Kackac77
komentáře u knih
Ve stínu slunce
Jakub Mařík
Knihu mi doporučila sestra, a ze začátku jsem si říkala : to si snad dělá srandu!? Samé střílečky, porušené štíty, napadení vesmírné lodi, atd... No není to zrovna typická kniha po které sáhnu. Ale kupodivu, když jsem trošku pochopila kdo je kdo, a začala se orientovat, nebylo to vůbec špatné.
Cirkus Humberto
Eduard Bass (p)
Audiokniha
Skoro 24 hodin poslechu a rozhodně to nebyla ztráta času. Příběh jsem si letmo pamatovala jako seriál, ale viděla jsem ho už před lety. Nemám ráda cirkusy, o to víc mě překvapuje, že už druhá knížka z cirkusového prostředí se mi líbila. Tento příběh vypráví o Vaškovi Karasovi, který se v dětství, po smrti maminky, ocitá s tatínkem v cirkusovém prostředí, které si okamžitě zamiluje. Jsme v něm svědky celého jeho života, od dětství až po stáří, i když kniha není jenom o něm, ale o celé řadě postav. Je to příběh života (životů) se všemi možnými zvraty, v tom dobrém i zlém, prostě tak jak už to život přináší. Nemyslím, že by kniha byla nějak hluboká, ale je to milý příběh, moc hezky se to poslouchalo, a nějaké to životní moudro si tam člověk taky najde když chce.
Postřižiny
Bohumil Hrabal
Film Postřižiny mám moc ráda, ale knížka mě, ani nevím jistě proč, zklamala. Ten film je vlastně hodně podobný, věrný té knize, ale celkové vyznění, pocit ze čtení, byl úplně jiný. Například Francinova žena mi ve filmu připadá úžasně vtipná a plná života, v knize na mě působí trošku psychopaticky. A stejně tak strýc Pepin. Prostě toto je jeden z mála případů, kdy film přesahuje svoji předlohu.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Opět skvělá kniha od Soukupové. Úžasně propracované postavy, naprosto uvěřitelní lidi. Až tak moc, že se s nimi člověk často dokáže ztotožnit. Moc se mi líbí, jak vidíme do hlavy skoro všem, jak autorka mění vypravěče. Tím to dostává další rozměr, že je stejná situace popsaná různými osobami. Je to výjimečná knížka o úplně obyčejných věcech.
Vlastní životopis
Agatha Christie
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu. Naprosto mě uchvátila, před 29 hodin poslechu a ani chvilku jsem se nenudila.
Já nejsem typický čtenář detektivek, od Agathy jsem četla jenom jednu, ale po přečtení životopisu to napravím. Co se mi na knížce hlavně líbilo je, jaký byla Agatha Christie člověk. Jak si uměla užít život, když to šlo a nedělat ze života vědu. Její vztah k dceři, k manželovi č.1 i č.2, ale i vůbec vztah k lidem, to jsem musela obdivovat. Měla ráda lidi, připadali jí zajímaví, to je z knihy cítit. Taky měla smysl pro dobrodružství, to jsem zase vnímala z jejího cestování.
Prostě kniha je skvělá a doporučuji vřele.
Knihovna malých zázraků
Sara Nisha Adams
Příběh se mi moc líbil. Starý pán, vdovec, najde seznam, na kterém jsou tituly knih. Jde do knihovny, kde potkává mladou knihovnici. Postupně oba čtou knihy na seznamu, krásně se to propojuje s jejich životy, vysvětluje to některé životní peripetie, dozvídáme se víc o nich a lidech v jejich okolí. Tato netradiční dvojice se spřátelí. Celé je to takové milé čtení.
Suchý hadr na dně mořském
Ivana Chřibková
Poslouchala jsem jako audioknihu. Není to žádné literární veledílo, ale je to velmi milé, vtipné a čtivé. Vanda Hybnerová to skvěle nemluvila.
Robinsoni a donkichoti
Aleš Palán
Rozhovory pana Palána s lidmi, kteří mají neuvěřitelné životní příběhy. Líbilo se mi to. Často se u toho ale chytám, jak ty lidi hodnotím, i když nechci. Proč žijí jak žijí, jsou tím svobodnější než my, nebo naopak? Šumavští samotáři se mi ale líbili o něco víc. Tady z těch lidí jsou víckrát cítila, že to není jejich svobodné rozhodnutí, ale že je vyfackoval život, a že kdyby mohli, zvolili by třeba jiný život. U těch šumavských to bylo více o svobodě....
Jak se dělá zoo
Petr Fejk
Až mě překvapilo, jak moc mě tato knížka bavila. Při čtení jsem se přistihla, jak se culím, nebo jak mám na krajíčku, když jsem četla tu část o povodni. V době ředitelování pana Fejka jsem měla malé děti a v ZOO jsme byli snad každý týden, měli jsme zaplacené roční vstupné. Všechny ty změny, co se tam v té době staly, z toho všeho byl cítit ten náboj tohoto pána, ta chuť dělat věci naplno, ta tvořivost. Cítila jsem ji i při čtení té knížky. Překvapilo mě, jak otevřeně v knížce mluví o lidech, o zaměstnancích, o komunálních politicích, nebojí se uvést jména.
