Kakho-Oto komentáře u knih

(SPOILER) První román od Stephena Kinga, který jsem přečetl. Bylo to jenom "na zkoušku", proto jsem si vybral hodně krátký román. I vzhledem k malému rozsahu nemá kniha žádná hluchá místa, zajímavý příběh pěkně plyne. Líbilo se mi sblížení hlavní postavy a dvou jeho přátel (manželů) s lesbickými sousedkami, marně jsem však očekával lepší konec, ale takto bizarní příběh skončil vlastně logickým způsobem. Určitě si ještě zkusím přečíst něco dalšího od stejného autora.

7 08.02.2024

(SPOILER) Nyní, na konci roku 2022, jsem si již popáté v životě přečetl novelu Old Death, která tvoří první polovinu druhého dílu Vinnetoua. Velice mě bavil děj v New Orleansu, La Grange (konflikt s Ku-klux-klanem), v Atanasiově opevněném sídle, ale překvapivě méně následující děj, kdy Vinnetou vede Apače v odvetném boji proti proradným Komančům. Tato epizoda končí překvapivě zmasakrováním stovek Komančů a po ní se děj uzavře mezi zlatokopy, kde žije také bratr Old Deatha. Tato závěrečná část románu je poměrně rychle odbita. Myslel jsem si, že dám Old Deathovi čistých pět hvězd, ale nakonec je to 4,5 hvězdičky. Druhou polovinu knihy tvoří přepracovaná verze Old Firehanda, která je doplněna kapitolami, v nichž se objevuje padouch Santer, jenž i tentokrát uniká spravedlivému trestu. Tato verze novely Old Firehand je o něco lepší než novela/román Old Death. Především závěrečné kapitoly Old Firehanda, kde se po likvidaci Parranoha, vraha Ribanny, nečekaně objevuje Santer, vrah Nšoči, jsou skvělé. Celkové hodnocení knihy Vinnetou II mi tak přece jen vychází na zasloužených pět hvězd.

(SPOILER) Opravdu historie naruby - indiáni těžili z připlutí Vikingů v 10. století a nakonec i z výpravy K. Kolumba (zde samozřejmě pro něho neúspěšné). Atahualpa byl se svými věrnými zahnán během občanské války až do střední Ameriky, odkud se po boji s Aztéky dostal loďmo na Kubu, kde se setkal a spřátelil s indiány Tainy. Když se v Karibiku objevovalo Huascarovo loďstvo (sic!) opravili Tainové a Atahualpovi lidé dvě ztroskotané španělské lodě a postavili třetí (sic!), s nimiž se necelé dvě stovky indiánů včetně taínské ženy Higuamoty, která uměla španělsky od Kolumba (sic!) vydaly na západ. Indiáni dopluli do zemětřesením zbídačeného Portugalska, navázali styky s místními obyvateli. Poté Atahualpa nechal zmasakrovat tři tisíce lidí v Toledu, poněvadž se dozvěděl o plánu na zničení své výpravy. Boje se Španěly skončily velmi rychle a to zajetím Karla V. (později nešťastně zemřel a jeho syn byl indiány zavražděn). Inkové na iberském poloostrově se opřeli o pronásledované vrstvy obyvatel - židy, Morisky, později o protestantské obyvatele německých zemí či o berberské piráty, jejichž část před tím porazili. Velmi dobré vztahy navázali s Portugalskem i Francií. Ta byla ale později zničena vpádem Angličanů a Aztéků. Aztékové bojovali s Inky v Americe, ale nakonec Huascar a Quatemóc uzavřeli příměří. Huascar poslal bratrovi zprávu, že boje musí být ukončeny i v Evropě. Ve Francii se tak vlády ujali Aztékové, kteří později s pomocí Skotů obsadili Anglii a zbytek Angličanů odtud vytlačili do Irska a pak na Island. Atahualpa je sice zavražděn ve Florencii, avšak jeho sestra vzbouřence porazí tím, že na ně poštve dav. V bitvě u Lepanta sice zvítězí koalice Říma, habsburské monarchie ve středu Evropy, Turků a spol. nad inckým Španělskem, aztéckou Francií a jejich spojenci, avšak ke zvratu nedojde - incká dynastie i aztécká dynastie mají stále rozhodující moc v jihozápadní i západní Evropě. Autor promyslel leccos, ale vážně se kniha nedá moc brát. Tohle se stát opravdu nemohlo. Incká a aztécká říše mohly vzdorovat mnohem více a déle (incká říše se rozpadla kvůli probíhající občanské válce a zajetí Atahualpy španělskými vojáky), ale těžko mohly dobývat Evropu. Ani kniha totiž spolehlivě nevysvětlila, jakým způsobem se indiáni naučili stavět koráby. Taky jsem si vzpomněl, že jsem na základní škole před cca 27 lety napsal slohovou práci - úvahu na téma imaginárního dobytí Evropy indiány (že na něco takového mohli mít "právo", když totéž "právo" měli bílí). Učitelka, jinak vcelku dobrá, mou práci zhodnotila pouze slovy "Petr by chtěl, aby nás indiáni všechny pozabíjeli." Jednak nepochopila obsah mé práce, jednak nepochopila podstatu slohové práce ve stylu eseje. Howgh!

