katynka78 | Komentáře u knih | Databáze knih

katynka78 katynka78 komentáře u knih

Konec Konec Mats Strandberg

Už dávno nepatřím mezi YA čtenáře, ale někdy se v této sféře objeví témata, která mě upoutají a zasáhnou mé osobní nitro a mou podstatu. Tato kniha totiž naprosto vystihuje mé pocity ohledně možného konce světa. Možná je troufalé to tady psát, ale už jako malá jsem vnímala život trošku jinak než děti běžné vnímají a má představa o životě se hodně zakládala na mém osobním pocitu a potřebě konečna.
Proto mne naprosto fascinuje, že se našel autor, který toto dokázal popsat tak, jak to celé roky vnímám já a tolik myšlenek a pocitů bylo pořád stylem: "Tak to cítím, tak jsem nad tím přemýšlela, tak jsem to řekla!" Je to směšné, já vím, ale co víc potřebovat, než souznění s autorem.
Cesta ke konci světa je protkána několika hlavními postavami, které řeší své osobní problémy a teď zjišťují, že na to nemají tolik času, jak by si mysleli. Jak je v knize uvedeno "vše je zhuštěné". Detektivní zápletka mi nevadila, protože je na ní dobře ukázáno, jak je mladý člověk křehký a zranitelný a taky, že u dospělých lidí tomu není jinak. Ve světle blížící se komety a nevyhnutelného zániku se každý stává zranitelným ještě víc než dosud byl.
Za mě - autor dokonale vystihl situace a řešení v takové chvíli. Neopomněl žádná témata, která dnes každého tíží či o nich slyšíme.
Rozhodně se ale držel trendu, že v žádné současné knize nesmí chybět LGBT problematika a pomalu všechny národnosti. No co už, to se nedá nic dělat, překousnu.
Co je podstatné pro mne jako člověka, který nad tímto často přemýšlí, že spisovatel se nebál žádných témat - těhotenství, stáří, lásky, smrtelné nemoci, násilí, zoufalství, všech vyznání, dalších tragédií, které se děly pod tíhou této knižní skutečnosti. Nic nevynechal a čtenář tak dostává možnost se nad tím vším zamyslet. A to pak ty emoce jen lítají a ukazují, zda jste opravdu pořád lidští a nebo je vám to jedno.
Každopádně ač věřím, že na toto téma jsou i jiné a možná lepší knihy, tak ke mě přišla tato kniha a pro mě se stává srdcovou záležitostí.

01.05.2023 5 z 5


Tři hodiny Tři hodiny Rosamund Lupton

Téma mě docela nalákalo, ale tušila jsem, že nebudu odvařená. Se čtením jsem se navíc trefila do doby, kdy se v Americe opět staly dva podobné případy. No nic, zrovna vyšla rezervace, tak jsem knihu vzala.
Beru to jako takový klasický středně náročný triler, rozhodně teda ne bestseller, na to to není. ALE...
Autorka mě velice překvapila jednou věcí, kterou jsem tam nečekala a která mě opravdu velice "potěšila ve smyslu, že na to vůbec někdo myslí". Samotný důvod, proč se v knize dělo to, co se dělo, jsem taky nečekala. Možná, kdybych o tom věděla, číst bych to nechtěla, ale takto bych občas přišla o čtení dobrých knih.
No a co jsem chtěla říct k tomu tématu, co mě tam velice potěšilo a stálo to opravdu za zamyšlení?
Jak se cítí rodič, když zjistí, že jeho milované dítě, které zná, se kterým si opravdu celý život je blízký a povídá si, kterému se věnuje, najednou zjistí, že to dítě se změnilo a vyvedlo ohavnost? Na jednu stranu se zlobí, na jednu stranu nechápe a na jednu stranu tuší, že už život nikdy nebude jako před tím. Ale v první řadě ho to strašně bolí a ta rána se nikdy nezahojí. Takže toto téma, toto zamyšlení mě v této knize totálně dostalo a za to dávám knize obrovské plus.
Nebyl tam opomenut žádný aspekt a pohled této problematiky, která je stále tabuizována. A bohužel pro rodiče - jsou hozeni do stejného pytle, ač se naprosto může stát, že to opravdu není vina rodičů.
Za mě je to prostě v tomto ohledu dobrá kniha.

