jozik_v_tumane komentáře u knih

Knihu mám teprve rozečtenou, ale už teď je jasné, že jde o mnohem kvalitnější studii než Pipesovy Dějiny ruské revoluce. Brilantně napsané a faktograficky mnohem důvěryhodnější. Radost číst! Doplním později.

Naprosto o ničem. Nechápu, jak zde někdo mohl napsat, že kniha obsahuje "zajímavé úvahy". Neobsahuje totiž vůbec žádné úvahy, takže je nelze ani nijak hodnotit. Autor jen stále dokola opakuje, že prší, že mu je zima, že má žízeň, jací ptáci mu létají nad hlavou, co ho zrovna bolí a do jakého domu či chatky se vloupal k přenocování. Věta z anotace "velký hypnotický text o světě posledních zkušeností" je hodně velká nadsázka. Není to velký text v naprosto žádném ohledu a o "posledních zkušenostech" zde není ani slovo. Netuším, na co to má být narážka. Je to záznam o putování totálního zoufalce, který se o sebe nedokáže postarat a chybí mu to nejzákladnější vybavení. Sám jsem před dvěma lety (shodou okolností ve stejném věku, jako autor) podnikl 800 km dlouhou pěší cestu napříč Bavorskem (z Prahy do Švýcarska). Moje zápisky jsou o mnoho zajímavější. Kromě toho je mi protivné, že se bez okolků denně vloupával do cizích stavení a poškozoval cizí majetek a hrdě se k tomu hlásí. Nenacházím v tom vůbec nic cool ani zajímavého. Dočetl jsem jen proto, že je to tak kratičké.

3 11.01.2023

Kniha mě velice pozitivně překvapila. Obrovské množství informací zasazených do globálního politického kontextu, napsaných lidsky, čtivě a s nadhledem, dokonce jsem se párkrát i zasmál. Biografie par excellence. Titův životní příběh je extrémně zajímavý a překvapilo mě, jak velký měl vliv na evropskou i světovou politiku. Doporučuji!
"Po válce soudruzi z Kominterny Titovi říkali "řezník Tito"; nyní mnozí doma, a hlavně v zahraničí, začínají chápat, o jakou sílu osobnosti asi muselo jít, když dokázala oblast, jakou představuje Balkán, udržet pohromadě a dát jejím obyvatelům pětačtyřicet let klidného života mezi staletími genocid."

2 08.01.2023

Stává se mi nápadně často, že veleslavná díla mě tolik neosloví. Prostě znám spoustu lepších knih. Začetl jsem se a bavilo mě to (přál jsem si, aby to byl krásný čtenářský zážitek), ale čím dál víc jsem tomu nerozuměl a "nechtěl rozumět", protože jsem měl čím dál víc pocit, že se jedná o umělý, překombinovaný konstrukt. Proč tolik složitosti? Posledních několik kapitol už jsem doslova netušil, co se mi básník snaží říci. Nepochybně jsem nevzdělaný a nechápu všechny biblické odkazy a souvislosti, jenže mě to právě ani neláká. Nemám rád ty "snobské" knihy, které "dávají smysl" jen zvlášť vzdělaným a sečtělým, a hlavně nad kterými je potřeba složitě dumat, abych se nějakého smyslu dobral. Takovému smyslu nedůvěřuju. Jinými slovy, cítím se trochu podveden: čtu slibně se rozvíjející a zábavný příběh, aby mi nakonec dal autor najevo, že pokud nemám nastudovanou Bibli skrz naskrz, nezasloužím si pochopit. Nebo jsem asi prostě moc hloupý.
Víc než text se mi líbily ilustrace Iwana Kulika – naprosto úžasné!

4 21.12.2022

Krásné, jako vše od Grina. Neuvěřitelná povídka Krysař.

