kapr komentáře u knih

Bible i kuchařka pro čtenáře velmi zhruba od 5 do 15 let, které si ale rád přečte i každý, kdo z tohoto rozmezí poněkud vyčnívá. Epochální, ba přímo ikonické dílo. Určitě je lepší si tuto knihu přečíst, nežli na ní číst recezne. Vždycky se rád do této knihy znovu začtu, i když je určena pro poněkud mladší ročníky.
Předpokládám, že po příštím přečtení tento komentář ještě doplním.
(Psáno v pátek, dne 18.srpna 2017.)

13 18.08.2017

Měl jsem příležitost se seznámit s průřezem napříč celým autorčiným dílem, s několika desítkami básní. Přestože jako čtenář nejsem na poezii zaměřen, získal jsem z autorčiných básní velice hezký pocit. A to je v současné době dosti vzácné. Važme si toho.

2 15.08.2017

Hodně jsem váhal. Vybavila se mi nějaká Svátkova kniha, kterou jsem ale četl přibližně před 40 lety. Konec, respektive některé jeho prvky mne bohužel mírně mátly. Potěšil mne přehled pražských bran v plánku na předsádce. Musím si udělat v tomto směru vlastní přehled. Mimo Starého Města není samozřejmě kompletní, ale jen čistě funkční z hlediska knihy. Prozatím si zkusím dát Pana autora do oblíbených. Velmi čtivé, byť koncepcí vybočující z mého oblíbeného schématu.
Teď jsem narazil na "podobné knihy". Vondrušky jsem odsouhlasil a podpořil. Horákovou jsem přidal. Ano všechno to je podobné, jsou to historické detektivky, ale domnívám se, že něco skutečně podobného, zabíhajícího trošku do "rytířské literatury", nevím jak jinak to nazvat, by se asi spíše našlo mezi oběma válkami. Nevím jak německá okupace, ale celý socializmus podobným knihám spíše nepřál, a tak bych ji asi hledal spíše před těmito obdobími.
Jinak v zásadě a stručně jsem nadšen.
Proto asi spíše 3+.

10 04.08.2017

Kniha nás opět po delší době zavádí do časů mládí našeho oblíbeného vyšetřovatele. Díky tomu se příběh odlišuje od ostatních, kde přeci jen riziko určité šablony může hrozit. I proto je knížka příjemným vytržením a každý autorův fanoušek si ji patřičně vychutná a ocení.
Knihy které jsem přidával do podobných jsou taktéž historické detektivky. Jejich autoři se tomuto tématu věnovali mnohdy i více než 10 knihami. Která z jejich děl jsou této knize nejblíže, nedokážu v tomto okamžiku posoudit. Domnívám se ale, že každá z nich čtenáře potěší.

9 01.08.2017

Já se zajímám o prvního překladatele Tří mužů ve člunu o psu nemluvě, o jeho rodiče, dětství, mládí a případně ještě střední věk.
Je velikou otázkou jaké by byly dopady na mne samotného i na každého z nás, kdyby nabízenou a spíše vnucenou funkci odmítl. Je ale ovšem pravdou, že z pohledu jeho osoby a jeho osudu by to bylo jediné správné, byť poněkud sobecké rozhodnutí. Myslím si, že kdyby věděl, kdyby jen trochu tušil kam až historie zajde, tak že by ji rozhodně určitě byl odmítl.
Svým zaměřením a omezením se téma i následující obsah této knihy minul s předmětem mého zájmu, s důvody ze kterých jsem si knihu vlastně původně vypůjčil.

3 31.07.2017

Vynikající kniha špičkové autorky. Nejraději bych ji dal 5 x *. Příběh má ale určité nedostatky. Chybí zde do značné míry osoba detektiva, vyšetřovatele. Pokud zde jsou, a to určitě jsou, nevyčnívají dostatečně mezi ostatními osobami, které v tomto dramatu vystupují, nevyčnívají dostatečně na to, aby si je čtenář zapamatoval, ne-li zamiloval, a hledal je v dalších autorčiných knihách. Podobná situace je s osobami, které by byly čtenáři jednoznačně sympatické. Čtenář, aby se zaháčkoval, se potřebuje s některými osobami částečně ztotožnit, nebo jim přinejmenším fandit. Případní vyšetřovatelé tady poněkud splývají s ostatními vystupujícími osobami. Osoba, byť vedlejší, ale která se v průběhu celého příběhu jeví, přinejmenším mně, jako nejsympatičtější,
POZOR ASI BY TO BYLO MOŽNÉ HODNOTIT JAKO SPOILER
(se ještě těsně před závěrečným finále stává obětí.)
Právě to jsou podle mého názoru skutečnosti, které autorku odlišují od mého milovaného Vlastimila Vondrušky. Je mi to skoro líto, protože jinak jsem touto detektivkou byl naprosto unešen, a už se těším na další knížky PANÍ AUTORKY!!!
A doufám, že ve vlastním zájmu se v dalších knížkách snaží, a bude ještě daleko více snažit, si ze svých čtenářů udělat své věrné zastánce.
Předpokládám, že se mi podaří ve volné chvíli na tomto komentáři ještě zapracovat, a trochu více jej učesat.