P.S.: Ale těch tiskařských šotků tam bylo na můj vkus hodně, to se fakt nedalo přehlédnout. Uf.

17.06.2022 3 z 5


Od mamuta k modelce - Třicet kilo radostí a starostí Od mamuta k modelce - Třicet kilo radostí a starostí Barbora Walterová Benešová

Musím říct, že můj osobní boj s tělem je také nekonečný příběh. Tudíž veškeré myšlenky, které autorka popisuje v první půli knihy, mi byly blízké a naprosto jsem jim rozuměla.
Styl psaní mi vyhovoval, takový lehký, český, vstřícný. To bylo super.
Líbilo se mi, jak popisovala vše, co jí to výživové poradenství přineslo. Obdivovala jsem její vůli, obdivovala jsem její aktivity mimo práci, co všechno s rodinou podnikala a do čeho všeho šla, i když měla nadváhu.
Obdivuji, že i s lehkostí popsala stránku milostnou, zkrátka nebála se žádného tématu.

Za mě výborný ironický humor, nasmála jsem se, občas se i zamyslela a hlavně hodně kývala hlavou, že to tak je.
Co mě však ke konci mrzelo, že jak se dostala na tu vysněnou váhu, tak jsem z toho textu cítila to, co se většinou stane každému, kdo skončí s nějakým nešvarem - mírná namyšlenost a hlavně krátká paměť na to, jak člověku je, když má ta kila navíc a když ten nešvar život ovlivňuje. Znám to i z vlastní zkušenosti - ti vyléčení a napravení jsou kolikrát horší než ti, co to trápení nikdy nezažili.
Vadilo mi, že jí vadí, že si každý nevšímá toho, že zhubla, že jí vadilo, že jí každý nelichotí. V tom jsem legraci neviděla. Myslím, že měla dost obdivu a hlavně sama cítila, jak je ten život bez 30 kil snažší, a to přece musí ke spokojenosti stačit, ne?

Ale jinak fajn kniha, jsem ráda, že jsem autorku objevila a že je taková "správná ražoňka." Má super názory a vzhledem k tomu, že to zasazeno do současné doby, tak mi to bylo ještě více sympatičtější a občasné názory na politiky a danou situace jsem uvítala.

Fandím jí a doufám, že se jí ten jojo efekt vyhne. U mě tomu tak není:-)

05.11.2021 3 z 5


Zápisník cholerika Zápisník cholerika Aleš Křen

Tip na tuto knížku jsem dostala v jedné skupince, kde si taky píši o knihách a sdílíme tam své názory, co čteme a radíme si, do čeho se pustit a do čeho ani náhodou. Mimochodem ta milá osůbka je i tady na Databázi, viď Kexino - posílám poděkování!

Tato knížka mne zaujala už svým názvem. :-) Můj táta je cholerik, mně se to taky občas stane a tudíž jsem si chtěla přečíst o někom, kdo s tím taky bojuje. A jelikož jsem věděla, že to má být humorné, o to víc jsem se na čtení těšila.
A opravdu - MUSÍM DOPORUČIT - TO JE NAPROSTO PARÁDNÍ! Kdo se chcete pobavit, zasmát, nepřemýšlet až tak nad dějem, jen se nechat nést příběhem stejně jako životem, tak do toho!
Často si vzpomenu na nějaký bonmot, kterým si opět přivodím úsměv na tvář.

