Josh komentáře u knih

Po knize Dva proti Říši od Jiřího Šulce je tato kniha ani ne doplněním, ale spíše souběžným svědectvím o Protektorátu a Atentátu na H. Na jedné straně recepty, doporučení na výsadbu ovoce nebo filmy, na druhé straně dokumentace nacistů, zabíjení elity (skutečné elity) národa.... Jakoby 2 světy, které nemohli fungovat, ne nemohli, museli fungovat pokud jste chtěli přežít. Něco jiného je jak lidé osobně žili své životy - hrdě a statečně NEBO udavačsky? Seznam osob navržených k vyplacení (58 lidí !!!! a to bez Čurdy) s německou pečlivostí zdůvodněné odměny (doporučuji také pečlivě číst jaké situace, možná hasiči u kostela pod dohledem 700 nacistů se nějak pochopit dají) by si asi měl přečíst každý Čech a pak se zamyslet, jak jednáme dnes. Nejde o dobu, kdy máte smrt za patami, o které všichni věříme, že se nebude opakovat, ale o dobu míru a kvalitu života a vztahů dnes. Tato kniha není jen svědectvím doby, ale i svědomím lidí.... naší země.

Jsme hrdý národ jen, když vyhrajeme MS v hokeji?? Když cizinec chválí krásy naší vlasti?? Jak často se stavíme za kolegy v práci, když se jim děje příkoří, za přítele, který je na dně, jak se chováme v rodinách při dědictví i když jde o "pár korun", jak se vymlouváme, že nemáme rádi nemocnice či pohřby jen abychom nemuseli čelit i své budoucnosti a přitom nehledíme na ty jež čelí v bolesti přítomnosti, atd. Nemusí být válka, abychom jednali správně, nebo špatně.... Jen si přeji pro náš národ (i pro sebe), aby nemusel projít zkouškou doby, která ho opět prověří.... i když co vlastně znamená rozdělení národa....

Byla to 1.kniha od Jiřího Padevěta, ale jeho další práci znám, mj. Krvavá léta a skupina Anthropoid už není jen papír, ale reálná místa... Chci najít vhodný (otevřená mysl a také nebojácné srdce) čas pro jeho další knihy. V každém případě to co dělá dělá skvěle a myslím, že vždy upřímně a s hrdostí Čecha i přes vědomí, co vše bylo a je naší součástí a klobouk smekám před silou, kterou musí sebrat pokaždé, aby našel smíření. Pro nás čtenáře a posluchače je to velká výzva, velká ale potřebná....

9 25.10.2019

Ochutnávačka? Snaží se cituji "nalézt svobodu i důstojnost v nebezpečné době". Pohled Němky, která musí čelit přání i rozdělení rodiny na podporovatele a odpůrce režimu s tím, že jde při každém kroku o život dává každému čtenáři možnost se zamyslet. Jak si autor přibarvil reálný základ příběhu to záleží na každém co očekával, ale autor netvrdil, že jde o životopis. Samozřejmě, že nechybí láska, a to jak rodiny, kolegů, tak muže, ale i zde musí hrdinka stále vážit na jemných vahách. Někdy je to děsivé rozhodování, za mne určitě podtrhuje fakt, že v žádné době není lehké volit, co teprve když je válka. Určitě zde autor staví osobní životy do kontextu dějin. Důraz na uvědomění následků důvěry, manipulace a zodpovědnosti je výzvou nejen pro Němce. Mezi Čechy byli také stateční lidé, ale i udavači (a ne málo:o( Je jedno kdo co kdy řekl (přiznání, které navíc nehraje až! tak podstatnou roli příběhu), není to poprvé kdy se se zážitky z děsivé doby někdo svěří po desítkách let, kdo chce soudit? Když nic jiného - role ochutnávačky je sice logická, ale tušili jste, že byla nebo jak fungovala?

7 25.10.2019

TAHLE KNIHA jako povinná četba pro každého Čecha bez výjimky!!

