Kapis komentáře u knih
No tak to je obrovská parádička a ohodnotím to jako celek. Moore je opravdu génius a zdá se, že může do ruky chytnout jakýkoli žánr a stvoří naprostou pecku. Detailní kresba se sice nese na hlavní vlně, ale je dokonalá, ty spousty sračiček kolem a děje na pozadí hlavní linie jsou orgasmické. Už jsem to přečetl před nějakými dvěma měsíci, ale pořád mám před očima ty dvě děcka, jak si "hrají" s hmyzem a nepotřebují k tomu zapalovač a jakoby v pozadí přijíždí vyšetřovatelé - a toho jsou plné obě knihy, no paráda. Taková mutantní kočko-myší válka s vlastními vesmíry, odehrávaící se v podstatě bokem hlavní linie je dalším zářným příkladem. Ten způsob jakým běží děj kupředu mi připomínal střih napínavého serálu v televizi (Zacku, četl jsem tvou starou recenzi a mohl bys prozradit, který detektivní seriál jsi měl na mysli?) a musím říct, že to funguje naprosto perfektně. U grafické stránky věci mě ještě moc na koulích zahřála práce se světlem - efekty lamp, světel, výstřelů, skel, průhledná policistka, vždy tak jemně zmatněno, přímo lahůdka (což kresbu v mých očích ještě povyšuje). AM rozjíždí ve velkém tempu fantastický kolotoč děje, zvratů a bočních linií, nedotahuje však pointy všech událostí do úplného konce a nechává čtenáře, aby pomocí dostatečného množství vodítek si dal všechno dohromady sám a tím aspoň mne držel pevně připoutaného ke čtení. Jak to má být u správné detektivky. Propracovanost jednotlivých postav, jejich zázemí, minulost, vývoj jejich vztahů, problémy a všechna ta omáčka kolem je tak realistická, že netrvalo dlouho, abych se s nimi sžil a opět byl prožitek hlubší. Celé to má obrovskou dynamiku a spád. Smekám před moorovou jasnozřivostí a komplexním přístupem k alternativní realitě, krásným příkladem je vyváženost sociálních modelů a problémů světa plného lidí se superschopnostmi. Např. taková politická korektnost (které teď má každý plnou hubu), když přijde řeč na "plecháče," že by spíš ocenili pojmenování "mecho-američani" či "post-organické bytosti." S tím taky související nevraživost mezi živými a mechanickými - nápisy po zdech atd. Je to prostě lahůdka a četba byla čirým potěšením.
No tak to je obrovská parádička a ohodnotím to jako celek. Moore je opravdu génius a zdá se, že může do ruky chytnout jakýkoli žánr a stvoří naprostou pecku. Detailní kresba se sice nese na hlavní vlně, ale je dokonalá, ty spousty sračiček kolem a děje na pozadí hlavní linie jsou orgasmické. Už jsem to přečetl před nějakými dvěma měsíci, ale pořád mám před očima ty dvě děcka, jak si "hrají" s hmyzem a nepotřebují k tomu zapalovač a jakoby v pozadí přijíždí vyšetřovatelé - a toho jsou plné obě knihy, no paráda. Taková mutantní kočko-myší válka s vlastními vesmíry, odehrávaící se v podstatě bokem hlavní linie je dalším zářným příkladem. Ten způsob jakým běží děj kupředu mi připomínal střih napínavého serálu v televizi a musím říct, že to funguje naprosto perfektně. U grafické stránky věci mě ještě moc na koulích zahřála práce se světlem - efekty lamp, světel, výstřelů, skel, průhledná policistka, vždy tak jemně zmatněno, přímo lahůdka (což kresbu v mých očích ještě povyšuje). AM rozjíždí ve velkém tempu fantastický kolotoč děje, zvratů a bočních linií, nedotahuje však pointy všech událostí do úplného konce a nechává čtenáře, aby pomocí dostatečného množství vodítek si dal všechno dohromady sám a tím aspoň mne držel pevně připoutaného ke čtení. Jak to má být u správné detektivky. Propracovanost jednotlivých postav, jejich zázemí, minulost, vývoj jejich vztahů, problémy a všechna ta omáčka kolem je tak realistická, že netrvalo dlouho, abych se s nimi sžil a opět byl prožitek hlubší. Celé to má obrovskou dynamiku a spád. Smekám před moorovou jasnozřivostí a komplexním přístupem k alternativní realitě, krásným příkladem je vyváženost sociálních modelů a problémů světa plného lidí se superschopnostmi. Např. taková politická korektnost (které teď má každý plnou hubu), když přijde řeč na "plecháče," že by spíš ocenili pojmenování "mecho-američani" či "post-organické bytosti." S tím taky související nevraživost mezi živými a mechanickými - nápisy po zdech atd. Je to prostě lahůdka a četba byla čirým potěšením.
