Kamiliana komentáře u knih

Vtipné, smutné, pravdivé, praštěné, reálné... anebo sám život. Takhle to vážně chodí, alespoň v mém okolí určitě, až si člověk říká, zda je to vůbec možné... Film jsem ještě neviděla a vůbec si nedovedu představit, jak tuto úžasnou formu komunikace přes maily převedou na plátno. Moc mě bavily posuny v ději, autorka si nelámala hlavu s popisem všeho, prostě na to jen odkázala...jednoduché a účinné :-)

3 21.10.2015

Já jsem si knihu doslova užila od začátku do konce a moc ráda si počkám na pokračování. Ruso mi sice připadl jako trochu plochá postava (asi tím, že je psán ženou), ale děj je svěže napsaný, vtipný, napínavý a šťastný konec proběhne bez průtahů a "trapáren". O legionářích a jejich výcviku, destičkách na psaní, lázních taky nečtu každý den, jen mi vadil zavádějící obal... kniha je o lékaři, ne o gladiátorovi či legionáři.

2 21.10.2015

Návody na dekorace, srdíčka, přání, ozdobná ramínka, krabičky... Pokud máte big shot, vše je jednoduché. Já ho nemám, takže pro mě je tato kniha spíše inspirací na vlastní tvoření.

1 21.10.2015

Nádherný obal, překrásný design, byla jsem unešena vizuální stránkou, která se moc povedla. Hezčí knihu jsme asi nikdy nedržela v ruce, jen mi vadily přestylizované nepřirozené fotky autorky. Bohužel mi přijdou celkem pracné obaly na jedlé (i když moc milé) dárky a také jsem limitována použitím sušičky, která je u hodně receptů. V kalendáři, který je součástí, mohla být vyznačena data spjatá s oslavou jídla, třeba Den čokolády a jiné.

21.10.2015

Knihu jsem četla nadvakrát, ale nakonec "prošla". Ocenila jsem napětí, humor, záhadu a hlavně popis střetu s místní "vyšší" společností. Nepochybuji o tom, že v Anglii by k podobně trapným okamžikům došlo i dnes (kdyby vévoda oslovil pouhou květinářku).

1 21.10.2015

U mě vede Záhadná žena. Zkráceně vyjádřeno - pro samé šup sem šup tam nestihnou málem hlavní postavy ani vyřešit prvotní bod zápletky (vydírání matky). A intimní scény jsem raději přeskakovala, všeho moc škodí.

1 21.10.2015

Tento díl mě "roztetelil" nejvíce z celé série. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že to bude hlavně změnou překladatelky. Dialogy konečně znějí přirozeně a slovní zásoba odpovídá věku postav. Není to žádné psychologické veledílo, ale tahle dávka humoru, napětí, jiskření a erotiky mi stačila. Dokonce si dokážu představit, že bych se k této knize jako jediné ze všech ještě někdy vrátila.

1 21.10.2015

Jazyk mi přišel trochu hutný, těžkopádný, asi vlivem německého originálu. Čekání na Marierose, aby procitla, vnitřně zesílila a nenechala si nic líbit, na mě bylo moc dlouhé. Nicméně líbila se mi hra se slovy: "Nemáte kousek cti v těle...?" "Cti?.. se ctižádostí to člověk dotáhne dál." :-)

21.10.2015

Četla jsem mezi dvěma hutnými díly Elizabeth Fremantle, takže mi kniha posloužila jako zasloužená odpočinková četba a myslím si, že větší ambice ani nemá :-)... průměrná se sympatickými představiteli.

21.10.2015

Opravdu mnohem přehlednější dílo autorky, neboť každá kapitola je nadepsána místem, časem a postavou. Jedná se o další strhující román plný neuvěřitelných historických momentů. Fascinuje mě, jak autorka dokáže oživit postavy 500let staré, vdechnout jim život, mluvit za ně. Myslím, že sestry Greyovy by byly opravdu překvapené, že jsou i po tolika letech ve středu zájmu. Znala jsem osudy lady Jane Grey, o jejích sestrách jsem vůbec nevěděla, o to víc jsem musela vstřebávat v průběhu čtení... kontrast rozjařených "vysmátých " náctiletých dívek a naprostého utrpení jen o pár let později, to je mrak na několik dní :-).

3 21.10.2015

Román o Catherine Parr coby ženě umírajícího lorda Latymera, coby vdově zamilované do Thomase Seymoura, coby ženě Jindřicha VIII., coby královně vdově, coby ženě Thomase Seymoura a coby láskou zlomené umírající novorodičce. Autorka vycházela ze známých faktů, o to víc je její román strhující. Je pravda, že na počátku kapitoly musí chvíli čtenář "dumat", kdo je v danou chvíli vypravěčem, ale vyplatí se nevzdávat to :-) Pro mě zřejmě nejsilnější scéna na str. 312 o vypjatém vztahu Kateřiny a krále, která je narušována bzučením vosy (úplně mi to připomnělo odkapávání vody v Máji :-)

2 21.10.2015

Kniha má opravdu nádherný přebal a překrásné nafocené cukrářské výrobky. Nicméně čekala jsem od ní více fíglů a tipů, více názorných ukázek ohledně finálního zdobení dortů. A k větší přehlednosti by přispělo, kdyby pracovní postup byl na stejné dvoustránce s korespondujícími fotkami.