Je tak přesným obrazem tohoto národa, že je mi až smutno. Je tu pár recenzí, promiňte, ale omezených a potvrzují jen, že chování lidí je stejné za všech dob, válka je extremizuje. Jak by se zachovalo moje okolí, známí, přátelé, rodina, já ….kdyby!? Socialismus s STB není tak dávno. Proto pár postřehů z knihy.

Nejen pro Anthropoid, vojenský pohled - plnili rozkaz, lidský - měli strach, ale rozhodli se mu čelit, se ctí, protože čelit zlu není pohoda klídek.

Češi chtějí vše okecat, přechytračit,... ale Němci se tomu jen smáli. Měli Čechy přečtené, př. CITACE: "Máme pár hodně dobrých týpků, kteří si donášením na své krajany rádi posilují sebevědomí." or "Každému Čechovi musí být jasno, jaké dvě možnosti mají na výběr, buď zradit nebo umřít.“ or „Když je tlak na Čechy příliš velký, postaví se mu."

2 UKÁZKOVÉ POSTAVY:
1) Oldřich Pechal přes naprosto nelidské bití neřekl nic, ani po výhrůžce zabití rodiny!! Autor se nestaví do hodnotitelské role, jaký názor měla rodina při konfrontaci na jeho mlčení (Morávek také věděl, že nic nezmění, když Němci budou chtít tak….)
2) Čurda byl "tlačen" matkou a rodinou ve jménu lásky (pochybné tehdy i dnes), ale byl to voják a mohl, měl posoudit činy vs následky (na rozdíl od velmi mladého Gerika, jež byl s ním později v 1947 odsouzen). Kdo si opravdu myslí, že jeho udání (bez něj by Němci nic neměli!!) i když morálně špatné bylo přijatelné řešení, pak je demagog. Ve jménu ochrany koho? Sebe, rodiny, nevinných nejen z Lidic? Ani ve snu! Čistý zbabělec, pokrytec, ubožák, který udal pro radost! Co to změnil na zabíjení nevinných? Co na to jeho svědomí? .... Nabízelo se řešení, avšak to dokázal třeba voják Ivan Kolařík (suďte zda je lehké smířit se sebevraždou), ale i "běžný" člověk jako paní Moravcová (jaká to žena!!). Přemýšlel o ní s knězem i Valčík...

SEBEREFLEXE? NADĚJE?
1) rozhovor Opálky s tetou: "Češi donášejí na Čechy? - Je dost lidí, kteří to dělají z vlastní vůle, mají své důvody, většinou mají strach - Ale to by ještě nemělo z lidí dělat zrádce - To víš, takový tlak… - Jaké další důvody mají? – Závist - Češi proti Čechům! - Jsou to zoufalí, slabí lidé, kteří musí žít uprostřed hrůzy a strachu."
2) rozhovor Kubiše s Piskáčkem: "Němci jsou schopní udělat čím vyhrožují - Já vím - Máte rodinu, tak musím jít - Sedni si, mám taky svou vlast a pokud je tohle způsob, jak jí pomoci udělám to - Ale vašemu synovi je teprve 15 - A nechci aby si jednou myslel, že jeho táta je zbabělec, chci abys věděl, že tě tu nechám rád.".

DÍKY PANE ŠULCI a všem včetně Eduarda Stehlíka, kteří Vám pomohli najít rovnováhu mezi známou skutečností a spisovatelským právem a dát tak tomuto činu tolik zasloužené místo do literatury. Hrdinství má čin sám o sobě, ať ho posuzujeme kriticky + nebo -.

Mám hodně otázek, nejistoty kolik chyb a přehmatů vedlo ke smrti, tak mj. doufám, že naše profesionální armáda se poučila z minulosti. A ještě více doufám, že nejen náš národ je schopen se z minulosti poučit. Váhám, když čtu, slyším zprávy z domova i ze světa :o(

19 22.10.2019

Znám dost knih o 2SV z pohledu dospělých, ale až tato byla očima dítěte. V této knize nejsou sadistické scény, ale přesto dostává lidskost zabrat. Schindlerův seznam je hodně známý, ale osobitý pohled jednoho ze seznamu je přece jen trochu jiný. Odvaha, vytrvalost, naděje,.... jen pár slov, které v té drastické době dostávali hluboký význam. Autor sám řekl "Nežil jsem svůj život ve stínu holocaustu" a byla to jeho volba. Mnozí ocení, že dobrá, pro něj dobrá, pro dobrý život. ALE!

