kazatell
komentáře u knih
Mrazivá smrt
Darcy Coates
(SPOILER) Protože si při čtení rád navodím atmosféru, se čtením této knihy jsem čekal až se trochu ochladí. Abych si dopřál správného nastavení, přečetl jsem první kapitolu, která mi měla prozradit jak moc velkou zimu vlastně potřebuji. To byla chyba, protože zima ještě zdaleka nedospěla ani do podobné fáze a já se už nedokázal odtrhnout. Využil jsem každé volné chvíle abych se přiblížil cíli.
Každý kdo dílo Darcy trochu zná, dokáže ještě před půlkou odhadnout závěr a ani tady tomu skutečně nebylo jinak. Když mi čtečka ukazovala že jsem asi ve 30%, už se mi v hlavě zaselo semínko a to mě donutilo zůstat vzhůru do rána, abych knížku dočetl.
To že už téměř od počátku byl děj a konec předvídatelný mi vůbec nevadilo. Naopak mě baví, jak Darcy vždy nejdřív naznačí a pak vás od skutečnosti úplně odvede, aby jste svou původní myšlenku zapudili a nakonec si vás povodí až do konce.
Děti noci
Dan Simmons
Přes mnoho chyb hlavních hrdinů, i přes zcela předvídatelný děj, mě kniha bavila. Přiblížil jsem se Rumunsku a užil jsem si temné podzim přecházející v zimu. Autor dokáže skvěle navodit atmosféru a popsat vše co kolem sebe vidíte
Temné léto
Dan Simmons
Ke knize jsem se dostal náhodou a po prvních stránkách jsem ji málem odložil. Na začátku jsem nebyl schopný se prokousat jmény a přeskakování v příběhu tak pro mě bylo dost náročné. Když jsem se trochu začetl vše se změnilo a už jsem nebyl schopný se odtrhnout. Hltal jsem každou další stránku a na čtení jsem vyhledával každou volnou chvilku.
Nenasytní mrtví
Darcy Coates
Zrovna jsem otočil na další stránku a periferně jsem si všiml, že jsem v 50% knihy. V tu chvíli mě přepadla úzkost. Další díl je v podstatě přečtený a ten další je v nedohlednu. To bylo včera. Opravdu už dlouho se mi nestalo, že bych při čtení dostal úzkost z toho, že kniha končí.
Tento díl jsem přečetl jedním dechem a považuji ho za jeden z nejlepších titulů od Darcy
Ticho ve tmě
Darcy Coates
A je tu konec. Darcy čtu od začátku co se u nás překládají její knihy, ale sérii Černá zima jsem se doteď vyhýbal a začal jsem ji číst ze zoufalství, při čekání na druhý díl série Strážkyně hrobu. Po přečtení prvního dílu jsem pochopil, že to byla chyba a najednou to celé končí.
K samotnému poslednímu dílu, nemám co vytknout. Kdo zná tvorbu Darcy, toho asi nepřekvapila žádná z událostí co se kdy a kde stane, ale i tak jsem hltal každou stránku a hledal jsem způsoby, jak si najít další a další čas na čtení
Šepot v mlze
Darcy Coates
Po druhém díle, který jsem přečetl jedním dechem, jsem se na třetí díl těšil jak malej kluk. Nakonec jsem se jím prokousával déle než jsem čekal, protože tu nebyl na začátku takový spád. Jak jsem se ale dostal do půlky už se zase děj přiostřil a vše začalo zase dávat smysl.
Některé situace mi sice přišli moc a neodpovídali tomu, co jsme se už v předchozích dílech naučili, ale celkově příběh krásně zapadl
Výkřiky v temnotě
Darcy Coates
Nejspíš nebudu komentovat každý díl této série, ale pořádně to vezmu až na konci. Každopádně k tomuto dílu se dostane ten kdo je aspoň trochu spokojený s prvním, takže autorka může přejít na detaily a víc se odvázat. Opravdu mě to bavilo i když je tu už o poznání víc blbostí ze strany autorky, i failů ze strany hlavních hrdinů.
Hlasy v bouři
Darcy Coates
Není to Darcy na kterou jsem zvyklý, ale vlastně mě to baví úplně stejně. Popis situace a prostředí je tak přesný, že mám pocit jako bych každou scénu znal a viděl před sebou.
Příběh jako takový mě také nadchnul a těším se jak bude dál pokračovat
Sídlo hrůzy
Lee Mountford
K této knize jsem se dostal v průběhu čtení strašidelných domů od Darcy Coates, kdy se titul v knihkupectví skrýval mezi strašidelnými domy. Takže mé očekávaní bylo veliké a čekal jsem tak trochu jiný způsob vyprávění. Nakonec jsem knihu četl na dvakrát. Nejdříve jsem se dotal někam do půlky a na víc jak rok jsem na knihu zapomněl. Když jsem se k ní opět vrátil, bylo to už jen abych ji rychle dočetl.
Neříkám že by byla vyloženě špatná, ale jsem zvyklý na trochu jiný způsob vyprávění a popisnosti, takže jsem si tady nedokázal představit jak co vypadá, takže na mě prostředí nezanechalo žádný obrazový otisk.
