Kackac77 komentáře u knih

Audiokniha
Nejsem žádný velký znalec královské rodiny a bulvár mě nezajímá, takže jsem se v knize dozvěděla spoustu nových informací, které jsou veřejně známé, ale pro mě byly nové. Celá kniha mě bavila. První dvě třetiny jsem Harrymu dost fandila a když jsem vnímala, že je trošku sebestředný a dost věci prožívá... říkala jsem si, kdo jsem já, abych to soudila. Navíc, i když popisuje, jak je to hrozné, čelit neustálé pozornosti veřejnosti, novinářů, bulváru,.. vlastně si to vůbec nedokážu představit, jak moc to musí být náročné. Myslím, že je to člověk, který má za sebou dost neřešených traumat. Je evidentní, že nenávidí novináře, je to prostoupeno celou knihou. Viní je ze smrti matky, a vlastně skoro z každého svého životního karambolu. Poslední třetina se hodně točí kolem Megan. Já jsem na ni vlastně předtím ani žádný názor neměla. Z knihy je evidentní, že má na manžela obrovský vliv. Měla jsem z knihy pocit, že ji nejenom miluje, on je na ní naprosto citově závislý. Ta poslední třetina se mi nejhůř poslouchala, ve smyslu, že mě fakt vytáčel (a to jsem se myslela, že jsem vůči takovým věcem imunní). Harry se v této části chová jako hysterka, oběť a je velmi sebestředný. Všichni kolem něj dělají chyby, ale ty svoje si nepřizná, vlastně si jich vůbec není vědomý. Myslím, že kniha vznikla hlavně proto, že má neustálou potřebu se obhajovat a něco vysvětlovat.
Knihu načetl Daniel Krejčík sice hezky, ale vlastně jsem se celou dobu nedokázala rozhodnout, jestli je to dobré nebo ne. Pokud by totiž někdo chtěl Harryho vykreslit přecitlivěle, hystericky a tak nějak méně "mužně", pak interpret sedí dokonale. Mně se ale chvílemi zdálo, že to Krejčíkovo povzdychávání, a vůbec způsob jakým to četl, trošku (zbytečně) Harryho vykresluje více přecitlivěle a slabošsky.

26 07.07.2023

Na poličce v knihovně jsem narazila na tuto knížku, a tak jsem si řekla, že si zase po nějaké době přečtu Čapka. Je to hezká knížka. Mně se na něm líbí, jak popisuje, kolik výrazů použije. Tady teda i latinských, jak mluví o různých rostlinkách a květinách. Čapek popisuje zahradníkův rok od ledna do prosince a přitom dokáže i poodhalit lidské povahy a dělat si u toho z lidí legraci. Taky u něho miluje jak umí přirovnávat. Přečtěte si, jak přirovnává rytí zahrady a jídlo. Obdivuji jakým jednoduchým a krásným způsobem to dokáže napsat.

29 02.07.2023

Nevěděla jsem, co od této knihy čekat. Slavný film, podle ní natočený, jsem neviděla. Autorčine popisy Afriky jsou krásné až bych řekla poetické. Byla z toho cítil ta její láska k Africe a k lidem. Ale vlastně se celou knihu nic neděje, a některé části mě dost nudily. Pohled autorky jsem navíc vnímala jako ovlivněný tím, že byla bílá Evropanka, takže vlastně někdo, kdo to tam přichází zachránit, vyřešit a nastavit pravidla. Připadalo jí normální, že Evropani zaberou půdu afričanům a pak jim ji milostivě přidělují.
Celkově jsem asi čekala trošku víc.

18 24.06.2023

Silné, dojemné, smutné, zoufalé. Příběh se odehrává v různých časech, od začátku války po rok 1992. Jednotlivé kapitoly skáčou v čase i v osobách, o kterých vyprávějí, ale velmi rychle jsem se zorientovala i v osobách i v příběhu, který se postupně propojuje. Některé části jsou opravdu drsné. Ta kniha je dobře napsaná, ale připadala mi plná beznaděje.