Při čtení jsem se smála často tak nahlas, že i manžel musel přijít a sám si přečíst, čemu se tak lochčím.
Fakt perfektní styl psaní, svižné, nenásilné, naprosto barvitě vylíčené a bravurně popsané.
Fakt paráda.
Jediné, co bych autorovi vytkla, je ten jeho fórek na zpěváka Petra Muka - to se opravdu nehodilo a tam jsem se i naštvala. Navíc, když ten jeho vtip není založený na pravdě.
Ale jinak jsem si to opravdu ale opravdu moc užila.

17.10.2021 5 z 5


Výjezdovka Výjezdovka David Urban

Na Výjezdovku mě nalákala reklama a hlavně téma. Doufala jsem v popis práce kriminalistů a toho se mi dostalo velkou měrou. Po této stránce je kniha výborná a velmi chválím.
Každý si myslí díky kriminálním seriálům, že je to jízda, ale i v této práci je rutina, nuda a šeď hlavně díky tomu papírování. Spisovatel ukazuje přesné postupy, nařízení, dodržování pravidel a hlavně to, že je to jedno velké čekání a není všechno hned. A to já oceňuju, že se autor nebál ukázat pravdu.
Očekávala jsem něco jako seriál Případy 1. oddělení, ale to zase tak nebylo, ale nevadilo mi to.
O samotných kapitolách se vyjadřovat nebudu, obecně lze říci, že je opravdu smutné, že se dějí věci jaké se dějí a nechtěla bych prožít ani jednu.

Za mě poučné, místy se to trošku táhlo, ale já byla ráda, že jsem si ji přečetla.

16.09.2021 3 z 5


Pozvánka Pozvánka Sebastian Fitzek

Už jsem měla jeden pokus si pana Fitzeka přečíst a nedala jsem to. U německých autorů fakt cítím tu jejich tvrdost v postoji k životu, v nitru, ve vyjadřování, načetla jsem jich už víc a ten pocit mám pořád stejný.
Tuto knihu jsem vyhrála, takže jsem si říkala, že toto dám. Dala jsem to, ale teda opravdu se fanynkou Fitzeka nestanu.
Pozvánka byla zamotaná, překombinovaná, měla v sobě tolik témat, které sice byly rozvinuté a dávaly smysl, ale působily přehnaně a jejich mix mi přišel až neuvěřitelný.
V podstatě žádná postava v knize nebyla nějak extra sympatická, snad jen pan Gril.
Prošla jsem tím příběhem, vše jsem pochopila, s hlavní hrdinkou jsem docela cítila, ale to bylo tak vše.
Prostě za mě ne. Nesedí mi styl, nesedí mi myšlení autora a i když námět byl zajímavý, tak pro mne nebyl zpracován přijatelným způsobem.
Ale pochopila jsem, proč je u jiných tak oblíbený. Každý máme prostě to svoje, co rádi čteme a co nám sedí. A tak je to dobře. Já ale tady patřit nebudu. Nechám to jiným.

18.02.2025 3 z 5


Devadesátky ve filmu Devadesátky ve filmu kolektiv autorů

Tyto pány, tento tým autorů mám opravdu ráda a přiznám se, že doma ty jejich parádní encyklopedie sbírám.
Perfektně provedené, bravurně popsané, kvalitní fotky, jejich postřehy a pocity, to vše najdete v každé jejich knize a směle se s nimi můžete ztotožnit, protože máte pocit, že vám mluví z duše.
A tady u těch Devadesátek ve filmu to bylo ještě daleko více. Procházela jsem každý ten rok a usmívala se a vzpomínala, jak to měla já. Jsem nadšená, jak to rozdělili po letech a v každém tom roku byly rozepsány hlavní filmy, co důležitého se dělo ve světě filmu v zahraničí a jak to bylo u nás, pak tam byl přehled i menších děl a jaké technologie měnily vytváření filmu.
Moc se mi to líbilo, moc moc. Nemám co vytknout, ani nechci. Bravo!

