuji o poutavosti knihy. Stejně jako o průbojnosti nebo odvaze některých vybraných žen. Nějak nevím, zda autorka příběhy žen opsala z jiných textů a dokumentů nebo jim dala svůj suchý „šmrnc“. Osudy některých žen jsou inspirující, velmi, ale určitě ne zásluhou této knihy a je o nich psáno jinde o hodně zajímavěji.
Zásadní připomínka je pro koho je kniha určena? pro děti / dospělé, vědce / laickou veřejnost? Působí jako mix ingrediencí, z nichž vyjde guláš, který však nezanechá příjemnou chuť, resp. nechá žádnou chuť. Anebo chuť „téma je in, tak to projde.“
O výběru nebo pořadí žen nemá smysl až tolik polemizovat, je to individuální. Přesto názor - pokud vybírám dle oboru pak by bylo vhodné představit více žen, jinak má 1 zástupce větší a lepší kontext v rovině času, ne oboru. Např. jako psát o Husákovi o x stran dříve než o Husovi jen proto, že byl prezident?
Jediné co se knize nedá upřít je zajímavá titulní obálka, i když mi neladí název knihy a známky. Lákavá obálka, ALE znáte to přísloví….
Kdo chce vědět co je -fyzická geografie- ať odborník nebo laik musí tuhle knihu mít! Napsali ji profesionálové a skvěle.... Nebo si ji alespoň přečíst:o))
Smíšené pocity. Pokud to byl autorův záměr, pak je to 5*:o)) Vymýšlet vymyšlené? Recenze od baru_h ze 14.3.20 a Faila z 10.11.19 poměrně odpovídají mým dojmům.
Přidám jen – autor si dal záležet na objektivitě názorů, které si za své „pozorování“ Čechů udělal. Není to kritika, která odsuzuje a naštve, ale předkládá pohled, který buď vede k zamyšlení a sebereflexi, nás k naší minulosti a vůči národním vlastnostem, nebo je to prostě zajímavé čtení….
Mne zaujal obrázek z Dikobrazu XII.68 „Veselé Vánoce v roce 1989“ od Bape (pseudonym Vladimíra Perglera), jehož grafika i vtipy se mi vždy líbili. Nostalgie. Další potvrzení, že ne vše bylo špatné, každá doba má své +y a -y, je otázka toho poměru….
Tuto knihu předchází pověst super-knihy. Obezřetnost mi vydržela do 1.strany:o) Stručná recenze? JE TO PSÍ.
Kromě toho, že se nádherná grafika doplňuje s reálnými fotkami, tak také „smyšlení“ lidé v příběhu mají své reálné lidi a psy. Každá strana, odstavec, věta, dokonce i mezi řádky odráží psí pohled. Myslím, že pro mne zásadní je „Nikdy to nevzdám.“ Lidský pohled? Všichni moji psi to měli před příchodem do mého života těžké….
Tedy, o kousek větší než bišonek, odhadem 5-letý byl za jízdy vyhozen z auta na Hranicku. Naštěstí auto za ním zastavilo a hned se o pejska postaralo. Dlouho hledal bezpečí pod stolem, ale stal se z něho poklad a nikdo nevěřil, že umí cenit zuby.
Ron, asi 5-letý teriér z útulku v Praze byl zachráněn před ubitím. Několik zájemců vyděsil, dokonce kousl. Sotva ho ke mně na vodítku přivedli, velmi opatrně pouštěli dal mi packu a začal mi olizovat ruku. Až se pracovníci vzpamatovali teprve pak mi sdělili jeho minulost. Nikdy se na mne nepodíval jinak než laskavým okem.
Ben, béžový kříženec z útulku v Brně byl jako štěně "uvázán" x-krát omotaným ostnatým drátem kolem krku. Odchytový človíček za 12 let praxe tohle neviděl a poté co ho vysvobodil nazval odchyt „hop do náruče“. Ben byl u mojí mámy, byl tam, když dostala infarkt. Trpěl tak, že dostal záchvaty jako epilepsii. Vet mi dal prášky jako u lidí, ale po 1.tabletě mi bylo zle, jak ho to obralo o duši. Jediné, co zabralo přežít mně i jemu byl každý malý krok, který jsme šli spolu. Jeho ztrátu další pes nemohl nahradit.
Jenže! Když vidíte jen záda lidí objeví se někdo, kdo dá pac. Tak se objevil Jonatán! U Znojma týraný jezevčíka kříženec byl snad 4 roky jen venku, na řetězu, bez jídla. V domácí péči v HK ho zahrnuli láskou a on si z Večerníčku vysloužil jméno. První dva měsíce byly náročné, už byl kousíček od návratu do HK, ale heslo „Nikdy to nevzdám“ neplatí jen pro psy. Dnes už má dost kamarádů, které nechce sežrat (lidi i psy:o) umí si hrát s hračkou, miluje procházky a mj. hrušky nemusí krást ze stolu:o)
Nemusím číst knihu, v jistém slova smyslu znám osobně. Z mnoha setkání s pejskaři, s lidmi z útulků či domácí péče, veterináři aj. vím, že nejsem jediný člověk….
