Karolína18 komentáře u knih

Tři hvězdy, na jednu stranu jsou to Christina a Lauren a jo, trochu mě to v některých pasážích vzalo, ale bylo to míň sexy, než jsem zvyklá. Hlavní hrdinové nebyli tolik sympatičtí a nevím, zda to mohlo být překladem, ale dialogy byly mnohdy trochu nepochopitelné. Párkrát jsem se dokonce zasmála, ale štvalo mě, že někdy postavy říkají tolika slovy tak málo.

24.01.2023

Úplně mi nesedla neznačená přímá řeč, ale jinak nemám výhrady. Kniha se čte sama, příběh je vhodný k zamyšlení i k oddechu, někdo se v tom najde a poučí se, jiní to mohou vnímat jako výstrahu. I vzhledem k počtu stran jsem knihu vdechla téměř najednou.
Hlavní hrdinka byla velmi sympatická, i když postupně jsem prostě jen už doufala, že se probere a někde nalezne znovu to, co měla na začátku příběhu. Nejoblíbenější postavou byl ale spíš manžel Michal, uměl zachovat klid a jednat racionálně.

6 23.01.2023

Nevím, koho už napadlo, že by tohle byl dobrý dárek pro holku, která není dvakrát rozvedená a neprožívá krizi osobnosti kvůli vráskám a pokročilému věku. Fakt nejsem cílová skupina, ale to nejsem u spousty knih a přesto se u nich netrápím jako tady. Trapné, nevtipné, zdlouhavé, o ničem.

1 08.08.2022

Kniha byla opravdu zdlouhavá, nejúmornější byl pak konec, který se zbytečně vlekl. Nenašla jsem téměř jedinou postavu, kterou bych si oblíbila. Nejlépe vycházel pan Knightley. Ale i taková paní Eltonová perfektně seděla na svou zápornou roli v knize, narozdíl od Emmy. Opravdu nedokážu pochopit, kde na ní lze nalézt nějaké kladné vlastnosti. Nejvíce mě štvala její naprostá důvěra ve svá hloupá odhalení, sebejistota a nafoukanost, jež projevovala v nadřazování svého postavení. Postavy byly vylíčeny mistrnně, ale ne úplně v souladu se svým účelem v knize.

2 28.04.2022

Zdá se až nedůstojné dát jiné hodnocení než pět hvězd, ale nemohu si pomoci. Příběh je jedna věc, jakmile jsou popisovány strhující detaily a nešťastné příběhy, vše funguje. Při popisu minulosti a všem, co se odehrávalo po válce jsou však nejžalostnější dialogy. Chápu, že šťastné vzpomínky se musí uchovávat a přiživovat, ale je v tom tolik patosu, že to nepůsobí jako větší kontrast ke všem hrůzám z koncentráků, ale spíše jako ne moc zdařile popsaný vybíjený příběh. Obsahově hodnotím pěti hvězdami, ale formálně to prostě nejde. Už proto, že jsem se počátečních sto stran musela ke čtení vyloženě přemlouvat a bránit si v přeskakování. Fakta a předaná svědectví jsou neuvěřitelná, za skvělé považuji i doplňující fotografie, poznámky a detaily.
Ale zrovna dnes tato kniha nebyla asi dobrá volba...

3 24.02.2022

(SPOILER) Kniha je dostatečně zajímavá a děsivá na to, aby dokázala zaujmout širokou čtenářskou obec, což ostatně vidíme i zde. Musím ocenit práci s fiktivní realitou, která zde byla nastíněna, nejvíce se mi líbilo zpracování Magdaleny a jejího pohledy na věc. Kdyby byla jako Jana, bylo by vše jednodušší a kniha by mohla končit úplně jinak, ale ona byla Liška a navíc ukázkový příklad dítěte vychovaného v socialistickém ústavu. Oslovilo mě dosud nezpracované téma a oceňuji zajímavý konec. Z hlediska ženy, která strávila 15 let ve vězení za to, že chtěla svobodu a změnu, si ale nedokážu představit, že by s útěkem souhlasila a za roky, co mohla poznávat protřelost systému věřila, že je to tak snadné. Rovněž, pokus jsme celou dobu četli, že všude hlídkuje armáda, nepředpokládám, že by si hranice neopatřili lépe. Tady mi chybí i propracovanější psychologie a myšlenky. Závěr knihy je, řekla bych, až uťatý. Tak dlouhou dobu vytvářený fikční svět je najednou odbyt pouze domnělou svobodou a pozdě předanou zprávou, smrtí Jany. Můžeme zde vidět jakési lepší vyhlídky do budoucnosti, ale působí spíše pateticky a neuvěřitelně.