7 20.09.2021

(SPOILER) Čtivý a celkem i zajímavý román, jehož děj se celkem pomalu rozjížděl, ale dobře se četl po celou dobu. Jsem rád, že se nakonec František "vykrystalizoval" jako kladná postava, a navíc skončil dobře. V románu vlastně nejsou ani žádné vyloženě záporné postavy, přesto bylo co číst. Překvapilo mě rozuzlení záhady, proč umíraly ve vile děti. Ve Štramberku jsem byl jenom jednou, přesto na mě zapůsobil svým geniem loci. Kopřivnice a Štramberk byly také místy, kde vyrůstal slavný malíř Zdeněk Burian.

6 16.01.2023

(SPOILER) Na úvod konstatuji, že jsem knihu Vinnetou III přečetl již popáté (3x ve vydání KOD, 2x ve vydání Návrat, rok 1994)...Smrtící prach, první novela knihy, je parádním westernovým příběhem, který se trochu podobá novele Old Death. Old Shatterhandovým druhem je tentokrát starý zálesák Sans-ear, jenž se s žádnými nepřáteli nepáře, zejména s indiány ne. Musím říct, že postavu Old Deatha mám rozhodně radši. Kromě indiánů Sans-ear zlikvidoval osm bílých darebáků, kteří mu kdysi zavraždili manželku a dítě. Zbývající dva vrahové představují největší padouchy novely Smrtící prach. V tomto příběhu se čtenář setká s nepřátelskými Ogallaly, s tentokrát spíše neutrálními Komanči, stakemany Llana Estacada, osazenstvem ranče, hoteliérkou v San Francisku, se zlatokopy a přátelskými Šošony. Skvělá dobrodružná "road story", mnou již pětkrát přečtená. Druhá novela Na Západě obsahuje dvě dobrodružství. V prvním z nich Vinnetou, Old Shatterhand a jejich nový přítel Sharp-eye pomáhají železničářům v boji proti banditům a Ogallalům. Na severu Divokého západu objeví malou zapadlou osadu Helldorf, kterou obývají převážně němečtí osadníci. Když jsou tito uneseni Ogallaly, rozpoutá se v kráteru hory Hancock krutý boj. Na jeho začátku je smrtelně zasažen Vinnetou, takže tentokrát nelze ani od Old Shatterhanda očekávat žádné milosrdenství. Ogallalové a bílí bandité jsou pobiti do jednoho a Vinnetou pak umírá v náručí bílého bratra a za zpěvu křesťanské písničky Ave Maria (navíc verze, kterou zkomponoval samotný Karel May!), přičemž oznamuje svou příslušnost ke křesťanství (sic!). Je s podivem, že tentokrát autorovi nevadila následující skutečnost: němečtí osadníci zřejmě žili na indiánském území, aniž k tomu měli oprávnění. Stejná věc mu však vadila u osadníka Cropleye v závěrečných sekvencích II. dílu Vinnetoua. Novela Na Západě pak dále pokračuje: v důsledku truchlení velmi nepozorný Old Shatterhand padne do zajetí Santera a následně Kajovů, kteří se těší, jak svého nepřítele umučí u kůlu. K tomu samozřejmě nedojde, Old Shatterhand se osvobodí a za pomoci Apačů i Pidy, syna náčelníka Kajovů Tanguy, pronásleduje Santera, který se vydal na Tmavou vodu ukrást apačské zlato. Jak skončí, je zcela jasné. Novela Na Západě je zejména kvůli této části ještě lepší než novela Smrtící prach. Celkově považuji knihu Vinnetou III za jednu z nejlepších mayovek vůbec, zřejmě patří spolu s prvním dílem Vinnetoua a románem Duch Llana Estacada do TOP 3. Tolik můj názor. Howgh!

