Kapis Kapis komentáře u knih

Srdce Impéria aneb Odkaz Luthera Arkwrighta Srdce Impéria aneb Odkaz Luthera Arkwrighta Bryan Talbot

Úžasné pokračování skvělého prvního dílu. Už to není tolik hipisácko-metafyzické, podle všeho se už asi tolik nefetovalo a čte se to samo, děj je mnohem přímočařejší, napětí však drží snad ještě lépe než “Dobrodružství LA“. Talbotova kresba se vyvinula, ta hrubá linka mě nejdřív odrazovala, ale rychle mi sedla a zalíbila se. Když k tomu připočtu jemné detaily – a to především Londýna - v pozadí a výrazné barvy, brzy jsem si nad kresbou jen pomlaskával. Mnohem radši bych měl knihu ve velkém formátu, to by teprve byly orgie – a těm dvěma knihám by to vedle sebe tolik slušelo, i když mi je jasné kolik by to asi stálo a když i v tomhle formátu to skončilo v LK..... Pax Britanica, drancující svět, psiožíznivá nymfomanská královna matka a celý ten alternativní mnohosvět se Talbotovi opět moc vyvedl. Odpustím mu i ten kýčovitý happy-end. Horší trochu překlad, kdy každý druhý, vyjma královské rodiny, mluvil tou strašnou obecnou češtinou – v hospodě v chudinské čtvrti to sedí, ale u šéfů královských služeb?

Obrovská spokojenost 98 %

30.10.2013 5 z 5


Filosofický slovník Filosofický slovník Voltaire (p)

Velice zásadní kniha, jejíž název může být zavádějící. Nejedná se totiž o strohou encyklopedii pojmů, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale o sofistikovaný rozumový a vtipně sarkastický výklad nesmyslných náboženských dogmat, církevních výmyslů a hloupých pověr. Pochopitelně nejvíce si bere na paškál náboženství křesťanské a židovské, kterým měl Voltaire nejblíže, učí toleranci, svobodnému myšlení a zdravému rozumu, kterým se máme dobírat správné cesty životem a ne pochybnými nařízeními zvrhlých psychopatů, kteří ovládají např. papežskou stolici. Brojí proti hlouposti a bezhlavému fanatismu, kdy tvrdí, že všechna náboženství by měla přinášet mír a rozvahu, oproti tomu fanatismus o to více přiživují nesmiřitelností názorů mezi sebou, ale i uvnitř jednotlivých vír. „Když mluví víra, musí být rozum potichu“. Kniha je naprosto fantastická a Voltaire v ní ukázal jak osvíceným člověkem byl a za jak hloupé a barbarské považoval pronásledování kvůli jinému názoru. Vůbec se nedivím, že se zřekl autorství a kniha byla pálena na hranici. Na to že ji napsal před dvěstěpadesáti lety je, nepočítám-li některé metafyzické úvahy, neustále velmi aktuální a přečetl jsem ji už potřetí s tím, že pokaždé mě osloví.

Jeho hlavní přesvědčení, že pronásledování a zabíjení lidí za jiný názor je obludné, myslím nejlépe shrnuje jeho slavný výrok, který zní „Nesouhlasím s tím co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.“ Plně se musím ztotožnit s jeho cítěním přátelství, odporem k válkám, soucitem se zvířaty a přesvědčením ať si každý uctívá třeba cibule, ale nezakazuje jinému uctívat cukety. Celá kniha je plná moudrosti, ke které se tento filozof dopracoval, nejzásadnějšími hesly v této knize dle mého subjektivního pohledu jsou:

- Abrahám, Mojžíš a Šalamoun (u této pichlavé dehonestace těchto pilířů jednoho až třech hlavních Jeruzalémských náboženství, pouhým rozumovým rozborem textů, které napsali jejich následovatelé, se vždycky pořádně nasměju).
- Bůh s jeho až bajkovým alegorismem.
- Čínský katechismus, rozmluva mezi žákem Confucia a císařem, která je prý uložena ve Vatikánu. Zajímalo by mne jestli opravdu je nebo je to jen Voltairova úžasná fabulace.
- Fanatismus.
- Přátelství.
- Válka.

