Josh komentáře u knih
Kniha má v tuto chvíli 91 % z 6633 hodnocení, což bylo důvodem ji číst a udělat si osobní názor. Nepřidávám se často k davu a tohle je další případ. Nejsem první, méně než 4-5 * bylo od Vikk a te-ssiinka3905, a předpokládám ani poslední. Nejde o to být jiný než dav, ale prostě se nám líbí jiné věci….
Knih, kde má smrt svoji zvláštní úlohu mezi postavami, tedy pak Smrt je více. Tuhle přirovnám k „Sofie, Smrťák a já“ od německého autora Theese Uhlmanna, kterému se bohužel dost nepovedla, generačně jako Zusak. Zlodějka knih mi nepřijde super-výjimečná, -originální nebo -dokonalá. Období 2.SV a plačtivé scény jsou dle mého v pozadí, ne že by nebyly, ale nečekejte drsné a krvavé situace, jimž se dost čtenářů vyhýbá a jakmile je kniha na téma války ani se jí nedotknou. Možná tohle je to velké + co dává knize tolik hlasů – mírnost a přesto zamyšlení nad lidským utrpením.
Není strhující, možná zajímavě „chytlavá“, dost trvá než si zvyknete na styl (nejen prozrazování příštího děje), ale má propracované postavy, rozdílné charaktery a jistý typ humoru, takže se nevzdáte a dočtete ji. Možná ne úplně každou stranu:o))
Čtenář (většina) chce znát konec a autor si zaslouží (většina) dát šanci.... Vždyť o tom je život.... Nejde odložit (většinou) jako kniha, protože nás nebaví....
Tradice, náboženství nebo manipulace a moc mužů? Téma této knihy není omezeno „jen“ na obřízku žen, resp. už děvčat nebo dokonce dětí, ale autorka si klade otázky postavení žen komplexně, stejně jako žije svůj život v prostředí nejprve ve svém rodném Senegalu a poté ve Francii.
Vlastní styl je čtivý, i když se někdy řada věcí a myšlenek opakuje. Není to úplně na škodu, jde o zdůraznění chování účastníků a hloubku osobního prožitku.
V závěru knihy je příběh autorky uveden do kontextu s progresem mezinárodního postoje k postavení žen a co se za desítky let změnilo a co ne. Jde o velmi osobní knihu a velmi silnou ženu, takže kniha stojí za přečtení. Není jen pro ženy, spíše by ji měli číst muži a třeba se zamyslí nad rozdílem mezi feminismem a rovnoprávným životem.
Fanatismus nebo manipulace? Víra nebo zneužívání důvěry? Bezmoc nebo naděje? Knihu si přečte kdo z popisu pochopil o čem je, jinak ji bude každý považovat za podobnou hrůzu jako číst o holocaustu. Nicméně lidská bolest je vždy bolest, zneužívání je vždy zneužívání, ať je to ve jménu čehokoliv
Co se týče vlastního stylu a popisu událostí, tak autorky rozdělili nejprve svoje tři příběhy zvlášť do tří částí – Celestin, Julianin, Kristinin. Tady se dá zorientovat, jakkoli se příběhy prolínají díky občasným setkáním sester. Avšak poslední 4. část nazvaná Cesta ke svobodě je už hodně nepřehledná, protože se sestry střídají….. Jediné co lze sledovat je časová posloupnost, což je v opravdu při velkém množství lidí dost málo, takže prostě čtete stranu za stranou a nehledáte nic než jak to která ze sester zvládla.
Pro tyto tři sestry jsou to skutečné zpovědi, jakkoli má pro ně současný život smysl tak nejde zapomenout.... Snad někomu jejich zkušenost otevře oči....
Další pomalé čtení příběhů Rychlých šípů, které pohladí srdce i duši....
Pomalé čtení příběhů Rychlých šípů, aby pěkně pohladily srdce i duši....
Rychlé šípy - čtení v každé době a pro každou generaci, kdykoliv a kterýkoliv příběh má své kouzlo. Kouzlo ilustrací, přátelství, respektu, zájmu o jiné a vtipnosti. Prostě to co pohladí srdce i duši. Snad kohokoliv....
