katynka78
komentáře u knih

Moje srdcovka, protože pan Bryndza se zasloužil o to, že mám ráda detektivky. Jeho styl mi naprosto vyhovuje, čtivý, svižný, nutí vás stále pokračovat. Jeho vyprávění není přehnaně drsné, tedy alespoň v této sérii s Erikou. Napínavý příběh vás strhne a čtete a čtete. Eriku miluju z více důvodů, jednak je to snad jediná kriminalistka ve světě literatury, která má slovenské kořeny a pan Bryndza to v každém díle připomíná malými drobnostmi (tady třeba paštikou Májka :-) ) a to je super. A jednak je Erika vcelku zodpovědná, nechlastá, moc se nelituje, je oddaná své práci a jde vrahovi po krku do té doby, dokud ho nedopadne. Její soukromý život je sice takový slabší, ale Bryndza je opět jeden z mála autorů, který své hlavní hrdince dává naději, nechá ji jak klopýtnout, tak se zvednout a my čtenáři vidíme, že se jí začíná dařit. Erika taky nepatří k těm hrdinům, kteří mají nesmyslně naloženo, je to uvěřitelná postava a to mi naprosto vyhovuje. Akorát by se teda mohla už poučit a nechodit po vrahovi sama, ale to už je její prudká povaha.
A všechno to, co jsem nyní popsala, najdete ve všech dílech série s Erikou. Fandím ji a pro mě zůstane navždy nejlepší.
K tomuto dílu dodávám jako většina recenzujících, že jsem se velmi těšila a že jsem se nezklamala. Možná ten konec nemusel být tak divný, ale nikterak mi to nevadí.
Mé srdce zkrátka zaplesalo a jsem nadšená.


Téma této knihy nevyhledávám ani omylem. Drásá mi to srdce a pachatele bych nejraději...
Jenomže pana Lukáše Bočka tak všichni vychvalují, že jsem chtěla poznat jeho styl a podpořit svůj letošní záměr, že neopominu nové české autory.
Pustila jsem se do toho. S odhodláním, že to zvládnu, že vím, o co jde a že jsem na to nachystaná.
Kniha je bravurně napsaná. Výřečnost, slovní zásoba, barvitě vylíčené pocity obětí i pachatele. Dobře použité dvojsmysly, jinotaje, nápovědy. Po této stránce je kniha opravdu velkým dílem, které umí vysvětlit to, co je často tak těžké popsat.
Proniknete do všech myšlenek, do všech otázek, do všech buněk mozku obětí a i toho, kdo za to mohl, že se staly oběťmi.
Hvězdičku dolů jsem dala proto, že je to bolestivé, bolavé, nepřekonatelně odporné svou podstatou, co se tam děje. Ta manipulace, podrývání sebedůvěry, podněcování vlastní viny, to je šílené.
Ale je nutné znát tyto manévry, abychom sami věděli, že toto není správně a že se nemá mlčet. Aby se další lidi nemuseli takto cítit, jak se cítili hlavní kladní hrdinové této knihy.
Za mě - máme dalšího autora, který "safra" umí psát.


Námět této knihy mě opravdu dostal. Jako maminku mě zajímalo, jak to autor myslel, protože představa byla šílená. Dát své dítě k rozpojení? Jenom proto, že třeba zlobí či nesplňuje požadavky? Hm, tak to mě zajímalo, jak se s tím autor popasoval.
Z počátku bylo poznat, že je to určeno pro mladší čtenáře a to já už nejsem. Nudila jsem se a říkala si, zda pokračovat.
Ale pak jsem překlenula nějaký ten úvod do děje a začlo to. Neskutečná jízda, při které jen hledíte, jak děj ubíhá a jak se nedovedete ani zastavit a to nejen v ději, ale při čtení.
Snad jsem se zatím nikdy nerozhodla, že sednu a vstanu až to dočtu.
Toto je prosím moje nejrychleji přečtená beletrie roku 2021!
Precizně vystihnuté postavy, jejich myšlenky a pocity, jejich touha přežít.
Mistrně vylíčená místa táborů, kde k rozpojování dochází, že mi šel mráz po zádech a opravdu jsem cítila to zoufalství.
A ten samotný akt! Hrůza mě pojímá, ale napsáno to bylo neskutečně bravurně, líp to snad ani nejde.
A závěř? Nebyl vůbec špatný, líbil se mi a za mě by to tak mohlo zůstat.
Ale vím, že to má pokračování a že dokonce bychom se v roce 2022 měli dočkat dalšího dílu.
Je jasné, že budu jedna z těch, co si pro něj poběží. I když si myslím, že parádu tohoto Bez šance to nepřekoná.