21.10.2015

Z knihy je znát, že Mariánské Lázně jsou oblíbeným městem autorky, jak sama uvádí. Ale já zkrátka nejsem cílový čtenář. Velice se zajímám o britské reálie, ale tento příběh, fakta s ním spojená a styl psaní mi neučaroval. Dočetla jsem silou vůle.

21.10.2015

Inu, co člověk, to názor... pro mě tedy velké zklamání. Vůbec nechápu smysl těchto knih. Miluji Anglii a vždy se těším, že se dozvím něco z reálií, ale kniha není ani deník, ani román, ani autobiografie, takže nechápu, proč autorka používá své jméno i jméno manžela a zřejmě dalších obyvatel vesnice. Co mi vadí nejvíce, je pomlouvání lidí téměř v každé kapitole. Nepřijde mi to ani vtipné, ani zajímavé, spíš rozlaďující. Kromě výrazu agony aunt, který jsem neznala, mi kniha nic nedala. Osobně bych byla ráda, kdyby se autorka i nadále zaměřovala spíše na historické romány, které považuji za velice čtivé.

1 21.10.2015

Ne e. Obsah. Děj. činy. Slova. Nic a zase nic. Zcela prázdné. Nejlepší na celé knize je asi obálka, ale ta mě nedonutí pustit se do dalších dílů, zas tolik volného času, abych s ním mohla takhle plýtvat, nemám. Z této oblasti je pro vítězkou Sylvia Day a její Crossfire.

4 27.02.2015

Svižné, vtipné, krátké. Snad až příliš, spíše novela než román. Chápu, že někdo může být zklamaný z názvu či anotace, není to milostný příběh, je to o všech věcech, které vás můžou zasáhnout přímo do srdce, ať už smrt neznámé feťačky nebo někoho blízkého, splnění snu, které vás nenaplní či zjištění, že se vám líbí někdo, kdo by se vám vlastně vůbec líbit neměl.

27.02.2015

Váhám mezi odpadem a jednou *. Chápu, že jako sloupek v novinách tento deník fungoval, ale knižní vydání mu škodí. Časté oslovování čtenářů v množném čísle zde působí vtíravě a nelogicky. A co se sprostých slov týče... přijde mi, že vůbec nejsou používaná účelově, ale jen tak, asi že autorovi to připadá výstižné (nebo snad vtipné?). Dle mých zkušeností alespoň přibližně takhle mluví třeba "vulgární kuřačky", ale ty by zase neměly takové myšlenkové pochody a nefilozofovaly by nad běžným životem, takže autor muž je podle mě docela vedle. Mimochodem já zvládla jen leden :-)

3 27.02.2015

Tak nevím, kdo byl nakonec radši, že Lukrecia zemřela, zda ona nebo já. Ona si to přála od první strany deníku, já zhruba od 1/2. Vlastně ani nechápu, proč tato oslava nevinnosti a ztělesněného božství v podobě LB vznikla. Jediný, kdo zřejmě věří, že LB byla čistá jako lilie, je autor knihy. Zřejmě i on jediný se vyzná ve spletitých událostech té doby, neboť sama LB často uznává, že ji nezajímají, nebo jim nerozumí(což teprve my?). Kniha mi nepřijde čtivá a jak jsem již zmínila - vylíčení LB je naprosto nereálné - už jen snaha dostat Cesara z vězení (po tom všem??!! - to už mi je bližší Nevěsta Borgiů, taky ne úplně reálná, ale aspoň má spád). Uvádět citace z dobové literatury je sice dobrý nápad, ale na mnoha místech to působí velice šroubovaně a spíše jako dílo nesmírně snaživého diplomanta.

1 11.02.2015

Příběh není překombinovaný, místy dokonce vtipný, ale jazykově se jedná o fráze a klišé, žádný hlubší dojem nezanechá, pro mě průměr.

08.02.2015

Ani román, ani cestopis, ani kuchařka. A v tom to asi je. Příběh je sice zajímavý, ale popis průměrný a zabíhá do zbytečných detailů. Ženská postava je pro mě typicky ženská v záporném slova smyslu - naivní, řešící blbosti a neschopná vidět muže takové, jací jsou. Nejvíce se mi líbil přebal knihy!!! Obálka je opravdu náááádherná.

1 08.02.2015