Ale celá kniha stojí k opakovanému čtení, jak napsal sám Voltaire: „Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec.“

21.10.2013 5 z 5


Útěk do divočiny Útěk do divočiny Jon Krakauer

Z této knihy mám rozporuplné pocity, z jedné strany chápu a cítím volání přírody, kdy člověk se musí sbalit a vyrazit jinak by se zbláznil, z druhé strany ale to nelze dělat bez rozvážnosti, přípravy a velkého respektu, natož pak když člověk vyráží na vlastní pěst do skutečné divočiny. Taky jsem cestoval po Aljašce, byl jsem dokonce v těch místech, kde náš hlavní super-hrdina odbočil na trase Fairbanks-Anchorage z cesty a šel do divočiny.

Myslím si tak ve zkratce, že jít jako vzpurné arogantní děcko do takových míst bez mapy, nestrávit před tím dlouhou dobu pozorováním krajiny, která se tam během roku mění přímo před očima, nezkusit si to nejdřív trochu "nanečisto" s nějakými místními lovci, kteří by ho naučili základní techniky a nechat se takhle hloupě odříznout tající tundrou, ať se na mě nikdo nezlobí, ale byl ten Supertramp, při vší úctě k mrtvému, tak trochu kokot, i když jsem schopen plně chápat jeho pohnutky a touhu po dobrodružství. Navíc on nebyl vůbec moc daleko od civilizace, k té hlavní asfaltové cestě to není mnoho kilometrů. On si vlastně ani neuvědomil, že když tam šel, tak země kolem něho bude brzy plná nových řek a rozmáčená, že se nikde dál, ani zpátky nedostane až do zimy, kdy začne vše zase zamrzat. Nebýt tam autobusu starého, tak tam umře mnohem dříve.

Ale jak říkám, dokázal jsem se do něj vcítit, určitě měl zkušeností dost a dokázal přežít ve své skromnosti kdeco, zde to však nestačilo. Kniha se čte dobře a poznal jsem i takový typ lidí naživo, je s nimi dobře a veselo, jsou to dobří společníci do nepohody, jsou inspirativní a něco už mají většinou za sebou – lidí, kteří si jdou za svojím, bohužel tak nějak s hlavou v oblacích.

Více mne zaujalo trochu sebeonanizující vyprávění Krakauera o jeho dobrodružství na Ďáblově jehle, kterou jsem taky viděl, bohužel jen na obzoru a příběhy lidí, kteří se nechali takhle někde vysadit ve skutečné divočině Aljašky, odříznutí stovky mil a už se s různých důvodů nevrátili. Představa, že se tam takhle minu s letadlem, které mě má vyzvednout po pár měsících a začíná polární zima je mrazivě děsivá. Celkově je to rozhodně nadprůměrná kniha, která sama nasazuje "boty toulavý" a člověk má chuť vyrazit okamžitě vstříc dobrodružstvím.

15.10.2013 4 z 5


Dobrodružství Luthera Arkwrighta Dobrodružství Luthera Arkwrighta Bryan Talbot

Tak jsem si to po čtyřech letech přečetl znovu, mnohem důkladněji a pozorněji. Dokonce i s komplet povídáním na konci (s výjimkou té části o restauraci, protože to známe všichni nazpaměť) a jeví se mi toto dílo ještě epochálnější, ještě úžasnější a komplexnější. Sama myšlenka mnohovesmíru asi není tak originální, ale komiks rozhodně je. Přímo mě fascinuje kniha 1984 a zde jsem měl stejné pocity. Totalitními systémy ovládany svět, říznutý filozofičnem, míchaný v různých paralelách a časových přeskocích není úplně lehké čtení, když si na to člověk ale dá čas a nesnaží se to číst po příchodu z hospody "před spaním," je to zážitek. Skvěle logicky sestavený a jako puzzle do sebe zapadající. Vzpomínky na mládí promíchány s budoucností, střídání kresebních stylů, spousta bonusů a nejlepší světové vydání stavějí tento kousek hodně vysoko na mém pomyslném žebříčku komiksů. Talbot se definitivně zařadil po bok mých nejoblíbenějších komiksových tvůrců. Když si uvědomím, že to začal psát před více než 30 lety, musím jen smeknout před jeho rozhledem a nadčasovostí díla. Tím, že pracuje s mnohovesmírem, není vůbec svázán výkladem naší historie, o které má stejně jasno, že ji “píšou vítězové“ a může proplétat skutečné historické události se spekulacemi, konspiracemi a čistou fantazií s tím, že nikdo na to nemůže říct ani zbla.

