Kaya77911 komentáře u knih

Na Zimu čarodějnici jsem se strašně těšila, protože Dívka ve věži byla naprosto dokonalá. Popravdě jsem si nedokázala představit, že tento díl by mohl být lepší. A to on byl. Zase se tu trošku zrychlilo tempo příběhu a i když jsem si musela chvilku zvykat tak se mi to líbilo. Děj byl plný akce a napětí, ale našlo se místo i pro romantiku :)). Autorka má krásný sloh, že jsem si připadala jako v hodně temné, mrazivé a nádherné pohádce. V tomto díle jsem si strašně oblíbila Vasjina bratra Sašu a bratrance Dmitrije. Nejroztomilejší postavička je rozhodně Dědeček Hříbeček :D! Nejlepší byl ale konec, u kterého jsem málem brečela, protože, pane bože, to bylo strašně dojemné. Celou sérii strašně moc doporučuju a už teď se těším až si ji přečtu znova

1 06.06.2021

Mě se první díl líbil. Hodně se mi líbil. Proto jsem od druhého dílu měla vysoká očekávání a ta se samozřejmě naplnila. Popravdě tato kniha má očekávání dokonce předčila. Dále sledujeme příběh mladé Vasji, která to v životě zrovna dvakrát lehké nemá. Musím říct, že tempo příběhu bylo tady rychlejší než v jedničce a pořád se něco dělo. Já osobně to na této knize vidím spíš jako plus, protože jsem se ani trochu nenudila. Taky se tu daleko více objevuje Mrazík, do kterého jsem se úplně zamilovala! S tím souvisí to, že tu byla trochu více rozvinutá romantická linka, která se autorce moc povedla. Objevily se tu taky nové postavy, nebo postavy, o kterých byla zmínka v jedničce, ale moc v ní nehrály a já jsem si všechny oblíbila. Když jsem to četla tak mě několikrát zaplavil takový ten pocit bezmoci, kdy jsem Vasji strašně chtěla nějak pomoct, ale ono se to dělá těžko, když je to v knize. Několikrát jsem se málem rozbrečela (což se mi poslední dobou stává u knih celkem často..) a konec mě totálně rozbil a musím se co nejdřív pustit do třetího dílu :))

23.05.2021

U této knihy se mi strašně líbí ten nápad (nechci to tu nějak dlouho vysvětlovat, ale cestování časem v temné Ostravě? To zní dobře). Hlavní hrdinka mi byla sympatická a líbila se mi její schopnost cestovat do minulosti. Bylo super, že se mohla přenášet v čase, ale ne z místa na místo (třeba kdyby chtěla do Londýna v roce 1948 musela by jet do Londýna a tam se přesunout). Někdy mi ale připadalo, že se chová trochu hloupě a nelogicky. Třeba když měli ve vězení zavřeného mocného čaroděje (Petra), který měl přes pusu takové divné tetování, co vypadalo jako lebka, ona mu začala sahat na rty, aby zjistila, jestli je má. Ano, on sice byl v bezvědomí, ale není to i tak celkem nebezpečné? Nebo když jí výše zmíněný čaroděj pracující pro nejzlejšího čaroděje a hlavního záporáka, řekne, že je na jejich straně a že jim chce pomoct, naše hlavní hrdinka, Jana, mu téměř okamžitě uvěří (ano, ukázalo se, že je vážně hodný, ale i tak je Jana moc důvěřivá). Petr mi byl taky celkem sympatický, i když byl jako většina jiných kluků z knih a ničím moc zajímavý . Příběh byl originální a na pár chyb fajn (ty chyby tu nebudu vypisovat, protože to jsou jen detaily). Vůbec mi ale nevyhovoval styl popisu akce. Byly to jen jednoduché věty a působilo to pak tak rozsekaně. Takže, nevím, jestli to bylo tím, že po Projektu alfa mám laťku toho co je dobré nasazenou moc nízko, nebo tím, že jsem měla tak nízká očekávání, nebo tím, že tato kniha byla prostě dobrá, ale mě se docela líbila a myslím, že jestli chcete nějakou fantasy oddechovku, nebo s fantasy teprve začínáte tak byste toto mohli zkusit :))