Takových detektivek je v nabídce, ale ne každá je dobrá.
Mizející dívky jsem měla vyhlédnuté a moje tušení mě nezklamalo. Patří k těm dobrým, nenudícím, nemajícím hluchá místa či pasáže, u kterých by ste zívali nudou.
Velice čtivé, jen ten úvod měl pomalejší rozjezd. Ale byla jsem napnutá jak šráky a vůbec jsem netušila, k jaké hrůze a odhalení se schyluje. Naprosto mě to dostalo!!!
Ten kolos, který páchal trestné činy, byl odporný a bohužel naprosto uvěřitelný.
Hlavní postava Josie Quinnová se mi dobře pamatuje a navíc mě velmi fascinuje její síla a odhodlání vzhledem k tomu, co prožila.
Vykreslený příběh obsahuje mnoho zamyšlení nad tím, jak to v dnešní společnosti funguje a jak jsme manipulovatelní.
Určitě si tuto sérii a tuto autorku dávám do svého hledáčku a budu čekat na další díly, protože to autorka na konci slibuje.


Psát recenzi k jednomu z nejoblíbenějších detektivních spisovatelů je těžké. Většinou vychvalován, málo kritizován, občas opovrhován. No záleží, z jaké strany se na to díváte.
Osobně se nenechávám ovlivňovat názory před tím, než knihu sama přečtu. Každý z nás má jiný žaludek, každý má jiný pohled na život a v případě knih, 100 knih, 100 názorů.
Předně naprosto a odpovědně vím, že kdyby ty jeho vraždy byly natočeny tak, jak jsou popsány, tak se nemůžu dívat, protože bych dopadla jako pozůstalí těch zavražděných - s nočními můrami a traumaty na krku na pěkně dlouhou dobu.
Kdyby to ale někdo natočil, tak bych byla zvědavá, jak bude Hunter a Garcia vypadat a věřte mi, že dodnes jsem nepřišla na to, kdo by je hrál, protože je považuju za nejlepší knižní detektivy - miluju je oba.
No a taky - příště si počkám opět na audioknihu, protože Jakub Saic je skvělý, díky němu jsem poslechla většinu knih této série a naprosto mi to vyhovuje. Genesis jsem četla a občas jsem se fakt bála číst dál, nechtěla jsem vidět, co a jak kde trčelo a čím se to ufiklo. No prostě číst to je větší síla než to poslouchat. Aspoň pro mě.
A teď k ději. Carterovo schéma mi nevadí, každý spisovatel má takové schéma, které mu pomáhá a kterého se drží. Navíc si myslím, že ve většině lidské činnosti jsou schémata, tak proč ne i u vyšetřování, které má svou posloupnost. Tady mínus nevidím.
Humor, co má Garcia a Hunter je obrovským plusem. Odlehčí danou situaci a ze života každý víme, že ač se to občas nehodí, tak nadlehčení situace může dost pomoct se nadechnout a pokračovat dál. Což u obou detektivů je psychologicky dost potřeba.
Omílání minulosti Huntera tady zmizelo, bylo to v náznacích a myslím si, že díky tomu by se tento díl dal v pohodě číst i jako první. Ale je samozřejmě lepší číst od prvního dílu, ať vidíte ten posun u hlavních hrdinů.
Dokonce mne baví, že nám Carter naservíruje pachatele, který vlastně byl tak slabý, že nezvládl životní průšvihy, co se mu životě děly a hodlal vzít spravedlnost do vlastních rukou. Mám ráda téma pomsty, ale jen určité varianty a tady je trochu kámen úrazu, že někde mu to funguje a já se zarazím a řeknu si dobře, ale někde to nefunguje. A i kdyby se Carter na hlavu stavěl, tak to pachateli s navijákem nesním a má smůlu, nelituju ho, nechápu to, nesouhlasím.
A to se stalo tady, nebudu prozrazovat co se stalo, proč se to stalo, jaký motiv, ale ač tady evidentně mířil na určitou skupinu lidí, tak za sebe říkám, že ač do té skupiny patřím, tak nesouhlasím s pachatelem, neomlouvám, nechápu.
Miluju téma pomsty, ale ne tímto způsobem.
Naštěstí je Carter tak bravurní spisovatel, že nenechá nic nevysvětleno, jakákoliv otázka, co mi vytanula na mysl, byla v závěru odpovězena a vím vše, co jsem potřebovala. A to se mi líbí. Jsou autoři, kteří se dovedou do příběhu tak zamotat, že na spoustu věcí zapomenou. Carter není ten typ, ten to má vymakané a to je to, co se mi na něm líbí ze všeho nejvíc. Vysvětlí, dotáhne do konce, není nic, co by zůstalo v rámci daného dílu nedotaženo.
Ale co je smutné - že se dějí takové věci, ne ty vraždy jako takové (to je taky hrůza, ale to teď primárně nemyslím), ale ty emoce, ty zkušenosti, co vedou pachatele udělat to, co udělal. Ta témata, co Carter píše, jsou zkrátka moc moc hmatatelná a děje se to a to je na tom to nejsmutnější.


