Kattie komentáře u knih

Když jsem tuto knihu zakoupila z bazaru spolu s dalšími dětskými knihami, že to budu číst malému synovi, mamka se mi smála, že to bude asi pěkně tendenční, že Míťa je zkráceně Dimitrij. Ano, je to příběh o malém chlapci, který se otci ztratí při návštěvě jeho pracoviště - železárny. Chlapec se seznamuje s tím, jak se vyrábí železo a celou dobu je vlastně čtenář přesvědčován o tom, jak je super stát se v dospělosti slévačem nebo jiným dělníkem v této továrně. Ale jinak to je fakt zajímavé, člověk si připadá jak na exkurzi. Mám vystudovanou stavařinu a tato kniha mi dala více než kapitola o výrobě železa ve vysokoškolské učebnici :). A když si chlapec v polovině knihy posteskl, že je škoda, že se nepodívá ještě do ocelárny, tak jsem si říkala: "prosím, prosím, ať se tam podívá" :). A když se tam podíval, tak jsem měla opravdu radost. Takže myslím si, že dětem, co je baví technika a rádi zkoumají, jak se co dělá, se kniha bude líbit. A o tom, co pak budou v životě dělat si později určitě udělají vlastní obrázek, kniha je určitě do ničeho nevmanipuluje :). Jediné, co se mi na knize nelíbilo bylo to, že se hoch pohyboval v docela nebezpečném prostředí a žádnému ze zaměstnanců to nebylo moc divné a kluk sám neměl rozum, že by se tam neměl toulat.

3 06.07.2018

Jsem v právu nebo v levu? Obrova zvláštní řeč, slova, která se mu pletou a jeho dobrotivost vás pobaví, potěší. Příběh obsahuje mnoho originálních a kouzelných výmyslů geniálního dětského spisovatele. Opravdu milá kniha.

Moc milá knížka. Bohumil Říha se v ní opravdu uměl vžít do myšlení dítěte. V knize je navíc mnoho, co děti něco naučí. Například to, jak se cestuje vlakem, co je typické pro některá domácí zvířata apod. Pobavilo mě, jak Vítek uvažuje. Například se zeptá učitelky, zda se dá z místa, kde bydlí dostat po vodě do Prahy. Ona mu řekne, že jasně, že to je jednoduché a řekne mu po jakých řekách se tam dá dostat. A Vítek si tedy sedne po škole na loďku souseda s tím, že tedy jede do Prahy za tetou, která mu slíbila kolo a vrátí se na tom kole zpět. Ale jeho sestra ho naštěstí nachytá a neřekne mu, že to je blbost, ale zeptá se ho, co by udělal s tou loďkou, když by odjel na kole :).

3 04.07.2018

Krásný závěr trilogie. Až je mi to líto. Snad se k pavoučkovi někdy Pavel Čech ještě vrátí. První díl byl takový útulný, mám ho nejraději, druhý vtipný a třetí díl je dobrodružný a napínavý. Teď se chystám na Tarzana, pavouček mě navnadil.

Jinak pro syna první díl nejoblíbenější kniha od jednoho roku. Učil se na ní první zvuky a slova. U každé stránky jsme měli nějaké slovo nebo zvuk třeba ještě s nějakou grimasou. Třeba na zloděje "tytyty" než dostal pružinou nebo u stránky, kde je bagr ukazoval bagr, pána, dům... Když byl starší, cca 2 roky, tak pochopil lépe i další díly a "zamiloval se do Jany", oči mu září štěstím, když se spolu s Čendou na konci opět shledají. Už mu je 2,5 a knihu čteme pomalu každý třetí večer před spaním, všechny tři díly.

2 04.07.2018

Nádherné ilustrace a pokračování příběhu pavouka Čendy, který vás pohladí po duši a zpříjemní vám den. Pavouček se octl v lese, potká tam mnoho zajímavých tvorů. Aby se ve všem neztratil, nakreslí si mapu s popisky, jako například: "tady je hodně much".

04.07.2018

Už podle názvu a titulní kresby jsem si myslela, že bude kniha výborná. Ale předčilo to má očekávání. Divím se, že jsem o Pavlu Čechovi neslyšela dříve. Ilustrace jsou nádherné, příběh je moc hezký a je vidět, že má autor smysl pro humor. Pavouk Čenda je sympaťák a jeho láska k Tarzanovi z toho důvodu, že mu jeho houpání na liánách připomíná houpání na pavučině, vás chytne za srdce.

3 04.07.2018

Takhle to dopadne, když chcete zkritizovat bio/eko lidi, ale potřebujete to natáhnout do celé knihy.

1 24.01.2018

Nadčasová, velmi zajímavá četba, plná selských rozumů, které nás již dnes nenapadají, ale měly by.