7 22.02.2022

Dlouho jsem váhala, protože dvě hvězdy je poměrně nízké hodnocení, ale asi nemůžu jinak. Představuji si, že by mě při vyšším počtu hvězd v noci napadly moje oblíbené knihy, které mám v knihovně u postele. Taky nemůžu dát vyšší číslo než předchozímu dílu.
Nejde o to, že by bylo na knize vyloženě něco špatného, ale bohužel nemám dojem, že by v mé mysli něčím vyčnívala, že by do mě hluboce zaryla svou stopu. Postavy byly sympatické, dialogy mnohdy velmi vtipné, erotické scény na jedničku, Rupi a Hollis byli boží nápad a strašně moc se mi jejich vztah líbil. Drama tam bylo, zápletka super, cliffhanger také v pořádku, ale... Knihu jsem přečetla za tři dny, bez nutnosti ji dočíst. To je to, co mi chybí. Pokud knihu dobrovolně odložím a jdu spát, nebo dělat cokoli jiného radši, než bych ji dočetla, není to ono.
Přejdu k tomu, s čím jsem měla největší problém. Pásmo vztahu Brenny a Jakeyho bylo super, tak akorát všeho potřebného. Ale vztah s Erikem, působení na Brennu, chování jejího otce, celkově popis a pojetí minulosti mi přišly málo palčivé, málo popsané. Nevěřila jsem tomu, jak se Brenna údajně cítila. V tomhle ohledu si autorka neporadila autenticky.
Líbí se mi styl psaní Kennedyové, líbí se mi i to prostředí hokeje, to mě fakt baví, a rozhodně mi vůbec nevadí, že píše trochu šablonovitě, naopak, ale určité věci mi prostě nesedí a asi je to i tím, kolik jsem toho už v tomto žánru přečetla, a tak vím, že to jiné autorky umí líp, komplexněji řekla bych.

4 31.12.2020

Kromě vcelku slušného popisu života Světlé je zde opravdu dobře a velmi obsáhle zpracován vztah s Nerudou. Staví se k tomu poměrně romanticky, ale to už je na každém čtenáři, zda umí kriticky reflektovat. Také přináší bibliografický seznam, a popis literárního vývoje od úplných začátků, až po schematizaci a tendenčnost, což je část už odbornější.

11.06.2020

Souhlasím s předchozím komentáře, že si musí dát čtenář pozor, kterou informaci převezme bez kritické reflexe. Některé pasáže jsou až úsměvným líčení socialistických tendencí Světlé. Co se týče jejích počátků a života, jedná se o vcelku vhodný a velmi obsáhlý materiál. Opravdu dobré jsou různé převzaté citace spisovatelky. Dále bych ocenila rozsáhlý doplňkový aparát v závěru knihy.

07.06.2020

Co se týče zmapování života Karoliny Světlé, jsou v knize stručně vytyčeny stěžejní body. Nastíněn literární přesah a zmíněno několik dalších odborníků, kteří se dílem K. S. zabývali. Jako zdroj do referátu vcelku vhodná publikace, čtenář si však musí dát pozor na interpretaci v duchu socialismu. Postava autorky je jistě všeobecně zidealizovaná, ale zneužívat ji pro režim, který si sama nezvolila, mi přijde poněkud sprosté.