Skvělý nápad vydat příběhy Barbánka. Ať si říká na časopis Ohníček před r.1989 kdo chce co chce tenhle komiks byl prostě super. Grafika a příběhy osloví každé dítě a pokud osloví také dospělé ještě lepší.... Proč se pořád chovat, myslet a být dospělí? Aspoň při čtení být zase dítětem!!!
Česko na talíři a Jaroslav Sapík byl skvělý nápad, protože o regionální gastronomii lidé málo věděli, tedy ti z opačných konců země :o))) A možná stále neví..... Každý díl tohoto pořadu nabídl krajové speciality a recepty pana Sapíka nebo VIP osobností, které spolu s fotografiemi nabízí tato kniha. Je z čeho vybírat....
Cestujeme po světě, zkoušíme národní kuchyně světa, vychvalujeme je a vlastní kuchyni jsme často omezili na knedlo vepřo zelo a označení, že je tučná nezdravá. Naši předkové měli více pohybu než my, ale to co vypěstovali a co jim nabídla naše příroda uměli využít 100x lépe než my dnes. Máme víc než si myslíme - pestrost, chuť, domácí produkty a nejsme závislí na dovozu. Co se tedy lépe doma "rozhlédnout" až zase někam pojedeme po své zemi....
Kniha je hezky zpracovaná, na kvalitním papíru, spousta fotografií z natáčení, ale hlavně přehledně napsané recepty. Z těch 48 menu (12x čtyři páry) a tedy 200 receptů si lze vybrat a nemusí to být jen vítězná menu (kladně hodnotím označení:o))
V době vysílání v r.2012 byl pro mne pořad "Prostřeno" ještě zajímavý, zábavný a měl úroveň, resp. účastníci ji měli. Co se týče osobností - vidět vařit např. Zbyňka Merunku, Vladimíra Kratinu, Světlanu Nálepkovou, Halinu Pavlowskou nebo Dádu Patrasovou (kdo se vzdá její kuchyně?) a především vnímat jejich přirozenou pohostinnost mi dalo další rozměr pohledu na některé známé lidi. Není to o obrazovce, ale o charakteru. Při vaření to poznat trochu jde, vždyť známé české přísloví říká "láska prochází žaludkem" ....
Tato kniha nabízí nejen očekávané cukroví, ale také nápoje, polévky, úpravy ryb atd. Národní speciality jsou zajímavé, nabízí oživení, i když kdo by chtěl zkoušet (škoda, že nezbylo místo na pár fotografií :o( když má dost s vařením a pečením typických domácích vánoc? Možná někdy něco přece jako vánoční překvapení:-)
Jeden ověřený recept, také z dalších recenzí:o)
MEDVĚDÍ TLAPKY
100 g másla, 100 g moučkového cukru, 120 g mletých vlašských ořechů, 150 g hladké mouky, 1 vejce + (nemusí být) skořice a/nebo citronová kůra
Vypracujeme těsto a necháme (ve folii) v chladu 1- 2h odpočinout. Plníme do suchých (NEvymazaných) formiček a pečeme asi 10 minut na 180°C, dle trouby. Po upečení necháme chvíli "odpočinout", pak jdou pracny krásně vyklopit. Teplé obalíme v cukru.
Dobrou chuť.
PS: Palce za recenzi nebo za recept? :o))))
Skvělý nápad vydat všechny příběhy Kocoura Vavřince. Kniha pro pravnoučata, vnoučata, děti, rodiče, prarodiče:o))
Tenhle průvodce po vinařstvích v ČR a SR se díky kapesnímu vydání doma určitě neztratí. Vinaři jsou pyšní na svou tradici a s každým rokem je víno lepší jak zraje:o) takže v něm najdete -nejen v roce 2019- dobrý tip na víno, které stojí ochutnat nebo na místo, kde ho mají na výběr. Nejlepší pak bude vybrat místo a tam ochutnat....