Jak napsal autor, kniha je o vnitřním rozpolcení a balancování života cca padesátiletého člověka. Když jsem se pokoušel o Stepního vlka v 18ti, nedočetl jsem ho, teď už v 34ech jsem ho zvládl přečíst, ale myslím, že ho (snad) plně docením, až si ho přečtu potřetí v 50ti. Kniha je moudrá, magická a hluboká, ano, každý si v sobě nosíme spoustu aspektů a osob a některé občas vnitřně promlouvají věci, které se nám líbí, kterým rádi a bez výčitek podlehneme, ale některé jsou tak odporné a neslučitelné s námi, že se je snažíme zahlušit a upozadit. Je pak možné, že pak taková osoba někdy nespoutaně osvobozená vytryskne a začne konat - takhle by se dali možná popsat psychopatičtí vrazi, ke kterým "promlouvají hlasy". Mě taky občas napadají věci, které bych nahlas neříkal, s kterýma ale umím žít a zde mi pan Hesse ve svém traktátu dal takového průvodce jak s nimi zacházet - a určitě nejen mně. Každý máme v sobě takového Stepního vlka, který občas cení zuby na vše kolem, na to přízemní maloměšťáctví s malými starostmi bez větších ideálů a máme chuť se rozběhnout vstříc chladivé divočině pryč od toho všeho pokrytectví dnešní doby. Je dobré, ne-li nutné, tento silný vnitřní hlas občas poslechnout, pokud ho člověk ještě slyší!!! Opravdu zásadní kniha.
Výborné, skvělé, výtečné - opět naprosto dokonalá směska plná mystična, Lovecraftovského hmotného i nehmotného temna a nelítostného nastavování zrcadel našemu charakteru - lajzl bych si kousnout z Bažináčova plodu? Hipík to nedal a já jsem rád, že nejsem vystaven takovému rozhodnutí, i když si myslím, že jsem vcelku dobrý člověk (echm...no koment plíííz;-)). Ale jo, je třeba zkusit všechno, asi bych si kousl;-) Příběh se krásně rozvíjí, jak je u Moora zvykem, žádný detail, žádný zdánlivě marginální detail není nedůležitý a nakonec se to všechno sbíhá v epickém megavyvrcholení s Drobečky. Moore je jednoduše řečeno génius, vůbec se nedivím, že Constantine získal po tomto startu vlastní sérii. Když se tak dívám na chronologická data u Sandmana, zjišťuju, že i Kain a Ábel jsou vlastně výtvory pána génia a Gaiman je převzal. Propletenost DC světa je taky úžasná, zpracování BBArtu klasicky na nejvyšší úrovni - a cena 499 (spíš ale míň) za takouvou knihu je krásná cena. Hřbety Bažináče vedle sebe (krom prvního dílu) jsou vůbec jedno z toho nejhezčího, na čem mi v knihovně může ulpět zrak. Krása - a taky se dívám zálibně dost často. Při čtení Bažináče mám oprávněný pocit, že čtu něco více než obyčejný komiks, že je to o stupeň dva výše než ostatní produkce. Genialita stavby panelů nepolevuje a kresbě už jsem tak přivykl, že si zde nedovedu představit jiné kreslíře.
