józi.odkudkam
komentáře u knih

Gorila Amy je plnohodnotnou postavou knihy. Takové lehce žárlivé, fintivé ale i dobrosrdečné děvčátko nárokující si svého ošetřovatele Elliota. Děj je místy příjemně hororový a jeho rozuzlení zas kvalitně Dänikenovské. Mě vyloženě překvapilo..a potěšilo. Průměrné 4****


Tohle mělo zůstat v trezoru. No jo no, jenomže rodinka chtěla taťku ještě nějak posmrtně pumpnout (V doslovu píšou něco ve smyslu, že jim bylo líto knihu nevydat. Když už byla napsaná..), tak mu jako náhrobní kámen vydala tuhle ostudu. Achjo.

Erik z Dánska je zkrátka takový nezničitelný Horst Fuchs Historie. Ve všech stavbách civilizací facinovaných astronomií a matematikou spatřuje důkazy o znalostech, jichž prostě lidé nemohli nabýt sami o sobě - ostatně, kde myslíte, že své poznatky získává dnešní věda, he? Kniha je doplněna hojným obrazovým materiálem dokládajícím autorovo přesvědčení; Tu například indický chrám Vimana (nebeské plavidlo - jak krásně poetický název pro kostel) je jasným zobrazením rakety mimozemšťanů, tu například fotografie basreliéfu "jasně" znázorňující paleoastronouta, kterého klasičtí archeologové vykládají jako opici; a skutečně, hned na první pohled jako opice vypadá. No, ale svým milým způsobem to zábavné bylo a představa Incké kněžské elity poskytují v zikkuratech chobotnatým cthulhu ufonům, výměnou za informace, neposkvrněné, mladé panny je fakt parádně výživná. No dobře to už jsem trochu přehnal, o cthulhu a pannách v knize nepadlo ani slovo. Veselé 3***


Trochu zklamání. Velekněz už dnes místy působí značně naivně, což Leary v revidované předmluvě sám komentuje, horší ale je, že některé popisy tripů nudí. Biblické a I-Ťingovské glosy mi zas často přišly vyloženě na efekt a spíš, než aby toku dodávaly, jej brzdily.
Na stranu druhou je kniha skvělým dokladem překypující nadšením a duchem doby a dává nahlédnout pod pokličku takovým osobnostem jako byli Ginsberg, Huxley, nebo třeba Burroughs (který naprosto suše přišel, zkritizoval a bohorovně přešel zpátky na své morfium a heroin). Také oceňuji autorovo osobní a pocitově velmi upřímné pojetí knihy. Jinak pokud si chce někdo LSD zkusit, toto je velmi informativní, otevřená zpověď posyktující představu jak navodit správný setting ( zamknout se s kompletní diskografií Cannibal corpse ve zhasnuté koupelně a za frenetického blikání stroboskopu na sebe čumět do zrcadla oravdu nepomáhá) a co "od toho" čekat. Průměrné 4****


Jestli chcete vědět, jak na svém výletě za Sadámem prďácký US marines zkickassujou arabáše až do Bagdádu, toto je publikace právě pro vás. Reportážním stylem a bez zbytečných servítek Generation kill nějaký ten vhled do vedení moderního vojenského konfliktu poskytuje. Jako, za mě v zásadě spokojenost. Akurátní 4****


Atmosféra poslední obranné výspy takřka dobytého, zničeného Stalingradu je vážně skvělá, duel dvou elitních odstřelovačů jakbysmet. Situace je nahlížena očima obou válečných stran, život a techniky sniperů působí opravdově a jednotlivé školy Zajíců a Medvědů byly taky moc fajn. Romantická linka mi přišla nadbytečná a vše by se docela klidně obešlo i bez ní. Proto slabších 5*****
Kniha vychází ze skutečných událostí a pro lepší orintaci je doplněna mou vždy oblíbenou mapkou.


Nahý oběd jsem bral spíš jako báseň a jako taková mě dokázala svou atmosférou a bořením ustálených popisných schémat, potažmo ustálených představ, zaujmout. Vůůůhůůů, jeté 4****


Postava Lokiho a styl obálky slibují zábavnou oddechovku. Klamou. Slabé 3*** Další díly ne e.


Pěstitel nejsem, ale knížkou si čas od času kvůli fotkám nádherných stromečků zalistuji. Co se praktických rad nevím (i když působí vcelku schopně), za vizuál ovšem plných 5*****


“Ze 40 000 německých vojáků sloužících na ponorkách za druhé světové války se jich 30 000 nevrátilo.“ Páni, to zas bylo něco! Nácek přetavil své ponorkářské vzpomínky v takřka pětset stran tíživého textu. Z hlídkové věže tak společně s ním poznáme tisíc a jednu podobu oceánu, zatorpédujeme si na nějaké ty spojenecké konvoje, zevrubně nahlédneme pod kapotu techniky i mentality lidí svěřujících jí své životy...
Po všech stránkách naprosto vyčerpávající zpověď s postupně gradujícím dějem, završeným infarktovým prosmýknutím se Gibraltarskou úžinou. Vážně si nedovedu představit hnusnější bojovou situaci, než když váš dvoucentimetrový ocelový plášť ve dvousetmetrové tmě ze všech stran obléhají navztekané pulzy sonaru a všude kolem duní výbuchy hloubkových min. Po pět hodin. Skutečně apartní zážitek.
Za lehce nadutou osobnost autora, holt elita, a za některé technické nesrovnalosti (bohužel i v obecné rovině, namátkou fungování nádrží záporného vztlaku - ověřováno) dávám malé mínus. Přesto působivých 5***** Že mou záložku tvořil vytištěný řez ponorkou typu VIIC snad ani není třeba dodávat. Kniha je doplněna autentickými fotografiemi.