Dlouho jsem uvažovala, jak začnu a už vím. Občas jsem si říkala, že vlastně nemám nějak vyhraněný styl, co čtu a čím se v knihách zabývám. A trošku mě to trápilo, když kolem mne každý vykládá o historických příbězích (nebaví mě to), o tématu 2. světové války (četla jsem, viděla filmy, stačí mi to, nepotřebuju číst kvanta o těchto hrůzách) a nebo třeba literaturu faktu. Prostě nijak nevyhraněná čtenářka.
Až přišla Nina Špitálníková se svým Svědectvím. Začlo mě to zajímat, protože u nás komunismus byl velmi silný a zdánlivě neporazitelný. Tolik společných rysů má tento režim v obou zemích a to mne zajímalo.
Říkám si, že u nás "naštěstí" to nedošlo do tohoto stavu, ale věřím, že nechybělo málo.
Prostě přiznávám na rovinu, že mne toto téma fascinuje a zároveň děsí. Našla jsem své téma, ale je mi z něj smutno.
Tato kniha je výborná v tom, že je vyprávěna z perspektivy slečny, která neznala nic jiného než tento systém a měla "štěstí", že byla v té lepší vrstvě, kde měla určité vymoženosti. V nevědomosti a v přesvědčení, že to tak má být, páchala svými svědectvími a sdělováním informací zlo, které režim šíří po celé zemi.
Je dobře, že popsala celou tu cestu, protože tak jsme mohli nahlédnout do smýšlení tamějších lidí. Neodsuzujete ji zcela, protože nevěděla, že její jednání ubližuje, zároveň však cítíte, že ve svém nitru ona sama ví, že je něco špatně.
Když dostane šanci díky svému tatínkovi, aby unikla stále trvajícímu nebezpečí, že udělá chybu a oni ji popraví, tak tomu moc nerozumí.
A nerozumí novému světu v Jižní Korei. Ač se oni snaží jí pomoct a najít svobodu, tak tu vnitřní svobodu a volné jednání ji už v Severní Korei vzali a nešlo to napravit. Bohužel.
Tvrdá cesta za svobodným životem, který Severka nedokázala vstřebat.
Za mne výborně napsaná kniha.


Ohohohoooooo!
Tak toto dílko je naprosto povedeným psychologickým thrillerem, takto si představuju, že by to mělo být na pořádnou jízdu, která se pomalinku rozjíždí a unáší vaši mysl tak, že musíte vědět, jak a co a proč a nač a že je to naprosto neuvěřitelné, že někdo se rozhodne vás zničit a povede se mu to. A že těch ničení tady ale je!!!! To ale musíte odkrýt sami, protože tato kniha obsahuje mírné wau efekty a byla jsem z toho nadšená.
Autorky si přesně hrají s vašimi sympatiemi, servírují vám informace tak, jak chtějí, aby jste jejich příběh vnímali a to je bravurní práce, protože si myslíte, že víte, kdo jaký je a ony si napíší pak další informace a najednou vyvalíte bulvy a nevíte, co si máte myslet!
Jedním slovem prostě paráda! Nemusí být prolita krev, i když vám někdy při čtení přímo řve v žilách. Opravdu moje thrillerová duše si pochutnala.
Co mne ale totálně vytočilo a to není výtka ke knize jako takové - že nejprve je Amber popsána jako chudinka ošklivá a pocit jsem z ní měla jako ze šmudly a najednou se nám vyloupne jako sexy kočka. A tím pádem původní mužské opovrhování ve stylu "neopřel bych si o ni ani kolo" se změní v "přemýšlím, kde ji ohnu", takže toto mi trošku vadilo, ale vím, že takové je bohužel mužské myšlení a ta kniha to prostě dobře vystihuje. A taky je to v tom příběhu velice důležité.
Takže šup do čtení, užijte si to a pokud se vám nechce číst, tak doporučuju jako audioknihu, byla bravurně načtená!


