JPBelmondo komentáře u knih
Konečně jsem se dostala k této tolik opěvované knížce a musím říct, že jsem tomu nesmírně ráda. Anuška neměla lehký život, ale její pracovitost, vnitřní síla a naděje jí pomohly všechno zvládnout. A že toho bylo! Myslím, že si to ani neumíme představit. Špatná doba, nouze, starosti o tolik dětí i o svého muže. Zkrátka - i když by se tedy mělo zdát, že knížka bude pochmurná a smutná, opak je pravdou. Anuščin životní příběh mě vlastně paradoxně dobíjel, krásně se četl a plynul. To, že příběh je dle skutečnosti, jen umocňuje čtenářský zážitek. Dalším plusem pro mě je, že podobný příběh ve stejné době zažili moji prarodiče. S láskou a pokorou vzpomínám.
Musím říci, že pro mě byla knížka velmi ponurá, všechny postavy takřka záporné. Nikde žádná jiskřička naděje. A i když se dalo tak nějak očekávat, co se z příběhu vyvine, byl konec pro mě překvapivý. Přes to přese všechno knihu hodnotím více než dobře....
V rámci povinné četby většina knížkou opovrhuje, nechce ji číst, připadá jim nezáživná, jazyk archaický atd. Ovšem popis postav, prostředí a tehdejšího žití s jazykem souzní a dokresluje tím dokonale atmosféru té doby. Přesto prosím, přečtěte si ji. Určitě ve vás něco málo zanechá, co ve vás časem dozraje. Já s přibývajícími léty stále více oceňuji její kvalitu. Z knihy je cítit nesmírná láska, moudrost a úcta (dnes vytrácející se hodnoty). Babička je prostě babička. Já měla to štěstí, že jsem takovou měla. Mám ji v krásných vzpomínkách, a tak pokaždé, když otevřu knihu a přečtu první větu, nemohu číst dále, neboť mám slzy v očích ...
Nečekala jsem, že mě knížka o "nějaké holce z bažiny" tak strašně pohltí. S přibývajícími stránkami a s postupně se odkrývajícím osudným příběhem, se mi Kya stále víc a víc vrývala nejen pod kůži, ale hlavně do srdce. Její život, absolutně splynutý s přírodou a hlavně její naprostá svoboda je dechberoucí. Neskutečně nádherný příběh, u které mi nejednou ukáply slzy. Jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla.
Kdyby to nenapsal Stančík - komentář by zněl asi takto: Celkem zajímavý kriminální příběh, odehrávající se na konci 19. století v Praze. Ale protože je to dílo Stančíkovo, tohle prostě v tomto případě neplatí. Naprostá smršť informací z jakéhokoliv oboru (historie, umění, hudby, architektury, gastronomie, techniky, lékařství, prostě na co si jen vzpomenete) ztělesněná v příběhu, který je tak detailně vykreslen, že na vás dýchá nejen atmosféra té doby, ale hlavně neskutečné češství. Prostě otvírání šuplíčků vědění, o kterých nemáte ani ponětí. Opulentní, geniální, fantas-histor-magorie. Nebo ne? Kdo ví ... ?
Vzhledem k tomu, že pamatuji dobu totalitního režimu, je dost hrozné si představit, že kdyby listopad 89 neskončil tak, jak skončil, pravděpodobně by se to hodně podobalo této knížce. Zničené životy rodičů, zmařené osudy jejich dětí. Naprostá bezmoc a poddání se, co jiného zbývá. Naposloucháno na Dvojce v podání I. Bareše, J. Strykové a S. Postlerové a musím říct, že jsem měla místy husí kůži a slzy na krajíčku.
Říkala jsem si, co se vyklube z docela banálního příběhu neposlušné Miry, jaké následky to může přinést? Ale tohle jsem nečekala. S každou další stránkou se vám postupně rozvíjí neskutečně silný příběh, rozplétají se zdánlivě nesouvisející osudy jednotlivých postav, které odhalí tragickou rodinnou historii. Příběh Hany, která prošla neskutečným utrpením, a ze které holocaust učinil lidskou trosku, je strašný a slzám se těžko ubráníte. Přesto je kniha velmi čtivá, brilantně napsaná a naprosto vás pohltí. Prostě si to přečtěte !
Dočten další díl ze série Hunter + Garcia a co dodat? No, že se mi to zase líbilo. A to jsem si říkala, že je to brutální a příšerné, že to nedám. Ale přesto přese všechno, to bylo neskutečně čtivé. Nedalo se prostě přestat číst. A vrah? To bylo naprosté překvapení. Nechápu, jak to Carter dělá, ale i přes ty vrahovy brutální nechutnosti, mi ho bylo paradoxně strašně líto. A chápu jeho konání. Příšerné, co? Carter je prostě závislost.
Dle recenzí jsem se na knihu těšila. Ale vlastně jsem z ní smutná. Kapitoly jsou psané jak z pohledu matky, tak i dcery. A protože vám už od začátku přijde divné, že jedna z dcer je Baruna a druhá Katuška, tak se bojíte, co se z toho vyklube. Strach se vlastně tak trochu stupňuje s přibývajícími kapitolami, čekáte, zda to skončí dobře nebo špatně. Ač jsem starší generace (a je mi to proti srsti), nenapadá mě vlastně lepší vyjádření se, než jaké běžně používá dnešní mladá generace - "hustýýý"...