2 21.05.2021

Zaujalo mě hlavně to, že hlavní hrdinka Lena spáchala sebevraždu, protože o tom jsem moc knih zatím nečetla. Taky jsem slyšela, že to má mít prvky slovanské mytologie a to já miluju. Sice to bylo úplně jiné než jsem čekala - nepatří to totiž mezi ty temné knihy jako třeba Medvěd a Slavík, Kosti Mraza, nebo V zajetí zimy -, ale i tak se mi to líbilo. Postavy mi byly v celku sympatické. A teď už k samotnému ději. První polovina byla super a moc mě bavila. Pak, právě někdy v polovině, mě to úplně pustilo, bylo to celkem zamotané a ke konci mě to už vyloženě nebavilo. Ani moc nevím proč, ale nejspíš jsem po knize sáhla ve špatné chvíli. Na druhou stranu se v knize nacházelo plno krásných citátů a myšlenek.

21.05.2021

Tuhle recenzi jsem se rozhodla rozdělit na části, tak snad to bude dávat smysl...
1. Postavy. Máte tady hlavní hrdinku Tessu, která tu je prezentovaná jako hodná, nevinná a chytrá holka, ale ani jedno se k ní nehodí. 2 roky chodí s Noahem, ale když potkává nepříjemného a namyšleného Hardina není si vztahem jista. Tessa je prostě a jednoduše sobecká a úplně blbá (třeba když si pozve Noaha, pak odjede za Hardinem a Noaha nechá u sebe na koleji, zatímco spí s Hardinem? To je tak hnusný až se mi z toho chce zvracet). Další postava ke které se chci vyjádřit je výše zmíněný Hardin. On má nějaké problémy, ale místo aby je řešil jako normální člověk, je hnusný na Tessu (která se do něj kupodivu stejně zamilovala). Hardinův myšlenkový pochod bych přirovnala k myšlenkovému pochodu... já ani nevim... žížaly?
2. Romantická linka. To je jedna z nejhorších věcí na této knize! Věty tipu ,,chci být lepší kvůli tobě” nebo ,,nezasloužím si tě” nebo to, ze si Tessa a Hardin 10x na třech stránkách řeknou ,,miluju tě” mě vážně irituje! Toxických vztah tady radši moc rozvádět nebudu, ale řeknu vám to, že Tessa se s Hardinem co tři stránky hádá a pak to řeší sexem, který tu je popsán opravdu moc a... fujky (a to jsem si myslela, že po Nikdynoci mě už nic nepřekvapí).
3. A poslední sloh a styl vyprávění. Tohle byla asi jediná pozitivní věc na tomhle celém... něčem. Bylo to napsáno docela čtivě a kapitoly byly krátké. To ale nic nemění na obsahu, který byl naprosto o ničem a postrádal smysl nebo hloubku (tohle jsou pro tuto knihu evidentně sprostá slova).
Takže abych to nějak shrnula: klišé, toxické postavy a hloupý děj. Do dalších dílů se pustit neplánuju.

5 21.05.2021

Upřímně, když mělo vycházet Instant karma, nemohla jsem se dočkat, protože autorku mám moc ráda (nebo spis její knihy mám moc ráda). Já tyto jednoduché knížečky moc nemusím (teda jako mám to ráda, ale fantasy, nebo sci-fi obecně je podle mě lepší). Tato kniha byla ale úžasná (celkem). Bylo to tak mile a krásně napsané, že jsem měla pocit, že jsem někde u moře na pláži. Postavy byly taky doko. Hlavní hrdinka Prudence je strašná šprtka, ale já jsem ji od začátku měla moc ráda. Líbilo se mi, že to není taková ta hezká holčička, která si o sobě myslí to nejhorší (což mě v podobných knihách vážně vypruzuje), ale je to naprosto normální holka, která není úplně hubená a hezká, ale i tak je super. Pak je tu Quint, který se na první pohled zdá jako neschopný pako, který kašle na školu, ale postupně ho Prudence lépe pozná a zjistí proč je takový jaký je (překvapivě). Taky se mi moc líbil nápad, že hlavní hrdinka ovládá osud - když někdo děla něco špatného tak ho dokáže potrestat a když někdo děla zase něco dobrého tak ho muže odměnit. Není to ale tak jednoduché, protože ona nedokáže ovládat co se konkrétně stane, ale jen to, ze se něco stane (chápete, ne?). I přes to jak tohle všechno bylo super, to nebylo nic nejlepšího, ale to je asi proto, že to není úplně můj žánr .