Tenhle průvodce po našich vinařstvích se díky kapesnímu vydání doma neztratí a vždy v něm najdete dobrý tip - na víno, které stojí ochutnat nebo na místo kde ho mají na výběr. Přestože byl vydán pro rok 2007 a chtělo by to aktualizaci:o) tak "pan Google" s ní pomůže. Vinaři jsou totiž národ pyšný na svou tradici a s každým rokem je víno lepší..... Nebo ne?
Pokud dáte přednost aktualizaci bez internetu a dokonce rozšířenou o nabídku nejen v ČR, ale i sousedů v SR pak doporučuji nejnovější vydání "Kapesní atlas vinařství/Vreckový atlas vinárstev - Čech, Moravy - Slovenska 2019"
Když nezaujmou recepty (zhýralé tyčinky Júlia Satinského vyrazí dech, naštěstí Zita Kabátová či Helena Růžičková nezklamou:o) tak medailonky (ne jedlé:o) osobností snad ano. I když.... autor má známé všude a jde o jeho vzpomínání, ale místy prokouklo zbytečné vychloubání, což kazí dojem. Nucený mi přijde výběr 50 lidí, stačili by ti, které sám opravdu znal či se s nimi potkal a věnoval jim více pozornosti....
Když nezaujmou recepty (některé stojí za zkoušku:o)) pak perličky o mnoha známých osobnostech určitě.... o jídle se dá totiž mluvit stále. Připomínky zašlé slávy některých výjimečných podniků, co se jedlo v době, kterou si dle věku můžeme pamatovat i nemusíme to vše dělá z této knihy opravdu kuchařku plnou (osobních) vzpomínek.
Další příběh Vavřince a jeho party. A zase je tu nostalgie. A úsměv. A vzpomínky....
Fajn přehled.... a ještě si najdete, co se historicky významného stalo v den narozenin! 2v1 :o)
Další skvělá parta (kromě Čtyřlístku :o)))
Milé příběhy, krásné kresby, humor. Nostalgie. Vždy vykouzlí úsměv a vzpomínky....
Štěstí, jež tímhle začalo, pro nás čtenáře, kteří jsme na každém dalším dílu Čtyřlístku rostli. Zvláště když jsme ho sehnali :o))) Tímto 1.dílem mne kdysi obdaroval vzácný člověk v rodině a pak mi ho jiný mizerný v rodině sebral, ale naštěstí (už podruhé:o)) začaly vycházet souborné knihy s 20ti díly a to byla alespoň malá náhrada (přece k ní dalších 19 dílů:o) Milé příběhy, krásné kresby, humor.... Nostalgie. Vždy vykouzlí šťastný úsměv a vzpomínky....
Co teprve v době karantény kvůli covid19 :o(((
Jak lépe zakončit březen Měsíc knihy než …. s naší TOP spisovatelkou:o)) Knih, které jaksi dokumentují její život je dost, avšak tato - jakkoli je plná, možná až přeplněná známými fakty, jež jsou skryta v jejím příběhu a navíc záměrně prodlouženému o 7let - je ojedinělá.
Styl autorky je sice rozvláčný, popisný, hutný, ale dá se na něj zvyknout. Knihu nejde číst úplně svižně také proto, že kromě množství postav je třeba zpracovat určité „skákání“ - děj se pěkně odvíjí, když náhle hrdinka začne vzpomínat nebo tak něco a pak chvíli trvá se orientovat v čase kde jste….
Po přečtení zjistíte, že můžete začít znovu! Ze své recenze Babičky si dovolím použít podobná slova zde: „Pokaždé si z ní něco vezmete, pokaždé prožíváte s hrdiny jejich život jinak, pokaždé v ní vidíte něco...“ Takže tuto knihu budete chtít ve své knihovně také. Možná vedle Babičky. A proč ne?
CITACE: „My Češi jsme zvláštní národ. Dovedeme se vzbouřit, dovedeme slavit různá výročí, úmrtí velkých lidí a potom upadneme do letargie a necháme sebou smýkat.“