18.02.2025 5 z 5


Doktorova žena Doktorova žena Daniel Hurst

O mně je známo, že jak je v knize lékařské prostředí, tak je to moje:-). A tudíž jsem si říkala, že i Doktorova žena bude fajn kniha. Tušila jsem dle názvu, že se nebude jednat o pacienty a jejich případy, o to víc jsem se těšila na něco trochu jiného.
A to se povedlo, popis života s doktorem byl zajímavý, poměrně rychle se začaly odkrývat pohnutky hlavního manželského páru. Líbilo se mi, jak si každý myslel to svoje a my čtenáři viděli, jak je to u každého z nich odlišné. Velká sranda byla, jak si on myslel, že ona neví, co on dělá a přitom ona moc dobře tušila.
A na základě této psychologie byla vedena celá kniha. Plynula pomalu, zvolna a následně vybafla pár překvapení. Byly tam i netušené věci, ale nic, co by vás posadilo na zadek. Spíše překvapilo a vytrhlo z toho poklidně vyprávějícího manželského života.
Závěr knihy naznačuje pokračování, další zvraty a to se přiznám, že jsem zvědavá, kam to autor povede.
Je to prostě taková nenáročná beletrie, co se snadno zapomene, ale ve chvíli, kdy ji čtete, toho až tak nelitujete. Takový dobrý střed.

18.02.2025 3.5 z 5


Deník tlustý kočičandy Deník tlustý kočičandy Aneta Christovová

Už ten název se velice vydařil a láká převážně nás ženy k přečtení. A naprosto nelituju. Letos jsem pokořila několik svých osobních čtecích hranic a jedním z nich je humorná literatura. A měla jsem i štěstí, že ať jsem sáhla po jakékoliv, tak vždy mne bavila.
Ne jinak tomu bylo i u této. Těšila jsem se na ni a její i obrazové zpracování dobrých myšlenek mne pobavilo.
Autorka je opravdu velmi nadaná, co se týče slovní zásoby a stylu vyprávění. Vtáhne vás do svého života plného zajímavých zkušeností a ukáže vám, že si umí udělat srandu i sama ze sebe a z ostatních tak, že to nikoho naprosto nemůže urazit, ale naopak kýváte hlavou, že to je pravda.
Nasmála jsem se, dojala jsem se a moc jsem jí rozuměla.
Doporučuju, doporučuju a chválím.
A autorce děkuju.

15.11.2024 4 z 5


Dneska jsem vyšla z domu! Dneska jsem vyšla z domu! Cassandra Calin

Miluju komiksy a letos jim dávám opravdu velký prostor, respektive k nim hlásím návrat. Jsem ráda, že se ke mně dostala i tato knížečka, protože přišla v době, kdy jsem měla opravdu splín a její čtení mi pomohlo. Jednoduchý nápad vzít každodenní situace a zobrazit je pěknými a hlavně vtipnými kresbami.
V tolika situacích se člověk poznal a nebo si to pamatoval.
A u tolika z nich jsem se smála tak, až jsem slzela. A směju se i teď, když si na ně vzpomenu. Takže doporučuju.