07.06.2020

„Ráno jako teď pokaždé: tíseň. Proč mě to v posledních dnech zavalilo? Přitom je stále nádherné babí léto. Nemůžu popadnout dech. Bojím se.“
Je naprosto úžasné sledovat, kam se autorka v knize dostává. Občas se vyskytla stránka nebo dvě, které se mi zdály zbytečné, ale do celého příběhu pasovaly právě proto, že život také nepřináší každý den něco zajímavého, něco převratného. Všechny takové pasáže byly ale hned vzápětí následovány dalším zvratem, dalším pomyslným hřebíkem do rakve hrdinčiny příčetnosti. Bravurně zvládala stupňovat ono napětí, až do konce neustále přicházela s něčím novým, šokujícím.
Dovedu si představit, že kniha rozhodně není pro každého čtenáře. Je trýznivě tísnivá, zanechává sžíravé pocity, nutí přemýšlet, klíčovat zmínky, narážky, někdy i osoby. Zároveň je protkána citáty a až filozofickými hlubokými myšlenkami, kdo čeká plytké počteníčko ve stylu některých podbízivých autorek, tak tvrdě narazí. Boučková nám představuje syrovou zpověď, do velké míry autobiografickou – pokud se někdo nechce zabývat rozborem, může všemu věřit.
S prominutím nemohu nereagovat na předešlé komentáře. Jen mě tak napadá, že na mě většina z nich působí jako recenze a odezvy, které se vyskytovaly v knize. Taky zjevně nezasvěcené a poněkud sobecky zaměřené. Kdybych jen zlomek něčeho podobného prožila, opravdu by bylo mou největší starostí, abych to dokázala popsat přívětivě pro čtenáře. :)
Byla to zpověď, autorka v mnoha rozhovorech říká, že se ze své situace chtěla vypsat, i když s odstupem. Život prostě někdy není peříčko a tady se zrovna nemazlil k uzoufání často, opakovaně a velmi krutě. Smekám, za prožitky i styl, jakým je autorka navždy zachytila. Pokud jsem někde spatřovala ve slovech kalkul určený pro zvýraznění některých dojmů a větší dramatičnosti, viděla bych v tom – spíše než taktiku spisovatelky lačnící po dobrém prodeji – záměr, působit na čtenáře co nejpodobnějším způsobem, jakým autorka situaci sama prožívala. Velmi oceňuji, že si na nic nehrála, nedělala ze sebe světici, nadávala, měla černé myšlenky, plakala, křičela, mlátila, zuřila, a nakonec mě vždy odzbrojila nějakým vtipem. Všechno (dokonce i upadání do deprese) dělala naplno přesně podle svých slov: „A to mám ráda. Bojovat jako o život. A jako o život taky prohrát!“

6 30.04.2020

Achjo, tohle fakt ne!
Dávám dvě hvězdy jenom proto, že jsem to dočetla až do konce. Tento politováníhodný fakt však vypovídá spíše o tom, jak moc někdy týrám sebe sama. V této knize bylo všechno špatně. Stereotypní námět (to není samo o sobě špatně, pokud není i stereotypně zpracovaný), zápletky a různé odpovědi, věty jedno velké klišé, kostrbaté, neučesané, neplynulo to, spíše skřípalo, autorka doslova znásilňovala jinak variabilní žánr romantické literatury, nesympatické postavy, nesrozumitelné dialogy, které ani při nejlepší dobré vůli v překladu prostě často nefungovaly, o příšerném překladu a častých chybách ani nemluvím. Čekala jsem alespoň nějakou super velkou hádku – smysluplnou – a její následné promyšlené řešení, marně.
A kde byl, sakra, humor? Nebo alespoň úsměvné okamžiky způsobující červenání, co donutí každou alespoň trochu romantickou holku, culit se jak blázen. Tady bylo všechno předvídatelné, afektované, jakoby špatně vypočítané, úplně mimo. Například ta hádka se Sawyer na začátku. Co to jako bylo?! Nebo Kadenova nepříjemnost, která zázrakem zmizela, když vzal Allie na první túru? Celá ta věc kolem rodičů Allie? To jako proč?
Už od puberty zbožňuji tento žánr, speciálně knihy z prostředí vysoké školy, ale mám pocit, jako bych už všechno dobré přečetla a nikdo už mě nedokáže oslnit. Doba jde ale neustále kupředu, je to nový obrovský prostor pro nové vtipy, nová zpracování, nové mužské postavy, do kterých by se mohly dívky (nejen) v pubertě zamilovávat, nové oslňující hlavní hrdinky, kterými by si každá čtenářka přála být.
A je tu ještě jedna věc, kterou je nutno zmínit. Pokud jsou u takovéto knihy uveřejněny nějaké "Podobné tituly", je to pro ně velká urážka a mně strašlivě moc mrzí, že tam jsou i daleko zdařilejší knihy, ke kterým si tato ani nezaslouží být přirovnána.

6 02.04.2020

Kniha velmi čtivě shrnuje zásadní události a počiny v literatuře 40. let, co se týče chápání a pojetí pohádky. Autorka se v tématu výborně orientuje a téměř až vyčerpávajícím způsobem zdůrazňuje důležitost tohoto téma. Z knihy je patrný její zápal pro věc a nadšení.