Husitská revoluce, respektive období závěru Husova života a následných válek až do roku 1437, v kostce. Na Čornejovi velmi oceňuji nejen "samozřejmou" odbornost a fundovanost, ale také velkou čtivost, jež není u odborných historiků rozhodně běžným jevem. Dozvěděl jsem se i několik nových informací a především jsem si osvěžil ty, které jsem znal již dříve.

6 18.10.2022

(SPOILER) Velmi kvalitní detektivní román, který je situovaný do starověkého Egypta v době okolo roku 2000 před naším letopočtem. Od Agathy Christie jsem dosud četl jen pár povídek, takže nemohu román Nakonec přijde smrt porovnat s detektivkami stejné autorky, které se odehrávají v průběhu 20. století. Vrah (sedminásobný!) byl pro mě velmi překvapivý, osobně jsem tipoval zcela jiné postavy. Příběh popsaný v knize by se podle mě mohl odehrát snad v jakékoli době. Jiná historická detektivka – Šimáčkův Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318 se mi líbil ještě o něco více než tento výtvor Agathy Christie.

6 12.09.2022

Velmi kvalitní historická detektivka. Četl jsem pět knih tohoto žánru od Vlastimila Vondrušky, ani jedna z nich nedosahovala úrovně Šimáčkova románu. Na rozdíl od Vondrušky použil Šimáček o něco méně násilí a v jeho díle zcela chybí sexuální záležitosti. Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318 je podle mne kvalitnější literatura než Vondruškovy středověké a raněnovověké detektivky. Podle autorova doslovu byl jedním z prvních, kdo napsal detektivní román v historických kulisách. Rozuzlení románu bylo pro mě překvapivé. Druhá půlka knihy se četla "sama".

6 26.08.2022

(SPOILER) Není to tak zábavné jako předchozí dva díly, ale i tak se jedná o čtivou záležitost. Jsem rád, že trilogie skončila vítězstvím rebelů, smrtí diktátora Snowa i Coinové, která by se nejspíše stala dalším zlým diktátorem, a nadějí pro lidstvo do budoucnosti. Na druhé straně bych řekl, že z dvojice Finnick Odair a Primrose Everdeenová měl někdo přežít. Autorka tak dala najevo, že boj dobra se zlem byl nanejvýše těžký. Nechápu stesky některých, že si Katniss vybrala Peetu, nikoliv Hurikána. V knize je srozumitelným způsobem vysvětleno, proč tak učinila. Navíc Peeta patří jednoznačně ke kladným postavám, na rozdíl od Katniss nechtěl poslední ročník Hladových her (tentokrát s kapitolskými dětmi), byť ve skutečnosti tyto hry nechtěla ani Katniss, jak se vzápětí ukázalo při popravě Snowa, kdy místo něho zastřelila Coinovou.

6 12.08.2022

(SPOILER) Úžasný román - napínavý od začátku do konce. Některý darebák rafinovaně likviduje kariéry nadějných žokejů a to až do doby, než se mu jeden z nich dokáže postavit. Hlavní hrdina románu Rob Finn je vynikající a celou dobu jsem mu fandil, aby porazil a zničil zákeřného padoucha a k tomu získal srdce milované sestřenice. Romány Divocí koně i Za trest se mi rovněž líbily, ale úrovně "Nervů" nedosahují.