Moc se mi líbí celkový koncept nadvlády Rozkolníků, s jejich vůdcem Světlonošem (jak je označován Lucifer a někteří lidé tak označují hlavu supertajného spolku, co prý šéfuje náš svět, tzv. Iluminátů), kteří řídí lidi v paralelním mnohovesmíru přes elitní tajné spolky, fanatické a náboženské vůdce se schopností parapsychicky ovládat davy, aby byl naplněn “Velký plán“. Skoro mi to zní povědomě. Taky logické promísení dalších světových událostí s rozkolnickou fikcí, např. výrony falešných mesiášů, které opravdu skončily někdy v tom 12.-14. století a čarodějnické procesy o dvě stě let později atd.. Našlo by se toho hodně. Talbot touhle knihou zkrátka posunul komiks na úplně jinou úroveň a to především komplikovaným a promyšleným příběhem. Je to věc, ke které se rád za pár let opět vrátím. Jo a obálky od Valkyrie Press jsou mnohem lepší než od Dark Horse.

03.10.2013 5 z 5


Totalitní světovláda Totalitní světovláda Martin Herzán

Shiva: ale to autor psal, že to nemá ambici být zdrojem k vědecké/studijní práci.
No a ke knize: musím říct, že je to docela divočárna. Je tam sice pár zajímavých věcí, které jsem schopen akceptovat, např. přesun nacistických vědců do USA/Ruska, musím taky plně souhlasit s tvrzením, že vládám světa jsou lidé ukradení a jednají pouze pro své zájmy nebo spíš zájmy ještě někoho v pozadí. Spousta věcí je docela zajímavá, ale nebyly předloženy žádné důkazy - v knize se přitom mluví jako o naprosté jistotě. Je taky otázkou jestli se právě až přehnanými teoriemi autor nesnaží podkopat fungující a na pevných základech stojící teorie, které jsou dehonestovány názvem "konspirační".
Nicméně kdyby se více věcí z této knihy ukázalo pravdivými, nemáme jako lidstvo moc pěkné vyhlídky.

27.09.2013 2 z 5


Cantervillské strašidlo a jiné prózy Cantervillské strašidlo a jiné prózy Oscar Wilde

Tak myslím hlavně, že by se to mělo jmenovat Obraz Doriana Graye a ostatní prózy, protože zabírá skoro celou knihu - a je taky rozhodně dílem nejzásadnějším. Strašidlo Cantervillské je klasická taškařice s romantickým happy-endem, na kterou jsem byl i v divadle, příjemné počteníčko. Další povídky jsou spíše takové nevýrazné jednohubky a pak tu je Obraz D.Graye, který je dílem opravdu zásadním. Věřím, že prudérní anglickou společnost konce 19.století to muselo dost šokovat a vzbudit vlnu nevole. Wilde se s tím nemazlí, obzvlášť v osobě Lorda Henryho, cynického hráče života, který pro své pobavení neváhá likvidovat životy. Lze pozorovat co byla ta šlechta za dobytek, jak se říká u nás, "na šachtu s nima", nic jiného by si ti zpovykaní darmožrouti nezasloužili - už jen pro znuzené nadužívání slova "rozkošné". Obraz Doriana Graye je přímo studii svědomí a i když mi bylo jasné jak to dopadne, četl jsem se zatajeným dechem až do konce. Kdybych si vypisoval citáty z knih, tak zde bych pomalu nedělal nic jiného, protože (obzvlášť Lord Henry) sype seběvědomá, většinou amorální, moudra z rukávů jak na běžícím páse, bez jediného zaváhání. Snad si to přečtu ještě jednou za 10-20 let, pak to ocením jistě zase trochu jinak.

04.09.2013 5 z 5


Grandville Grandville Bryan Talbot

Skvělé, nechápu, že jsem se k tomu tak dlouho nedostal, i když mi to stálo v knihovně.
Tak předem k formě a ceně: luxusní provedení jako vždy, ale 600 bych za to nikdy nedal, uvažoval jsem o broži, ale povedlo se mi koupit hardback za polovic a to mi přijde jako akurátní cena - a teď jsem rád, že to mám v pevné vazbě. Talbota mám za toto dílko zase o kus radši, asi si budu muset konečně dát znovu Arkwrighty. Kresba je fajn, ty hrubé linky, dokreslené jemnými, ta spousta detailů, táhel, převodů je prostě úžasná, nejlepší je to asi ke konci s tou vzducholodí - když z ní nosorožec vyskakuje, vyhrál si Talbot i s řetězem na otevírání dveří, parádička. Obrázek, jak nosorožec ožívá automatona je naprosto dokonalý.