1 03.12.2022

Na straně 270 z 355 mi došla vůle číst dál. Začínalo to celkem slibně, pár trochu zajímavých úvahových pasáží, ale celkově nuda. Je to těžkopádné, unylé, bez vývoje. Nekonečná plejáda postav ruského maloměsta, které se vzájemně pomlouvají a intrikují. Hlavní postava Logina neprodělává žádný vnitřní vývoj, celé je to jen o tom, že je to skeptický pozorovatel svého okolí. V desítkách postav a jejich vzájemných vztazích jsem se postupně úplně přestal orientovat. Zklamání. Edit: Po roce jsem se k tomu vrátil a dočetl to, ale bylo to fakt slabé.

1 16.10.2022

Úmorné. Kdybych měl hodnotit, jak mě to bavilo, tak jednoznačně nula hvězd. Dočetl jsem to jen díky pochybnému intelektuálnímu zájmu o problematiku, se sebezapřením. Opravdu si nejsem jistý, jestli autor píše tak nudným stylem proto, že prostě neumí psát, nebo protože chce takto reprodukovat šeď, zoufalství a bezvýchodnost popisovaného světa – jednoho sovětského lágru. Asi je to kombinace obojího. Nemá to vůbec žádný duchovní přesah, nevidím v tom vůbec žádnou naději, je to jen neuvěřitelně strohé konstatování totální bezmoci člověka proti "osudu" – společenskému systému SSSR. Systém si pohrává s lidskými osudy zcela nahodile a nesmyslně, nikdo se proti němu nemůže vzepřít. Je úplně jedno, jestli je člověk nahoře nebo dole, jestli v komunismus věří nebo ne, v každém případě je to zoufalství, protože cokoli v životě dokáže není nikdy jeho zásluha, vždy jen otázka náhody. Trestanci, jež se sedřou z kůže, třeba získají vyznamenání a jsou z tábora předčasně propuštěni, ale je evidentní, že žádné štěstí je nečeká a že se kdykoli znovu mohou dostat, bez vlastního zavinění, do této zoufalé situace. V knize nejsou vůbec rozváděny jakékoli názory / postoje postav, ty zůstávají absolutně ploché a neživotné, stejně tak zůstává nevysloven a zcela nejistý názor autora. Je jasné, že kniha není oslavou sovětského zřízení, ale není v podstatě ani jeho kritikou. Je jen holým konstatováním absolutně zoufalé skutečnosti. Nevím, co si z toho mám vzít. Pro dnešního člověka je prostě nepochopitelné, jak tak nelidskému systému, který zabíjí lidi po statisících, mohl někdo věřit nebo s ním být jakýmkoli způsobem smířený. Postavy se ve vztahu k Systému pohybují na škále od pasivního zklamání (Alexandr Alexandrovič) a "hrdinné" odevzdanosti osudu (Tony Stricker) po nepochopitelné budovatelské nadšení (Lída Raisová) tváří v tvář bídně hynoucím tisícům. Vysoce depresivní četba. Není v tom sebemenší záblesk naděje. Strašné! Jediná příběhová linka, která mě jakž takž bavila, byl život vysokého hodnostáře A. A. před jeho pádem na dno, který ve všudypřítomné paranoii tušil – ale to není těžiště textu. Zkrátka: jestli autorovým záměrem bylo napsat text, který je utrpení číst, aby na čtenáře přenesl zkušenost utrpení života ve Svazu, tak to se mu povedlo. Není mi jasné, jaký to má smysl.

1 27.09.2022

Kniha, které jsem z poloviny nerozuměl (protože moje filosofické vzdělání je nulové) a z poloviny mě fascinovala.

1 22.09.2022

Ne všechny povídky mě zaujaly, ale některé jsou nádherné... Zejména titulní Střelec ze Zurbaganu.