„První člověk, který připadl na to, aby si ohradil kus půdy a řekl: Toto je moje!, a který našel lidi tak prostoduché, že tomu uvěřili, byl skutečným zakladatelem občanské nerovnosti. Kolik zločinů, vále a vražd, kolik běd a hrůz by býval ušetřil lidstvu ten, kdo by byl vyrval ty kolíky nebo zasypal ten příkop a vzkřikl ke svým bližním: Chraňte se poslouchat tohoto podvodníka! Jste ztraceni, zapomenete-li, že plody země patří všem a země že není ničí.“

1 08.11.2017

Jak recenze, tak některé komentáře mluví o tom, jak je kniha především zaměřena proti Trumpovi a některé části tak nejsou pro českého čtenáře. S tím bych si dovolila částečně nesouhlasit, spousta vět, pokud se nad nimi člověk zamyslí více do šířky by se dala vztáhnout k tomu, jak i naše média a politici interpretují například uprchlickou krizi, EU a další problémy. I v České Republice dochází k nálepkování některých skupin (pražská kavárna, sluníčkáři, apod.) a celkově je zde rozdělována společnost a manipulován její názor jistými směry. Kniha sice nepokrývá všechny problémy, je stručná a je vztažená ke konkrétnímu problému v jiné zemi, ale i tak otevírá obzory, myslím si, že čtenáře vede k tomu, aby přemýšlel a hledal souvislosti, další knihy a informace a aby nebyl slepý vůči některým jevům, které zde již několikrát byly, ale byly zapomenuty.

Text lze interpretovat mnoha způsoby dle čtenářova rozpoložení, dokáži si představit, že někdo, kdo adoruje Trumpa bude uražený a naopak jeho odpůrci budou textem nadšeni, pokud se však "osobní sympatie" dají stranou a text se očistí od zaujetí, najde se v něm mnoho připomínek, které za to stojí. Chápu ale ty, kteří sundají hvězdičku za to, že text už sám není očištěn od příkladů s Trumpem, kniha by pak byla "čistější".

6 28.08.2017

Nikde není psáno, že by měla být hlavní postava všemi zbožňována. Naopak se mi líbilo, že tady tomu tak není. Kdyby se May čtenářům líbila, pravděpodobně by to vše probíhalo jinak – a o to jde. Jak snadné je manipulovat s určitým typem lidí. To, že byly některé procesy dotaženy až do absurdnosti bez toho, aby se alespoň malá skupina aktivistů bránila, je dle mého názoru nereálné. Jedině, že by Circle nějak tajně příspěvky těchto skupin nepouštěl dál, ale i tak to bylo zajímavé čtení s mnoha postřehy. Co mě mrzí je, že mě v závěru nic nepřekvapilo. Nic, ani totožnost Kaldena, ani konec „vedlejších postav“ ani celkové zakončení knihy.

2 10.03.2017

Výborný nápad, přijde mi ale bohužel úplně nevyužitý - spíše mi to ale přišlo jako úvod k sérii - čekala jsem větší "akci" - ale strašně se mi líbili části, které psali o tom, co by se stalo s lidstvem a lidmi, kdyby... tak by to totiž určitě bylo (viz krádeže, zlatá horečka, zakládání kolonií apod. Jsem zvědavá na další díly - měla to být pentalogie - vím, že už jsou knihy vydané tři - neví někdo, zda stihli napsat další - nebo zda to dopíše Stephen sám? Terryho je opravdu škoda :(

22.11.2015

Úžasná - zatím moje nejoblíbenější Pratchettovka a možná i kniha vůbec :)

21.11.2015

Život po životě se mi nelíbil. Přišlo mi, že bylo cílem vydělat na tématu. V této knize mi zmínky o pocitech autora vepsané do povídek vůbec nevadili, přišlo mi to přirozenější, jako kdyby v první knize byl honěn něco napsat, a bylo na to ještě brzy. V knize Zpátky ve hře už je vidět v textu ten správný odstup.

Co se týče jednoduchosti povídek, tak to už je snad u Viewegha standard ... ? Nechápu lidi, kteří vědí, že od něj nemohou čekat 400 stránkovou hlubokou knihu a stejně pak v recenzích ryjí, jak jsou jeho knihy jednoduché, naivní, ploché...takový on prostě je. Jednoduše se to čte, je to plné věcí, ve kterých se čtenář vidí, člověk si u toho odpočine ... proto ho mají lidé rádi. Každý autor má jiný styl a Michal má prostě tenhle - takové obyčejné, české čtení na dovču :) - proč ne - nemusíme pořád číst Jiráska :). A když se mi nelíbí počet stránek vs. cena, půjčím si to v knihovně :).

1 14.11.2015

Kniha je napsaná velmi čtivě. Přečetla jsem ji za chvíli, protože jsem samozřejmě byla napnutá, jak to dopadne. Závěr mě ale zklamal, čekala jsem nějaký velký zvrat, ale víceméně mě konec nepřekvapil. Poslední stránky jsem odbyla, protože mě to přestalo bavit.

Jo a dost mě tam štvalo to rozepisování detailů. Je dobré, když člověk ví, jak si má "scénu" představit, ale nepotřebuji vědět životopis muže, který projde kavárnou, a už vůbec mě nezajímá, kterou verzi wordu která postava používá...