Na druhou stranu těch, co naše osobní poznání o lidskosti zvířat stále prohlubují tím, jak se nelidsky bez (psího) soucitu chovají k těm co se neumí bránit, je bohužel stále dost. Až moc…..
První (Psí bůh) z osmi povídek má 34 stran a začíná „Železná tyč dopadla….“, což mne už mělo varovat. Další povídky jsou 6-14 stran a jsou lehce stravitelnější, a to doslova díky počtu stran. Autorka je (byla) možná milovnicí psů, za které tady vypráví příběhy, ale když opominu její styl pak poměr smutné a veselé je markantní. Možná jsou příběhy skryté do záhady a nevyzní tak drasticky, ale depresivní dojem s každou stranou mne nutil přeskakovat i na těch cca 120 stranách, jež kniha má:o((
Dle popisu knihy - nejen „mnohdy“, ale skoro celá kniha má z pohledu psů lidi za bezcharakterní tvory. Naopak psí přátelství, láska a radost se sotva ohřejí.... Možná chtěla autorka na něco upozornit, ale nevím na co:o((
Citace z obalu „Čtenář je od samého začátku do konce pohlcen dějem a jen těžko bude tuto knihu odkládat dřív, než si ji přečte“ je super-extra-levný reklamní PR trik….
Další (druhý) pokus od této autorky byl mnohem lepší než Bohyně v domácnosti. Námět byl zajímavý a sám o sobě už vedl k zamyšlení, jaké by to bylo kdyby…. Postavy zde byli reálnější, méně naivní, více vtipných situací, prostě vše vyvážené. Očekávané lehké a svižné čtení, prostě „oddechovka“.
Vzpomenout si - na hodného, empatického, hezkého a! zajištěného Jona…. Sen!!
Kniha je hodnocena superlativy a výjimečně zazní drobná kritika. Recenze mne dosud u knih tolik nezmátly jako u této. Už vím proč :o)) 1.vydání z r.2016 má 208 stran, 2.vydání z r.2018 stran 336 s dodatky „výpravné“ a „procházka lesem s jedinečnými fotografiemi a poutavými příběhy“. V tomto případě dělá rozdíl až neuvěřitelné divy.
Peter W. je samozřejmě autor obou knih. Každým coulem profesionál a milovník přírody, to zní až banálně, ale je to tak i „mezi řádky“. Je chodící encyklopedie, krásně každý pojem předá, takový přírodní učitel, který se umí podělit nejen o znalosti, ale především o citlivost, empatii k přírodě. To je kouzlo jeho knih. Vybaví se mi -kdo zná- filmy dle Letopisy Narnie, kde stromy mluví, cítí rány, bojují se zlem, ….
Jsem čtenář, který si PŮJČIL v knihovně 1.vydání. Tematické zařazení do naučné literatury má své opodstatnění. Rozdělení hustého souvislého textu do kapitol byl dobrý nápad. Knihu nejde „zhltnout“, pokud z ní chcete něco mít zvládnete 1, 2 možná 3 kapitoly:o) Tady pochvala nekončí, ale začíná připomínka - fakta se doplňují, navazují, avšak někdy se opakují. Někomu to může vadit, ale „opakování je matka moudrosti“, a proto s ohledem na kvantum informací to považuji spíše za +. Druhá podstatnější připomínka se díky 2.vydání knihy stává bezpředmětnou, ale pro ty kdo mají v ruce stejnou knihu jako já to bude třeba povzbuzení. Ve srovnání se školáky jsme na tom jako dospělí možná lépe v „rozsahu“ informací, ale od dětí žádný rozdíl v „příjmu“. Ti, kdo chápou význam "škola hrou" budou postrádat něco, co naruší jednolitý text, jako kresba, fotografie, jiný styl písma, stručně řečeno „názornost“.
Po vyhledání ukázek z „výpravné“ a v kombinaci se znalostmi z té, moc se omlouvám autorovi, „nudné“ se nemohu dočkat až prolistuji 2.vydání! Budu 100% hltat. Už nyní při sdílení know-how, že u vichřice nad 100km/h působí na kmen 200 tun se každý kouká vyděšeně a vždy následuje „jak to proboha ty naše stromy vydrží?“.
Hned napíši Ježíškovi, že 2.vydání je kniha, kterou musím = chci MÍT ve své knihovně. Pro sebe nebo ji sdílet s dalšími. Proč? Protože procházka lesem s Peterem W. je jako sůl nad zlato….