Myslela jsem si, že po Heřmánkovém údolí se mi už žádná jiná knížka od autorky tolik líbit nebude, ale opak je pravdou. Na pozadí historických událostí Mnichova se odvíjí spletitý příběh jednotlivých osudů úzkého rodinného kruhu, vyprávěný v různých časových osách. Rodinné záhady se postupně odkrývají. Otazníky mizí. I když vlastně - všechny? Jak říká autorka: "Slabá naděje je pořád lepší než nic".
Osud Irmy byl obdivuhodný, Editin drsný a Kristýnin dojemný.
Páááni !!! Tak tohle bylo úžasné. Nečekala jsem, že se mi šestý díl série bude tak líbit. Samozřejmě - Enzo je sám o sobě sympaťák, jeho příběhy jsou vždycky zajímavé. Ať už ty rodinné nebo ty pracovní. Ale tady se to tak nějak hezky točí v kruhu starých dobrých známých, takže o to víc je ten zážitek umocněný. Prostě parádní čtení, pan May zkrátka umí. Těším se na další díl.
(....jo a z Charlotty mám "osypky")
Naposloucháno jako audiokniha v podání J. Krampola, který ho daboval nejvíc.
Vyprávění tak splynulo s postavou a umocnilo tím zážitek. Vždycky mě fascinovalo, jak předválečná generace dokázala vyprávět zážitky, i ty z nejrannějšího dětství, s tak úžasnými detaily (myslím, že všichni, co pak zažili televizi, počítače a mobily, už to tak mít nebudou). Belmondo byl jednička a už nikdy nikdo takový nebude. Sympatický rošťák s okouzlujícím úsměvem, šarmem a nezapomenutelnými gesty, vtípky a výstupy, které zvládal vždycky sám. Zkrátka frajer a správnej chlap. Vive Bebel.
Přečteno dávno za studentských let a poté ještě mnohokrát. Dýchne a pohltí vás prvorepubliková atmosféra, perfektní vykreslení postav, jednoduchost, inteligence, vtip, vytříbený jazyk. Zároveň cítíte absolutní klid v duši a ochranu člověka samotného. Nikdy se neomrzí, zkrátka nadčasově geniální .
Konečně se ke mně dostal první díl ze série s Erikou Fosterovou. I když se mi další díly líbily o něco více, bylo to čtivé a napínavé, konec jsem nečekala. Bryndza opět nezklamal, hurá na další díl.
Už od dob filmů pro pamětníky, se mi vryla pod kůži. Ano, byla krásná, ale měla něco víc. Jsem ráda, že jsem se v ní nezklamala a že svou autobiografií jen potvrdila to, co jsem si o ní vždycky myslela - že žila naplno, byla inteligentní, vtipná, bystrá, měla obrovský nadhled. Ale hlavně - byla přímá, nebrala si žádné servítky (nikdy, před nikým). Vyprávění se krásně čte, je bohaté a košaté, jako byste ji slyšeli.
Stejně jako "Hana" má i tato kniha rodinné tajemství, které se odkrývá velmi pomalu. Střídání kapitol otec - dcera se mi líbilo. Kniha je skvěle vyprávěna, krásně napsána a je velmi čtivá (to ticho by se dalo úplně krájet). Prostě Mornštajnová.
Tak tohle byla tedy jízda - trochu Záhada Blair Witch, trochu Akta X. Moderní jazyk je velmi čtivý. Příběh mrazivý, mysteriózní, tajemný, hrůzostrašný. Ať už je jedna z největších záhad Slovenska mystifikace či skutečnost, já se rozhodně na výlet do Tribeče nechystám ... (mám husí kůži ještě teď)
Moje třetí knížka ze série s Erikou Fosterovou. Z celkem běžné zápletky (dá-li se to tak říci) naprosto nečekaně překvapivé rozuzlení. Parádní díl, zhltla jsem druhou půlku knihy za jedno odpoledne. I když smutné, přes to velmi čtivé, napínavé až do konce.
Slovníků tohoto typu bylo vydáno mnoho. Některé byly svým obsahem poplatné době (obsahovaly zejména hesla politická), novější jsou zase velmi jednoduché, svým obsahem takřka zbytečné. Tento dokáže laikovi jednoduše a stručně vysvětlit slova z jakéhokoliv oboru, třeba i vědeckého, srozumitelně. Žádné výtahy či výňatky, zkrátka takřka 800 stran, kde najdete význam snad všeho, na co si jen vzpomenete. Jeden z nejlepších slovníků tohoto druhu, který byl kdy vydán. V mé knihovně rozhodně nesmí chybět.
Dočten pátý díl ze série s Erikou Fosterovou, který se mi snad líbil zatím nejvíce. Parádní díl, poslední stránky jen lítaly, jak jsem je hltala. Opět velmi čtivé, napínavé až do konce.
Těším se na šestý díl.