Nacházíme se v době, kdy již existují auta, která sama po vašem nastavení řídí a vy během jízdy můžete prakticky dělat cokoli dalšího, auto se postará o to, abyste dorazili bezpečně do cíle. Počet autonehod opravdu rapidně klesl. Ale i tak se najdou odpůrci těchto aut. Existuje tak komise, která posuzuje autonehody, zda za ně může opravdu člověk a nebo technika samořídícího auta.
A tato komise se dostane do opravdu svízelné situace ve chvíli, kdy se dozví, že několik "náhodně" vybraných aut je hacknuto, nejdou již řidičem přenastavit, jsou uneseny a řidič je tak vydán na milost a nemilost hackera, který se rozhodl, že z unesených přežije jen jeden člověk.
A ona komise má na základě určitých informací určit, který ten řidič to bude. Není to snadné, preference se mění, na řidiče vylízají různé tajnosti a občas i odsouzenihodné jednání. A tato záležitost je o to těžší, že je vysílaná jak televizí, tak na internetu a i diváci dávají hodně nevybíravým způsobem najevo, co a jak si myslí.
Jenomže to není všechno ... a to bych vám právě doporučovala si přečíst. Kniha je opravdu jedna velká jízda, která jakmile zmáčknete pedál pomyslného plynu, už nechcete rychlost snižovat a chcete dojet do cíle, abyste věděli, jak to dopadne.
Kniha nese spoustu témat k zamyšlení, jak nad technikou, tak nad jednáním lidí v krizi, tak nad zodpovědností za své činy a skutky.
Za mě 5/5*

Měly jsme v naší skupince společné čtení a vybraly jsme pana Javůrka. Každá si zvolila od něj knížku, na kterou měla náladu. Vzhledem k tomu, že tematicky je mi bližší lékařský příběh, zvolila jsem i tolik vychvalované Nebe nad Perninkem.
Musím říct, že jsem opravdu velmi příjemně překvapená celkovou úrovní nových českých autorů a jsem na to jako čtenářka hrdá.
Příběh velmi ubíhal a i když by se dalo říct, že je to příběh o jednom "ožralovi", tak ten příběh byl velmi poutavě napsaný.
Autor střídá časové roviny, chvíli jsme v současnosti, kdy vidíme, co s hlavním hrdinou udělaly jeho minulé excesy a on jen sklízí, co zasel. Pak se najednou ocitáme ve chvílích jeho největší "slávy", kdy ještě netuší, co vše se stane a tudíž se chová jako pán tvorstva, kterému všechno projde.
A s tímto střídáním si utváříte k hlavnímu hrdinovi, Petrovi, určitý vztah. Chvilku mu závidíte, pak ale tušíte průšvih a nepřejete mu to. Jenomže pak zase něco vyvede, udělá křivárnu a začne vám lézt na nervy, takže pak mu ten průšvih přejete jako trest za to, co způsobil a jak jiným ublížil a hleděl při tom jen na sebe.
A když už na tom dně je, tak čekáte, co bude. Až potud jsem všemu věřila, protože to tak opravdu bývá. Autor byl však shovívavý a příběh nenechal skončit zle. Takže Petr dostal několikátou šanci a naštěstí si to uvědomil a už ji nepromarnil.
Věřím, že je dost lidí, co si to dovedou uvědomit, ale často z toho "pekla" není rovná a snadná cesta a ne každý ji zvládne.
Musím podotknout ještě jednu věc, kterou jsem si při čtení uvědomila a to tu, že autor až tak moc nerozumí ženskému myšlení, protože jednání a slovní obraty ženských postav v knize mi občas přišly "mimo". Ale to jsem odpustila.
Za mě - doporučuju, je to moc pěkný román ze současnosti.