12 30.07.2017

Od knihy jsem zpočátku nic neočekával. Původně jsem si ji půjčil jako cvičení, neboť mám půjčený paralelně i polský originál. Ten zkusím začít číst teď.
Kniha mi velice překvapila svou nápaditostí. Jsou v ní velice hezky zastoupeni tři kamarádi, každý přitom pochází z jiných majetkových poměrů, z odlišného rodinného zázemí.
Celý příběh mne velice zaujal. Zajímavých nápadů je v knize spousta. Možná by bylo knize prospělo poněkud střízlivější zpracování, a příklon k jedné z uvedených literárních kategorií. První kniha v sérii je vlastně detektivkou postavenou na základu SF. Skutečně hororových prvků v ní příliš mnoho není, nesporně se ale v příběhu takové okamžiky objevují. V každém případě si čtenář všechny tři protagonisty oblíbí, a stránku od stránky jim víc a víc drží palce. Na další autorovy knihy se už teď těším. Knize poněkud škodí jakási nezačleněnost, koketování s mnoha žánry v jedné knize současně. To podle mého názoru dětskému čtenáři vadit rozhodně moc nebude. Starší čtenář by ale určité žánrové zakotvení, vyčištění příběhu od méně podstatných epizod a propracování děje do větší hloubky rozhodně uvítal.
V sérii doposud vyšlo 9 knih, z toho do češtiny byla zatím přeložena pouze první.
Série má i vlastní webovou stránku:
http://www.felixnetinika.pl
z níž uvádím jejich seznam (v originále), i s uvedením ve kterém roce v originále poprvé vyšly:
Dotychczas w serii ukazały się:
1. Felix, Net i Nika oraz Gang Niewidzialnych Ludzi (2004)
2. Felix, Net i Nika oraz Teoretycznie Możliwa Katastrofa (2005)
3. Felix, Net i Nika oraz Pałac Snów (2006)
4. Felix, Net i Nika oraz Pułapka Nieśmiertelności (2007)
5. Felix, Net i Nika oraz Orbitalny Spisek (2008)
6. Felix, Net i Nika oraz Orbitalny Spisek 2. Mała armia (2009)
7. Felix, Net i Nika oraz Trzecia Kuzynka (2009)
8. Felix, Net i Nika oraz Bunt Maszyn (2011)
9. Felix, Net i Nika oraz Świat Zero (2011)

1 25.07.2017

Nenahraditelná příručka, navíc českého autora a známého cestovatele, který ví o čem hovoří - píše, a podstatnou většinu této problematiky také v životě skutečně používal.
/Příležitostná trofej z Náchodského antikvariátu. Tehdy jsem si tam jel pro krásnou knížku, kterou napsal kamarádův dědeček o dětství jeho matky a její sestry. Tehdy mi ji předávala kamarádka, přítelkyně, nebo prostě známá prodejkyně. Ta se sama tehdy předání nemohla zúčastnit, protože v ten den vdávala svoji matku./