16.04.2023 4 z 5


Zvon Zvon Neal Shusterman

Jak to říct. Vím, že nejsem cílová skupina, ale svět, který Neal Shusterman vymyslel, se mi líbil. Smrtka mě naprosto uchvátila a stejně tak Nimbus. Bylo to perfektní, dechberoucí a potřebovali jste číst a číst.
Měla jsem výhodu, že jsem to četla až ve chvíli, kdy záhy vyšel i tento třetí díl a tudíž jsem nemusela dlouho čekat.
Ale toto bylo jak od někoho jiného, jako by to psal úplně jiný spisovatel, až ke konci jsem poznávala opět ten perfektní styl, který mě bavil a který mě dokázal upoutat.
Tak roztříštěné, tolik postav, které se tam objevily na krátkou chvíli a zase zmizely. Mám podezření, že měli jen motat hlavy čtenářům.
Bohužel patřím mezi tu skupinu lidí, kteří se nedokázali začíst a museli se do toho nutit, protože chtěli vědět, jak to dopadne.
Kdyby toto byl první díl, praštím s tím už tak na 150 straně a vůbec tomu šanci dávat nebudu. Z těch 541 stran bych dala pryč minimálně polovinu.
Ano, rozumím po celém přečtení, že některé věci tam musely být, aby to zapadlo, ale autor dříve tak výstižný, stručný a zároveň jasný, se tady naprosto obkecával a používal slova spíše jako náplň stránek.
Asi ke konci se nám probral a zabral a už to jelo. Ale bylo to mučení se k tomu závěru dostat.
Bohužel jsem byla tak naštvaná a znechucená, že jsem si ten závěr ani nedokázala užít.
Ale myšlenka, co pak dělal Faraday se mi líbila a závěr je zase takový, že kdyby se autor v budoucnu rozmyslel, může klidně navázat. I když příběh je uzavřený, prostor na pokračování tam je. Ale být Nealem, tak to nedělám.
Některé postavy mě mrzely, jak skončily a bylo to takové smutné. Ale myšlenky byly skvostné. Jen je autor neuměl na můj vkus pořádně vyjádřit.
Hodnotím pouze tuto knihu a nebudu se otáčet na předchozí. Bohužel s těžkým srdcem na dvě hvězdy.

20.09.2021 2 z 5


Kanibal z Nine Elms Kanibal z Nine Elms Robert Bryndza

(SPOILER) Roberta Bryndzu miluju, jeho série s Erikou je pro mě srdcová.
Těšila jsem se tedy na jeho novou řadu a ještě jsem si říkala: "Jé, ta nová vyšetřovatelka se jmenuje Kate, to je jak já, to se mi bude určo líbit."
Mrzí mě to, ale tady je spisovatel trošku jiný, než jsem zvyklá. Změnil se - více se zaměřil na popisky a to já moc nemusím.
Nehledě na to, že se vydal tvrdší cestou, je drsnější a to mi nevyhovuje.

A samotná hlavní postava - Kate mi není sympatická, vůbec. Nemůžu si pomoct. Událost, díky které si zničila na dlouhá léta svůj osobní život, je sice otřesná, ale navíc je přitažená za vlasy. Jako wtf. Kanibal ji bodne do břicha, málem umře, ale ona nepotratí? To snad ani není možné, to je zázrak!!! A schválně je dlouho v umělém spánku, že jako pak už se nemůže ani rozhodnout, zda potrat či ne, když dítě má s takovou bestíí? Hm, na mě je toto moc nepravděpodobné, nedokážu to pobrat, jedině tak trochu to, že to dítě za to opravdu nemůže. Ale jinak to nedávám a opravdu jako nenene.
Zkoušela jsem tu knihu číst, nešlo to, ale dala jsem tomu naději v audioverzi a to už naštěstí zachránil pan Martin Stránský, který je skvělý a díky němu jsem to doposlouchala.

16.09.2021 1 z 5


Na dostřel Na dostřel Taylor Adams

(SPOILER) Nejsem cílová skupina, ale jak to většina chválí, tak jsem si říkala, že to zkusím.
Ve filmech to nevyhledávám a spíše mi to vadí, ale chtěla jsem to porovnat s tím, když je to psané.
No - tak toto bylo první a poslední zároveň. Vyvražďovačky opravdu nemusím, nic mi to literárně a lidsky nedává.
Ale uznávám, že jiné lidi to baví, to je naprosto v pořádku.
Dočetla jsem jen proto, abych se ujistila, že hlavní dvojice přežije.

Přišla jsem ale na výhodu čtení takových příběhů - neslyšíte, jak by oběti řvaly a trpěly, nevidíte ty litry krve a ty hrůzy. Toho jste ušetření a to není špatné. Představivost sice pracuje, ale je milosrdnější než když byste koukali na film.
Ne že bych nevěděla, co čeho jdu, ale takové příběhy nevyhledávám ve filmech, ale v literatuře jsem to chtěla zkusit.