22 16.06.2023

Poslouchala jsem jako audioknihu.
Příběh vyprávěný z pohledu mladičké novomanželky, kterou si muž přiveze domů na své sídlo, pouhých deset měsíců po smrti jeho bývalé ženy. Nová žena bojuje s "duchem" té původní. Všude v domě je znát její ruka, zavedená pravidla, služebnictvo a široké okolí původní paní de Winterovou milovali pro její živost, zábavnost.., s tím vším se musí ta nová (dle jejího úsudku) méně zajímavá žena, vyrovnat. Postupně se v příběhu ukazují další překvapující informace...
Ze začátku jsem měla problém, kniha mi přišla příliš rozvleklá, ale postupně jsem si na to pomalé tempo a určitou rozvleklost zvykla. Mladičká paní de Winterová mi dost lezla na nervy, a připadalo mi, že si svým nesebevědomým jednáním ty problémy vysloveně vytváří. Ale později mi došlo jsem jí přišla na chuť. Druhá polovina kniha má taky větší spád. Víc se tam děje a je opravdu napínavá.
Nakonec se mi moc líbila, škoda, že už jsem na konci...

Krásné a dojemné čtení, na konci jsem brečela jak želva. Téma smrti není jednoduché. Umírající profesor odkrývá před svým studentem, co je důležité, co je zdrojem šťastného života, a na co přišel až díky smrtelné nemovi.

24 02.06.2023

Uff ovečky, co napsat?! Já jsem se fakt snažila, ale prostě mě to nebavilo, do čtení jsem se nutila. Přitom když čtu komentáře, o vtipných ovčích dedukcích, o tom že je ta knížka takové milé pohlazení, tak tomu věřím. Občas jsem to tam i zachytila, ten humor. Ale vůbec se mi nepodařilo se s tou knížkou spojit, asi jsem nebyly na stejné vlně.

18 26.05.2023

Hodně zajímavá knihy, hodně důležitých informací pro mě a taky hodně pochopení a AHA momentů. Snažím se to brát s rezervou, ze začátku jsem z knihy měla pocit, že dýchání je jediná věc, která rozhoduje jestli budete zdraví nebo nemocní. Výživoví poradci by zase řekli že je to strava, někdo jiný, že je to genetika, atd, atd. Ale autor ve své knize sám říká, že je to jeden (I když velmi důležitý) pilíř. Líbí se mi, jak to dává do souvislostí, uvádí vědecké výzkumy, jména, odkazy.. S nějakými metodami už jsem se setkala, na mé cestě za zdravím. Např. Wim Hof, jóga, pranajama, .. Pro mne to bylo velmi užitečné čtení. Zároveň to bylo napsáno velmi čtivě a je to pochopitelné i pro laiky.

21 24.05.2023

Ráda čtu knížky od pana Niedla a taky mám ráda společenské romány. Tady se to ale moc nepovedlo. Příběh je o muži, který zjistí, že má rakovinu. Moc s ním ale člověk nesoucítí. Přišlo mi, že pan Niedl chtěl vytvořit frajera, kterému se v životě občas něco nepovedlo, ale mně se z něho bylo spíš špatně. Ani tu rakovinu jsem autorovi moc nevěřila. V příběhu autor hodně skáče v čase, ale to mi nevadilo. Když to shrnu, tak za mě ten příběh vůbec nejde do hloubky. Muž, který musi čelit vlastní smrtelnosti, se místo bilance svého života spíše vytahuje koho všeho "přečůral", kolik ženských měl. Ony ty samolibé týpky, kteří všechno umí a jsou prostě nejlepší, detektivka snese, ale společenský román ne.

17 20.05.2023

To bylo krásné čtení. Kolik moudrosti, lásky, soucitu, laskavosti, .. umí tito dva muži předat lidem?! Kniha je inspirující, spousta věcí je vysvětlena i z vědeckého pohledu. Na konci je praktický návod jak meditovat, jak pracovat na sobě.

15 19.05.2023

Posloucháno jako audiokniha, příjemně namluveno paní Klárou Sedláčkovou Oltovou.
Moc hezký příběh o holčičce - sirotkovi Anně. Přestože ji do jejich jedenácti let nepotká nic moc hezkého, Anna si žije ve svém světě fantazie a na život nahlíží z té lepší stránky. Chvílemi jsem si říkala, že je to taková kniha psychologie pro děti (možná, že i pro dospělé) , protože Anna je sice velmi optimistická, hledá ty lepší stránky věci, ale nelže si, když je smutná, je smutná, když má vztek, projeví ho. Až někdy působí jak blázen. Mně se to líbilo. Je zo roztomilý dojemný příběh.