1 19.12.2014

Hodnotím to až po nějaké době, co jsem to dočetla a upřímně už ani pořádně nevím, o čem to bylo. Vím, že jsem to nijak nehltala, že jsem to dočetla jen abych to dočetla. Nic to ve mě nezanechalo.

19.12.2014

Ne vždy toužím po tom sednout ke knize, která má 500 stran a musím nad ní složitě dumat.. občas si chci přečíst něco "odpočinkového". A tahle knížka to dokonale splnila. Viewegh umí popsat českou povahu stručně, jednoduše a úderně a to se mi líbí :). Třeba v případě této knihy "A4kový nákupní seznam"...

Líbí se mi myšlenka, že andělé se snaží v konci darovat hezké vzpomínky .. člověk nikdy neví, co se stane, a měl by být se svými blízkými za dobře a opakovat jim, jak je má rád...

1 17.01.2014

Výborná kniha :). Děda jí koupil náhodou, protože se viděl s panem Kuthanem zrovna když byla čerstvě na světě. Takže jí mám i s věnováním. Tenkrát mi bylo jedenáct a já jsem jednu z povídek, co se mi líbila, přepsala mamce do dopisu a přiložila k tomu nějaké obrázky a pošta pak chtěla po mamce doplatek, protože na dopis to bylo moc těžké :D. Není nad povídku "Pátek třináctého" :D. Určitě doporučuju - je to výborně praštěné.

30.10.2013

Paulo, který ve svých knihách lidem radí, jak se mají koukat na život najednou sám neví. Ztratil náboj. Nic mu není dobré. Je apatický, nerudný a sobecký. No proč ne? To je přeci život. To, že někdo píše knihy, co se lidem líbí ještě neznamená, že je světec. A proč o tom také nenapsat? Paulo mě vlastně překvapil. Protože kniha vypadala úplně jinak, než jsem čekala.

SPOILER !!!

Čekala jsem, že bude vyprávět o místech, které navštívil, o lidech, které potkal, že víc popíše Rusko a jeho obyvatele, ale místo toho se upnul k pár postavám, které ho doprovázejí, a většina knihy se odehrává ve vlaku. Čekala jsem, že duchovní cesta, kterou podstoupí bude nějak poučná, ale on vlastně jen zneužil dívku, která mu byla v první chvíli lhostejná, a pak protivná, k oodpuštění jí donutil, nespal s ní jen proto, protože pro ní měl jiný účel, žebral a peníze pak dal šamanovi, který ho zpočátku absolutně nezajímal atd. Paulo se v knize nepopsal v tom nejlepším světle, možná mi až přišlo, že to dělal schválně. Ale přesto, že mě svou povahou a skutky štval, kniha to byla dobrá. Určitě ve mě něco z toho příběhu zůstalo, a bylo to zas trošku něco jiného.

1 30.10.2013

"Šifru..." jsem četla až po shlédnutí filmu, po ní jsem zhltla knihu "Andělé a démoni", a ta se mi líbila víc - možná proto, že jsem jí četla bez předchozích prozrazení děje filmem, a myslela jsem si, že "Ztracený symbol" už jí nepřekoná. Zpočátku to tak i vypadalo, ale pak mě to chytlo a byla jsem překvapená, že mě to neomrzelo, pořád mě to bavilo. Dokonce tak, že jsem si ještě objednala "Anatomii lži" (už je na poště :)) a moc se těším na "Inferno", které dostanu k svátku.

To že tam některé "akční scény" byly, přitažené za vlasy, jak tu někteří píší, až mi připomínaly špatný německý krimi seriál, to Brownovi odpouštím, protože ten zbytek to stokrát vyváží :).

1 29.10.2013

O KLDR jsem viděla několik dokumentů. Všechny mě zasáhly, ale tahle kniha... nemám slov, ani vzdáleně se nepřibližuje tomu, co bylo v dokumentech. Dokumenty byly příliš mírné, příliš vzdálené tomu, co se v jádru země opravdu děje. Je mi smutno z toho, že se něco takového někde děje a nic se s tím nedělá a nebýt této knihy, tak o tom ani nevím, nebýt knihy mám zkreslené představy o tom, co se tam děje. A ještě k tomu to čtu teď, v době kdy Amerika nedávno začala řešit vojenský zásah v Sýrii, kde byly použity chemické zbraně, protože tam je ropa, v KLDR není.
A také to člověka donutí přemýšlet jinak. Souhlasím s tím, že by to měla být povinná četba. A vůbec by se mělo víc mluvit. Ani tady, v ČR se nemluví o totalitě, co byla tady v minulosti. Lidé by se měli víc zabývat svou minulostí, aby se z ní mohli poučit, nemělo by to být citlivé téma a následně skoro tabu. Měli bychom být lačnější po informacích. Mělo by nás to víc zajímat.
Každé ráno, když jedu do práce, v okruhu pár metrů - v metru - sedí vedle mě minimálně jeden člověk, co čte blesk...

4 24.09.2013