Co je klasicky nešvar, který musím opět vzpomenout, který se týká však všech komiksů obecně u nás vydávaných, je nadpoužívání ý místo é a ej místo ý - necituji, ale pro příklad, místo česky správného to je "krásné lýtko", se v komiksu dočteme to je "krásný lejtko". Ufff, fujtajxl (řygací smajlík) - já jsem si teď dal trochu očistu a ordinuju si max. 2 komiksy na jednu normální knihu a musím říct, že číst v normální klasické češtině je opravdu osvěžující. A proto mám trochu obavu, co za komiksy budu postupně ordinovat dcérečce, aby si nezískala takové nechutné návyky, viď hele ty kráso z vejtahu;-):-D. Apeluji tímto na vydavatele a překladatele, zamyslete se nad tím - už jen ve Vašem zájmu;-)
No ale.....píše se, že Moore od Bažináče odešel s 65.číslem - takže už je jen 14-15 dílů (podle toho jestli včetně 65.dílu). Tzn., že nás čekají už jen dvě knihy? Stojí další díly za to? Bude se vydávat i dále s novým scénaristou? Objevil se nakonec Ježíš Kristus? Budeme všichni spaseni? A vydá BBArt 1.díl znovu barevně? A co na to Mažňák?
Bažináč je rozhodně a definitivně jednou z mých nejoblíbenějších sérií !!!!
Výtečné!! Skvělé!! Máme tady 4 menší příběhy, kde najdeme radioaktivní monstrum, upíry, vlkodlačici a oživlé mrtvoly. Kdyby to patlal do jedné knihy kdokoli jiný než A. Moore, nemohlo by to fungovat a byl bych nasraný jako u 3. série Misfits. Moore je ale scénaristický třičtvrtě bůh a tak se to vůbc nebije, pěkně to do sebe zapadá a sedí to jak prdel na hrnec, je to holt napsané naprosto skvěle a z šestákových braků nějakého bažinatého monstra je literatura dosahující nejvyšších stupňů kvality. Podle mne je to především způsobeno stylem vyprávění, kdy Moore nic nevyloží na stůl jasně a předem, jednotlivé střípky se pomalu sbírají od jednotlivých příběhů postav a člověk si to musí spojovat dohromady sám a přitom se příběh nijak nezasekává, všechno sviští jak má a čte se to sice kapku pomaleji, ale jedním dechem a o to více si to člověk vychutná. Atmosféra je přímo vtahující a Lovecraftovy kulisy se začínají rozkládat po scéně. Standardně nadstandardní je opět skladba a tvary panelů, které zdánlivě roztříštěny jsou řazeny tak nekonvenčně a zajímavě, že už to by vydalo na pár cen. Pro mne je to jinými komiksy stále nepřekonaná záležitost. Barvičky v pohodě, už si to bez nich nedovedu představit.
Postava Nuke-face mi naprosto uhranula, ať už ho beru jen jako radioaktivní odpad chlempajícího pobudu nebo jako personifikaci kritiky veškerého toho jaderně-chemického průmyslu. Člověk by si řekl, že v pětaosmdesátem se v americkém tisku nepsalo o ničem jiném. Nuke face je borec, opravdu správná, svérazná postavička a já jsem marně doufal, že se ještě objeví v dalších sešitech - bez úspěchu a nedočkal jsem se ani jeho jasného skonu - je to jen dohad. Ale pochybuju, že by se znova objevil - škoda. Kdepak je naše kauza s metanolem, ten měl pití!;-)
Objeví se nám první přímý odkaz na Lovecrafta, že "si to celé nevymyslel" a probouzejícího se Cthulhu spícího v zatopeném (jak příznačné) R´lyeh. Parádička a Constantinova role je mi zcela jasná - aspoň teď si myslím, že ji chápu správně, vysvětlím: nejsem žádný fanatický znalec Lovecrafta, ale trochu načteného ho mám a hrál jsem párkrát, jak byl ještě čas;-), i Arkham Horror. Prastarý potřebuje k tomu aby se probudil uctívače a všeobecnou atmosféru teroru, strachu a hrůzy, lidi, co tomu všemu věří a šíří paniku. Proto se před příchodem Prastarého začnou dít "divné věci", když se spící zlo dere na povrch, aby mu vydláždilo cestu. A přesně tohle se děje celou knihou a přesně tohle se Constantine snaží zastavovat (v zastoupení) v zárodku - jak sám řekl v díle s upíry - úkol nesplněn, protože lidi začnou o něco více věřit na upíry a to nahrává probuzení Prastarého. Podvodní díl s upíry je povedený od začátku až do konce, dovolím si tvrdit, že "rybí potomek" je sám Dagon, rybí bůh, jedno z prvních lovecraftových monster a jeho snad druhá povídka, kterou napsal v 17-ti, v roce 1917.
