Kenan komentáře u knih
Nečekala jsem, že mně tohle bude tak bavit.
Grey přijíždí k babičce na prázdniny. Tentokrát je to jiné než obvykle, protože zmizela její nejlepší kamarádka a ona chce zjistit, co se jí stalo. Grey i její kamarádka Elora jsou součástí tzv. Letních dětí, dětí, které se narodily ve stejné době a jsou silně spjaty. La Chachette v Louisianě je navíc osamělá osada, do které se dostanete jen po vodě a lidé v ní mají tajuplné schopnosti. Celé městečko je živo jen z turistů, které tajemnost osady láká.
Děj je hodně pomalý, a ano kniha mohla být trochu kratší, ale mně to vůbec nevadilo. Myslím si, že zkrácením textu by se na mně nepřenesla ta atmosféra, která je v knize nejvýraznější. Po celou dobu, kdy se postupně odkrývají tajemství, jsem cítila to napětí. Vážně mně to bavilo a mohu jen doporučit.
Tohle mně mile překvapilo. Čekala jsem romantiku, kdy krásná princezna zachrání démona a zamiluje se a bála se, že mně to nebude bavit. Ale o tomhle to není. Je to opravdu temná fantasy s využitím prvků některých pohádek, originální lesní magie, hezky vykreslených postav, popisy barev a vůní. Romantická linka samozřejmě nechyběla, ale vůbec nebyla násilná. Kniha mně bavila od začátku až do konce.
Tohle bylo fajn. Příběh tří kamarádů, téměř čtyřicátníků. Každý z nich žije naprosto jiný život, přesto se stále podporují a mají pro sebe pochopení. Pojítkem mezi všemi zúčastněnými je lifestylový blok blogerky Sini, která líčí naprosto ideální situace, které ona zažívá, se vším si poradí, vše je naprosto dokonalé, radí, co je správné a jak ona vše dokonale zvládá, dokonalá fazóna. Úplný protiklad života Samiho, Markuse a Pesonena. Dostáváme se k opravdu hodně tématům - obtížnosti hledání blízkého člověka, zvládání dnešního rodičovství, nerovným vztahům, touze po dítěti, mužskému pláči. Příběhy jednotlivých osob jsou líčeny humorně, i když s vážným pozadím.
Ze začátku jsem si řekla, že to bude zas nějaké rodinné drama, ale postupem jsem zjistila, že to je o rodinných vztazích, ale nejen o tom. Doporučuji.
Vrátila jsem se do malé vesničky mezi všechny známé a opět to bylo moc příjemné čtení.
Je to divoké, strašidelné a hlavně divné, ale mně se to moc líbilo. Tajemná atmosféra, popisy scén a domu mně pohltily a už nepustily. Navíc miluji autorčin styl psaní, proto jsem si užila i samotné čtení.
Olivia žije v Merilange, škole pro nezávislé dívky a nemluví. Nemá rodiče a neví ani o dalších jiných příbuzných. Jediné, co jí zůstalo je matčin neúplný deník. Od dětství vidí přízraky, kterých se už ani nebojí. Dostane dopis od strýce, o kterém neměla ani tušení, ať se vrátí domů. A tak se vydává na panství Gallant, o kterém neví vůbec nic. Žene ji jen myšlenka vypadnout z Merilange a pocit vlastní rodiny. Gallant je ale plný tajemství, stínů, přízraků mrtvých. Olivia se rozhodne vypátrat, co to všechno znamená.
Vřele doporučuji.
Bezesporu citlivý příběh s tématem queer a transgender komunity. Felix je vše z toho a navíc černoch. Ze všeho nejvíc touží poznat, co znamená být zamilovaný. Z autorova Poděkování jsem pochopila, že vychází z vlastní zkušenosti a je to poznat. Knihou se dostaneme do Felixovy hlavy, jak přemýšlí, co cítí, a to bylo zajímavé. Často mi přišlo ale jeho chování sobecké. Jakoby tím, čím musí procházet, ho stavělo nade vše ostatní. V knize procházíme i milostným trojúhelníkem a vztahy jeho kamarádů, ale myslím si, že to pro tento příběh nebylo, to nejdůležitější. Byl to sám Felix a jeho vnímání nelehkého života.
Tituba je skutečná postava, která byla odsouzena v čarodějnickém procesu v americkém Salemu v r. 1692. Tituba je ta, která se "přiznala". Je to černoška a asi proto se o ní nedochovalo příliš svědectví. Autorka jí proto vytvořila svůj příběh. Sledujeme celý její život, v němž čarodějnické procesy tvoří jen jednu část. Rozumí přírodě i lidem a stává se léčitelkou a ve všech situacích se snaží zachovat svobodného ducha. Procházíme tehdejší společností, její vnímání otroků a obecně černochů. Kniha vyšla poprvé už v r. 1986 a autorka za svou tvorbu získala spoustu cen. Líbilo se mi to a jistě se knize ještě vrátím.