Ponuré a depresivní. Pokud si berete současný stav naší planety k srdci, každá další ekologická katastrofa vás rozhodí a chování lidí k přírodě jako ke kusu ničeho důležitého, natož pro život potřebného vás štve … tak po přečtení této knihy nezbudou ani iluze, ne-li kapka optimismu nebo snad naděje. Až tak :o((
Čtení stále o tomtéž, snad jen jiný odstín šedi, takže metoda „pár odstavců ze strany“ se mění na „pár řádků“ až na rychločtení x-tá strana. Možná prvních a posledních 10 stran? I jen ty vystačí na týdenní či delší depku…. Klíčový vztah otce a syna tomu všemu dává citovou atmosféru, ale ani tahle jiskra v šedi nenabídne zář.... Až tak :o((
Přece něco pozitivního - čteno po nouzovém stavu, bez roušek :o))
Máte přání jako titul knihy? (bez ohledu na chvilkové „prohlédnutí“, když se zastaví lidská činnost ve světě během Covid19), protože těch plastů je tolik, tolik, pořád :o(((
Autor je stručný, přitom výstižně a přehledně informuje o plastech včetně faktů a stavu globálněji. Je poznat osobitost německého pohledu a individuality autora ve smyslu, jak žil a co změnil ve svém postoji. Není to na škodu, jen se čtenář nesmí nechat zaskočit tím, co považujeme v ČR za nemožné nebo už bez váhání děláme. Určitě si z mnoha uvedených TIPŮ lze vybrat. Někde se začít musí :o)))
Co umí „obyčejné“ jedlá soda, kyselina citronová to ví dost z nás, pro mne nové např.
- bambusové aktivní uhlí
- voskované ubrousky (nahradí fólie, sáčky, alobal, jsou ekologické, zero waste, šetrné k přírodě, opakovaně využitelné)
- látkové odličovací tampony (mne zaujal blog https://www.nuspring.cz/blog/zpoved-zacala-pouzivat-ekologicke-latkove-odlicovaci-tamponky/
- vatové tyčinky z bambusu a bavlny (cenové rozmezí, které fakt stojí za zkoušku!)
Země je jediná planeta, kterou máme!! Pokud si ji stále ničíme a příroda nás dost znatelně upozorňuje „všeho do času“ pak je otázka, která generace bude ta co nebude mít vodu, nemluvě čistou vodu, mít co dýchat, nemluvě čistý vzduch, atd.
CO RISKUJETE NEŽ ŽE BUDE MÉNĚ ODPADU U VÁS DOMA, V NAŠÍ ZEMÍ, V EVROPĚ,…
Vysoké hodnocení a úspěšná česká autorka byl důvod půjčení (naštěstí ne koupě) knihy. Pro mne 1. a poslední. Pokud se počítá do PR velmi negativní názor, pak je autorka u mne na 100 %! Po tomhle asi na dlouho končím s českými spisovateli :o(
Většině čtenářů dle recenzí se styl - opakované, ukecané, bez přímé řeči líbí. Mně fakt ne :o(( Vypravěčská perspektiva všech 3 postav - vnuk Viktor, jeho matka Hana a její matka Eva (babička:o) - je jako mlýnek co semele vše. Hrůza!!
Proč se čtenář nechá manipulovat názvem knihy? Proč vyvozuje z postoje postav, že ti ostatní dělají chybu a svým konáním jsou bezohlední k potřebám druhého? Možná to čtenář vyvozuje jen díky autorce…. pak se čtenáři omlouvám.
Co je pro mne horší než zklamání v autorce (prostě knihu odložím, další nebudu číst), ale asi ve čtenářích, kteří jsou z příběhu nadšeni. A možná tak v našem národu. Souhlasit s názorem, že nikdo neví co je pro druhé dobré? Dítě je blízko varné konvice a necháte to být? Někdo blízký je opilý a sedá za volant a necháte to být? Rodič v důchodu žije sám a těžko se pohybuje a necháte to být? Jak pak chcete vychovat své děti? Jak se chcete chovat k partnerovi? K rodičům? Čemu se divím, když je tahle společnost plná vzteku a nadávek po 1.problému, rozvodů po 2.problému, práce a jen práce se omlouvá zajištěním rodiny, ale přitom je to honba za život v luxusu, jež nemá čas pro jiné, vede k sebestřednosti, agresivitě, lžím, závisti, samotě dětí, lidí a neúctě ke stáří, pokud nedává.
Všichni to myslí co nejlépe s těmi ostatními. Kromě nelidských charakterů! Myslet to dobře je starost o ty, které milujeme nebo nám na nich záleží. JEDINÉ O CO JDE je totiž komunikace, k tomu empatie, všímavost a respekt. Zkuste si najít v Bibli v 1.listu Korintským kapitola 13 co je láska. Abyste se nedivili….
Hana, sobec každým coulem, synovi nic nevysvětlí, jen ho uplácí přebytkem a čistí tak své svědomí. Totéž vůči mámě, kdy se s ní prostě nebaví nebo ji seřve, ale využívá ji.
Viktor, rozmazlený spratek (a to není ani v pubertě) jaké hodnoty mohl mít od své matky? Naštěstí, jako každé dítě má srdce, které v hloubi touží po dětském světě, pochopení a sdílení. To mu nabídne babička. Čemu se kdo diví, když je z něj jiný kluk?
Eva? Jako ve fotbale - někdy hráč, spoluhráč, rozhodčí, jindy trenér nebo fanoušek. Její zkušenosti se životem a hodnoty jsou snad to jediné co v téhle knize mělo smysl. Bohužel ho autorka stačila často deformovat :o( Useknutý konec už je prkotina.
Děkuji „juliesze“ za stručné a přesné shrnutí :o)) Někdo to umí :o))