Kvalitativně hodně kolísavé. Sestávat se tahle sbírka jen z příjemně mrazivě rozuzleného Nočního vlaku a Města v horách, kterážto povídka zas nese moc pěkné ztvárnění společnosti, uvažuju i o slabších pěti hvězdách (jenomže to by zas asi bylo vážně dost málo textu). Takhle ani náhodou. Solidní 3*** Další knihy krve se už asi konat nebudou.


Po Eonu, jsem byl doslova šokován, jak prostě je tahle kniha napsána. Slibně se rozjíždějící začátek a hrstka nápadů se velmi brzy rozpliznou do vcelku tuctového epidemio-thrilleru. Lepší 3***


Propracovaný svět vnitřku asteroidu a hlavně „neexistujícího“ tubusu singularity, uvěřitelné a rozličné charaktery jsou jednoznačnými tahouny jinak dost obtížné knihy se kterou jsem se pěkně natrápil. Pokud ale vydržíte, dočkáte se překvapivě uspokojivých vysvětlení a asi nejoriginálnějšího pojetí cestování časoprostorem nejen „naší“ linií reality. Když si jen vzpomenu na jednotlivé úseky asteroidu a samotné cestující město, aachjo, Bear má zkrátka úžasnou fantazii a ještě to všechno navíc stíhá působit značně reálným, uskutečnitelným dojem. Hard sci fi v pravém smyslu slova, nesedne každému. Celou dobu jsem si říkal, že to budou spíš čtyři hvězdy, jenže konec (resp. už poslední čtvrtina) to suverénně poslaly na pět.


Teď vidím, že Enderova hra byla čekajícím dílkem puzzle. Takhle kompletní je ještě lepší. čistých 5*****


Tahle knížka mě trochu zklamala, měla nějaké ty hezké nápadečky, ale většinou jsem se lehoulince nudil. Nu, osudově krásně posmutnělým závěrem se v mých očích spasila a já tu jednu hvězdu přidám. Průměrné 4****


Pro mě jednoznačně nejslabší díl. Chlapci se rafli a tak si každý uklohnil něco solo: Grant své Pozpátku a Naylor Posledního člověka. Naylor sice prohrál, ale i Robovi něco chybělo. S odřenýma ušima za 3***, přesto asi nemůžu doporučit, jsou rozhodně lepší knihy...


Pozor, patos!
Zmuchlaná, rukou trhu/doby nevšímavě pohozená, momentka z polaroidu života jednoho neúspěšného, stále ale kolem sebe kopajícího člověka.
Docela hustě tíživá a depresivní jízda, je tendle Hologram pro krále.
4 smutné ****


Chťeui biště ťaki meď..děh..meďuítka mívaua? Ďu? Opuavdu?
Pak jděte raději, i za cenu čelní srážky s plným školním autobusem, Orbusovi z cesty hezky ostrým smykem.
Série Spatterjay je totiž zpátky!
A zas je to ptákovina. Kyberkrutější a biomutagenně hladovější, než kdy dřív!..ehm..a ňo nebuéš, ťo víš, že bich chtěu ťaky mívaua.
4 bruntální ****


Pozor ochutnávky!
1.)Virus přenášející na hostitele chorobu nesmrtelnosti, která vás, pokud v sobě její šíření náležitě neregulujete, vymutuje z podoby do modrého, čtyřmetrového vraždícího monstra bez špetky rozumu 2.) Pradoři a jejich vyvrtaní lidští otroci 3.) Kult nemrtvých, balzamickými roztoky napumpovaných, mrtvol 4.)Živé plachty 5.)Úlové sršní mysli, schopné si, podél vřetena vlastní rodové linie, zavzpomínat na druhohory no a pak hlavně za 6.) sama Spatterjay.
Tak a teď, když jsem vám vyslepičil všechny hlavní rekvizity, mi ještě zbývá dodat, jak je Asher náležitě vypravěčsky promísil. Inu, Asherovsky; někdo se furt někam přesouvá a smrt číhá všude.
4 spokojené ****

Já z téhle Pravdy o legendě zkrátka nemám pocit, že by se jí autorům nějak zvlášt povedlo dostat pod kůži. Vše je dosti obecné, povrchní, oficiálně jásavé a když už ne, tak vás to z ponožek určitě nevystřelí.
Moc toho v ní opravdu nenajdete. (ostatně nevím co jsem si já vůl od nějakých dvou stovek stran potištěných důchodcovsky rozměrným, od okrajů bohatýrsky odsazeným písmem sliboval) A dost dobře nechápu proč se její tvůrci v předmluvě dušují, že ji vydali právě kvůli nepřebernému množství informací, které se jim do hodinového BBC dokumentu vtěsnat nepovedlo
Ať zas ale jenom nežeru, technická část, rozuměj let samotný, jeho příprava, ale třeba i nezodpovědnost politického vedení celého projektu (nevím, jak tomu s Americko-von Braun -fašistickými flirty o obdobný kontakt s Bohy jménem projekt Merkur bylo, nicméně procenta na která se šlo tady, je asi jako vsadit si ve stabilním gravitačním poli na medaili v kouli bez poláka), byla celkem fajn.
Právě za ni ještě 4 slabé **** dám.
PS: A stejně si myslím, že nakonec Gagarin utonul ve vagíně naplněné alkoholem. Jen to tu na plnou hubu nikdo neřekl...eh, 3***
