jprst
komentáře u knih
Suvenýr
Tess Gerritsen
Opět povedený příběh od této autorky, prostě něco, co si čtenář může ve volných chvílích příjemně užít.
Temné hodiny
Michael Connelly
Tak tohle byl přímo fofr, příběh, který přímo nutí k přečtení na jeden zátah bez ohledu na ručičky hodin.
Noční oheň
Michael Connelly
Detektivka Ballardová je díl od dílu sympatičtější a autor to spojením s Harry Boschem využil pro děj tohoto dílu přímo mistrně. Vzestupná úroveň této série je nepopíratelná, což příznivce autorovy tvorby, jako jsem i já, může jen těšit.
Temná svatá noc
Michael Connelly
Do špice autorovy tvorby tomuto druhému dílu série přece jen kousek chybí, návrat Harryho Bosche to sice oživil, ale přece jen autor už předvedl i lepší věci. Ale I tak za přečtení to stálo.
Noční směna
Michael Connelly
Autorovy detektivky si vždycky s chutí přečtu a užiji, nicméně tento úvodní díl nové série až tak moc nezaujal, prostě na Harryho Bosche zatím postava Ballardové nemá. Ale v dalších dílech této série se to přece jen mění k lepšímu, takže se nenechte odradit. A vysoké hodnocení? To unese téměř každá autorova kniha.
Přestřelka
Jan Procházka
V době svého prvního vydání byla tahle kniha poměrně velký hit a jsem rád, že ji mám ve své knihovně. Sice se k ní nevracím až tak často, ale na druhou stranu když už, tak si to opravdu vychutnám.
Ať žije republika
Jan Procházka
Jedna ze špičkových autorových knih nemá prostě chybu a jsem rád, že ji mám ve své knihovně. Podobný názor mají mé děti, ale ještě více mne potěšilo, že ji zmákly i má vnoučata a dokonce bez poměrně častých poznámek o "dědově literárním pravěku".
Básník
Dominik Dán
Četl jsem někdy v roce 2020, teď jsem to víceméně náhodně přečetl "ušima" ve slovenštině v přednesu páně Geišberga, a to prostě nemělo chybu, naopak to dojem z příběhu ještě vylepšilo.
Něžná fata morgána
Dominik Dán
Opět celkem povedený příběh, název dost přesně vystihuje dobu děje tohoto příběhu, tedy atmosféru závěru roku 1989 i váhavé postoje policistů, jen ten závěr... asi jsem čekal jiný.
Kožené srdce
Dominik Dán
Autor zkrátka ví, co čtenáři nabídnout a také to umí. Už jsem přečetl slušnou řádku jeho knih a zatím s výjimkou Rudého kapitána (což byl tedy úlet) byly všechny nadprůměrné úrovně stejně jako tato.
Stopy mizí v mlze
David Morrell
Poutavě zpracovaný detektivní příběh z viktoriánské Anglie, občas trochu ztrácí tempo, ale čtivosti to příliš neškodí. Výrazným plusem je nenásilné zapracování pravdivých historických reálií do děje příběhu. Prostě dobré pokračování série.
Osudová havárie
Jan Cimický
Vytaženo z nádražní knihobudky, ale zbytečně, tohle bylo i na ukrácení doby cesty vlakem dost otravné. Jedna hvězda českému autorovi, jinak ale naprostý propadák.
Opilý prales
Gerald Durrell
Tak vám nevím, sice se mi to líbilo, ale na druhou stranu mám dojem, že autor předvedl i lepší věci.
Třináct záhad
Agatha Christie
Sice se to v ději poněkud táhne, ale na druhou stranu i taková spíše poklidná detektivka neotráví.
Krvavé léto 1945
Jiří Padevět
Tak nám autor tak trochu předvedl, jak se dá ze získaných faktů vytěžit i na vícero knih. Prostě některé zopakujete, pár jich přidáte, samozřejmě ne moc, aby zbylo i na další případnou publikaci.
Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích
Jiří Padevět
Tak tohle byla na četbu dost dřina a pokud jsem si chtěl ověřit fakta i z dalších zdrojů, tak to bylo hodně, především časově, náročné, ale rozhodně to stálo za to.
Na hraně temnoty
David Morrell
Zprvu to vypadalo, jako když autor krapet přecenil své síly a pustil se do oblasti, ve které se dříve nepohyboval. O to bylo pro mne větší překvapení, že ti zvládnul naprosto perfektně.
Místo pro náhodu
Ivan Kuptík
Jasná ztráta času, ještě že to bylo krátké. Zcela jasně z toho čiší, režim to požaduje, režim to musí mít. A jinak si už autore ani neškrtneš.
Cena krve
Dick Francis (p)
Psát komentář ke knihám D. Francise je z mé strany spíš ztráta času. Rozhodně nejsem v hodnocení objektivní, já prostě jeho knihy můžu kdykoliv.
Dracula
Bram Stoker
Tak mne tuhle při úklidu v mé knihovně napadlo, zda nejsem poslední, kdo tuto knihu bude v naší rodině číst. Manželka tento druh literatury příliš nepreferuje, děti to sice přečetly, ale už čtou trochu jiné věci a vnoučata? Ta už čtou úplně něco jiného, tohle označují jako dědův čtenářský pravěk, sice to přečetly ale jejich výraz při hodnocení bych snad ani komentovat nemusel. Pro mne to ale své kouzlo má. takže to v naší knihovně nechám.