Výborně se to četlo, spousta zajímavých příběhů a situací. Nevidím do toho, co se dělo v ZOO mezi lidmi, ale za mne v době pana Fejka se ZOO pozvedla a byla radost tam chodit.
Jo a abych nezapomněla - obsahuje úžasné ilustrace
David Hecl: Mluví k vám kapitán
Martin Moravec
To bylo fajn čtení. Lítám ráda a pár věcí z letectví mě tady i překvapilo. Pan Hecl je sympaťák. Z toho rozhovoru byla zároveň cítit velká pokora ale i takové zvláštní frajerství.
Pavoučí síť
František Niedl
I pokračování knihy Platnéř se mi moc líbilo. Děj je napínavý, zajímavý... Pavouček se mi líbí čím dál víc. Neřekla bych, že se mi bude takto líbit historický román :-). Niedl píše opravdu hezky. V knížce je napětí, ale i se tam zasmějete. Třeba když Lukáš obalí svého spícího mistra v peří, apod.
Božidara
Veronika Hájek Hurdová
Na Božidaru jsem se moc těšila, protože sleduji autorku na soc. sítích a znám trošku její názorový směr a hodně se mi líbí. Knížka mě nezklamala, trošku mě naštvala, protože jsem si tam uvědomila svoje vlastní chování k dětem, jak je člověk neustále někam směruje, a říká tomu "pro jejich dobro" a ne pravým jménem "manipulace a nepřijetí". Babička Božidara je úžasná. Chtěla bych mít někoho takového v životě. Chtěla bych asi trošku být jako ona. V té lehkosti.
Jsem dost minimalista a hodně knížek jsem se postupně zbavila, to že si mi knížka líbila neznamená, že ji musím vlastnit. Ale Božidara v mé úsporné knihovničce bude.
Kdo maže, ten jede
Marie Rejfová
Poslouchalo se to opět dobře, předešlé dvě knížky mi ale připadaly o něco lepší. Ne zase tak moc, aby mě to ohradilo od dalšího dílu.
Komu straší ve věži
Marie Rejfová
Posloucháno jako audiokniha. Moc dobře se to poslouchalo, fajn, oddychová detektivka. Josefinu mám ráda víc a víc, ale i jiné postavy v knížce jsou super. Místy je to vtipné. Jdu do další knížky....
Kdo jinému jámu kopá
Marie Rejfová
Za mě docela fajn oddychovka, poslouchala jsem jako audioknihu. Mělo to spád, občas to bylo i vtipné. Josefina mi byla sympatická, je taková roztomile střelená. Co se mi v knížce hodně líbilo, byly vzpomínky Josefíny na její babičku, prostřednictvím takových vtipných bonmotů.
Druhý břeh
Hana Marie Körnerová (p)
Opět skvělý příběh, líbí se mi i, že se dozvídám spoustu podrobnosti, jak se žilo v té době a zároveň i politické informace z té doby. I když se přiznám, že nevím, jestli to přesně odpovídá historickým událostem nebo si je autorka přikresluje. Nicméně namotivovala mě si něco dalšího o té době přečíst. Na další knížku se vůbec podle náznaku na konci této netěším, mám neblahé tušení.., ale jdu do toho
Klub divných dětí
Petra Soukupová
Knížka se mi moc líbila, často jsem při ní myslela na svoje dětství nebo na dětství mých dětí. Jak vlastně potřebujeme my dospělí pořád něco normovat, když holka čte, je to špatně, když nečte tak taky, všechno na dítěti musí být tak akorát, aby moc nevystupovalo z řady ... Děti, o kterých knížka je, jsou hodně mimo průměrné stádo, ale právě proto byly prostě úžasní. Přemýšlela jsem při čtení o tom, jak moc má člověk vychovávat nebo nechat být a přijmout dítě takové jaké je...
Naslouchač
Petra Stehlíková
Audiokniha
Nějak se ke mně poslední dobou dostává scifi, což není moje obvyklá četba. Tato knížka se mi líbila moc. Skvěle vymyšlený svět, moc zajímavé postavy, celkově jsem si čtení velmi užila. je to svižné, napínavé, originální,...Těším se na další díl..
Čaroprávnost
Terry Pratchett
Další moje knížka od Terryho Pratchetta. Zeměplocha mě baví čím dál víc. Postavy jsou skvěle vymyšlené. Je to svižné, zábavné, ...prostě super. Občas si říkám, jak ho taková blbost mohla napadnout?! Líbí se mi způsob, jakým Terry Pratchett myslí. Babi Zlopočasná - super postava....
Divné děti a smutná kočka
Petra Soukupová
Audiokniha
Tvorbu paní Soukupové mám moc ráda. V těch knížkách to není o nějakých velkých událostech, chvílemi je spíš o ničem než o něčem. A to se mi právě moc líbí. Jak popisuje vztahy, bez masek, bez pozlátek, na přímo. Chtěla bych umět takto někdy popsat svoje pocity. Chování člověka je zanesené spoustou výchovných vzorců, často ani my samy nechápeme, proč v nás některé věci vyvolávají silné reakce, nechápeme proč se chováme nějak, nedochází nám tam souvislosti. Paní Soukupová mě o tom vždycky donutí přemýšlet. První knížka v sérii se mi líbila o malinko víc. Tady mě to chvilkama přišlo trošku rozvleklé. Přesto doporučuji. Krásná knížka.
