Kackac77 komentáře u knih
Audiokniha
Jsem fanouškem Harryho Pottera, a tak jsem se dostala i k této knížce, která je pro fanoušky skoro povinná. Bylo to skvělé čtení. Tom Felton na mě v ní působí upřímně. Mluví o svém dětství, mluví o přehmatech, které udělal, mluví o své závislosti na alkoholu. Připadalo mi, že svými chybami se snaží poučit a taky na všem hledá to dobré, a to se mi líbí. Krásně mluvil o natáčení Harryho Pottera, o hercích, které potkal během natáčení. Knížka mě moc bavila
Audiokniha
Vždycky jsem z knížek paní Soukupové nadšená. Vlastně mě překvapuje, že mi vždycky tak trvá, než po ní šáhnu, i když ji mám koupenou třeba půl rok. Asi je to tím, že to je tak zvláštně smutné, ale zároveň hluboce pravdivé. Nutí to člověk přemýšlet o sobě. Všechny postavy mi v průběhu čtení byly střídavě sympatické a střídavě mi lezly na nervy. Tolik zbytečných nedorozumění, kterými si kazíme vztahy! Tolik nevyřčených věcí a naopak tolik zbytečností, které se naopak řeknou a někomu ublíží.
Vyprávění v knize probíhá střídavě z pohledu babičky, její dcery Hanky a vnuka Viktora. Už to střídání pohledů na jednu věc je super. Je to krásný příběh, dojemný, hluboký, silný.
Ještě bych vypíchla, že audioverze je skvěle namluvená!
Audiokniha
Narazila jsem na knížku na Českém rozhlasu. Film jsem viděla před x lety a byl skvělý, ale úplně moc thrillery nevyhledávám. V tomto případě jsem dobře udělala. Při čtení jsem úplně viděla Antonyho Hopkinse a Jodie Fosterovou. Bylo to napínavé, zajímavé, prostě super čtenářský zážitek.
Tak toto bylo moc krásné čtení. Maminka, žijící sama se čtrnáctiletými dvojčaty. Kluk, Remí, je autista s mentální retardací. Holka, Marťa, je zdravá fajn holka, která díky bráchovi musela dřív dospět. Knížka popisuje jejich běžné dny, jak to chodí v rodině s autistou. Nastiňuje jak uvažuje autista, jak reaguje. Jak moc těžké je žít s autistou pro rodinu, i když ho milujou a snaží se ze všech sil, přesto je to vysává. A nechápavost okolí jenom přidává polínko do ohně. Knížka krásně plynula. Bylo v ní všechno, hloubka vztahů, štěstí i neštěstí života, bez zbytečného dramatu. Krásné čtení.
Audiokniha
Já všeobecné nadšení u této knihy nesdílím. Téma je to těžké, kniha je čtivá. Ale do hlavní postavy se mi těžko vciťovalo. Chovala se tak šíleně poraženecky, že bych ji nakopla.....na druhou stranu, co já vím, jak by mě změnila hrůza, kterou prožila ona. Celkově mi ale přišlo, že to tak divně nedrželo pohromadě. Ty skoky v čase jsou v knížkách normální, ale připadalo mi, jako by autorka chtěla vyvolat napětí, a pak šokovat ve chvíli, kdy se ten příběh rozmotá. Zdá se mi, že se to moc nepovedlo. Buď jsem to co přijde předvídala, nebo jsem naopak delší dobu nechápala, kde se vlastně nacházíme (v dětství nebo v dospělosti?). Žádná z postav v knize mě nezaujala.
Já jsem se fakt snažila se začíst, ale prostě mě to nebavilo. Ještě tak ze začátku, ale zhruba od poloviny už fakt utrpení. Buď jsem ještě do "Palahniuka" nedorostla, nebo to jednoduše není můj šálek kávy. Některé myšlenky se mi tam líbily, ale celkově to na mě působilo moc abstraktně.
Audiokniha
Po knížce jsem šáhla, protože jsem četla jinou knihu od autora - Zpěv drozda, a styl psaní pana Tevise se mi líbil. Ani tato knížka mě nezklamala. Moc hezký příběh, zajímavý, napínavý, i poučný.... Nikdy bych neřekla, že mě bude bavit kniha z prostředí šachů. A bavila, dokonce moc.