1 21.05.2021

Po dočtení Medvěda a Slavíka jsem chtěla něco v podobném stylu a někdo mi doporučil knihu V zajetí zimy. Nejdříve jsem nechtěla, ale po přečtení anotace a několika pozitivních recenzích jsem se do toho pustila a musím říct, že to bylo super. Strašně ráda čtu o zimě a tady se autorce povedlo krásně vystihnout tu mrazivou atmosféru. Hned jsem se začetla a nemohla jsem se odtrhnout. Je to opět vyprávěno z pohledu několika postav (a ne jenom hlavních ). Když už jsme u těch postav tak ty jsem si taky zamilovala! Jsou tu tři hlavní hrdinky - Wanda, Irina a Mirjem. Všechny jsou super. Mirjem je dost rázná a jen tak se nevzdá, Irina je odvážná a sympatická a Wanda je strašně silná a její příběh byl asi nejkrutější. Potom bych chtěla napsat něco k Steponovi, což byl Wandin mladší bráška a části psané z jeho pohledu byly vážně úžasné. Tím jak je ještě celkem malý tak mě strašně bavilo číst jak vnímá všechny ty hrůzy co se kolem něj dějí. Někdy to bylo až tak strašné, že jsem měla na krajíčku (nekecám, fakt jsem málem brečela). Přesto to ale bylo naprosto boží a konec byl vážně super.

4 21.05.2021

Tahle kniha je podle mě skoro pro každého. Hlavní hrdinka je blázen do knih a je moc fajn, i když by někdy zasloužila facičku, čaroděj Nathaniel (kterého jsem si zamilovala hned jak se tam objevil) je strašně super - je sarkastický, vtipný a prostě boží. A nakonec Nathanielův démon Silas, který je taky úžasný! Je tady celkem hezky vystavěný svět a magický systém (knihy, které se můžou proměnit v monstrum? Super nápad!). A nakonec příběh. Ten byl od začátku napínavý, když se objevil Nathaniel bylo to ještě lepší, ale uprostřed jsem se nějak zasekla, protože přišlo tak 30-40 stran, kde se nic moc nedělo a byla to nuda. Potom se to naštěstí zase rozjelo a konec byl super.

1 21.05.2021

Já jsem po této tlusťoučké knížečce s přenádhernou obálkou pokukovala už dost dlouho a pak jsem si ji přečetla. Já jsem od autorky četla Kostičas a ten se mi moc nelíbil, proto jsem se tohohle trochu bála. Musím přiznat, že prvních cca 100 stránek jsem byla strašně zmatená, protože tam bylo najednou představeno strašně moc postav a míst. Potom jsem se ale chytla a nemohla jsem se do konce odtrhnout. Postavy jsem si zamilovala téměř všechny, což bylo super, ale některé z nich potom umřely a já málem taky. Já to ale jako minus neberu, protože zaprvé ráda brečím u knih a zadruhé by bylo trochu divné, kdyby to přežili úplně všichni.... Příběh byl úžasně promyšlený, dojemný, někdy smutný a plný naděje, napětí a akce (tohle zní asi trochu blbě, ale joo). Na téhle knize jsem nenašla nic, co by mi vadilo a ani se o to nehodlám pokoušet, protože se mi to tak moc líbilo a nechci si to pokazit. Doporučuju moc, ale narovinu vám řeknu, že to není pro někoho, kdo s fantasy začíná a ani to není žádná oddechovka. Je to spíš těžší fantasy, u které pravděpodobně strávíte nějaký ten čas, ale já jsem si užila každou minutu .