6 14.02.2022

(SPOILER) Výborná historická detektivka, jejíž děj se odehrává v Olomouci a na Drahanské vrchovině, mezi Drahanami a Blanskem. Autor se sekl se zmínkou o Protivanovu, poněvadž tato vesnice za života Bruna ze Schauenburku ještě neexistovala (první písemná zmínka o Protivanovu je z roku 1505, založen byl zřejmě na přelomu 13. a 14. století). Kdysi jsem četl povídkovou knihu Vraždy v ambitu, avšak ta ve mně nezanechala tak kladný dojem, proto jsem se k další Vondruškově knize dostal cca po 15 letech. Dějový motiv týkající se blízkého okolí Macochy převzal Vondruška z příběhu, jenž byl natočen pod názvem Ďáblova past. Hlavním padouchem knihy není Bruno ze Schauenburku, nýbrž někdo z jeho okolí.

6 24.04.2021

Nejsem čtenářem a fanouškem žánru sci-fi, avšak od Wyndhama jsem již dvakrát četl výtečný Den trifidů, proto jsem si od něho chtěl pro zajímavost přečíst ještě něco dalšího. Midwichské kukačky se mi nečetly tak dobře jako "trifidi", přesto se jedná o zajímavé dílo o kukačcích dětech, které mimozemská civilizace nechala vyrůst v lůnech midwichských že (ale i jiných žen na pár dalších místech světa). Děsivý děj, avšak román nakonec skončí celkem dobře (lépe než Den trifidů).

6 06.11.2020

Velmi napínavé a zábavné příběhy, které jsou zároveň dost krátké (na pomezí novely a románu). Studie v šarlatové se mi líbí o trošku více než Podpis čtyř. Důvody: prostředí "mormonského" Utahu je pro mě atraktivnější než Indie, zápletka s pokladem v druhém románu je dost překombinovaná (nicméně padouch Tonga z Andamanských ostrovů nemá chybu). Nenávist a touha po pomstě prostupují oběma romány. Poslední román o Sherlockovi Holmesovi od A. C. Doyla (Údolí strachu) svým prostředím, tj. divokým západem, poněkud připomíná Studii v Šarlatové. Divoký západ očividně Doyla přitahoval, alespoň podle obsahu románů o Holmesovi (hlavním prostředím 2x divoký západ, 1x britské ostrovy, 1x Indie).

6 13.07.2020

Velmi dobrý a originální román. České filmové zpracování není žádný zázrak. Kniha je mnohem lepší!

6 10.02.2013

Čtivý detektivní román z prostředí archeologických vykopávek na území dnešního Iráku. Dokonce se mi podařilo dobře tipnout vraha, poněvadž jsem před pár měsíci četl jinou detektivku od Agathy, konkrétně Pět malých prasátek. Vrah tam byl podobně překvapivý jako u Vražd v Mezopotámii. Podobně jako v případě románů Deset malých černoušků, Pět malých prasátek a Vražda v Orient-expresu je i román Vražda v Mezopotámii vysoce kvalitní detektivka.

5 04.06.2024

Poslední román Julese Verna, který navíc napsal spolu se synem Michelem. Příběh se odehrává v letech 1858-1859 na nehostinných Ostrovech Stavů, jež leží u Ohňové země. Byl jsem zvědavý, do jaké míry může být příběh v takovém prostředí dobrodružný. A nakonec konstatuji, že je dostatečně dobrodružný. Kniha se velmi dobře čte a čtenář, alespoň tedy já určitě, se nemůže dočkat, jak přesně dopadne "duel" mezi piráty a dvěma čestnými námořníky. Maják na konci světa se mně líbí více než třeba profláknutý Patnáctiletý kapitán, kterého jsem nedokázal přečíst. Méně než Maják na konci světa se mně líbily i verneovky Drama v Livonsku, Bratři Kippové, 800 mil po Amazonce, Archipel v plamenech.