Audiokniha
Sci-fi nečtu moc často, na tuto knihu jsem narazila náhodou a strašně se mi líbila. Přitom, když jsem někomu říkala, co zrovna čtu, tak to zní tak nudně...odehrává se to v budoucnosti, na světě je už jenom hrstka lidi a více méně vše řídí roboti...zní to jako 100x použité téma. Přesto to bylo skvělé. Robot, který pomalu zabíjí lidstvo, protože chce sám zemřít a nemůže dokud je na světě jediný člověk je super nápad. Postavy se mi moc líbily. Ale hlavně to nutí člověka přemýšlet, jak se takový vymyšlený románový svět liší od toho současného a z těch podobností mi bylo smutno. Lidi užívající "narkokapsle" nebo marihuanu, aby jim bylo dobře a nemuseli nic cítit. Nebo lidi, kteří se sice vzdají robotů a jejich pravidel, ale vytvoří si svoje náboženství a modly a řídí se pochybnou morálkou vycházející z pokroucené víry. Lidi, kteří nekomunikují, ale zapnou si televizi, počítač... a nechají se pohltit. Nutí vás to přemýšlet co je pravda a co lež, co se jak jeví. Je to opravdu úsměvná fantasmagorie o tom, co by bylo, kdyby lidstvo ovládali roboti nebo už ovládaní jsme?
Úžasná dáma paní Červená! Líbilo se mi to. Určitě přečtu i druhou její autobiografickou knížku.
Audiokniha
Knížka se mi moc líbila. Celá kniha je vyprávění majordoma Stevense, dovedu si představit jak se svými zásadami a stylem jednání, dokáže tato postava jít na nervy. Ale já jsem pro něj měla pochopení a snad mi ho bylo i líto. Jaký by prožil život, kdyby dokázal pustit své pocity ven? V knize se nic "velkého" neděje a přesto se tam děje všechno.
Krásně se to poslouchalo, hlas pana Vlasáka se skvěle hodil.
(SPOILER) Kniha má velmi dobré hodnocení, i díky tomu jsem si ji nakonec koupila. Mně zase tak dobrá nepřišla. Začátek se rozjel slibně. To jak si Evelyn vyžádala Monique pro napsání životopisu, čekala jsem proč asi, co zatím je. Pak přišla prostřední část, vlastně většina knihy, kdy Evelyn popisuje Monique celý svůj život. Přišlo mi to dost rozvleklé a nezajímavé. Její život byl plný vdavek a rozvodů a taky hlavně lásky k jiné ženě, která v té době nebyla zrovna tolerovaná. Evelyn je tady vykreslená jako potvora ochotná udělat pro slávu cokoliv. Ty neustálé výlevy, jak moc miluje Cynthii byly děsné. Dalo se to přečíst, ale kniha ve mně nic nezanechala.
Kniha se četla velmi dobře. Autorka umí dobře pracovat s napětím. Detektivky jsou můj okrajový žánr. A proto asi dávám slabší hodnocení. Protože i když se knížka četla dobře, měla spád, napětí....prostě to, co by detektivka měla mít, něco mi nesedělo. Ty postavy. Velmi zjednodušené nepropracované charaktery. V podstatě všichni byli podezřelí, všichni by mohli být vrazi. Žádná normální lidská vlastnost. Jakoby autorka nezasadila příběh mezi normální lidi. Všichni lidi mají podle mne vždy něco do plusu a něco do mínusu, prostě každý máme dobré a špatné vlastnosti. Tady kam se podíváte - psychopat. Aspoň já jsem to tak vnímala. Kde jsou nějaké emoce lidí? Zemřou dva manželé násilnou smrtí a neexistuje nikdo, komu by to bylo líto? Vím, že peníze jsou silná motivace, ale doufám, že nikde neexistuje svět, jaký vytvořila spisovatelka. I za cenu, že jsem naivní.
Audiokniha
Tohle byla opravdu paráda. Užila jsem si každou minutu. Kniha popisuje osudy známé vily Tugendhat, ale tady je přejmenovaná a příběh je vymyšlený, jak už na začátku autor uvádí. Líbily se mi postavy, trnula jsem, co se s nimi stane. Začíná to ještě před stavbou vily, seznámením mladého páru na líbánkách a architekta Reinera. První republika. Mladí bohatí manželé, kteří začínají svůj společný život a postaví nádhernou stavbu. Krásná doba. Ale víte, že to skončí, že ty šťastné postavy čeká válka, pak revoluce, komunismus.... A že to asi nebude moc dobré. Zvlášť když je jeden z páru žid. Mně se to moc dobře poslouchalo a užila jsem si to. Skvěle namluvené paní Milenou Steinmasslovou.
Dostala jsem tip na tuto knížku jako na lehčí a vtipné čtení. Četla jsem ji hodně dlouho. Lehké čtení to nebylo, vtipné ano. Bylo mi ze čtení spíš smutno. Smutno z nás lidí. Padala na mě taková beznaděj, že vlastně ničemu člověk nemůže věřit. Že i ty zdánlivě dobře věci, které někdo dělá nemusí být dobře a člověk se vlastně nevyzná v tom co je a není pravda. Každopádně výborná knížka.
Úryvek : Zatímco z tisíckrát omílanejch lží se staly pravdy, postřeh o tom, že lidstvo zapomíná, je jednou z mála pravd, kterou opakovali tak dlouho, až ji všichni začali ignorovat.