1 17.09.2022

(SPOILER) 3,5/5. Stejně jako Dvanáct křesel mě to většinu času nudilo (a jednou za 15-20 stran velmi podařený vtip), nicméně vyvolává veliký kombinátor jakýsi hluboký soucit. Je to vyzrálejší, kompaktnější, ale také smutnější příběh než Dvanáct křesel. Obzvlášť konec je hrozně smutný. Má to být satira, ale je mi z toho do pláče. Chudák Ostap! Nic ho nezviklá v jeho věčném optimismu, každý neúspěch a potíž bere jako výzvu a příležitost se učit – a přesto je nakonec poražen a zničen, ožebračen a ponížen.

13.09.2022

Krásný příběh o lásce na pozadí boje za svobodu Ruska. Vnitřní rozpory hrdiny korelují s rozpory ruské společnosti. Politická situace je stejně nepřehledná, jako je zmatená jeho láska... Bělogvardějec Žorž ovšem na rozdíl od komunistů připouští omyly i na své straně... V tom je jeho krása a vznešenost.
Autor má velmi specifický, náznakový způsob psaní, kdy si čtenář musí většinu smyslu domýšlet.

1 20.05.2022

Stačily mi dvě kapitolky, abych se ujistil, že mě zde nečeká nic jiného než namyšlená intelektuálská onanie, která mě absolutně nezajímá. Hrůza.

Zvláštní zážitek. Většinou mě kniha nudila, ale jednou za 15-20 stránek se objevil podařený vtip. Proto jsem četl dál, celkově to ale bylo spíš slabé. Zvlášť ve druhé polovině jsem měl dojem už jen halabala vrstvených bláznivých epizod s novými postavami v každé kapitole...

3 18.05.2022

Místy trochu nesrozumitelné a občas to sklouzává k bulvární anekdotičnosti. Chvílemi kniha působí spíš jako dlouhá série kuriozit než jako soustředěná studie o prvních 15 letech Putinovy vlády. Což je pochopitelné vzhledem k absenci časového odstupu. Současnost je vždy nepřehledná. Čte se to nicméně celkem dobře.

3 25.04.2022

Nejsem žádným velkým milovníkem Lema, ale tohle je podařená kniha. Některé pasáže popisující oceán a jeho útvary byly ubíjející.

8 08.04.2022

Kdykoli se mi Pohádka o trojce dostane do ruky, nezadržitelně ji znovu rozečítám a bavím se... Je to vrchol Strugackých a pravděpodobně nejvtipnější text, jaký znám...

3 21.03.2022

Pro zkoušku chůvy, ale i pro běžného rodiče, zbytečně podrobné. Jinak dobré.

15.03.2022

Kvalita textů kolísavá, jak je u rozervaného Filipa nasnadě... Technicky vzato bych měl dát 4/5, ale protože Filipa miluju, tak dávám 5 :-) Zejména většina básní mi unikala nebo mi prostě nepřišly zajímavé. Ale např. "Jsou roztříštěnosti kterým člověk nerozumí" – skvělá. Nejvíc se mi líbily tři delší prozaické texty: Do Prahy jsem se přistěhoval asi před pěti lety, Lupiánovy podivuhodné příběhy a Kýchnut. Vlastně to jsou tři nejdelší texty výboru. Jako kdyby když si Filip na něčem dal záležet a psal systematicky, něco ucelenějšího, bylo to dobré. Zatímco ty různé fragmenty, útržky, výkřiky, nerozpracované nápady tak zajímavé nejsou. To zní logicky.

2 13.02.2022

Nebylo to zvlášť zajímavé, takový souhrn běžných pouček. Nedočteno.

05.02.2022

Byl jsem dojatý, když jsem po 25 letech náhodou narazil na tuto knížku. Hned se mi vybavilo, jak jsem se jako malý kluk s Fidibusem ztotožňoval. Je moc roztomilý. Obrázky jsou nádherné. Příběh má silné morální téma – vzepření se zlu. Graficky si vybavuji i vrchního čerta Quaklabraka. Jedna z těch nejlepších knížek mého dětství.

2 20.01.2022