Co lidská důstojnost dnes? Přestože si myslíme, že je to starý (pamětníci nad 85let) příběh - autor zažil při běžné cestě autobusem, že byl vyzván sednout si jinam, protože vzadu sedí černoši. Nebo jinde jsou oddělené sekce pro ženy. Nebo emigranti.... Někteří lidé říkají, že nechodí na pohřby nebo nečtou o hrůzách válek, že to nemají rádi, ale přitom si pustí horor nebo v tv sledují krimi zprávy. Bereme to jako normální věc, jejich volba a nepřesvědčujeme je o nějaké morálce nebo slušnosti. ALE co když jde o víc? Lidé zavírají oči a pak? pak řeknou "nevěděli jsme o tom". Tento fakt mne nejen v závěru knihy, ale i během čtení oslovoval. Zavřu oči a nejsem viděn, nebo nevidím.... Zaslepenost funguje v každé době a je na každém z nás jak se k ní postavíme, té svojí i těch druhých.

Tato kniha je pro všechny generace, pro lidi bez ohledu na pohlaví, věk, národnost, barvu kůže, vyznání. Podívejme se na svět očima dítěte, zda uvidíme....

12 14.10.2019

Paulo Coelho píše o tom co chce, neptá se co se komu líbí nebo zda je to líbivé téma. Ani této knize nechybí jeho nadhled, ale přitom neuvěřitelná osobitost jak hlavní postavy, tak tématu. Kdo by chtěl vidět do duše nebo života prostitutky? Vždyť to všichni "ví", o čem to tak asi je.... Slovy z Bible ´oni tě neodsoudili a nehodili kamenem, protože nikdo není bez viny, ani já tě neodsoudím´. Jde vždy o člověka samého, a jak čelí zkouškám svého života! Kdo se chce obout do bot někoho jiného, říkám klidně.... aby se nedivil :o)

Je to kniha o sexu a snech. Každý je máme (sny i sny o sexu :o) takže také hrdinka, nemusí být Brazilka a žít v "luxusní" zemi Švýcarsku. Čtivé, a to včetně hlubších úvah, tak humoru. Coelho nechává na čtenáři (konec pro hrdinku přece není tak důležitý), jak se chce dívat na život svůj, jiných a jejich posuzování. Co víc - muž zde odhalil část duše ženy. To by měl čtenář vědět a ať si z toho kdo vezme pohled, který chce....

6 14.10.2019

Paulo Coelho má široké spektrum a v této knize se věnuje ženě, která byla a stále je pojem, i když málokdo dokáže říci detaily. Je znát, že autor prostudoval o Mata Hari dost materiálů tak, aby mohl nabídnout pohled jak samotné Mata Hari, tak novinářů, advokáta, epilog. Každý, ať je soudcem, kde má hranice umění a sex, zvláště pokud jde o činy ženy. Život ani dějiny nejsou jen černé, jen bílé. Kde je hranice zvěda? Kdo byl zvěd? Už jsme zapomněli na STB, KGB, Stasi,.... Coelho nám ponechává záhadu "jak to bylo"!

4 09.10.2019

Příběh z Pardubicka, z 2.pol.19. století, kdy máte pocit jako byste tam byli nebo chcete místa vidět teď :o) Hlavní hrdinka Tereza je úspěšná, co chce to se jí daří - podnikání (móda) i osobní život, dokonalost sama, dost neuvěřitelná, přesto stále nespokojená, "bokovky" si obhajuje potřebou lásky, dost uvěřitelná. Manžel normální chlap se stará o zajištění rodiny a dle mého autorka "vynechala" udělat z něj darebáka. Mínus - až moc a příliš detailní popisy k módě, stálá opakování jako byste po pár stranách zapomněli o čem čtete. Příběh na pozadí doby a v širším pohledu také na další postavy je protáhlý, ale čtivý, možná příliš sladký.