Já tady půjdu trochu proti proudu. Knížka se mi moc nelíbila. Nudila mě. Nejsem fanouškem Karla Gotta, ale vážila jsem si ho jako člověka. A tak jsem asi očekávala, že se v jeho životopise dočtu o něčem... prostě o něčem. Knížka je ale nezajímavá a plytká. Pohled Karla Gotta tady působí dost omezeně a zúženě. Některé věci jsem mu tady nedokázala věřit... Někdy ráda čtu životopisy o známých lidech, připadají mi inspirující. V této knize mi ale připadá, jakoby chtěl Karel Gott celý svůj život přetřít na růžovo. Všechno je to takové "líbivé". Rozhodně ne inspirující, a to by zrovna u Karla Gotta být mohlo.
Audiokniha
Moc krásný příběh. I když je knížka dost dlouhá - přes 500 stran, čte se moc dobře. V příběhu se postupně vynořují různé postavy, i když ty hlavní jsou čtyři kluci, je jich tam mnohem víc. Každou kapitolu vypráví někdo jiný. Hezky se to skládá a zároveň se vynořují motivace jednotlivých postav. A postupně čtenář chápe, proč postavy v knize chovají tak jak se chovají. Moc se mi to líbilo.
Očekávala jsem dobrodružnou knihu s nabitým dějem o zdolávání horských vrcholů. Tak to se trošku s mých očekáváním minulo. Knížka si tak pomalu plyne a je hlavně o vztahu otce a syna a o přátelství mezi muži. Jsou tady i krásné popisy přírody a hlavně těch hor. Celkově je laděná trošku depresivně, takové hledání smyslu života, ale trošku na mě působila bezútěšně. Přesto se četla velmi dobře, bavila mě a probudila ve mě touhu popadnout batoh a vyrazit do hor.
I když o Terrym Pratchettovi vím, ještě nikdy jsem žádnou jeho knihu nečetla - zatím. A začala jsem ne jeho knihou, ale knihou o něm. Překvapilo mě jak moc mě to bavilo, jak je on zajímavý člověk. Určitě si přečtu nějaké knížky ze Zeměplochy a pak si poslechnu tento životopis znovu. Je tam totiž spoustu informací, jak vznikla nějaká postava, apod. a ve spojení se se znalostí jeho knih by to mohlo být ještě lepší. V knize je také Terryho dětství, školní roky (hned mi byl sympatičtější, když jsem se dočetla, jaký měl postoj ke školství), jeho práce, jak začal psát knihy.... Hodně dojemný je závěr knihy, o závěru Terryho života. Knížka určitě stojí za přečtení.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Ze začátku jsem si říkala, co to proboha je za pakárnu.., ale pak se mi to začalo líbit. Líbilo se mi prostředí, postavy - obzvláště Klíma, i ten nápad s Janou - myšlenkou. I příběh spisovatele byl krásný, smutný, ale krásný.
Audiokniha
Nejsem žádný velký znalec královské rodiny a bulvár mě nezajímá, takže jsem se v knize dozvěděla spoustu nových informací, které jsou veřejně známé, ale pro mě byly nové. Celá kniha mě bavila. První dvě třetiny jsem Harrymu dost fandila a když jsem vnímala, že je trošku sebestředný a dost věci prožívá... říkala jsem si, kdo jsem já, abych to soudila. Navíc, i když popisuje, jak je to hrozné, čelit neustálé pozornosti veřejnosti, novinářů, bulváru,.. vlastně si to vůbec nedokážu představit, jak moc to musí být náročné. Myslím, že je to člověk, který má za sebou dost neřešených traumat. Je evidentní, že nenávidí novináře, je to prostoupeno celou knihou. Viní je ze smrti matky, a vlastně skoro z každého svého životního karambolu. Poslední třetina se hodně točí kolem Megan. Já jsem na ni vlastně předtím ani žádný názor neměla. Z knihy je evidentní, že má na manžela obrovský vliv. Měla jsem z knihy pocit, že ji nejenom miluje, on je na ní naprosto citově závislý. Ta poslední třetina se mi nejhůř poslouchala, ve smyslu, že mě fakt vytáčel (a to jsem se myslela, že jsem vůči takovým věcem imunní). Harry se v této části chová jako hysterka, oběť a je velmi sebestředný. Všichni kolem něj dělají chyby, ale ty svoje si nepřizná, vlastně si jich vůbec není vědomý. Myslím, že kniha vznikla hlavně proto, že má neustálou potřebu se obhajovat a něco vysvětlovat.
Knihu načetl Daniel Krejčík sice hezky, ale vlastně jsem se celou dobu nedokázala rozhodnout, jestli je to dobré nebo ne. Pokud by totiž někdo chtěl Harryho vykreslit přecitlivěle, hystericky a tak nějak méně "mužně", pak interpret sedí dokonale. Mně se ale chvílemi zdálo, že to Krejčíkovo povzdychávání, a vůbec způsob jakým to četl, trošku (zbytečně) Harryho vykresluje více přecitlivěle a slabošsky.