07.07.2017

Trochu politická multikulturní švédská agitka, jak je Nombeko zpočátku sympatická, tak se postupně stává všednější a stereotypnější. Holgera I. jsem zastřelil po 5 minutách.
Asi 5 x jsem nad knihou vybuchl smíchy, bohužel reputaci knihy ani autora to nezachránilo. Prostě není všechno název - titul co se třpytí.
Trochu techno, trochu opilecké nebo spíše drogové blábolení. Snad ještě částečně nadějný počátek omílán a rozmělňován, až téměř převeden do tekutého skupenství, s vaničkou vylit i humor.
Jsem milovníkem Jeromových Třech mužů a Jirotkova Saturnina. Je pravdou, v obou se děj místy ocitá na pomezí absurdity, ale má to přitom takovou šťávu, kterou je obtížné charakterizovat a tu charakteristiku zformulovat. Staříka jsem měl půjčeného z knihovny, místy jsem se i zasmál. Tady jej uvedeného nemám, pravděpodobně jsem jej ani do konce nedočetl. V případě této knížky jsem opět za polovinou, a váhám. Autor žije z na kumulace absurdit ve které se postupně stále více ztrácí. Už začátek je ujetý, ale budiž. S každou další stránkou se pitomosti kupí jedna na druhou. Přesto, že jsem se nad nápady autora párkrát zasmál, tak chuť knížku každý den před spaním a cestou do práce otevřít klesá pod nulu. Autor prošustrovává důvěru čtenářů, kterým kromě občasného zasmání nad absurdní situací nic neposkytuje, a už vůbec neláká k tomu aby knihu po čase znovu otevřel, a už vůbec ne aby se k ní rád vracel. Obávám se, že zájem nakladatelů, i čtenářů bude brzy blízek nule.
Jára da se také mimo jiné skládá z řady absurdit, ale povšimněte si, že přístup autorů je poněkud jiný, a i když je to sranda, tak to tak úplně pouhá sranda pro srandu není, na mnohé okamžiky si vzpomenete i po více než deseti letech. To, až na jednu, dvě absurdity u Analfabetky bohužel nehrozí. Dalšího Jonassona už nikdy více!!!
V celé knize je sympatických postav poskrovnu a i ta je postupně totálně shazována vršením absurdit a nesmyslů.
Autor by se dobře osvědčil jako reklamní textař vymýšlející knihám takové tituly které každého zaujmou.
Příspěvek jsem měl podstatně přepracovaný a upravený, odvolali mne k něčemu neodkladnému a po uložení ta nová verze zcela zmizela. Snad najdu zítra sílu se do toho pustit znovu.
Dovolím si pro ilustraci ocitovat z komentáře uživatele knedlik:
Můj původní rozsáhlý komentář se úspěšně jedním nešikovným klikem vymazal, takže si jdu uvařit kafe a pokusím se ho ve vší stručnosti a poněkud méně elegantně a propracovaně shrnout.
Tak se nakonec pomalu dostávám ke konci, hodnocení jsem zvýšil o jeden stupeň, (z nuly na jedna), začíná to být o něco uspokojivější, ale přesto bych polovinu textu z knihy vyházel, zejména z její středové části.
Těsně před polovinou knihy jsem ztratil nit, a další stránky jsem do sebe lámal jen s největším úsilím tempem 3 až 5 stránek za den, občas jsem si dal pár dnů přestávku, ještě teď cítím v ústech tu pachuť.
Možná by z toho mohl být krásný literární útvar v rozsahu 70 stránek. Vše ostatní budiž autorovi přičteno k horšímu.
Velice mne zaujal určitý paradox hvězdného hodnocení na těchto stránkách. Poměrně hodně uživatelů dalo této knize *** - ano, tři hvězdičky. Přitom polovina z těchto uživatelů knihu do určité míry velebila, zatímco ta druhá ji ztrhala.
Možná by přechod z ***** - pětihvězdičkového hodnocení, na ****** - šestihvězdičkové, něčemu prospěl, sám nevím, a nepokouším se soudit. V každém případě tato hodnocení pohromadě, po přečtení příslušných uživatelských komentářů působí poněkud podivně.
11.9.2017
Tak jsem se k tomu ještě jednou vrátil. Vidím, že nadšených zastánců a velebitelů má tato kniha přehršel, a tak si myslím, že mohu tu jednu * ze soucitu smazat, a ... už nechci o Analfabetce nikdy ani slyšet !!!
- - -
Občas se vracím, a procházím náhodně své starší komentáře, a pokouším se nad nimi byť krátce zamyslit.
- - -
Vždy, když na komentář, nebo hodnocení této knihy narazím, tak mi tohle hodnocení prolétne hlavou; ale ne, čtení podobných knih je skutečně pro mne jen ztrátou času, a život je bohužel příliš krátký.

K autorově knize "Dědictví Kláry Foxové" jsem před třemi dny napsal vynikající knížka oblíbeného autora. To samé už ale neplatí tak úplně o této knize. Zvláště zpočátku je děj zahuštěn mnoha postavami, které si zpravidla nejsem schopen zapamatovat, a sledovat jejich další vývoj. Často je pak nedokážu od sebe ani odlišit. V průběhu příběhu počet vystupujících postav klesá, a příběh se tak stává srozumitelnější. Nečetl jsem knížku opakovaně, ale něco jsem si domyslel již několik stránek před rozuzlením. Je zde děj, napětí i trocha humoru. Pokud by toto byla autorova první knížka, která by se mi dostala do ruky, asi bych se k jeho knihám neměl tendenci vracet tak, jako je tomu doposud. Možná jsem celý natěšený udělal i já sám tu chybu, že jsem četl dvě knížky téhož autora těsně po sobě. Díval jsem se na hodnocení ostatních čtenářů a skutečně to vychází o celých 15% horší než "DKF", na které se hned v první větě odvolávám. Knížku jsem četl po kouskách asi tři dny, a výsledkem je prostě zklamání. Ani můj oblíbený Archie, ani Wolfe, ani jejich proslulá kuchyně (kterou bych mimochodem jindy velice rád ochutnal) tady nehrají onu proslulou první ligu tak jak to v jiných knihách téhož autora bývá obvyklé, a ani ženské hrdinky, včetně svých osudů čtenáře příliš nepotěší.
Na závěr jsem si ještě přečetl všechny komentáře. Zaujal mne woodwardův: "Úmyslné odkládání konečného řešení je jasně a uspokojivě vysvětleno, takže nemá smysl mluvit o tom, že si autor ve druhé polovině knihy nevěděl s příběhem rady." Ano v tom s ním musím plně souhlasit, ale podle mne to v tomto případě bohužel odnesl čtenář, což pravděpodobně nebylo tak úplně autorovým cílem.
Bylo to bohužel doposud asi to vůbec nejhorší, co jsem od mého oblíbeného Rexe Stouta četl.