4 09.10.2019

Podobně jako ve skvělé knize Zlomení andělé se příběh tří lidí a za 2SV odehrává i v této knize. Ženy spojuje koncentrační tábor Ravensbrück a chirurgické nacistické pokusy. Pohled vězenkyně (Polka Kasia), lékařky (Němka Herta) a charitativní pracovnice (Američanka Caroline) je o to děsivější, že je nejen z reálné doby, ale autentický, od skutečných lidí. Mohu se jen přiblížit k tomu co prožili, protože nepochopím. Když se rozhlédnu říkám si, jak bychom v takové zkoušce obstáli my? Co vše mohou lidé.... Lidé?

11 07.10.2019

Záložky občas matou, vč. doporučení od Jodi Picoultové:o( Nevím, zda autorka chtěla (zne)užít zasazení příběhu do 2SV, aby dodala něco jiného k červené knihovně. Ideální rozsah - nahradit první 1/3 knihy 4-5 stranami něco jako "....povrchní, zhýčkaní muži z bohatých USA rodin, co vidí smysl jen v chlastu se rozhodli přes své konexe, které se jim najednou nepříčily, odjet z pohody do Skotska a dokázat nejen nenáviděným rodičům, že oni vše umí A s nimi se svezla manželka jednoho z nich Maddie, co byla tak naivní, že ji na vojenské lodi překvapili zranění a ve Skotsku bláto v lodičkách...." Poté, kdy v reálném životě musí Maddie něco dělat a poznává pravé hrdiny, bez peněz, ale zato s velkým srdcem se kniha čte už docela fajn a čekáte co bude se všemi "na konci". Zvláštní (ne nečekané) autorčino rozuzlení k manželovi Maddie možná přidá na dramatičnosti, ale podstatnější je její proměna a pohled na život a lidi. Kdo jak hodnotí tuto její proměnu to je na každém čtenáři.

3 07.10.2019

Nejsem moc příznivce knih (ani filmů) o výzvědných službách, protože se v nich brzy ztratím:o) Bohužel nebo prostě je to tak. Zrádci se místy nečetli lehce, ale neodradilo mne to. Mobilizace, Sudety, Mnichovská dohoda přináší samozřejmě svou "domácí" osobitost, každý si v tom najde, jak vnímá tuto část našich dějin. V každém případě je kniha napínavá, spojuje souběžné linie několika postav, nečekáte jak to dopadne.... Dopadne, jen beze změny dějin :o((

Další kniha od pana Šulce DVA PROTI ŘÍŠÍ je vynikající a chce se přečíst najednou....

7 02.10.2019

Po knize Krvavé jahody od Češky, která zažila gulag od dětství nebylo lehké se k tomuto tématu vrátit. Zvláště když Peter Juščák také vychází z reálných osudů....

Labutě jsou krásné, bílé, čisté, mohou létat.... to je něco k čemu se vězněné ženy upínají jako k naději. Osud Ireny se prolíná s mnoha dalšími ženami v gulagu - z různých zemí, z různých příčin (politika vs kriminalita), jejich různé charaktery. Prostupuje tu idea, že sovětský gulag byl určen nejen pro "domácí", ale promyšleně pro všechny, které si Rusáci usmysleli. Je to děsivé.

Lépe nemyslet na to co se od r.1917 resp. už předtím v Rusku dělo díky zdánlivě nepatrné myšlence jednoho Lenina.... Považujeme 2SV a jednoho Hitlera za stejné zlo, ale je doba +- 1939-1945 přes neoddiskutovatelné lidské ztráty srovnatelná, pokud berete fakt, že byla oficiální válka a ne mír? Fungování gulagů je promyšlené do neuvěřitelných detailů, včetně odběru (a zdůvodněného nároku) tam narozených dětí!!

Autor nabízí také pohled do osudů těch, co jsou v gulagu v určitém slova smyslu dobrovolně... I tady jako za 2SV byli lidi všehoschopní s nadšením a lidi lidštější, ti co mají ve svých rukou životy vězněných. Je otázka co s touto "mocí" dělají.