I když mi díl s vlkodlačicí přišel trochu slabší, Moore ho opět dokázal zabalit do tak kvalitní vaty, že nemůžu říct ani zbla, poslední čtvrtá část už nezklamala vůbec, zde byla atmosféra vystavěna tak hutná a temná, že se dala ze stránek ždímat. Jezdím teď do práce "sociálkou", krom výrazných ušetřených peněz to má synergický superefekt, že si můžu delší dobu v klidu číst. Dneska jsem po opuštění trolejbusu neměl dočteno asi 5 stran, tak jsem si musel s Bažináčem v práci zalézt na hajzl, abych to dočetl, nešlo jinak. Ano, takové to je čtení, prostě dokonalost sama, zpracování BBArtu s dobrou cenou to jen podrthuje, škoda trochu obálek, že jsou jen 4 a klidně mohly být přes celou stranu, ale to jsem schopen oželet. Tak a už jsem defloroval igelit ze čtvrtého dílu, zhluboka se nadechl posvátné vůně nové knihy a jde se na ni. Jsem celý nedočkavý, jak se celý ten Cthulhu problém vyvine, ale na hajzl už nejdu, to bych už nevylez a ještě by mě musela večer vyhánět uklízečka smetákem.
Dávám 99%.
Mám z toho takový neodbytný pocit, že se Bažináč tak trochu točí v kruzích a postavy se furt ukájejí v sebelítosti, ale to vůbec nevadí. Je opravdu signifikantní, že Moorův génius dokázal na takové béčkové postavě vybudovat tak nadčasový epický příběh. Cesta peklem byla zatím ta nejlepší z podobných "démonských putování", co jsem v komiksu viděl, veršující půldémon prostě neměl chybu, tady si Viktor taky musel dát dobrou šichtu. Přesahy "pocty Pogovi" bohužel bez znalostí této postavy nemohu ocenit, ale překladatelsky to taky musel být masakr, nicméně "we found the enemy and he is us" by se mohlo tesat do kamene. Poslední dva příběhy skrz snění a splynutí, kruh dokončily a všechno dává smysl a dostává řád. Co musím vyzdvihnout krom příběhu je pak geniální, ale opravdu geniální práce s panely, je to skoro 30 let staré, ale v tomhle to zůstává nepřekonáno, ty hravé a plynulé přechody, dvojstrany, nekonvenční způsoby čtení - opět v kruzích - je to radost se tím pročítat. Já jsem až zasněn a musím opět smeknout p. Moorovi velkou poklonu až k zemi a snad se to nikdo nebude pokoušet natočit;-) Už jen kvůli němu.
Dlouho jsem to odkládal, protože dlouho to vypadalo, že další díly nebudou - teď se trochu děsím těch barviček, které mě tam čekají, ale podle všech reakcí to bude vstřebatelné. No ale vraťme se k tomuto dílu - mně osobně přijde geniální - konstrukce děje jednotlivých sešitů, stavba panelů, narážek a souvislostí v kombinaci retro B-čkovýma obálkama je úchvatná. Kresba je dechberoucí, poslední sešit s hostujícím výtvárníkem byl výtvarně výrazně slabší. Moore zase dokázal, že co uchopí do rukou, to přetaví v dokonale propletený příběh a umí člověka posadit na prdel. Spokojenost až na půdu, paráda, jen ať vychází dále.
Tak díky Crwi moc, že se toho chytla a máme na světě 3.díl Mýtů. Trochu jsem vypadl za ty roky z děje, ale celkem rychle jsem byl zpátky - a docela dost mě to bavilo, různé minipříběhy a vsuvky jsou perfektní, akorát mi teda není jasné - !!SPOILER!! - proč si to ta Zlatovláska takhle zkomplikovala a nezabila Vlka se Sněhurkou rovnou hned a nechala je pár dní vzpamatovat a pak až velmi nejistě střílela po jejich autě - prý ji dlouho trvalo sehnat pušku..pchch...no já vám nevím. Kresba posledního kousků mi připomínala staré Komety. Spokojenost a těším se na další díl.
