kaca82 komentáře u knih

Mistrovské dílo. Nemám vůbec slov.

16 25.06.2021

No.. nevím moc odkud začít. Nejdřív asi od toho, jak skvěle ladí název knížky s obsahem. Jak se postavy zastavují u zdánlivě obyčejných okamžiků, které jim přinášejí opravdové štěstí, takový ten stav propojenosti s vesmírem, který zná každý z nás.. a přitom to s hlavním dějem zas tolik nesouvisí :) Příběh jako takový byl na mě moc převztahovaný, přesexovaný a přenevěrovaný, chvílemi jsem si připadala jako úchyl, že žiju 10 let v jednom vztahu bez myšlenek na nevěru. Ale postavy byly sympatické, víc mi k srdci přirostl Jáchym, Verča se až moc zaobírala dilematem rozum * srdce.. Co je na knížce ale úplně nejgeniálnější, je forma. Tak dlouho jsem nevěděla, jakým příběhem začít, až rozhodl los a začala jsem Jáchymem. Celou dobu jsem přemýšlela, jak si autor poradí s tím, aby se pak v příběhu Verči neopakovalo vše znovu, ale zároveň aby čtenář, který čte Verču jako první, do toho příběhu také naskočil. A to je prostě neuvěřitelné, jak se to povedlo, jak do sebe každý kousek zapadal a zároveň se skoro nic neopakovalo. Příběhy se nádherně doplnily a teprve po dočtení druhého se vše nádherně uzavřelo a vyjasnily se věci, které mi přišly v prvním příběhu jako křečovitě vymyšlené náhody. Prostě dokonalý a tak u mě těch pár mušek v podobě vztahových překombinovaností vůbec nemá vliv na množství hvězdiček :)

15 09.11.2016

Knížku jsem několik dní po dočtení nemohla dostat z hlavy. Kromě příběhu oceňuji i schopnost autora popsat krajinu a její nehostinnost a ponurost tak, že hltám každé písmenko, přestože jakékoli popisy mě běžně dost nudí.

13 10.02.2023

S Orwellem jsem se poprvé setkala v literatuře na střední, podruhé v sociologii na vejšce a potřetí teď v 35 letech ve čtenářské výzvě. Lituju, že jsem to nečetla dřív. Přestože je jako spisovatel skvělý, tak od této chvíle si ho budu pamatovat už jen jako sociologa. Bez možnosti porovnání s tím, jak proběhlo těch komunistických 40 let by to asi byl obyčejný sci-fi příběh s velmi zajímavými úvahami o fungování společnosti a mocenských bojích.. S možností porovnání je to ale mazec.. Než jsem se pustila do dodatku Milana Šimečky "Můj soudruh Winston"(myslím, že ne každé vydání ho má, ale určitě bude někde ke stažení), měla jsem v hlavě spoustu otázek.. Dodaek mi ale spoustu věcí osvětlil a určitě ho všem doporučuju přečíst. Autor četl 1984 ještě za dob komunismu, před tím, než byl sám na rok uvězněn a z velké části se s osobou Winstona dokázal identifikovat. Díky tomu dokázal pochopit spoustu mechanismů, kterými se komunistická společnost řídí, dokázal i odhadnout, co se bude dít a román znal natolik nazpaměť, že vše, co se dělo, si porovnával s tím, co před lety napsal Orwell. V dodatku se dozvíte, co všechno odpovídalo skutečnosti a v čem se Orwell sekl. Určitě tu souhlasím s lidmi, že spousta věcí funguje i dneska, ale to, o co šlo především, a to je svoboda jednotlivce, tu naštěstí víceméně máme. Nejenže si můžeme myslet, co chceme, my to můžeme i říct, můžeme to i číst a dokonce o tom napsat knížky bez rizika trestu....

11 05.02.2017

Já nadšení většiny čtenářů vůbec nesdilim :( postavy nejsou vůbec uvěřitelné,všechny mluví stejným jazykem ať se jedná o mladou holku nebo 60ti letou paní. Příběh je takový, že vůbec nevím, co si z něj vzít.strasne moc popisné,rozvláčné,aniž by ty popisy byly nějak důležité pro dej nebo vykreslení atmosfery. Musela jsem se do čtení hodně nutit.

10 30.10.2021

Knížky jsem se trochu bála, protože mám nejradši příběhy, které se staly nebo by se mohly stát, a taky jsem první tři stránky trochu protrpěla. Ale pak jsem se svezla na vlně hravosti, neohraničitelnosti a jen žasla, jak na ty nádherný slovní obraty a návaznosti představ autor přišel.. Krásný!!

9 19.10.2016

Kdyby v té knížce bylo aspoň pár pozitivních momentů a taky kdyby to nevygradovalo v takovej konec,tak by to bylo za plný počet. Tohle byl hnus,ale čtivej.. a to se blbě hodnotí.