16.09.2021 1 z 5


Lymfom City Lymfom City Lucie Trávníčková

Jedním slovem smekám. Více slovy - četla jsem komiks o bolesti a strachu z nemoci, který byl tak silný a velice, velice tvrdý ve své upřímnosti a zároveň tak osvobozující. Autorka se toho nebála, využila všechny temné stránky boje s těžkou nemocí (tady je to rakovina, ale v podstatě ty pocity můžete připsat ke každé náročné chorobě, se kterou se může člověk potkat), používala jen černou a bílou, z obrázků dýchají všechny fáze nemoci a jejího vlivu na pacientku. Autorka se nebojí říct, jak je to na hovnajs a že kecy o síle jí lezly na nervy. Vyjádřila tam všechny ty fráze a slovní obraty, které se říkají, ale po sté už to slyšet nechcete a o to víc zuříte, když vám to někdo zase řekne.
Nebála se ani toho, a osobně si jí za to opravdu velice vážím, jak se setkávala u lékařů a sester s lhostejností, že ji brali jako kus, jako číslo, jako něco, čeho se sami chtějí zbavit, protože se jejím případem nechtějí zabývat.
Naprosto souhlasím se vším, co tam napsala.
Ale nebojte, na druhou stranu ukazuje, jak je úlevné potkat lidi, kteří rozumí, chápou a pomohou. Jak je skvělé, když vás někdo vnímá stále jako člověka a ne chodící nemoc a nebo v horším případě chodícího hypochondra.
Děkuju moc. Krásná práce!

18.02.2025 5 z 5


Tlustá tak akorát Tlustá tak akorát Michala Jendruchová

Velmi často se mi stává, že mám tipy na knihu přes časopisy a tady tomu nebylo jinak.
Zaujala mne anotací, zaujala mne názvem a rozhodla jsem se vyměnit kriminálky za limonádu:-).
Na tomto příběhu se mi moc líbilo to, že byl z naší země. Postavy byly sympatické a hlavně měly českou povahu, které se o trošku líp rozumí než když čtete příběh odehrávající se v zahraničí.

Je to příběh ubírající se pozitivním směrem a i když se tam občas objeví mráček a potíže, jsou vyřešeny samozřejmě ke spokojenosti čtenáře.
Působí jako běžný život a zároveň trošku přikrášleně. Ale to od románů očekáváte.
Je to kniha pro příjemné okamžiky, nenáročná, necháte se nést a nemusíte mozek namáhat.
Za mě příjemné. Je to zkrátka jak se říká "oddechovka".

05.10.2021 3 z 5


Nejsem dokonalá? Nejsem dokonalá? Michelle Elman

Na tuto knihu jsem narazila díky jednomu časopisu a zaujala mne tou reklamou na ni.
Dotkla se mne tím tématem, jelikož je mi "bohužel" částečně blízké a chtěla jsem zjistit pohled jiného člověka.
Musím říct, že jsem ke knize přistupovala tak, že je to zpověď člověka, který si něčím prošel, který na vlastní kůži pocítil to, co nese boj s těžkou nemocí. Takovým příběhům zkrátka věříte a cítíte, že je to jiné než když někdo "vymyslí příběh". A tady je přidaná hodnota v tom, že každé slovo věříte, víte, že za každým slovem je smutný prožitek.
Ale taky je za tím slovem obrovská síla a odhodlání vše zvládnout. Je poznat obrovský posun, osobní vývoj od smutku a zmaru po přesvědčení, že to zvládne a že má nárok na to, aby i ona byla spokojená. Tento příběh mi hodně dal, hodně jsem si uvědomila a jsem ráda, že ji Michelle napsala.

Pro mě je to velmi přínosná knížka, která má v mé knihovně své místečko.