Závěr je rychlý a dává naději, nejen volnost labutí.... Asi 400 stran se čte plynule, i když drobná reklamace:o) ne vždy bylo zřejmé, které postavy a které doby se kapitola týká, ale po pár řádcích se dalo chytit. Proto doporučuji udělat si naráz více času na více stran, pokud téma neodradí....

Pane Juščáku díky a prosím předejte můj nezměrný obdiv těm, jejichž život byl pro tuto knihu podkladem. Kéž by už žádná ideologie neexistovala, nefungovala, neničila životy lidí. Bohužel jsou to lidé kdo tvoří ideologii :o((

10 30.09.2019

Pokud tuto knihu neberete jako povinnou četbu, pak je zřejmé, že chcete číst něco od pana Lustiga nebo na téma 2SV. U mne to bylo obojí. Chci si přečíst více jeho knih z různých období psaní a uvidíme.... Dita Saxová? Na jedné stránce hodně myšlenek a ještě v různých podobách (rozhovor, úvaha, citát,..), takže utíkají souvislosti, ztrácí se vnímání, někdy i pochopení. Je to náročná kniha, téma i forma psaní, ale jde přečíst :o)

Kdo nezažil nemůže přece říci, jak by reagoval, natož co by dělal po návratu do normálního života? Co je po takovém běsu vlastně normální? Jsou jen dva extrémy - 1, bát se, nadávat, nějak přežít 2, vidět, užít to nové. Několik postav zvolilo extrém, jiné něco mezitím. Co je správně? Slova "vyletěli komínem" znám, ale vždy mě zasáhnou nejvíce, protože bojuji s více pohledy - nepředstavitelná hrůza včetně trvalé otázky proč, necitlivost, nebo s čím se lze ještě srovnat a nepřijít o rozum? Poselství této knihy je pro každého dle postav asi/určitě jiné, ale co nejde jako JEDINÉ přehlédnout je fakt proč lidé musí bojovat o život a jak o něj bojují za různých okolností....

8 30.09.2019

Stručné a srdečné povídání o 55 filmových hvězdách, hlavně jejich charakterech a na jednom místě !! To vše skvělý pan Taussig doplnil mnoha fotkami. Nejsou mezi námi, mnozí je znají z ČB filmů, ale ani jména jim nepřiřadí. A přitom takové zářící hvězdy jsme v téhle malé zemi a za opravdu těžkých dob měli !!! Jaké filmy a koho v nich máme dnes? :o(

6 26.09.2019

Jak se lidé ve vysokém věku dívají na svůj život? Forma psaného adresáře je jako když dnes mažeme jména v mobilu, a tedy lidi v životě. Nemusejí zemřít, jen už spolu nic neprožíváte. V knize je prolínání minulosti a současnosti někdy matoucí, trvá se zorientovat o kom z lidí je právě další kapitola, závěr není nečekaný kromě jeho neobvyklé formy. Setkáváme se tak možná i dnes.... Jakkoli to vypadá jako červená knihovna je to příběh, který dává díky věku hrdinky pohled navíc - vliv dějin na život běžných lidí. Nejen to, co mohou ovlivnit svým rozhodnutím. Vede k zamyšlení co se děje v našem životě dnes, co dokážeme změnit svým ohlédnutím dozadu, jak využíváme vymožeností a technologie dnes, jaké máme vztahy, osobní, pracovní, lidské. Ano, dle titulu knihy - "pod každým jménem se skrývá příběh".

7 26.09.2019

Po šoku z prvního díla o hlíně, kam kniha dle mého i patřila těžko uvěřit, že doporučení / recenze na knihu "Němci" nepřeháněli. Bylo to však docela slušné překvapení. Možná kromě autorského rozumu po 6 letech také lepší téma? Dlouhé, nadbytečné a často zavádějící pasáže (vždy když autorce "chyběla" další postava, tak tam někoho šoupla) a drsné popisy k sexu, porodu (mánie, nebo snaha být zajímavá hrubostí?) nezmizeli, ALE byl tady děj! Hlavní příběh Kláry a její vnučky, přestože se nikdy nepotkaly má zajímavou zápletku (dali se vynechat všichni bratři, protože kromě nenávisti k německé části rodiny nebo lékařským radám neměli co říci). S postupem historických událostí (nástup - vítězství - prohra 2SV a odsun) se lze zamyslet jak byly rodiny na obou stranách zasaženy, nejen osobním charakterem členů rodiny. Bohužel jakoby na straně 400 došel autorce dech a tak to nějak skončí.... Nejde o otevřený konec "život jde dál", ať v Praze, Londýně nebo někde v Německu, ale o prázdno, které zbytečně zklamalo dojem z knihy.