7 14.09.2024

Knížka pro mě měla takové tři fáze. V první fázi jsem byla zmatená z postav a dělalo mi problém se zorientovat. Kolem 40.-50. strany se začalo dělat jasno, knížka působila propracovaně a všechno působilo jako taková předehra před výbornou gradací příběhu. A pak přišla ta gradace a s ní velké zklamání. Nevěrohodné dialogy, zápletky nedomyšlené a nedotažené, jak když moje tříletá dcera vypráví příběh, který zrovna vymýšlí a konec byl pak úplně na ránu. Takže za mě velké zklamání. Dívka ve vlaku taky nebyla kdovíjaká, toto se ale vyvíjelo až někam do konce druhé třetiny hodně nadějně až to pak poslední třetina totálně zazdila...škoda :(

6 17.07.2017

Taková příjemně dávkovaná červená knihovna. Bude se mi po postavách chvilku stýskat a jakmile si od žánru odpočinu, určitě se k autorce ještě někdy vrátím,četlo se to moc hezky.

5 04.04.2023

Jednim dechem precteno..

5 01.02.2019

Hosseiniho miluju, ale Lovci draků a Tisíce planoucích sluncí se mi líbily o něco více. A hory odpověděly má skvělou zápletku, nádherný jazyk a postupné dávkování hlavního příběhu, zase jsem žasla, jak je autor schopen všechno nadávkovta a představit postavy tak, že se v tom ani trochu neztrácím. Hvězdičku dolu dávám ale za to, že spousta rozvleklých příběhů nakonec s hlavním dějem vůbec nesouvisela a byly tam tak trochu zbytečně, tím to bylo trochu víc rozvleklé než by mohlo být...

5 19.10.2016

Celou první půlku knížky jsem každou stránku myslela,že knížku odložím,vůbec mě to nebavilo,bylo to moc popisných a děj se nikam neposouval. A druhá půlka byla na jeden nádech,jsem moc ráda,že jsem to nevzdala.

4 14.09.2024

Pribeh pekny, jen bara na me byla az moc negativni osoba a milade jsem to uplne neverila. Nicmene autorcin styl je tak svizny a ctivy, ze to celkove hodnotim skoro za plny pocet hvezd :)

4 09.10.2020

Jo Nesbo je geniální... Dávkuji si jeho knížky postupně,tak jednu do roka a vždycky žasnu,jak jsou jeho příběhy propracovaný a jak ctive a srozumitelně píše. Tady oceňují hlavně opět prekvapive rozuzlení,hltala jsem ho jedním dechem. Co bylo zbytecne byl závěr jak z amerického filmu,ale nesbovi to odpouštím za těch perfektnich 550 stránek před tím.

4 09.11.2019

Po dlouhé řadě knížek,které jsem ani nedocetla zase jedna,kterou jsem vzala jedním dechem. Svět potřebuje víc takových bláznů :)

4 31.08.2019

Dva hlavní příběhy a pár postranních, které se na chvíli propojí... Úžasný a originální námět, koukat na válku z pohledu slepé dívky. Z knížky jsem nadšená. Mám ráda krátké kapitoly, které mi umožňují využít ke čtení každých pár minut volna a střídání příběhů bylo taky moc fajn. Napětí bylo takové pozvolné, žádný thriller, ale zase jsem nenarazila na žádné místo, které by mě nudilo.. Zklamal mě závěr, celou dobu jsem si přála, aby to dopadlo trochu jinak, ale jak to Doerr vymyslel, tak to prostě je :)

4 07.03.2017

Knížky o ztroskotancích běžně vůbec nečtu, naposledy jsem četla snad před 25 lety robinsona, k téhle knížce jsem se dostala skrz čtenářskou výzvu a je to rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Nemohla jsem se od knížky odtrhnout a když už jsem musela, nebyla jsem schopná se na nic soustředit, pořád se mi promítal v hlavě příběh z džungle a já se nemohla dočkat, až budu pokračovat. Dokonalé a napínavé od začátku až do konce.

4 01.03.2017

jedna z nejzbytecnejsich knížek co jsem kdy cetla..

ach jo... jedna z těch knížek, které mají být postavené na humoru a neočekávaných nereálných komických zvratech. Kdyby měla do 200 stránek, bylo by to fajn, protože do tehoto rozsahu tenhle typ knížek bývá super. Jenže když se humor furt dokola opakuje, tak mě to brzo přestává bavit a tady už byla opravdu druhá polovina fakt utrpení. Dala jsem to celé, ale už to fakt bolelo. První půlka skvělá, smála jsem se pořád, pak situací, kterým bych se smála, začalo ubývat a textu, který mě vyloženě nudil, začalo přibývat.. Až jsem se v závěru nezasmála opravdu ani jednou. První půlka plný počet, druhá nic, takže průměruju na tři hvězdy..

4 31.12.2016

Hezký příběh s pozadím druhé světové války, která se nakonec dostala do hlavní role.. Úžasný nápad se zajímavou vypravěčkou, skvělý jazyk a velký obdiv překladateli, muselo to být chvílemi hodně obtížné na překlad. Bylo super, že autor dokázal vykreslit atmosféru druhé světové aniž by si ujížděl na historických podrobnostech a vystačil si pouze s těmi politickými osobnostmi a událostmi, které zná i ten největší dějepisný analfabet. Prvních 30 stránek bylo náročných, než jsem si zažila vyprávěcí styl a pochopila wocogo, ale zbylých skoro 500 stránek jsem si užila maximálně. Jediné, co mi trochu vadilo, bylo, že pár událostí vypravěčka prozradila dopředu, a tak jsem přišla o spousty překvapení. I tak byl ale konec celkem brutálně nečekaný, náladu a naději pak naštěstí navrátil epilog :)

4 20.11.2016