1 19.06.2017

Zkráceno. Asi jako v trenýrkách na ples neb na audienci u královny. Docela by mne zajímalo co z původního děje tam zbylo. Tohle si prostě MUSÍM přečíst!!!!!

Vynikající knížka oblíbeného autora. Netuším, zatím, která je jeho nejlepší, ale tato rozhodně patří do klubu 24, klubu knih, které jsem přečetl za jediný den, nebo spíše noc. Děj, napětí i dostatek humoru.

2 16.06.2017

Zajímavá knížka shrnuje záznamy o projevech tohoto fenoménu od 18. století do současnosti. Mapuje příhody, události i experimenty na tomto poli. Některá dvojčata ve vypjatých okamžicích sdílejí (v rozdílné míře) nepříjemné pocity (úraz, násilná smrt) pociťované druhým dvojčetem. Berou to jako samozřejmost a popírají, že by to mohlo mít něco společného s telepatií. Dosavadní výzkum, pokud vůbec probíhal, se vyznačoval chybami zkreslujícími výsledky, malými a nevhodně vybranými vzorky zkoumaných subjektů.
Autor navrhuje zaměření dalšího výzkumu tak, aby bylo možné úspěšně ověřit existenci zbytků tohoto fenoménu tam, kde by jejich projevy nejpravděpodobněji mohly přetrvávat do dnešních dnů .

1 14.06.2017

Zde na DK překladatelka Anděla Žukovská, jak v knize samotné, tak na nkp.cz je uvedeno křestní jméno ve tvaru Angela

Další z vynikajících detektivek mé oblíbené autorky. Zpočátku jsem se obával, že příběh tematicky vybočuje z okruhu detektivek, které mám v oblibě. V průběhu děje ale dochází v příběhu k překvapivému zlomu, a já konečně zjišťuji, že kniha přece jen odpovídá mému vkusu, byť z obvyklého rámce zvláště zpočátku poněkud vyčnívá. Možná, že o to víc byla pro mne zajímavější. Zhruba 170 stránek napínavého textu, 24 hodin, a já jdu do knihovny knížku vrátit zpátky, a podívat se, mají li pro mne nachystaný další podobný bombónek. Postavu Bunty mám moc rád.
[OA]

3 08.06.2017

Předpokládal jsem, (podle ostatních asi 3 knih této série, které jsem před časem četl,) že bude hodnocení asi opět za 3, ale tentokrát mne autorka docela příjemně překvapila, já dávám cca 65%.
Neurazí, potěší, zasmějete se, na detektivku spíše slabší, ale neodříkal bych se.
Mimochodem, nic proti potřeštěným hrdinkám.

3 01.06.2017

Průměrné, na to na co jsem u Gardnera zvyklý je to příliš slabé - nezaujalo.

27.05.2017

Čtu tady velice rozdílné komentáře, vidím, že stejně tomu je i u hodnocení. Je vidět, že každý čtenář je zaměřený na trošku jiný typ knih, a podle svého zaměření knihu hodnotí a komentuje. Já, vychovaný půlstoletím nesvobody, jsem velice citlivý na jakoukoliv tak zvanou společenskou objednávku, a tou špionážní romány často jsou. Pro mne asi jedna z nejhorších knih jedné z mých nejoblíbenějších spisovatelek. [OA]

Obrovské zklamání. Velmi slabé. Zatím nejhorší Ti na kterého jsem doposud narazil. Nelíbilo. Nebylo čtivé. Závěr překvapil, ale nepotěšil. Přečtení mohu doporučit snad jen těm, kteří chtějí mít Tiho kompletního (kompletně přečteného). [OA !!!]

Vynikající. Těžko říci zda by se z každé z povídek mohl stát plnohodnotný detektivní román. Jako povídky, ale každopádně první liga, jako celek, i každá z nich jednotlivě. Prostě pochoutka. Navíc jak úvod z pera Val McDermid-(ové) i předmluva P.D.J. jsou vynikající a stojí za přečtení (zvláště v okamžiku, kdy všechny čtyři povídky dočtete a hledáte - marně - další). [OA x 2]

8 26.05.2017