Teď k obsahu: mám rád steam-punk, alternativní historie, zvířátka a odkrývání lží v oficiální verzi 11.září, takže Grandville mi sedl dokonale do noty. Do podrobností ohledně těch paralel s 11.zářím (a tak celkově s politickou praxí velmocí, propojením vlády, médií a vojensko-průmyslových velkovýrobců atd..) je zbytečné se pouštět, v knize je to podáno zcela bez obalu a jasně. Je třeba si jen uvědomit, že Talbot si to nevymýšlel omámený na hajzlu, ale vycházel ze současné realpolitiky. Že jsou názvy poctou starým kreslířům mě velice mile překvapilo a taky jsem se něco nového přiučil.

Co musím tomuto jinak perfektnímu dílku vytknout je velká předvidatelnost a hrozně naivní konec, skutečná pravda se takhle v médiích na povrch nikdy nedostane a stát se z Jezevce psanec, protože šlápl na kuří oko až příliš mocným, by bylo mnohem důstojnější zakončení. Další díl bych bych bral všemi deseti. Za mne i přes zmíněné výhrady velká spokojenost.

21.08.2013 4 z 5


Ocúny hald Ocúny hald Josef Kresta

Nedosahuje to literárních kvalit Juřinovy "Zprávy ze státu Halda", ale je vidět, že to vychází ze stejných zdrojů. Stejné postavy, akorát jich bylo méně, takže to bylo přehlednější kdo je kdo, stejné příhěhy, jinak vyprávěné, mnohem syrověji a s více ostravštinou té doby. Syrové vyprávění, kdy jsem si to všechno přímo představoval. Spisovná čeština 30.let a hrubá mluva brenpartyje jsou jako pěst na oko, ale je to opět skvělý nezapomenutelný zážitek. Jak já bych rád potkal nějakého pamětníka těch časů, který by byl schopen ještě o tom i vyprávět. Slovníček na konci mohl být rozsáhlejší, protože některým slovům jsem vůbec nerozumněl a dost, která bylo ve slovníčku byla zcela jasná. Super, jsem velmi spokojený.

21.08.2013 4 z 5


Zpráva o státu Halda Zpráva o státu Halda Věnceslav Juřina

Dlouho mě žádná kniha tahle nezasáhla, ostravské reálie, lidi na okraji společnosti, neztrácející humor a naději, tragické konce z chlastu či pod struskou, psáno krásnou češtinou a představa, že život udělá smyk a podobně může skončit v podstatě kdokoliv byla hodně sugestivní. Byl jsem i na Brenpartyji a taky moc dobré představení. Knihu jsem zhltal jako kanystr brynu a už jsem ji popůjčoval celé rodině. Pro mne kniha roku 2012, kdy jsem ji objevil. Jedinečný zážitek.

30.07.2013 5 z 5


Ztracené deníky Adriana Molea 1999–2001 Ztracené deníky Adriana Molea 1999–2001 Sue Townsend

Myslel jsem nějakou dobu, že šestý díl se zbraněmi hromadného ničení je dílem posledním, ale jak jsem zjistil, sága pokračuje. Je to pořád hodně zábavné, člověk má chuť Adriana co chvíli vyliskat, ale bohužel jsem se moc nechytal v těch politicích přelomu tisíciletí a situacích z toho vzniklých. Taky se mi zdá, že autorka malinko zahořkává, popisuje tu moderní multikulturní společnost čím dál jízlivěji. Adrian by si zasluhoval zfilmování a já už se těším na zatím poslední, 8.díl.

23.07.2013 4 z 5


Ragemoor Ragemoor Jan Steven Strnad

Líbilo se mi to moc. Ano, téma provařené, Cthulhu, barva z kosmu, živý kámen, Proměna, všechno tu už bylo, nic prudce originálního autor nevymyslel, naplácal všechny ty motivy do Lovecraftovsko-Kafkovských kulis a nechal je pořádně protřepat - a docela se to povedlo. Velice příjemné odpočinutí od všedního stresu, ponořit se takhle do příběhu pološílených obyvatel živého zámku se světovládnými úmysly, bez zeměpisného či časového určení. Záměrně nekomentuju nic směrem k CC, ale tenhle komiks se vážně povedl. Se slevou 30% na Crweconu mi ani pořizovací cena 350 Kč nepřijde závratná. Takže za 90%...jo a abych nezapomněl...ta čeština zde užitá byla opravdu krásná, nezprzněna žádnými trendy vlnami ani dialekty ve vejtahu či "obecněna", ono by se to speciálně do tohohle "retro" komiksu opravdu nehodilo a za soudnost v překladu si i p. Trojan zaslouží plný počet hvězd.