Výborné, skvělé, perfektně jsem se bavil. Mýty jsou opravdu pěkně rozjetou sérií a tento revoluční díl s krásným Orwelovským názvem jsem zhltl jako malinu. Ono taky to není nic těžkého, je to taková knížečka s pěknými barevnými obrázky a času moc nezabere. To je jediné, co mohu vytknout a co trochu snižuje hodnocení, ocenil bych přece jenom aspoň o dva sešity déle se vyvíjející příběh. Ale s tím nikdo nic nenadělá. Revoluční výbor, složený s prasátek je k sežrání a zlatovláska to je přímo marxisticko-leninská učebnice VŘSR. Popravy bez soudu to bylo vždycky moje. No jak říkám, takové lehčí počteníčko, které je těžce zábavné. Spokojenost na plné čáře, vůbec by mi nevadilo, kdyby Netopejr vychrlil aspoň dvě knihy ročně, nevím, jestli mě to v pětačtyřiceti bude ještě bavit dočítat..........
Zasadit pohádkové bytosti do dnešního světa a problémů je vskutku originální nápad. Mám rád napětí až do poseldní chvíle, kdy všechno vyvrcholí rozuzlením, zde ten "peak" byl už ve 4/5 a paxe jen dovysvětlovalo, ať to do sebe zapadne. No na druhou stranu tento "Christio-salónovo-nasalónový-Poáretovský" způsob má taky něco do sebe a nebyl na škodu, protože to člověk nezavře dokud nezví vše jak bylo. Graficky krystalicky mainstream, což není úplně můj hrnek kafe, ale nebylo to nejhorší - obzvlášť mě zaujala dvoustrana "když začla invaze." Moc se mí líbil i několikastránkový epilog. Celé to beru jako rozjezd velké série, kde určitě přijdou i lepší díly, ale celkově obrovská spokojenost. I má milá to s velkým zaujetím zlouskala na jedno posezení. +10% za geniální obálky, nádherné, hlavně paní jak lije ten čaj;-) Po otřesných "Bájích a odlescích" příjemné osvěžení. A když už tu máme tu specialistku přes pohádky;-) unikly mi tyto postavy:
Modrák
Mucholap
Slaměnec
a s tím mečem a Žvahlavem - není to z Monty Pythonů? Ti natočili film o Žvahlavovi. Ale už aspoň tři století jsem ho neviděl;-)
Jo a dovolím si ještě k tomu Modrovousovi - taky se mohu mýlit, ale ty zabité ženy v ložnici byly jeho manželky, které ale zabíjel vždycky až v den svatby - proto se Růža bránila zuby nehty té svatbě.
No ufff to jsem se zas rozjiráskoval :-)
Série se udržuje svůj standard se všemi plusy i mínusy, které jsme zmiňoval u předchozích dílů. Čte se to velmi dobře a baví mě to, to se musí nechat. Hostující kreslíři mi tentokráte nesedli vůbec, Burchielliho kresbu mám už s touto sérií tak spjatou, že mi tihle hosté dost rušili požitek ze čtení. Nebrat a doufám, že další díly budou pouze už pod taktovkou osvědčeného kreslíře.
Kritika a směřování mravního kárání tohoto dílu je zde zcela jasné a přímé, bez nějakých opletaček - když zkrátka libovolná armáda udělá nějakou "botu", tak primárně se zřekne jakékoliv odpovědnosti, pokud to neprojde, označí oběti za "teroristy", "ozbrojence" apod. (např. děti, které vedou ovce na pastvu nebo jdou do školy, ženy, které nesou vodu do rozbitých domů, pokojní demonstranti, svatební průvod apod.). Když se "bota" aká masakr nedej bože dostane před zraky veřejnosti, viníci jsou očištěni, dostanou maximálně symbolické tresty (ale za oponou metály), v nejhorším se rozcupuje nějaký moula, který by snad chtěl vynést pravdu. No a v takovém světě to žijeme, Brian Wood předkládá pěkně porcované dávky reality bezohledné vojensko-mediální lžimanipulace, která neváhá obětovat libovolný počet životů pro prosazení svých zájmů, které jsme dennodenními bezmocnými svědky. Díky za to a snad si lidé uvědomují, že tento komiks není pouhá fikce někde z budoucnosti, ale krutá realita dnešních dní, zabalená v líbivém kabátku.