4 21.05.2021

Tuhle knihu skoro všichni milují, tak já zase musím být výjimka, že? :(. Upřímně mě nezaujala ani anotace knihy, ale po několika lákavých recenzích jde si to prostě přečetla. A nechápu, opravdu nechápu co se na tom všem tak moc líbilo... Nápad sice ujde, ale to zpracování! Postavy nemají žádnou hloubku, příběh je nudný a předvídatelný a styl popisu je taky celkem katastrofa. Strašně mi vadila Citra, protože se chovala hrozně hloupě a celkem hnusně k ostatním a fajn Rowan už příběh nezachránil. Taky mi vadilo, že o postavách skoro nic nevím, takže nemůžu říct, že je znám, proto jsem si k nim nevytvořila žádný vztah a bylo mi jedno, jestli umřou nebo ne. Také prostředí mi bylo strašně nesympatické a nelíbilo se mi jak je popsané. Popravdě mě tato verze budoucnosti dost děsí... Kniha mohla být tak o sto stran kratší, protože já mám pocit, že jsem za těch 400 skoro nic o světě a postavách nic nezjistila. Do dalších dílů se pouštět nebudu a asi ani do jiných knih od autora.

7 20.04.2021

Renegáti se mi sice líbili, ale jako nic extra. Protivníci byli naprosto dokonalí, takže jsem Supernovu číst musela. V tomto díle byl mou oblíbenou postavou Adrian, protože se tady vytasil se svými strašně super schopnostmi a roztomilou povahou. Novu mám pořád ráda, ale v předchozích dílech jsem ji měla trochu radši. Dále jsem si strašně zamilovala Oscara a Ruby, protože tihle dva jsou prostě super dvojka. Danna mi taky byla více sympatická než předtím, ale pořád nic moc. Bylo to plné akce a hrdiny jsem si zamilovala natolik, že jsem se o ně strašně bála (a měla jsem dobrý důvod, protože všichni víme co Marissa provedla na konci Bez srdce). Jednu věc bych knize ale vytkla a to to, že Renegáti jsou všichni strašně naivní (teda asi až na Dannu). Konec byl ale naprosto doko a já jsem o svoje zlatíčka měla opravdu strach. Skončilo to úplně jinak, než jsem očekávala, a i když si myslím, že Nightmare se tam moc nepředvedla (na rozdíl od Adriana) tak jsem byla hrozně dojatá, že jsem se málem rozbrečela.

2 09.04.2021

Má očekávání nebyla moc velká, protože Renegáti za mě nebyli nic moc a dost lidí říkalo, že tento díl je slabší než jednička. Já teď budu týden každé ráno děkovat všem, kteří mi řekli, že tato kniha stojí za přečtení, protože to bylo naprosto úžasné! Svět a většinu postav znáte už z Renegátů, takže je to daleko méně zmatené a já jsem se okamžitě začetla. Začíná to totiž akcí, které je tady daleko, daleko více než v předchozím díle. Novu mám pořád moc ráda, ale tady jsem si ještě víc oblíbila Adriana. Hlavně jeho schopnost, protože to je tak něco originálního, že to prostě musím milovat. Vlastně celkově Adrian mi tady jako postava byl daleko sympatičtější než v jedničce. Taky mám strašně ráda Oscara a Ruby. Tihle dva jsou prostě zlatíčka!! Danna už tak super není, ale ne, že by mi vyloženě vadila. Taky je strašně super to, jak Adrian chce zabít Nightmare, ale má rád Novu a Nova zase nesnáší Sentinela a má ráda Adriana. Prostě jak si jdou vzájemně a nevědomky po krku je za mě geniální!! Taky je fajn, že autorka ukazuje, že ne všechno, co je označováno za zlé je zlé a ne všechno, co je označováno za hodné je hodné je hodné a že každý člověk je černobílý. No a nakonec musím zmínit romantickou linku, protože to je teprve něco!! Ona je totiž pomalá a já jsem Nově a Adrianovi strašně fandila a pořád jsem chtěla ať už si konečně dají pusu. Konec je top a strašně se těším na Supernovu.