Tato kniha je pro mne naprosto dokonalým spojením témat, která mám ráda - lékařství, víra, naděje, život po životě, smysl života. Dlouho jsem knihu nemohla sehnat a o to větší radost byla, když jsem si ji jako první letos 2023 přečetla. Měla jsem ji na doporučení @danago a Danuška má u mě obrovské poděkování, protože nebýt jí, tak by mě tato knížka minula a já bych přišla o dokonalý příběh.
Čtivé a zároveň nutící k přemýšlení, nebe se ve vaší fantazii zhmotňuje a přináší do srdce lásku a něhu. Kniha navíc obsahuje i romantickou linku, přináší i vážná témata - domácí násilí, vážná nemoc, nehody. Nedokážu asi dokonale napsat, jak je tato kniha krásná.
A navíc to všechno přinese všechny možné emoce a rozhodně u toho nebudete lhostejní.
Moc paní Langové děkuju, protože celou knihou jde hlavně ta krásná lidská emoce - láska. Za mě úžasný počin. Děkuju.


Musím říct, že je to za mě pořád paráda. Pořád jsem byla s otevřenou pusou jako u prvního dílu. Rozdíl byl však v tom, že tento díl byl více popisný, což osobně až tak nemusím, ale nebylo to nepříjemné. Co bylo nepříjemné bylo, že tento díl byl smutnější, nezůstal v něm kámen na kameni. Spousta postav bylo na tom špatně a na oko tady zlo více vítězilo a kladní hrdinové se více a více nacházeli v bezvýchodných situacích.
Ale nějaká naděje tam je. A pořád mi tam vyskakovaly moje vlastní otázky a filosofování, což mi moc vyhovuje. Přesahy mám ráda.
Příběh pokračuje v posledním díle Zvon, na který se velice těším, protože se konečně dozvím, jak to autor zakončil.
Moc se mi to líbilo, četlo se to stále výborně a v každou volnou chvíli jsem musela číst.
Osobně mě série spíše odrazují, vadí mi knihy na pokračování, mám raději co kniha, to jeden příběh. Ale najdou se výjímky, hlavně takové, u kterých už vím, že tam je konec. A tato série ukončená je, takže se velice těším na to, jak si to dočtu.
Moc se mi to líbí a rozhodně doporučuju.


Shari Lapenu mám moc ráda. U ní je navíc zajímavá jedna věc. Všimla jsem si u ní víc jak u jiných autorů, že její knihy nejsou primárně rozděleny na dobré a horší, ale že každému, kdo ji čte, se víc či míň líbí jiná její kniha. Jeden považuje tuto za nejlepší, druhý ji zároveň považuje za nejhorší. S tím jsem se u nikoho jiného zatím nesetkala v tak velké míře jako u ní.
Každopádně co není sporné je to, že autorka má dar poutavého čtení a její příběhy jsou zasazeny do často obyčejných prostředí, mezi běžné lidi a běžné rodiny.
Tak je to i tady a za sebe říkám, že tuto knihu považuju za druhou nejlepší, co jsem od ní četla.
Najdete totiž tady jeden psychologický aspekt, o kterém čtenáři polemizují, zda je to možné a nebo není to možné.
Přikláním se k tomu, že tomu tak bývá a že to rozhodně nemožné není. A to mne bavilo. Shari se toho nebála a to si velmi cením.
Navíc celý ten příběh ukazuje, jak dokáže jeden čin jednoho člověka ovlivnit spoustu lidí kolem sebe a to i zdánlivě cizích. Ukazuje, jak máme v sobě zaryté stereotypy a společenské obrazy daných událostí ale i typů lidí.
Stačí jen číst mezi řádky. A garantuju, že se budete bavit a budete chtít vědět kdo, co a proč.


Je to tak, konečně se stalo to, že vychvalovaná kniha do nebes mne nezklamala, jak tomu bývává zvykem.
Ne že bych si z toho až tak sedala na prdel, ale bylo to dobré. Bylo to fakt dobré!
Ač už několikrát probírané téma, tak za mne, pořád se o tom musí psát, dokud tyto typy lidí nebudou mít v gatích naděláno. Žádné ubližování, žádné týrání není dovoleno! A hotovo!
O tom je Pomocnice, o tom, že každý si má sebe vážit, každý má chápat, že co nečiní dobře jemu, nemá činit druhému. Každý má chápat, že když se někdo rozhodne ubližovat jen tak, pro svou zábavu, protože ho to baví, protože se cítí jaksi king, tak to není správné chování, to není správné jednání a jednoho dne tomu nastane konec! A ne moc hezký! A o tom je Pomocnice.
A už se těším na další díly, když už vím, že je to série, ale nebojte, tato kniha je ukončená. A velmi dobře ukončená, moc se mi to líbilo. Paráda!
Můj osobní názor je, že pokud se nějaký člověk ze své vůle rozhodne ubližovat druhým jen tak, pro svou zábavu, tak prostě jaksi ztratil nárok na to, aby s ním bylo zacházeno humánně jak se s člověkem zacházet má. On ubližoval, on trápil, on trýznil, tak jaké pak co pak, potrestán budeš.
Jo a nějaké hlášky typu - neklesej na jeho úroveň - neberu. Takoví lidé nikdy nepochopí, že se chovali nesprávně, dokud sami neokusí jaké to je, když ...
A o tom je Pomocnice:-)))