05.10.2021 4 z 5


Proč nemám jíst jen brambůrky? Proč nemám jíst jen brambůrky? Kate Knighton

Velmi hezky provedená knížka, která vysvětluje důležitost zdravé a vyvážené stravy.
Myslím si, že ač je to pro děti, tak si z toho mohou vzít informace i dospělí.
U kníh pro velké je totiž tolik okecávání, že zásadní informace zapadnou ve velkém množství nic neříkajících slov.
Ale v dětských knihách je vše tak krásně vysvětleno, stručně, přehledně a bez zbytečného textu.
Navíc moc hezké obrázky.
Za mě super kniha a doporučuju.

21.09.2021 4 z 5


Mrazivá smrt Mrazivá smrt Darcy Coates

Tato velmi často opěvovaná autorka píše spíše ty duchařiny, na které moc nejsem. Tak jsem ji jen brala na vědomí. Ale jak se objevila tato kniha s působivou anotací a tak dokonalou obálkou, tak jsem si říkala, že to je něco pro mě a konečně aspoň poznám, jak Darcy píše.
Téma je jednoduché a často používané i ve filmech - skupina lidí, nehoda, nepříznivé podmínky, docela obtížné až nemožné se ze zapeklité situace dostat a do těch všech nepříznivých okolností se nám objeví první, pak druhá a následně třetí atd. mrtvola.
Hm, máme tady vraha a hezky nám to tady v tom bílém sněhu obarvuje krví.
Docela dobré, čte se to samo, má to tempo, žádné zbytečně dlouhé popisy, stačí nám párkrát napsat, že je tam tma, i ve dne je pod mrakem, takže furt pošmourno, fučí, zima jak na Sibiři a do toho je hlad, chlad a zoufalství.
Jo jsem spokojená, ale objevné to není. Pro mne ale plusem je, že motivem je pomsta, ale kdo a za co, to si musíte přečíst sami.
A taky už dost čtenářů zmínilo, že vrah byl celkem dost dobře odhadnutelný. Tak potvrzuji, že i já, která na vraha často v knihách nepřijde, tak jsem tady taky měla dost silný tip, který mi vyšel a jen jsem čekala na ten důvod, proč to dělá.
Co se musí ale Darcy uznat, tak je ten motiv a propojenost postav, to se mi líbilo.
Za mě děkuju Darcy, až budeš zase psát něco jiného než duchy a strašidelné domy, tak si to pravděpodobně přečtu.

18.02.2025 3.5 z 5


15 minus 15 minus Tomáš Zářecký

Nechala jsem se zlákat tím, že je to jako Hunger games a že se to skvěle čte, že ale vyšlo jen 500 kusů. Český autor, tak jako hurá do toho.
Juj, to jsem si dala! To by si teda hrdinové Hunger games ještě gratulovali, že jsou tam, kde jsou a ne v této reality show 15 minus.
Tolik kruťáren, odporností, křiváren, hrůza.
Autor se v tom snad vyžíval. Já jsem pak už i přeskakovala, to se nedalo.
Ale dočetla jsem, abych věděla. A i konec zklamal. Nedotažené, odfláklé.
Autorovi ale neupirám to, že zároveň vedle své chutě krveprolití, umí vystihnout psychologii a změnu postav.
Co mě mrzí, že nevykreslil víc ty diváky reality show. Nevím nevím, zda by se toto mohlo vysílat.
Toto je pro mě nejhorší kniha roku co do obsahu.
No nic, jdu si dát nějakou slaďárnu, ať se z toho dostanu.

01.09.2021 2 z 5


Chuť domácí kuchyně Chuť domácí kuchyně Nigella Lawson

Kdo má rád Nigellu, tak se mu tato kniha bude určitě líbit. Mám tu hodně receptů, co jsem zařadila již do domácího repertoáru. Pak když nevím, co vařit, tak je pro mě inspirací.
Nebojím se ani její recepty si upravit dle našich chutí či místních podmínek, protože na jednu stranu, co si budeme říkat, ne všechny chuťové kombinace nám sedí.
Ale celkově - tuto knihu nepovažuju jen jako kuchařku, ale krásnou součást knihovny.

31.08.2021 4 z 5