19.07.2013 5 z 5


100 nábojů: Posmrtné blues 100 nábojů: Posmrtné blues Brian Azzarello

Jednoduše geniální. Jak po stránce scénáře, tak po straně bravurní kresby. Vychutnával jsem si každý sešit dobrou půl hodinu a několikrát jsem se málem udělal, slečny v trolejbuse jen lačně zíraly, já ale neměl na jejich lascivní podbízivé pohledy ani pomyšlení;) Risso je mistr noiru, velmi sexy noiru a hutnému Azzarellovu gradujícímu propletenci dělá přesně tu kulisu, kterou potřebuje k tomu, aby člověka ke čtení přikoval bez šance se odtrhnout. Každá dobrá kniha má v sobě jeden okamžik, který má takovou sílu, že mne vcucne a nechává mne prožít příběh doslova na kost. U takového Zločinu a trestu to byl sen s koníkem, zde to byl "hod pastí". Tam se čelisti zasekly a vyplivly mne až u začínající hostiny kojotů. K ději a kresbě by to tak bylo vše, tam zkrátka nenajdu chybu a skládám velkou poklonu. Připomínku mám opět k překladu - jako chápu, že buran z předměstí co mu jeho bachratá stará rve do řiti stojánek na lampu mluví stylem to bylo "takový kurevský hustý viď?", k té střední nižší třídě to sedne, ale nemuseli by tak mluvit kultivovaní agenti a představitelé té největší smetánky (i když Shepherd OK). No nic, tyhle připomínky se stejně odrážejí od zdi dlouhodobě jako příslovečný hrách a celé to dokonalé počteníčko mi to kazí už jen málo. Nevím co dalšího k tomu dodat. Snad jen - "CROATOA". (když jsem si to řekl několikrát sám nahlas, tak jsem se vůbec "neprobudil", škoda...nebo spíš zaplať pámbů:)

16.07.2013 5 z 5


Čajovna u malajského medvěda Čajovna u malajského medvěda David Rubín

Citlivá záležitost s kresbou, která mi úplně nesedla, ale v té záplavě mainstremové kresby, která se na nás momentálně valí je...jak velká výrazná sýpka nad emočním větrem zmítaným pšeničným polem;) Láska k superhrdinům a životní příběhy jsou namíchány mistrovskou rukou, komiks dokáže rozhýbat i stojaté vody, pokud by to bylo v barvě, rád zaplatím i o 2 kila víc. Rozhodně stojí za přečtení.

16.07.2013 4 z 5


Potopa Potopa Brian Azzarello

On je ten Hellblazer takový černobílý a potácí se pořád v takových extrémech, Azzarello umí rozhodně líp, ale čtení je to pořád dobré. Bohužel jsem nepochopil co se to tam vlastně stalo s tou vdovou, co Johnovi řekl starý Fermin, ale to už vydržím než vyjde závěrečný díl. Dezinterpretace náboženského textu, o jehož samotné autenticitě by se daly vést sáhodlouhé debaty, je dost zdařilá a jde vidět, že člověk si dokáže ohnout ke své potřebě cokoliv kamkoliv. Pěkně ty nácky nakonec Johny zprostředkovaně rozšmelcuje a zadostiučinění pro čtenáře je výsostné, akorát má taky trochu máslo na hlavě, protože tady ty řeči o vyvolenosti a nadřazenosti kohokoliv jsou rasistické ať už je jejich středem kdokoli. Frusinova kresba je úžasná, vzdáleně se blíží Rissově, ten poslední sešit pak působí jak pěst nacistickým boxerem přes pysk. Takže jo a už ať tu máme vyvrcholení tohoto runu.