30 16.05.2023

Pana Kaplana jsem četla už víckrát, vždycky mě dokáže pobavit.
Poprvé jsem ho poslouchala jako audioknihu a musím říct, že je namluvená skvěle. Pan Donutil se na roli pana Kapkana výborně hodil

24 14.05.2023

Poslouchala jsem jako audioknihu. Toto bylo nádherné pohlazení po duši. Vypravěčka rodinných osudů je Ester, a povídá nám příběhy o své ruské babičce Varince, dědečkovi, mamince Evě, sestře Olze, atd... Spousta příběhů v knize je smutných, a zároveň je tam tolik vtipných situací.. Tolik vět mě tam zaujalo, že jsem si říkala : to si musím zapsat nebo aspoň pamatovat. Autorka krásně pracuje se slovy. Způsob jakým píše doslova lahodil mým uším.

25 14.05.2023

Knihu jsem poslouchala jako audioknihu. Naprosto mě uchvátila, před 29 hodin poslechu a ani chvilku jsem se nenudila.
Já nejsem typický čtenář detektivek, od Agathy jsem četla jenom jednu, ale po přečtení životopisu to napravím. Co se mi na knížce hlavně líbilo je, jaký byla Agatha Christie člověk. Jak si uměla užít život, když to šlo a nedělat ze života vědu. Její vztah k dceři, k manželovi č.1 i č.2, ale i vůbec vztah k lidem, to jsem musela obdivovat. Měla ráda lidi, připadali jí zajímaví, to je z knihy cítit. Taky měla smysl pro dobrodružství, to jsem zase vnímala z jejího cestování.
Prostě kniha je skvělá a doporučuji vřele.

25 09.05.2023

Příběh se mi moc líbil. Starý pán, vdovec, najde seznam, na kterém jsou tituly knih. Jde do knihovny, kde potkává mladou knihovnici. Postupně oba čtou knihy na seznamu, krásně se to propojuje s jejich životy, vysvětluje to některé životní peripetie, dozvídáme se víc o nich a lidech v jejich okolí. Tato netradiční dvojice se spřátelí. Celé je to takové milé čtení.

23 06.05.2023

Krásná kniha. Pořád se mi to v hlavě propojovalo se seriálem. Viděla jsem Růžičkovou jak říká : "na tragicky život já jsem pes". I když se dek odehrává v těžké válečné době, dýchá tady na člověka život, přijetí života.

29 05.05.2023

Bylo pro mě že začátku těžké se začíst. Jakoby ta kniha byla na jiných vlnových délkách než já. Potřebovala jsem ji číst beze spěchu a v klidu a pak najednou jsem to tam všechno viděla. Přátelství, lásku, bezpodmínečné přijetí. Krásná knížka.

27 28.04.2023

Nečtu často tyto rozvojové ezo knížky. Technika Ho´oponopono se mi ale líbí. Už jsem na ni narazila dřív, než jsem četla tuto knihu. Něco se mi líbí, něco nevím jistě, jestli tomu věřím... ale každopádně mi to nějak funguje. Vždy, když si nevím rady, když mi není lehko po duši, říkám si těchto pár slůvek - "Miluji tě, Omlouvám se, Prosím odpusť mi, Děkuji", a světe div se, ono to pomáhá. Při čtení knihy mi ale trošku vadilo, že to na mě působí trošku moc .... nevím .... "americky" a "marketingově".

18 26.04.2023

Skvěle popsané postupy masáží, včetně základních informací o pomůckách maséra, o první pomoci a také o indikacích, kontraindikacích, právní minimum maséra, atd. Autor knihy, pan Flandera, prostě ví, o čem píše.

15 26.04.2023

Film jsem viděla před pár lety, a opakovaně se k němu vracím. Ten příběh mě fascinuje a dost mě ovlivnil, začala jsem chodil delší trasy a zjistila jak je osvobozující mít jenom batoh a vzdálený cíl. PCT je takový vzdálený sen. Knížka je krásná. Cheryl, hlavní hrdinka a autorka knihy v jednom, v ní hledá své místo v životě. Moc se mi líbil závěr : "Bylo mi jasné jen to, že nic vědět nepotřebuji. Že stačí věřit, že to, co jsem dokázala, je skutečné. Věřit, že už nemusím lapat holýma rukama. Uvědomit si, že stačí vidět rybu pod hladinou. Že to je vším. Je to můj život - jako všechny životy -, tajemný, neodolatelný a posvátný. Tolik blízký, tolik přítomný, tolik můj.