kaja77 komentáře u knih
Velmi čtivé, opravdu zajímavý životni příběh Ernesta G. Bavila mně každá etapa Ernestova zivota, část knihy, kdy Ernest pobýval v Africe byla bezvadná. Kniha je dost dlouhá, ale čte se tak dobře, že se ani nenadějete a bude konec
OMG ten konec.... to bych do madam McCullough neřekla. taková harlekýnka ..taková naivita... jako ono z počátku to bylo opravdu nadějné, austrálie, těžba zlata, zakládání nového města apod. ale postupně to začalo být přímo hloupoučké.... ženská jednou zahlédne u jezírka chlapíka pak na něj léta myslí? a prý ho MILUJE? božinku...no pro mně to spisovatelka totálně podělala. Já mám tak ráda její knihu Ptáci v trní a tohle mně opravdu zklamalo.
Mně se kniha prostě četla příjemně. Hlavní hrdinka byla narušena bytost, to je jasné...ale do "Malé Provence" na něco k snědku bych k ní zašla...knihu hodnotím pozitivně, relaxační záležitost pro ty, kteří hledají něco snadného, co se "čte samo" a neobsahuje žádné velké filosofické úvahy
Holčičí záležitost ve které není nouze o sladké, recepty a idylku. Úkol čtenářské výzvy- kniha s méně než 10 komentáři je úspěšně zdolán.
oddechovka, taková kniha ze série "večery pod lampou" prostě přečteš zapomeneš....vzhledem k tomu, že jsem četla díl 1. i 2. tak jsem dokončila sérii, ale za mně nic moc.
ač jsem normálně u každé detektivky mizerný předvídač toho "kdo byl vrah" nebo "kdo to byl" tady jsem to nějak uhádla prostě okamžitě. jinak to pro mně byla to zajímavá sonda do amišského způsobu života a myšlení , jodi picoult vykresleného poměrně dost sympaticky. kniha místy byla zbytečně natahována, aspoň mi to tak přišlo.... Ale celkově to bylo fajn, dámy tam i kus love story najdou :D
Četla jsem to na dvě etapy.prvni etapa mně bavila trochu, nedokázala jsem se pro příběh nadchnout, nepřesvědčily mně ani japonské reálie. Pak jsem měla cca měsíc pauzu a nechala to uležet....a ejhle.druha polovina byla fajn. Dobrodružná, výpravná... něco úplně jiného než z počátku. určitě se pustím do dalších dílů
no.... je vidět že to psal chlap.....protože v podstatě celá kniha je vo tom jednom. chvílema mně to bavilo víc, chvílema jsem prožívala čtenářskou krizi a bojovala s tím to zabalit .
No kniha zajímavá, osudy postav neuvěřitelně pestré, velmi mně překvapilo, že jsem u tohoto typu knihy dostala lekci z historie (dívala jsem se na historii Keni na webu a Woodová to podala přesně).
Chvílemi se mi už ale čtení drobet táhlo a hlavně ke konci knihy to bylo dost zdlouhavé.celkově ale moc příjemné čtení.exotika, poučení, sonda do afrického stylu myšlení a tak...
Jo bylo to bezva, ale na tak vysoké umístění v žebříčku nejlepších knih mi to nepřišlo. Mafijoso byl borec, líbil se mi jeho psychologický přístup. Velmi mně zaujalo použití hedvábné nitě v automobilu
To je tak skvělá kniha.cetla jsem už ji několikrát a vždy se mi zase znovu líbí.je to taková holčičí výpravná literatura, člověk udělá sondu do zdravotnictví konce 19.stoleti.bezva dala bych ráda i více hvězdiček kdyby byla možnost
No tak teď budu muset přečíst tak dvě sladarny abych ze sebe smyla ten pach latexovych rukavic, ktere Joe užíval.. No uchylarna příšerná to byla... Ale vytrhat zuby, ořezat bříška prstů, zuby poté drtit kladivem a brisky krmit sousedovic psy... Jo to vymysli jen Joe.
Ale jo, bylo to fajn. po těch trillerech a detektivkách co tak člověk čte to byla sladká červená knihovna. Sice jsem se častokrát pousmála až zachichtala, ale oddechové to bylo a to je hlavní. Jako holčičí knížku na léto můžu doporučit - bonus pravý nefalšovaný sauropod :)
Ja tu liane prostě můžu. Tohle byla prima oddechovka a moje fantazie si naplno představovala ostrov pocmaranych blahovicniku, lednacky, zatoky a tak. Letní čtení jedna radost
božinku, to bylo dílo. naivita neuvěřitelná, mohla jsem se místy smíchy potrhat. můj druhý western v životě, ale když knihu srovnám s osamělou holubicí, tak prostě rozdíl je propastný.
moc moc moc se mi ty povídky líbily. bylo to takové milé, exotické.zkrátka doporučuji všem. je to jako takový svěží vánek
bylo to hodně holčičí. plné vaření a provance atmosféry. jako relax asi dobré ale já jsem se vyloženě trápila s dočtením. skoro bych řekla že mi to od poloviny vyloženě lezlo na nervy :)
kniha se mi líbila, příběh byl plný vůní, obrazů a pocitů... co přesáhlo moje chápání byla poddajnost tolerantnost a ohleduplnost Grety jako manželky. Bylo neuvěřitelné co vše byla ochotná tolerovat a podřídit se ....
Přiznám se, že jsem preskakovala politicke debaty, divila se spokojene lady maude, které ke štěstí stačilo moci kdykoli Walterovi vjet jazykem do ust a odepnout mu poklopec, ale nakonec jsem knihu dočetla, protože jsem byla zvědavá jak dopadne osud jednotlivých postav. Co je nesrovnatelně jiné dnes a tehdy je vnímání svobodných matek.. .. Tehdy to měly ženské opravdu hustý
libilo se mi to moc. zvlášt první dvě povídky o bajnyšovi a ta o mikvi. to byl koncert. úplně jsem si to představovala. poslední povídka byla pro mně nejméně poetická, ale byla zajímavá co do faktů.