1 07.04.2021

Renegáty už mám v plánu fakt dlouho, ale do teď jsem se k tomu nějak neodhodlala. Na druhou stranu, Marissa je jedna z mých oblíbených autorek, takže co bych to byla za člověka, kdybych si nepřečetla jednu z jejích oblíbených sérií, kterou (skoro) všichni milují? No, upřímně moc nevím co jsem napsat… Očekávání jsem měla veliká a tato kniha je víceméně naplnila, ale pořád tomu něco chybělo a byly tu věci, které mi trochu vadily. Co se mi líbilo bylo to, jak autorka zpracovala postavy a celý ten příběh je úžasný nápad. Hlavní hrdinka, Nova, mi byla sympatická a měla jsem ji moc ráda. Její superschopnost – umění nikdy nespat a dotekem uspat jiné – je dokonalá a originální, takže super. A Adrian sice není Thorne nebo Kai, ale taky je to boží postava a má podle mě ještě zajímavější schopnost než Nova: umí oživit to, co nakreslí. Vedlejší postavy jsou taky naprosto úžasně napsané a já si nemám na co stěžovat. Co mě ale vytáčelo a deptalo bylo to, že Adrian neví, že Nova je Nighrmare a Nova neví, že Adrian je Sentinel. Děj byl napínavý a i když jsem byla na začátku zmatená (jak to tak u Meyerové mívám), rychle jsem se začetla a bylo do fajn. Nevím, jestli mám číst další díly (takže by bylo fajn, kdybyste mi do komentářů napsali, jestli mám), ale Protivníky mám pro jistotu stažené. Takže to by bylo, mám z toho dost smíšené pocity, ale jako líbilo se mi to, to joo (i když na Kroniky to nemá)

2 07.04.2021

O Temném a osamělém prokletí jsem toho hodně slyšela a četla. Jedná se o retelling na krásku a zvíře. Většinou se psalo, že to je kniha s pomalou romantikou a já jsem se bála, že pomalý bude i ten příběh. A nebyl. Od první kapitoly jsem věděla, že se mi to bude líbit. Jedna z nejlepších věcí na této knize jsou rozhodně ty postavy. Máte tady hlavní hrdinku Harper, která je drzá a odvážná, prokletého prince Rhena, který je úžasný a chvilkama tak otravný, že se nedivím, že ho ještě nikdo nezachránil a na první pohled nudného suchara Greye, který málokdy něco řekne, ale když už jo, tak je to vtipné, sarkastické a ironické. Děj byl napínavý a úžasný , romantická linka skvělá. Je to asi jeden z nejlepších retellingů, které jsem četla. Můžu jen a jen doporučit a od autorky si určitě ještě něco přečtu.

3 02.04.2021

Žádné podobné knihy jsem před tím nečetla, ani jsem nečetla nic od autorky, čili mi toto téma není blízké, což byl také jeden z důvodů, proč se mi do knihy nechtělo. Hned na začátku jsem se do knihy strašně začetla a nemohla jsem se odtrhnout. Všechny postavy jsem si zamilovala, hlavně Camilu, protože to byla neuvěřitelně silná postava, která byla pro celý příběh moc důležitá (což vlastně byly všechny postavy). Opravdu si myslím, že každá si vás získá svým způsobem. Styl vyprávění jsem si taky zamilovala. Líbilo se mi, že postavy to vypráví už když jsou staré, takže je krásně vidět, že každý to tehdy viděl jinak a každý si to pamatuje jinak. Také jsem se díky tomu někdy cítila skoro jako součást příběhu, nebo jako bych byla v 80. letech. Konec mě vážně dostal a i když je asi všem jasné, jak to s kapelou dopadne, strašně mě to dojalo a rozesmutnilo. Já jsem ten konec četla dvakrát a pokaždé jsem málem brečela . Knihu musím doporučit a to i dospělým, protože to bylo naprosto úžasné.

4 02.04.2021

Možná drobné spoilery.