10.07.2013 4 z 5


Skrytá válka Skrytá válka Brian Wood

Pěkné intermezzo, dokreslující hlavní linii malýma bokovkama. Nemám problém s hostujícími kreslíři, pokud dělají celý sešit a tady se to docela povedlo, Foxe jsem ani nerozeznal od Burchielliho, jsem musel zjišťovat kdo kreslil co, kdežto Zezeljova kresba je výrazně odlišná a hodně zajímavá. Jelikož jeden komiksový sešit není právě velký prostor pro kondenzaci lidského života, bylo to občas dost zkratkovité a musel jsem se vracet a i tak jsem si nebyl vždy jist, co že se to vlastně stalo. Ty stránky, které byly pokryty jakoby bílým filmem jsem vnímal jako vzpomínky, škoda pak pár rozostřených stránek, kdy jsem nebylo jasné, jestli je to schválně nebo je to chyba. Zaujal mě moment, kdy mladý Wilson slyší v TV, že došlo k útoku na křižovatce ulic, kde zrovna stál a ono zatím nic, až po chvíli. Copak mi to jenom připomíná, kdy reportéři ví o teroristickém útoku dříve než se stal?? A jo, už vím;) Stejná věc se stala 11. září, kdy reportérka BBC (a tuším i NBC) ohlásila v přímém přenosu pád budovy World Trade Center 7 půl hodiny před tím než spadla. Uuupss...asi jsou v BBC jasnovidci - do této budovy nic nenarazilo a WTC7 furt stála přímo za reportérkou na obrazovce když to hlásila - k zemi se volným pádem do svého půdorysu (čehož lze dosáhnout pouze profi-řízenou demolicí) sesunula až půl hodiny po tom, co to zbrkle vypustili do TV - chybička se holt vloudila, nejedna, ale co už. Udělali to kozomrdi z jeskyně, jasne...asi budu muset konečně dokončit koment na "Zprávu o 11. září", bo to ve mně bublá;) Malinkou výtku směřuju ještě ke hřbetu, který je stejný jako u 4.dílu, mohla tam být v tom bílém prostoru nějaká jiná budova, ale tak to už je maličkost. Takže opět spokojenost, výborná série, netrpělivě vyhlížím další díl!

26.06.2013 4 z 5


Pozemšťan! Pozemšťan! Mark Fearing

Příjemná, pěkně kreslená oddechovka, která odpovídá na všechny otázky, které sama vytvořila, vše končí ultrahepyendem, jaký by mě ani nenapadl, nakonec nikdo není zlý, vše jak má ve správné (moderní) pohádce být, akorát se knize nepovedlo mě vtáhnout do děje. Nestalo se, že bych dychtivě otáčel stránky slintajíc jak to pokračuje, kapku to bylo takové unylé, "beztížené" bylo věnováno až příliš místa, trochu kopie té harrypotatrovské cypoviny na košťatech, ale když jsem se zamyslel a odečetl si 25 let, tak jsem se viděl jak to hltám pod peřinou s baterkou. Formát v pevné vazbě akorát do ruky, barvy, lettering je na špičkové úrovni, máme tu i záložku, cena příjemná, perfektní celovazbová kresba, takže rozhodně silný nadprůměr, máte-li kolem 10 let a dokážete si zažívat dobrodružství i zavřený sám doma o prázdninách po nějaké nemoci, přičtěte hvězdu a já se docela těším, až si to dám s děckama, třeba si to pak užiju znova poněkud více.

25.06.2013 4 z 5


Žalozpěv Žalozpěv Warren Ellis

Mám Transmetropolitan moc ráda, ale nemám rád, když u zaběhlých sérií hostují výtvarníci a ani v tomto případě to knize neprospělo. Jo, takový speciál - jedno číslo - kde se vyřádí celá řada kreslířů, to je něco jiného, ale takhle uprostřed sešitu, e-e, to mi nesedí. Celá kniha je tak kapku natahovaná a některé panely jsou kvůli zaplácnutí místa nepřiměřeně velké, což mi taky nesedí, stejně jako absence pozadí u hostujícího kreslíře. Příběh mělce a sentimentálně plyne a nabírá dech (předpokládám) na blížící se finále, které doufám bude řádně explozivní, takže bez problémů akceptuju klidnější mezihru, za rok už to bude venku komplet a já se na to moc těším.