Příběh neurazí, nenadchne. Setkali jsme se tam se zajímavými pasážemi a detaily, ale ty stejně jak se objevili, tak zase skončili, takže vlastně nevím co měli znamenat
Šeptající mrtví
Darcy Coates
Nová série mě opravdu zaujala a příběh hodně pohltil. Prostředí příběhu se dá skvěle vizualizovat a za příznivého počasí s bouřkou, slejvákem či mlhou, se můžete do příběhu krásně vcítit a prožívat úzkost i strach hlavní protagonistky.
Smrt v domě Gillespieů
Darcy Coates
Tak jako na každou knihu ze série strašidelných domů jsem se těšil jak malej a nemohl se dočkat až vyjde. Jak ji koupím, rád si se čtením počkám na vhodnou chvíli, nebo situaci, abych si ji mohl vychutnat a případně "doladit" i atmosféru a tady tomu nebylo jinak. Příběh jako takový byl dobrý, ale po všech předchozích knihách už je pro mě očekávatelný, takže spíše hodnotím popis a jaké pocity jsem z knihy měl při čtení a to jsem v nastavené atmosféře měl přesně takové, jaké se u horrorových knih očekává. Ještě více se mi pak líbili samotné sloupky na konci. Vůbec bych se nezlobil, kdyby Darcy vydala i nějaké samostatné knihy povídek, takových jednohubek před spaním.
Neohlížej se
Ben Cheetham
Tuto knihu jsou si vyhlídl když byla vydána, ale dostal jsem se k ní až mnohem později a následně při čtení jsem se nemohl prokousat do konce. Příběh pěkný, ani mi nepřišlo že by měla “hluchá místa, ale napsáno to bylo prostě nudně
Kořist
Darcy Coates
Dlouho jsem tuto knihu odkládal, protože její žánr se úplně neshodoval s tím co jsem od Darcy očekával. Každopádně už po několika málo stránkách jsem pochopil, že to byla chyba. Příběh byl skvěle napsaný a plynulé přeskakování mezi “scénami pomáhali udržet mou pozornost. Od půlky jsem četl už víceméně na jeden zátah.
Jako u ostatních knih od této autorky je možné konec předvídat docela brzy, ale to knihu nijak nediskvalifikuje.
Čtení doporučuji nechat na čundr, nebo před výlet do lesů
Hrůza na Šibeničním vrchu
Darcy Coates
(SPOILER) Opět jsem si knihu neskutečně užil a příběh mi přišel, že je zatím jeden z nejlepších z této série. Prostředí mě neskutečně vtáhlo až jsem při čtení cítil na jazyku hlínu a pach rozkládajících se těl v nose. Od půlky knihy jsem dočítal prakticky na jeden zátah do dvou do rána.
Jediné co už je trochu znát, je autorčin rukopis, takže hned od základních informací už bylo jasné co a proč se děje a kam se má Margot podívat. Tohle ale neberu jako mínus, ale spíše plus, protože až budu v podobné situaci, budu vědět co dělat.
Strach
Jozef Karika
Přečetl jsem jedním dechem akorát když začala zima. S posledními řádky končím akorát o půlnoci. Až na charaktery postav je děj a popisnost místa a událostí skvělá. Autor vystihl detaily, takže se strach zarýval až do morku kostí
Pod hladinou
Darcy Coates
Další z opravdu povedených děl autorky. Popis byl tak fantastický, že jsem si v průběhu čtení pustil i několik dokumentů z prostředí přezkoumávání vraků. A také jsem objevil nový žánr, který chci číst. Občas jsem se do některých částí tak ponořil, že jsem si dokonce kontroloval potápěčský počítač
Děsy Leigh Harkerové
Darcy Coates
Tak ani tento model nezklamal. Od půlky už jsem se nedokázal odtrhnout od čtení.
Popis děje a situace mi zase perfektně vizualizoval každý kout domu až do posledních detailů. Společně s audiopodkladem v podobě bouřky jsem měl opravdu živý zážitek
Dům tajemných stínů
Darcy Coates
Příběh strašidelného domu opět nezklamal. Když nás autorka zanesla trochu více do minulosti, obával jsem se, že to nebude ono, ale i tak to bylo super. Vše v příběhu dávalo smysl a žádná pasáž se mi nezralá zbytečně zdlouhavá. Perfektní popis místa a prostředí, mě nejen že přenesl do doby, kdy se příběh odehrává, ale byl jsem i součástí děje, kdy jsem se občas otočil přes rameno, jestli na mě někdo/něco nečíhá
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Kniha není uplně pro slabé povahy. Nás otřelé sadisty to nemůže rozhodit. Příběh nevypráví o ničem co by nebylo možné, až skoro ukazuje co by se klidně mohlo jednou stát. Trochu mi to přijde jak dřívější příběh na časové linii Harníčkova románu Maso.
Ledař: Zpověď nájemného vraha
Philip Carlo
Tuto knihu jsem dlouho odkládal a bál jsem se, jesli mě bude bavit a jestli neskončí mezi rozečtenými. Nakonec jsem ji přečetl jedním dechem a příběh Richarda Kulinského mě naprosto dostal.
Příběh i popis je sjvěle čtivý a pokud na to máte žaludek, tak si to dokážete i živě z popisu představit.
Jediné co mě otravovalo bylo časnté opakování některých informací a to tak že se některá věta objevila na ř stránkách za sebou a pak ještě několikrát. Nejpíš pro to že to bylo důležité a autor to chtěl vypíchnout, ale něco tam bylo tolikrát, že kdyby to z knihy vynechali, byla by asi poloviční