2 28.01.2020

Před nedávnem jsem viděla film, který je natočen podle této předlohy a musím říct, že je rozhodně lepší než kniha. Kostrbaté dialogy a mnohdy příšerné výrazy, což bude zřejmě chyba překladu jí rozhodně nepřidávají. Lara Jean v knize mi nebyla sympatická ani trochu a působila spíš jako neohrabaná chudinka, než jako nevinná milá holka. Nevadí mi nezkušené a naivní hrdinky, spíš si myslím, že to má své kouzlo, ale Laru Jean jsem si prostě nemohla oblíbit, nešlo to. Asi jsem byla hodně ovlivněná filmovou verzí, ale ta kniha je děs běs, jako by ji psala holka ze základky. Chci říct, že autor má vždy volbu, jak popsat svého hlavního hrdinu a tady byl cíl zřejmý, ale u mě toho autorka nedosáhla. Taky mě vytáčelo, jakým způsobem autorka zrychluje čas v knize, jak něco popisuje zbytečně dlouho a něco vůbec.
Jsem ráda, že jsem viděla na základě čeho vznikl film, který se mi mimochodem hodně líbí, ale ke knize se už znovu nevrátím.

1 04.02.2019

Příběh Logana a Grace mě nejprve dost překvapil, protože autorka psala najednou úplně jiným způsobem. Popis scén byl kostrbatější, dialogy strojenější na rozdíl od minulých dílů. I proto jsem si možná myslela, že si Grace neoblíbím jako všechny její předchůdkyně. Dobře, Shannon jsem ráda neměla, ale zde byla prezentována jako někdo úplně jiný. Kdybych se oprostila od toho, že se jedná pouze o fantazií vytvořené postavy, řekla bych, že ji ovlivnily ostatní ženy, které se najednou objevily v jejím životě.
Zpět ke Grace. Zpočátku jsem změnu uvítala, i když se jednalo o jazyk, na nějž jsem u Samanthy nebyla zvyklá. Pak ale, jak přečtených stránek přibývalo, jsem už ani nepostřehla, kdy nepřirozenost vymizela a zase se objevilo kouzlo autorčina vyjadřování.
Dalo by se polemizovat o tom, zda to byl záměr, díky němuž mohl čtenář postupně sledovat Graciinu proměnu ve vstřícnou "dobrou vílu".
Opět jsem zde tedy našla vtipné dialogy a zajímavé myšlenky.
Logan je kapitola sama pro sebe. O mužských postavách v sérii Dublin Street jsem nikdy nepochybovala. Co kus, to unikát, ale přesto mají všichni všechno. Jsou chápaví, laskaví, loajální, nápomocní, milující a správným způsobem i mírou "hříšní". Loganova logika mě rozčilovala, ale stejně z toho vychází jako machr, protože se vzchopil a bojoval.
Nakonec kniha nebyla žádný překvapením, ani strhujícím popisem něčeho nevídaného ani okázalého. V takových případech většinou hodnotím třemi hvězdami, ale v tomto případě to nejde. Dávám čtyři hvězdy za to, že jsem mohla být znovu vpuštěna do společnosti těchto skvělých osobností. Připadala jsem si, jako bych četla o blízkých rodinných příslušnících, jako bych je všechny znala odjakživa, a právě to dokonalé propojení mezi mnou a hrdiny považuji za největší umění Samanthy Young. Jen tak dál, doufám, že se brzy dočkám další knihy, kde budu moci její nadání sledovat. Ona je má J. B. Carmichael.

4 15.02.2018

Naprosté zklamání. Zdálo se mi, jako by pro autorku nebylo psaní tohoto příběhu něčím, co ji baví a do čeho dá kus sebe, ale jen vyplodila jednu z mnoha nic neříkajících knih. Abych dala méně než tři hvězdy, musela by J. Lynn úplně změnit styl psaní a to naštěstí neudělala. Pořád si zachovala svou osobitost a vytvořila nové postavy s vlastními neduhy a zálibami, ale jinak se tato kniha nemůže rovnat předchozím a už vůbec ne prvním třem bombovým dílům.
Těšila jsem se jako malá na příběh o odmítnuté a možná trochu zhrzené hrdince, která nebude chtít odpouštět a místo toho jsem dostala, uvzdychanou nánu, která jen opakovala: Musím začít žít! Neustále se vracela k něčemu, co bylo jen a jen v její hlavě a stavěla vzdušné zámky. Nejvíc mě rozčilovaly myšlenky typu: Brock se na mě podíval, co to asi znamená? Brock se mě dotkl, asi se rozpustím... A Brock? Kdyby alespoň po všech těch letech přišel s trochu sklopenýma ušima a snažil se ukázat, že víš, že ji nemá jistou, ale to ne. Nabubřele si ji přivlastnil a ještě byl naštvaný, když se ona hned nepodvolila. Nevím, jestli to tak autorka zamýšlela, ale z jediného úryvku v minulosti nebylo patrné, že by chtěl být s Jillian i před těmi šesti lety. Viděla jsem akorát nafoukaného troubu, který se vůbec nestará o city druhých. Taková naprosto nevyužitá příležitost! A když se konečně začalo něco dít, přišel konec. Budu si muset jít přečíst některý z dřívějších dílů, abych si o autorce zlepšila mínění.