Kniha Projekt alfa mě zaujala hlavně tím, že to napsala česká autorka. V plno recenzích jsem navíc četla, že to je „nejlepší česká kniha, jakou jsem kdy četl(a)”. Tak to jsem si říkala, že jooo, že to bude super, ale takhle šeredně jsem se asi mýlila poprvé (co se knih týče). Hned po prvních 10 stránkách jsem věděla, že to bude hovadina, ale pořad jsem tak nějak doufala, že se to zlepší. A nezlepšilo. Hlavní hrdinka, Layla, je rozmazlený, nafoukaný fracek, který se za každou cenu snaží být vtipný, ale mě její „sarkasmus” a „ironické poznámky” přišly dost drzé a knihu spíš kazily. Vlastně žádná postava nebyla dobrá, ani jsem si nikoho neoblíbila. Romantická linka byla dost divná, až neuvěřitelná, protože to vypadalo asi tak, že Layla a ten kluk se potkali, párkrát si spolu něco řekli a najednou se do sebe zamilovali. Co se příběhu týče, tak to bylo někdy strašně předvídatelné a jindy naopak absolutně nečekané, ale ne tím způsobem, že si řeknete: tyyyyjo, tak tohle bylo super!, ale spíš si řeknete: panebože, co to je za kravinu!?? Pak se tu taky objevovaly dost nereálné věci, a ano, vím, že to je fantasy, ale to neznamená, že to nemá dávat smysl. Tak například: Layla se pokoušela utéct z baráku, kde vypadávala elektřina, za pomoci výtahu. Já teda nejsem žádný odborník na výtahy, ale nepotřebuje výtah elektřinu k tomu aby jezdil? Nebo to, že sedmnáctiletou holku, která studuje taneční školu nedokáže chytit banda šílenců s hromadou zbraní, kteří na to mají dokonce výcvik? Není to pro Laylu až podezřele jednoduché? A asi nejvíce mě překvapilo, že celý příběh trval půl roku, protože mě přišlo, že to trvalo tak tři dny (ano, styl vyprávění byl hodně špatný). No, knihu nedoporučuji a teď mě omluvte, jdu se léčit.

Já jsem si tuto knihu koupila tak před měsícem (možná víc) a moc se mi do ní nechtělo. V jiných recenzích jsem se totiž dočetla, že se jedná o pomalý pohádkový příběh, který nikam nespěchá a já moc nemusím nudné, utahané knihy. O to víc jsem byla překvapena když jsem knihu četla. Příběh je temný, pohádkový, trošku děsivý, od začátku do konce napínavý a neskutečně čtivý. Co se mi moc líbilo bylo prostředí. Jakože staré, Ruské prostředí a zasněžená lesní lesní krajina? Ano prosím. Příběh měl díky tomu krásný mrazivý nádech, což je něco, co já v knihách naprosto miluju. Také postavy byly dokonale zpracované. Hlavní hrdinka Vasja mi byla sympatická, byla chytrá a nenechala se jen tak ovlivnit. Naproti tomu lid z vesnice, kde Vasja žije tvoří převážně hloupí lidé, na kterých je krásně ukázáno, jak je snadné ovlivnit společnost pomocí strachu a jejich nevědomosti. Dále tu je mladý kněz Konstantin, na němž je zase vidět to, že když člověk něčemu pevně věří, tak je ochoten pro to udělat téměř vše. A nakonec Mrazík, démon zimy, který je tu v podobě mladého kluka (alespoň jsem to tak pochopila) a to byl taky moc zajímavá postava a doufám, že v dalších dílech, na které se moc těším, ho poznám lépe :))

3 28.03.2021

Po trůnu je toto celkem zklamání. Celou dobu se to tak nějak táhne a na konci je to samý zvrat a strašný klišé... Masová se navíc strašně opakuje v postavách (Hunt je Jeřáb, Bryce zas Aelin,...). Tohle prostě ne. Skleněný trůn se mi líbil, ale nevím, jestli se po tomto otřesu pustím do Dvorů.. :(

3 28.03.2021

Hmmm... No, po Zlodějích dýmu jsem měla asi moc velká očekávání. Anotace této knihy zní naprosto božsky, ale příběh už zdaleka tak super není. První půlka a to jak hlavního hrdinu drželi v kleci a mučili mě moc bavilo (i když to mučení nebylo teda úplně mučení), druhá půlka a konec už však byly nudné a chyběly tam nějaké zajímavé zvraty. Hlavní hrdina byl docela fajn, i když teda nic extra, ale ostatní postavy jsem neměla ráda.

23.03.2021

Spíš 4,5 hvězdiček. Bylo to jednoduše super. Strašně mi to připomínalo Šest vran a to jak stylem psaní tak světem a postavami. Taky to, že postava, která se nejdříve zdá jako zlá nemusí být vyloženě zlá a naopak se mi hrozně líbilo. Navíc to jak se tady pokazí skoro vše, co mají hrdinové v plánu, takže jsme neustále v napětí je božííí!! Za co bych ale srazila půl hvězdička je to, že nějakou postavu strašně mučí/mlátí/týrají a ona o den později v klidu pokračuje v činnosti, kterou by dělala i normálně a to bez jakýchkoli následků... Jinak je to naprosto boží a musíte si to přečíst.

23.03.2021