Tak další povedené pokračování u mně čím dál oblíbenější série, i když výhrady k jisté naivnosti přetrvávají - ale zase to chápu, že příliš hloubkové politizování toho všeho by odradilo spoustu čtenářů a úspěšnost je měřena prodejem, proto to musí Wood mixovat velmi opatrně a jet i kapku na líbivé struně, nicméně, kdo chce, tak tam to poselství vidí. A jak to tak chodí, tak "někteří" v tom nevidí nic a to podstatné o čem tato série je, považují pouze za "spoustu keců". To je ale přirozené a já věřím, že bude více spíš těch, kteří tam to gró vidí nebo časem to pochopí.
Zkusím trochu poodhalit, co jsem v tom viděl já. Člověk se nevyhne pochybám nad rychlokvašným vytvrďákováním našeho hlavního hrdiny. Ale co, já to autorovi žeru, proč vlastně ne, Matty Roth je prostě rozený etalon tvrďáckého správňáctví, že Mirek Dušín hadra, akorát za slušnou mluvu by si nemohl asi každý den vybarvit okénko v modrém životě:-) Baby mu padají k nohám a on je klátí jako Rocco, the Ejácula - no kdo by se s takovým hrdinou neztotožňoval - na to Wood vsází až kapku moc, Matty by měl trochu lidsky udělat nějakou nutnou sviňárnu a pak se celý sešit jen nelitovat, aby byl kapku hodnověrnější.
No a copak nám tedy autor předkládá tentokrát - vojensko-průmyslový komplex. Válečnou firmu, propojenou na nejvyšší místa, v podstatě řídící zahraniční politiku a vydělávající ohromné sumy na "obnově" zemí, proti kterým defacto rozpoutala války, při kterých běžně zásobuje obě strany konfliktu. Viděli jsme to v Srbsku, vidíme to v Iráku, Afghanistánu, Lybii a doufám, že to neuvidíme v Sýrii a Iránu, proti kterým se ve frenetickém amoku buší na válečné bubny. Zisky z takovéto činnosti jsou opravdu astronomické a prezident USA, který by chtěl nějak výrazně omezit výdaje na zbrojení nebude jednoduše nikdy zvolen:-) Naopak je třeba připravovat a začínat nové a nové války, za to se dneska dává Nobelova cena míru. Nicméně jsem v rámci možností rád za Obamu, ještě, že loňské volby v USA nevyhrála ta krvežíznivá poloopice Romney, to bychom teprve viděli.
Praktiky těchto bezohledných firem jsou zde ztělesněny "Trustem". Vraždění, mučení jsou jejich běžné praktiky, jsem rád, že Wood postoupil ještě o level výše a rozkrývá i takové věci jako "placení vlastních teroristických buněk k zvýšení poptávky po vlastních službách". Jsem zcela přesvědčen, že to je běžná "false flag" praxe, ale spousta lidí před tímhle bude zavírat oči, vždyť to je zase ta "konspirace". To je jejich věc, jen ať mají hlavu zaraženou v písku nebo třeba v prdeli. Taky mě potěšilo, že autor ukazuje nejen islámského teroristu, ale i teroristy křesťanské (někde z Karibiku podle mého), kteří najedou na chechpoint Trustu v autě. Holt fundamaentalismus je stejně nebezpečný a zvrácený, ať už je křesťanský, islámský či židovský. Akorát u nás v TV uvidíte jen ten jeden. Takže spokojenost velká, kresba na standardní úrovni, obálky osvěžující. Snad se dneska dostanu ke 4.dílu.
Pro mně je tento díl kapku slabší než jednička, ale na druhou stranu rozjíždí další linie a přednáší čtenáři další "praktiky" dnešních hegemonických vládců. na první pohled se může zdát, že je zde vláda USA prezentována jako ee a SSA mňam, mňam. Z mého subjektivního hlediska jde ze SSA mnohem větší strach a mám i pocit, že se povedlo Woodovi nastínit, že to jsou úplně stejní bezohlední hajzli. Že obě strany konfliktu jsou to samé jen v bleděrůžovém. Že je vedení USA ee je jasné, ale já cítím po přečtení to samé o "Svobodných".