Rozumím tomu, v čem je tato kniha výborná. A to je hlavně v tom, že se dozvíme ze soukromí Huntera konečně něco víc než jen to, že mu maminka zemřela tak brzy.
Ale ač je tato linka důležitá, nutná a vám je Huntera strašně líto a rozumíte víc a víc jeho osobnosti, která kupodivu přes to všechno, co prožila, nepotřebuje chlastat, tak za mě díl Zloba je nejslabší. Pachatel tady byl takový divný, za mne slizký ale takovým prázdným způsobem.
Uvítala bych, kdyby to vysvětlení Hunterovi minulosti bylo v jiném díle než v tomto a kdyby po něm šel jiný pachatel než tento. Prostě mi to nesedlo, drhlo to a vadilo mi to.
Ale o to víc Huntera kvůli jeho životním bolestem miluju a obdivuju. Takže jdu na další díly.


Vůbec netuším, proč to poslouchám. Vím, že ty brutality nesnesu číst, měla bych to tak nějak před očima víc než když to mám jen jako audio. Ale i tak se občas zarazím, jak strašné to je. Carter je za mě totální magor, který ale umí opravdu bravurně psát a to je asi to, proč je tak oblíbený.
Má to spád, žádné zbytečné kafrání, veškeré popisy mají svůj důvod a obrovským plusem celé této série je ústřední dvojka Hunter a Garcia. Jo a aha, tak proto to poslouchám, já vlastně miluju tyto dva. Jsou nejlepší z mnoha knižních kriminalistů, naprosto mi vyhovují.
Ale i přesto vím, že všechny díly číst neboli poslouchat nebudu.
Plusem je taky to, že to vlastně nemusíte číst popořadě, protože Carter vám v každém díle vysvětlí, proč je Hunter takový, jaký je. A to je fajn.
Ale pořád si myslím, že je to opravdu trhloň, teda myslím Carter :-) A já tím pádem taky, protože to s napětím poslouchám. Líbí se mi totiž taky to, že Carter opravdu vysvětlí motivy pachatelů a nenechá své čtenáře na pochybách a to je taky obrovská výhoda jeho knih.


Obávám se, že tentokrát se budu stavit na druhou stranu. Občas se to stane, že když je něco moc vychvalované, tak vám to nesedne a naopak.
A to se mi stalo u Knihonoše. Tak jsem se na tu knížku těšila, anotace lákala, obálka luxusní a navíc ten bonus mála stran.
Tak jsem si říkala, že to bude určitě parádní počtení a že to zvládnu za dva dny tím svým hlemýždím tempem.
No bohužel, vůbec mi styl psaní nesedl, drhlo to, nebavilo, táhlo se to a vůbec se mi do toho nechtělo.
Vím, co tím vším chtěl autor říct, poznala jsem tam náznaky, vážná i vznešená témata (stáří, nemoci, osamělost, odhodlání, víra, nebojácnost, lidskost, soucit, láska, důvěra, přátelství atd.). Ale bylo to všechno tak těžkopádné, tak kostrbaté.
A když jsem si pak přečetla, že je to německý autor, byla jsem doma. Od německých autorů mi to většinou drhne, jak je to takový drsnější národ, tak je to prostě poznat i na tom psaní. Ale je to čistě můj subjektivní pocit, nikomu to nenutím.
Rozhodně je to nápad velice hezký, lidský, vstřícný a má obrovský potenciál. Ale mě to prostě nešlo k srdci tak, jak mělo. Škoda pro mě.