2 28.05.2017

Jako ukázka mnohdy ostřejšího jazyka Jane Austen je kniha dobrá, často pobaví a zvýrazní některé pasáže z vydaných knih, kterých si třeba ani nemusí čtenář v kontextu celého příběhu všimnout. Ale pokud se chceme dozvědět něco o Jane Austen, je to šíleně jednostranné a vlastně zde skoro žádné informace nenajdeme. Na sestavení podobného seznamu jejích citátů neshledávám nic tak náročného. V některých případech dost akutně chybí souvislost, takže případná narážka nebo ironie tolik nevynikne.

1 31.01.2017

Nemohu jinak než hodnotit plným počtem, protože autorčin styl psaní je úchvatný. Dokázala mě strhnout a od první stránky jsem se nedokázala odtrhnout od poutavých řádků. Moc mě zajímalo, jak vše dopadne, i když už jsem mnohokrát viděla filmy.
Elinor byla obdivuhodná ve své rozhodnosti a sebeovládání, ačkoli se by postrádala cit.
Edward u mě dost kolísal, zvlášť proto, co vždy říkala Lucy o jeho zamilovaném chování, ale jakmile jsem odhalila pravou povahu mladší slečny Steelové, už jsem mu jen držela pěsti, aby došel zaslouženého štěstí.
Ze všech nejvíc jsem si asi oblíbila plukovníka Brandona, který s vytrvalostí a nesobeckou povahou mohl dojít svého vlastního štěstí a na té cestě pomohl, komu se dalo.
Vykreslení všech sobeckých, hamižných, pomlouvačných a nepřejících postav považuji za velmi zdařilé a přesto, že mě celou knihu rozčilovali, bez nich by v takové míře nevynikala dobrota ostatních.
Velmi obdivuji moc autorčina jazyka přimět mě, abych po přečtení jakékoli její knihy mluvila ještě pár dní jako z jiného století.

6 29.01.2017

Možná, že jsem příliš upjatá, ale mně se zkrátka nelíbí, jak stísněný mám pocit po dočtení jakékoli knihy od této autorky. Rozhodně bych do její bibliografie nesahala pro oddychovou četbu, protože na tento druh literatury musí mít člověk náladu.
Reginu bych zřejmě v normálním životě nesnesla, protože to, co ona byla ochotná podstupovat ve jménu lásky, považuji za zcela neztotožnitelné s jakýmikoli romantickými city.
Marek je kapitola sama pro sebe a ani jako padouch nebyl dvakrát dobrý. Jeho násilné a ubohé chování by mu v 98% u žádné ženy neprošlo, takže byl grázl na nic, nebýt toho, že mu Regina nedokázala vzdorovat z neopodstatněné zamilovanosti.
V závěru mi tedy byla stokrát příjemnější Saša a samozřejmě Zita, která, ať už vedla jakýkoli milostný život, v hlavě to měla srovnané.

4 29.01.2017

Asi jsem jedna z mála, kterou tento příběh nedostal, ale ačkoli jsme se snažila, nedokázala jsem číst s plným nadšením.
Za prvé mi různorodé náměty připomínaly příliš mnoho knih, které už jsem přečetla.
Také mi moc nesedí styl psaní autorky, který jsem u Krásné a Učiněné katastrofy tolik nevnímala. Teď se mi zdálo, jako kdybych četla první sérii seriálu a vadil mi punc nekonečnosti, jakým na mě příběh působil.
Dělalo mi potíže chápat některé souvislosti a vyznat se v hrdinčiným myšlenkám, protože autorka chtěla utajit TJův původ.
Je pravda, že někdy jsou dlouhé popisy událostí velmi zdlouhavé a nudné, ale popsat hlavní problém jednou nebo dvě větami také nebude správný přístup.
Hlavní hrdinka mi nesedla, štvalo mě, jak odmítá Trenta, když k ní byl tak hodný a to, že přehlížela očividné. Raegan jsem měla ráda jen do chvíle, než se nechala blbnout Brazilem a ještě méně, když vyšlo najevo, že s ním je jen kvůli nějaké stupidní párty. Trenton si mě naopak získal ihned. Nejvíce jsem zbožňovala Olive.
Mám pocit, že asi vybuchnu zklamáním, čekala jsem rozhodně víc. Tato kniha je jedna velká nevyužitá příležitost.

2 24.01.2017