Tak a teď zase pár vodítek pro ty, kdo v tom vidí jen líbivý komiks. Zaprvé mně hned zkraje moc zaujala stíhačka zaražená v Empire State building - to je divné, že to nespadlo:-D a zadruhé Leitmotiv celého tohoto booku a tím je vytváření falešné vylhané záminky k ospravedlnění svých jakkoli brutálních a neospraveditelných akcí. Akce pod falešnou vlaskou, takzvané "false flag". V tomto případě to mají být pouze dva mrtví novináři, nic moc velkého, ale jak vidno, stačilo by to k masivní invazi. Pokud někdo tápe, co všechno se pod falešnou vlajkou, událo/děje, případně připravovalo, ale nebylo uskutečněno (např. operace Northwoods, tak podobná 11.9.2001), ať trochu zapátrá na netu. Možná, že se nebude stačit divit. Začíná mě tento komiks i přes jeho kapku naivnost bavit a věřím, že dokáže pár lidem trochu pootevřít oči. Výtvarně odlišné prostřihy obálkami, novinami atd. jsou úžasné. Spokojenost.
Není to vůbec špatný rozjezd a celkem se mi to líbilo. Trochu jsem se jen musel smát, kde že je to bojiště umístěno - v návaznosti na všechny ty SF a katastrofické USA filmy, kdy se všechny invaze/katastrofy/dopady atd. dějí v centrech velkých amerických měst - ale musím dodat, že zde to dává smysl, tahle fronta nemohla být umístěna lépe. Přečetl jsem podruhé všechny 3.díly, než si dám čtyřku a pořád si nejsem zcela jist, na které "straně" p. Wood vlastně je, i když myslím, že na té správné;-)
Nicméně, jako společenská kritika je tento díl přece jenom málo úderný a naivní, i když už nadhazuje do placu některé běžné situace, způsobené lživou mediální manipulací, které známe ze současnosti. Pro příklad: šíření falešných zpráv o divoších, kteří jedí krysy na Manhatnu;-) kdy pak veřejnost nemá problém s tím, když se tam ti "divoši" kapku zasypou bombama. Pokud člověk sleduje trochu dění, je to stejná situace, kdy většina tupé americké populace bude fanaticky s máváním vlajky a pokřikem jůesej souhlasit s bombardováním těch "divochů" někde v Afghanistánu, Pakistánu, Jemenu, Lybii, Somálsku, Sýrii a vůbec kdekoli. I když už vlastně nikdo neví proč v tom Afghánistánu jsou, válka proti "terorismu" vedená teroristy je nelegitimní, ale to je přece jedno - je třeba ty divochy vybombardovat. V dalších dílech pak jde Wood dál a je to ještě poutavější. Pokud to někteří mladší či zadeklování čtenáři nebudou brát jen jako zajímavý komiks, ale taky jako aktuální kritiku, má tento počin opravdu smysl. Kresba se mi líbí, tyto tenké linky já prostě můžu, obálky a pasáže jsou pak vždy ještě o stupeň výše a kvalitně příběh dělí. Spokojenost. Takových skoro 90%.
Viz. moje recenze:
http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/karin-boyeova-kallocain-574
Podle mého nejlepší Kafkovo dílo, ta bezmoc a absurdní nedosažietlnost všeho. Kdyby to dopsal jako Proces, tak to nemohlo skončit jinak než sebevraždou. Výbornééé!!
Četl jsem to už dvakrát, zašel si dokonce před pár lety na představení Divadla komedie v Praze a je to opravdu tíživá záležitost, kdy se nad člověkem sbíhají neurčité temné mraky bez zjevného důvodu a ten se pouze snaží zjistit proč a co se vlastně děje a každá odpověď přináší pět nových otázek, vše je tak nedosažitelné a absurdní, ač se Josef K. ničeho nedopustil, sám se svou aktivitou zahrabává hlouběji a hlouběji do bahna nejasného obvinění. On krom přílišného uvažování vlastně nic neudělal, celou paranoiu chápu jako takový vnitřní souboj, kdy dohnán vlastním vědomím absurdity okolního světa a zřízení nakonec spáchá sebevraždu. Dokonalá a mrazivá záležitost.