Od paní Monyové jsem znala její příběhy skrz televizní zpracování. Poznala jsem tedy její styl a že její tvorba není úplně jednoduchá na rozdýchání. Navíc její ukončení příběhů na mě působilo vždy tak, že není šťastné, není radostné, není nadějné, ale právě je totálně beznadějné a hlavní hrdinka musí sklonit hlavu a smířit se se svým osudem, protože tomu nejde uniknout.
A nejinak tomu je i tady. Naprostý manipulátor, který není odhalen ze začátku, aby se ho mohla hrdinka zavčas zbavit, je odporný ve svém myšlení, ve svých argumentech a úvahách.
Občas se mi u toho fakt chtělo křičet "Fujjjjj!!! Magor!!!"
Ale co se stylu týče, tak jsem byla unesena - žádná zbytečná vata okolo, všechny ty popsané pocity a myšlenky byly na místě a byly potřeba, abychom pochopili, co je kdo zač.
Psychologicky naprosto přesně vykreslené povahy, které pak nenechají čtenáře na pochybách, s kým mají tu čest. A nutno dodat, že naštěstí jen v té knize.
Rozhodně doporučuji, protože paní Monyová byla velmi brilantní, nadaná a věděla, jak nás má upoutat.
Je mi líto, že už s námi není, protože její talent dle mého v literatuře chybí.


Shari Lapenu mám ráda. Opravdu. Její styl psaní mi vyhovuje, líbí se mi její pojetí zápletek a naprosto zbožňuju to, že umí vyvolat napětí aniž by u toho musela vymřít polovina postav v knize a to nejlépe způsobem, že všude je krev a pohled na oběti je více než odpuzující.
Takové tragické, sadistické popisy opravdu nepotřebuju a právě proto Lapenu miluju.
Bohužel u této knihy ( četla jsem od ní kromě poslední, co vyšla - všechny) jsem byla zklamaná na plné čáře. Začátek byl velice slibný, líbil se mi nápad s výpadkem paměti a čekala, co se z toho vyklube.
I ta osoba, co byla příčinou nepříjemností, mi vyhovovala a bylo to fajn. Ale nějak tomu chyběla "šťáva". Nemělo to grády, někde se ztratilo autorčino charisma a navíc to totálně "zabila" otevřeným koncem, který z duše nenávidím, protože to mi přijde jako odfláknutá práce spisovatele. Jako - už se mi to nechce domýšlet, tak ať si to čtenář domyslí sám jak chce? Nene, pěkně mi to autorko dopověz, Ty jsi si to vymyslela, tak to dotáhni a hotovo.
Toto se prostě za mě nepovedlo a vím, že jiným se to líbí. To naprosto neupírám nikomu jeho názor, já tu píši svůj.
Za mě slabota, i když námět, motiv super, tak někde to poztrácelo energii a ke konci se ubral plyn a to je velká škoda.


Může za to seriál HBO GO Černobyl. Doma jsme to s manželem hltali a já byla tím tématem tak oblouzněná, že jsme stahovali dokumenty a v nich o této knížce mluvili a já ji musela mít. A tím, že ten seriál byl nový a aktuální, tak knihaři toho využili a opět dali tuto knihu do tisku.
Objednala jsem si ji a vůbec nelituju.
Akorát to není kniha, kterou by jste zhltly na posezení. Musíte u toho přemýšlet, uvažovat, často vás přepadnou city a musíte přestat číst, protože je vám z toho úzko.
Jako u každé historické události je mnoho pohledů a mnoho poznatků, tak je i mnoho nepoznaného či neodtajněného, co už se svět nikdy nedozví.
Ale pro obohacení obzoru a názoru na určitou historickou událost je knížka naprosto perfektní. Jen vás to samozřejmě musí zajímat.


Tak jako, fakt jsem kukala.
Na knížku jsem musela mít rezervaci, abych se k ní dostala.
Začátek malinko váznul, ale za chvíli mě to chytlo a dala jsem to za víkend.
Je to příběh malířky, která přestala mluvit poté, co byla obviněna z vraždy svého manžela.
Proč nemluví? Proč se nehájí a nebo nevysvětluje?
Kniha se odehrává převážně na psychiatrické klinice.
A vzhledem k tomu, že málokdy odhadnu kdo a co, tak byl pro mě závěr šokující.
Bylo to čtivé, žádné zbytečné pasáže a popisky. Akorát musíte vydržet pomalý rozjezd a u závěru není úplně vše přímo řečeno, ale mezi řádky je to poznat.
Paráda, moc se mi to líbilo.
