Kaja1 komentáře u knih
Paráda, úžasné jak se děj krásně propojil s předchozími díly série. Četlo se to samo, příběh měl spád. Série je uzavřena, budu se těšit na další knihy mého oblíbeného autora.
Tak si říkám, že všichni bychom se aspoň jednou za život měli ztratit v divočině. Udělat si takovou inventuru svého života, a zjistit, že když máme zdravé děti a milujícího muže, nemáme si na co stěžovat, někdy stačí jen naslouchat.
Trvalo mi docela dlouho než jsem se začetla a začala se orientovat v jednotlivých postavách, a zjistit po čem vlastně pátrají. Až od vraždy to začalo dostávat jasnější rysy a pak už jsem se nechala unášet dějem. Nakonec zmetek zůstane zmetkem, I když kdoví, kdyby vyrůstal v normální rodině....
Napětí od začátku do konce. Klobouk dolů před zápletkou, vraha jsem tedy vůbec nečekala. Těším se na další díly.
Zase starý případ, který odhaluje všechno zlo skryté za jednou zbytečnou smrtí. Zajímavé, že vše začíná velkou vodou, což je v dnešní době aktuální. Ten konec mě dostal. To by neodhalil ani Hercule Poirot:)))
To bylo tak pěkné čtení. Život jedné mladé ženy a její dcery se odvíjí jako na filmovém plátně. Bohatství života je v tom, když najdete místo, kde vás mají rádi a nezištně vám pomáhají. Chtěla bych v životě potkat takového pana Saita, Oonu,Maggie, Zvěrolékaře a vůbec všechny ty lidičky z Upper Puffinu. Krásný je závěr knihy.
Člověk už přečetl hodně knih z války a vždy ho něco překvapí. Tentokrát jsou hrdinové z Podkarpatské Rusi, nyní zmítané válkou, lidé tam neměli nikdy lehký život a osud je zkouší i nyní. Naši tři hrdinové své místo v životě našli, ale minulost jim už nikdy nedala spát. Snad se Jan dopátral osudů svých blízkých.
Bylo mi z toho poslechu smutno, ten život v Mongolsku je tu podán tak depresivně, žádné světlo na konci tunelu. Nechápu, měly pěkné povolání, rodinu a šly někam, kde jen živořily a ten vztah k sexu. Zajímavé čtení, ale ten konec, to nám paní spisovatelka udělala schválně.
Tak to bylo hodně drsné. Poněvadž jsem první četla 10. díl tak jsem asi tušila jak to dopadne, což mě trochu štvalo, ale myslela jsem, že je jedno v jakém pořadí budu knihy číst. Nicméně krása a nebezpečí Aljašky mě nikdy nepřestane okouzlovat. Tak si člověk říká, vyjeďte si někde na teambuilding, nikdy nevíte jaky adrenalin vám život v divočině přichystá.
Je to silný příběh, prolínají se zážitky z pochodu smrti a z doby po válce. Petr se sice vrací do Prahy, ale je to smutný život, neví, co si se sebou počít. Potká Ilse a zdá se všechno bude dobré, ale ....Nebylo to veselé čtení, snad jen závěr knihy byl optimistější. I když to není moje první kniha o cestě Židů do Palestiny, přesto pořád nechápu, proč se Britové k prchajícím Židúm tak chovali a snažili se jim znemožnit cestu do Izraele.
Že začátku jsem se nemohla začíst, ale postupně jsem knize přicházela na chuť. Je neuvěřitelné jak může být právnický systém tak zkorumpovaný. Konec byl pro mne překvapením, ne vždy knihy takhle končí.
Minulý díl se mi četl lépe. Tady se celou knihu řeší jenom Sierra a Mitch, kdežto v první knize mi to připadalo, že se tam dělo víc. Tak jako čtení na dobrou noc dobré, ale ten konec...další díl zatím v nedohlednu
No ještě, že hlavní hrdinové žijí dál, ať je o čem psát. Komunita původních obyvatel, je něco, co se snad nikde ve světě nevidí, ta soudržnost, pomoc jeden druhému, snaha o zachování tradic a jazyka, ale také alkohol, to je snad hrozba pro všechny menšiny, stačí se podívat na Indiány. Konec knihy odpověděl na všechny otázky, které jsem si při čtení knihy kladla. Snad se časem dostanu i k předchozím dílům.
Bylo to zajímavé přesunout se do Hamburku na konci 19.stol. Bylo mi těch žen a dětí líto. Žena nebyla nic, neměla žádná práva ať byla chudá nebo bohatá, muž si s ní mohl dělat , co chtěl. Jsem ráda, že autorka nechala aspoň jeden příběh, aby skončil happy endem. Zajímavý je i doslov spisovatelky.
Pěkné čtení o stáří se všemi jeho neduhy. Děti i vnuci vyrostou, odstěhují se, přátelé se pomalu vytrácejí a člověk je najednou sám. A co jiného, vzpomíná, vzpomínky jsou něco, co člověku zůstane, pokud je o ně neoloupí Alzheimer nebo stařecká demence. Ale, nebojte se, neni to smutné čtení.
Jsou to jednotlivé příběhy, které spojuje jedna osoba Olive. Vše se odehrává v malém městečku někde v Maine. Příběhy jsou o lidech, kteří zestárli, děti jim odešly a oni si najednou nevědí se svým životem rady. A přesto někdy, někde svitne naděje, že život ještě nekončí a čeká je něco pro co stojí zato žít.
Tak tuto knížku jsem neměla poslouchat jako audio na ČR, ale půjčit si ji v papírové formě. Nemohla jsem se soustředit, postavy mi splývaly. Jinak je to klasický příběh lásky ze staré Anglie.
Bylo to pěkné čtení. Musel to být drsný a nelehký život, ale ostrov St. Kildy byl jejich domov. Nedovedu si představit, jaké to muselo být, když je přesídlili. Byly zde nádherné popisy divoké přírody ostrova a ptactva. Zajímavý byl i doslov autorky. Určitě si ráda přečtu další z osudů lidí z bohem zapomenutého ostrova ve Vnějších Hebridách, jestli u nás vyjdou. Láska byl takový bonus .
Posloucháno na ČR Dvojka. No bylo to ze života, člověk si myslí jak všechno doma funguje a bum. Vždy to odnesou nevinní, a to děti. Richard byl sebestředný blbec.
Tato série se moc dobře čte. Tentokrát se před námi rozvíjí osudy rodiny Metzlerů za druhé světové války. Tolik lidí a každý tu válku prožil jinak, i když mnohdy proti své vůli. Nakonec se možná můžeme těšit na další díl, konec dává naději:))