Krásná kniha, dokonale propletený příběh a časové souslednosti, nelítostné mafiánské praktiky, neradostná rodinná pouta, skvělá kresba i coloring. Kopřivův překlad sice má dot prag(s)ofilismů obecné češtiny, ale moc to do očí nebilo a dalo se to vstřebat. I když námět a příběh nemá Brubaker evidentně z vlastní zkušenosti, ale z filmů, má celá kniha svou autenticitu. Nedá se také vyloženě hovořit o autorově naivitě, příběh je drsný až na ostrouhanou kost, ale docela mě pobavila ta krátká pasáž, kdy Tracy zapálil ty vojáky a píše se tam zhruba: teď to ale byli američtí vojáci!! (ne nějakých pojebaných 27 jugoslávců), tady to není o tom co je dobré a špatné (chacha), ale o tom, aby se to ututlalo (muhehehe). Ale no tak, copak veškeré armády světa nezametávají svá zvěrstva a zločiny co se jen dá? Prý dobré a špatné, no nic.... Knihu jsem koupil na aukru za polovic a došla mi zabalená, nikdy neotevřená, takže předpokládám, že to je feťácká čorka...a to dává celé knize tu poslední konotaci, která ji tvoří tak nějak kompletní.
Za mě 90%, moc povedená záležitost.
Tak toto číslo je výrazně lepší než poslední Komiksfest co jsem četl (2010). Samý komiks, minimálně textu, tentokrát se mi ten mix, více nakloněn obrázkům, líbil. Nejvíc kulervoucí je a to jak kresbou, tak příběhem, tak lokalizací "Tupá jehla rejdí po hliněných letokruzích", moc jsem si užil i "Crooked knife", která není pro úplné komiksové začátečníčky a dobrý byl i Triton. Co jsem nedočetl, bo mi to přišlo, jak by to kreslila autorka z chráněné dílny (což by samo o sobě nebylo nic proti ničemu) bylo to o Zikmundovi a Hanzelkovi - ona ta přidementnělá kresba holt až příliš razila před profesionalitou ostatních věcí ve sborníku. Jo a ještě jsem málem zapomněl na 1. ráno od M.Pokorného, hodně zajímavý kousek, škoda té pravopisné hrubky hned v úvodu. Něčím rozsáhlejším z tohoto světa bych dozajista nepohrdl.
Slabé číslo, jsem nasraný! 2 hvězdy dávám pouze za úžasnou a výraznou "Lásku houbařskou" od Jerrieho. Za zmínku určitě stojí i první dva kousky - Invaze a Cartoonia, kde ale prvnímu chybí nějaký smysl - on tam nějaký je, ale je to sakra zmatené a chaotické - a u druhého zase není zcela jasné kam že pak se to na stáří hlavní hrdina uchýlil, ale komiks je příjemný. Grussův "Dan Ewans" taky v pohodě, cítil jsem správně tu asociaci s Rychlými Šípy a tím mučeným psem ve sklepě? No a ke zbytku bych se radši vyjadřovat neměl, ale nedá mi to a musím podotknout, že mám na komiksech moc rád, když už autor neumí kreslit, tak pokud komiks dává aspoň elementární smysl. Tady některé ty amatérské pseudointelektuální sračky nesplňují nic. Leviathan je dobře kreslený a kdyby jednotlivé "stránky" na sebe nějak navazovaly, tak by to bylo s přivřeným okem možná i příjemné prohlížení. Co dělá v komiksové revue "Japonec" to teda jsem nepochopil vůbec, asi budu muset začít navštěvovat literární kavárnu, kde mi to nějaký mladý intelektuální intelektuál z 2. ročníku filozofické fakulty laskavě vysvětlí. Eraser to samé, no a Angelika a Moritz, panebože proooooč tohle někdo pouští z šuplíku????? Jinak tento ročník Komiksfestu byl, pokud si pamatuju, ještě v NODu a stál za to.