18.06.2013 4 z 5


Zrozeni k utrpení Zrozeni k utrpení Robert Kirkman

Bacha SPOILERuju!!! Tak nevím, připadlo mi paradoxně, že tato kniha ztratila oproti předchozím dílům trochu spád. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem ji četl ve vlaku cestou z Crweconu, kdy se mi ještě navalovalo a nemohl jsem si ani pořádně zdřímnout, protože jsem jel s celou eskadrou Dejvického divadla, kteří nezavřeli celou cestu huby až do Ostravy. Teda takový Trojan toho jsem neslyšel, ten se taky snažil marně pospinkávat. No a nebo to bylo proto, že ten tak obávaný Guvernér se choval bezradně, lítal tam a zpátky, bez zjevného plánu si nechal střílet lidi a než se k něčemu rozhoupal, tak kniha už skoro končila. Kniha měla potenciál napětí nejvyššího kalibru, ale nějak se ji to nepovedlo a nebo jsem si to měl možná přečíst jindy, těžko říct. No ale gadžopádně je to takové vyvrcholení jedné velké části, to zas jo. Moc hrdinů nepřežilo, ale furt tak nějak tuším, že to miminko pod tělem mrtvé matky ještě ta zhrzená paní, co ji zastřelila společně pak i se svojim šéfem, vyhrabe a zachrání. Nicméně, co se bude dít dále jsem tak jako tak zvědavý, Kirkman se s tím nesere.

13.06.2013 4 z 5


Štěky Broka Špindíry Štěky Broka Špindíry Petr Kopl

Výborný humor, perfektní kresba, parádně stavěné a vybroušené excelentní pointy přímo ze života. Včera jsem se tak řezal v autobuse, až se lidi otáčeli - a bylo to povětšinou když šlo o žraní/válení se v exkrementech, což pejsci opravdu rádi - u toho stripu s tím opičím trusem v oku jsem se neudržel a vyloženě jsem se řehtal na celý bus. Naštěstí se až zas moc neohlížím co si o mě myslí okolí;) Děkuji Degovi s Dracem že mi komiks nechali loni podepsat a upgradnout obrázkem a nápisem "ostravskYmu chacharovi" - a tím se zároveň dostávám ke svému oblíbenému tématu - celý komiks je psán ukázkovou obecnou češtinou, která mě tak sere, ale vzhledem k tomu, že pan Kopl evidentně takhle mluví zcela běžně a je to jeho plnospektrální produkt, vyznívá to v komiksu naprosto přirozeně a vůbec mi to nevadilo, ba naopak. Děkuji i Crwi, že to vydalo a není sporu, že Brok si plně zasloužil Fabulu Rasu za rok 2012. Jednoznačně! A já bych poprosil další várku milý pane Kople, bezpečně jste strčil do kapsy hvězdné a celosvětově známé zvířecí stripové konkurenty:-)

12.06.2013 5 z 5


Simpsonovi / Futurama: Propletená lapálie (Crossover) Simpsonovi / Futurama: Propletená lapálie (Crossover) Matt Groening

Mně se ta kniha moc líbí, hned jaxem ji viděl, taxem běžel za mamkou, nechtěl jsem se před spaním modlit ani umývat, natož večeřet krupicu a nedal jsem pokoj, než mi ji na vánoce koupila:-) Moc se mi líbí kvalitní vazba a zpracování, krásně kreslená, barevná obálka, perfektní papírový obal s dírama uprostřed, který pak při nasazení na knihu okamžitě crossoveruje;-) Líbí se mi jak je to nakreslené, je to vizuální parádička. Galerie a skicáky vzadu jsou naprosto fantastické. Horší už je to s příběhem, který je takový poblázněný a rozlítaný víc, než jsem byl schopen unést. Mít 8-10 let, když jsem žral Clevera a Smarta, asi bych si u toho uchcával a byl z toho u vytržení - ale zase jak moc je to pro děcka, když např. Homer použije slovo "Buzna"? I jiné postavy se chovají zcela odlišně, než jsem zvyklý a dost neadekvátně, např. Bender dá bombu Fryovi až tomu se z toho točí v bedně - kdyby to byl ten náš tady ostravský, tak to chápu, ale to je prostě věc, ke které se v seriálu nikdy ani neschylovalo. Celkově ten samotný vodící nápad není až zas tak špatný, ale asi jsme už starý chuj, já jsem vyhlížel při čtení konec, holt jsem se nudil. Zato ten sběratelský sešitek s 1. dílem Simpsonů, ten mě bavil hodně, postavy se chovaly tak jak v seriálu a byla to sranda. Celkově za mě tedy těsně u horní hranice tří hvězd. Jsme rád, že to mám, protože je to fakt krásná kniha, akorát pro mne kapku nudná.

11.06.2013 3 z 5