5 12.07.2023

(SPOILER) Román pojednává o posledních větších bojích Apačů proti Američanům a Mexičanům, v popředí je postava slavného válečného šamana Geronima. Na začátku a na konci je pozornost věnována právě událostem z posledních bojů Geronima v letech 18841886, uprostřed se dozvídáme údaje o jeho předchozím životě a válkách. V příběhu defilují také postavy dalších známých apačských válečníků jako byli Mangas Coloradas, Cochise, Victorio či Juh. Vzhledem k tématu je kniha velmi krvavá a brutální, psaná se značnými sympatiemi vůči Apačům, kteří byli skutečnými mistry partyzánské války, měli neskutečnou výdrž, dovedli splynout s krajinou apod. Zaujmou scény, kdy Apači přepadnou mexické město v převlečení za bandity, případně nasazení uniforem americké armády na kaktusy, aby běloši tušili v krajině přítomnost nebezpečí. Nemohu si pomoci, ale Apačové byli mnohem lepší bojovníci než publicistou Gwynnem tolik oslavovaní Komančové. Kniha se asi moc nelíbi historikovi Josefu Opatrnému, jenž o Geronimovi píše jako o vrahovi a renegátovi. Osobně proti Carterovu náhledu na tématiku apačských bojů proti bělochům a Mexičanům nic nemám. Dnes se totiž často o indiánech píše příliš tvrdě a negativně, krutost většiny jejich kultur nemůže přece obhájit bezohledné dobývání jejich území, tj. obou amerických kontinentů! Bohužel, zmáhá se i druhý extrém, kdy je samotný pojem indián považován za rasistický, uvádí se vymyšlené údaje o sto milionech zavražděných indiánů (většina z nich zemřela na nemoci a vůbec nevíme, kolik těch obětí bylo, zřejmě však podstatně méně než sto milionů apropos někdo počet obětí nesmyslně vztahuje pouze na území dnešních USA, ačkoliv drtivá většina indiánů zemřela na území dnešních latinskoamerických zemí).

5 03.04.2023

(SPOILER) Nejednalo se o nějaký zvláštní čtenářský zážitek, avšak valná část obsahu je natolik závažná, že knihu i přes průměrné hodnocení doporučuji druhým k přečtení. Už jen popisy drogového prostředí a věcí okolo ultrapravicového a ultralevicového extremismu byly silné, avšak vrcholem jsou pochopitelně kauzy z ÚOOZ, z nichž nejvíce známá je ta o Nagyové, Nečasovi a spol. Věřím tomu, že politici se báli obvinění z korupce zejména, když v čele ÚOOZ byli Kubice a především Šlachta. Snad nemá Šlachta příliš pravdu v líčení poměrů nástupnické organizace NCOZ, avšak obávám se, že pravdu má. Šlachtu považuji za českého Corrada Cattaniho (fiktivní postava z italského seriálu Chobotnice), státní zástupkyni Lenku Bradáčovou za českou verzi státní zastupitelky Silvie Contiové (fiktivní postava z italského seriálu Chobotnice). Spojení organizovaného zločinu, některých obchodníků, politiků, policistů, soudců a státních zástupců rovná se mafie. Právě o tomto Šlachta především vypráví Josefu Klímovi a čtenářům. Jeho popis se, bohužel, týká především mafiánských struktur v České republice.

5 09.09.2022

Čtivým způsobem napsáno/přeloženo. Jedná se o dost naivní dobrodružný román, který byl publikován již v roce 1867. Navzdory naivitě mě román bavil, včetně přemrštěných scén se slonem Sindhíjou a tygry Jiskrou, Bleskem a Bělohřívkem. Na kapitána Korkorána si pochopitelně žádný Angličan nepřišel, takže alespoň část Indie se mohla těšit ze svobody. Kdybych knihu četl ve věku 11-14 let, byl bych zcela jistě zcela okouzlen a hodnotil bych pěti hvězdičkami – nyní dávám čisté čtyři hvězdičky.

5 22.08.2022

O protinacistický odboj v českých zemích se intenzívně zajímám, takže o událostech v Životicích jsem měl ponětí už před přečtením knihy. Kniha je zajímavě zpracovaná a psaná s dobrým úmyslem. Nicméně osobně si odboje, i toho partyzánského, obecně vážím, a sám bych psal o partyzánech smířlivěji než Lednická. U nás se často zdůrazňuje, že kvůli partyzánským akcím zemřela zbytečně spousta lidí. V Polsku jsou takové názory menšinové - mimochodem v Životicích operovali polští partyzáni, nikoliv čeští či sovětští, což autorka samozřejmě píše. Ke konci mě kniha bavila již trochu méně, celkově jí hodnotím silnými čtyřmi hvězdičkami. 85 %

5 17.04.2022