8 26.09.2019

Mělo mne varovat už to jméno!! Možná je Tereza Jandová pro někoho originální, ale osobně to vůbec neoceňuji. Je svá za každou cenu. O co se touhle knihou snažila nevím, ale dle mého je to naprostá ztráta stromů na tenhle brak. Ještě horší je fakt, že byla nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku. Další potvrzení pochybností o těch kdo udělují podobné ceny....

Od Iana McEwana pro mne 2. kniha, tentokrát za ni dostal Bookerovu cenu. Byla to šance této ceně i autorovi, vypadá 99 % poslední. IM má pochmurná, drsná témata, popíše je nenápadně, že máte husí kůži. Život není růžový, ale když si mohu vybrat, pak vážné téma s nadějí bez tolika deprese, a tedy jiné autory. Odeon v edici Světová knihovna má Doslov a tak se dozvídám o čem vlastně někdy knihy jsou:o)) Rozsáhlé pasáže o ničem se dají přeskočit, dojem z knihy ne. Dva kamarádi, kteří o sobě ví, že byli milenci jedné, teď už mrtvé ženy, pak další její chlapi, včetně politika. Dva různé charaktery, jež přes podivné postoje a vyhrocené situace zachovají přátelství, do smrti, a to doslova. Aspoň tento fakt stál za přečtení.

4 23.09.2019

Cestopis? Vtipné čtení na víkend. Osobitý humor, někdy milý, často však nucený, aby byly historky zábavné. Jinak se spíše zdá, že jde na 300 stran napsat, že pršelo nebo bylo vedro, střídavě hostem u Číňana, Číňanky, Číňanů. Dá se chápat, že autor má zalíbení ve stovkách km sám pěšky krajinou či městy, ale po přečtení mi z jeho cest nic nezbylo :o( Jak sám píše jemu ano, zážitky a zkušenosti na celý život. Vlastně něco přece - jaký má autor mobil a notebook, když vydrželi s baterkou týdny? Přednáška s fotkami by byla lepší.... Možná zkusím přečíst jeho nové Prázdniny v Evropě.

9 16.09.2019

Pohádková kniha, jejíž 1.vydání z roku 1968 (památný to rok pro ČR) vždy beru s úctou a zvláštním pocitem, nejen návratu do dětství. Nostalgie? Myšlenky na maminku, která mi v ní četla na dobrou noc a dávala mi vybrat, samozřejmě tu nejdelší pohádku :o) Božena Němcová, která mi znovu dává víru, že přece jen dobro vítězí nad zlem, moudrost nad hloupostí. Naděje, že na chvíli ten dnešní pádící tvrdý bojovný nespravedlivý svět někam zmizí a po přečtení třeba i té nejkratší pohádky má pro život největší smysl - láska upřímnost a pravda.... Jenom číst už bohužel musím jen já.

7 13.09.2019

Popis na obalu knihy popsal lákavě výjimečné téma (po přečtení knihy vím o čem byla :o), ALE co s ním udělal autor to bylo šokující. Recenze knihy 4-5 hvězd je pro mě taky šokující - klobouk dolů, kdo to zhltli, protože o poutavém nebo alespoň plynoucím čtení se dá těžko mluvit. Lehce pomáhalo přeskakovat strany, ale i tak je dojem z této knihy "nikdy více!". A možná to platí i k autorovi.... Kdo má zájem o dobrou knihu na téma Ruska, čtivost i přes náročné téma, pak ať sáhne po knize Patrioti od Sany Krasikovové.

6 13.09.2019