Mně se to líbilo. Bylo to napínavé a rozuzlení jsem neodhalila. Přitom, když jej autorka prozradila, tak jsem si říkala, že to bylo jasný :). Dvě kamarádky, kdy se každá z nich dostane do zpočátku naprosto neřešitelného problému, který jim způsobí jejich muži.
Příběh postupně graduje a je opravdu čtivý, ale je to taková ta kniha, na kterou hned zapomenu.
Zpočátku jsem nebyla moc nadšená. Bála jsem se opakujícího se tématu, ale začetla jsem se a nakonec mohu knihu celkově hodnotit kladně. Skye, trpící obsedantně kompulzivní poruchou, která se jí projevila po smrti matky, potká Burka. Muže sice o dost staršího, ale kterému její někdy zvláštní chování nevadí, vnímá ho jako svou spřízněnou duši a zamiluje se. Burke s ní ovšem tyto čisté úmysly nemá a vlastně od začátku se dozvídáme formou jeho deníku a dopisů jeho plány. V průběhu čtení jsem Burka nenáviděla, nechápala jsem, jak se někdo může takto chovat, bylo mi líto dobromyslné Skye. Jak se věci mají jsem pochopila brzy, ale i tak byl pro mně závěr a epilog knihy překvapivý. Jde o psychologické drama se skvěle vykreslenými postavami, k přečtení doporučuji.
Taková jiná kniha, s originálním námětem. Linda do svých 12ti let žije se svou matkou odříznuta od zbytku světa. Nezná vůbec nic, nikdy neviděla ani muže, útěchu ji dává jen zahrada a její dvojče. Jednoho dne přeleze plot a začne zjišťovat pravdu. Vlastně se ani víc říct nedá, abych nespoilerovala. Je fakt, že od začátku vpadneme do děje, nic není vysvětleno ani představeno, ale celou dobu se něco děje a vše postupně zjišťujeme. I tak jsem byla ale někdy dost zmatená. Nevěděla jsem ani v jaké době se nacházíme a až z používání vyspělejších technologických pomůcek, jsem vydedukovala, že se jedná asi o blízkou budoucnost. Špatné to ale nebylo.
Bonusem této knihy je děj odehrávající se v 17. století v morem zamořeném Londýně.
A protože mám ráda historické knihy, příběh se mi líbil. Je napsán tak, že jsem byla schopna se ocitnout při čtení uprostřed dění, vše jsem si živě představovala. Pátráme po několikanásobném vrahovi, který páchá vraždy s čarodějnickým nádechem, což je zajímavé, ale víc mně bavil popis tehdejšího Londýna a jeho okolí.
Zmizela dívka a všichni se snaží zjistit, co se s ní stalo. Podle mně to ale nakonec není to nejdůležitější, ale spíš jde o postupné odkrývání charakterů obyvatel malého městečka, jejich tajemství, kostlivců, které skrývají za neustálé dokazování zbožnosti. Říkala jsem si, co tohle je za místo, co jsou to za lidi, kdy snad nikdo z nich není normální. Naprosto depresivní a temné. Ale četlo se to dobře a nenudilo mně to.
Život dvou sester, jejichž rodiče se živí jako démonologové. Pátrání po vrahovi rodičů přivádí Sylvii, mladší ze sester, ke zjištění skutečností, které v jejích očích původně vypadaly jinak. Chvílemi je to sice moc detailní až zdlouhavé, ale určitě zajímavé a kvalitně napsané.
Historický román založený na základě skutečných událostí - čarodějnických procesů. Samotná kniha však pojednává spíš o cestě, která vedla k obviňování než o samotné procesy. Jde o popis těžkého života žen na nejsevernějším místě Norska po ztrátě 40ti mužů vesnice. Pochmurný příběh, který jsem si ale užila.
Velice čtivé, napínavé. Dvě sestry, dvojčata, z nichž jedna záhadně zmizela v metru.
Co se skrývá v metru, co znamenají nálety vran, kam mizí stále narůstající pohřešovaní lidé, jak se vším souvisí židovský hřbitov? Stojí za přečtení.
Tragický příběh ženy, která se musí vyrovnat s krutou skutečností svého manželství. Štvalo mně Tinino mnohdy naivní chování. Historická linka o trochu lepší, ale i tak mně kniha nijak nedostala.
Ano, je to béčkový sci-fi thriller, tak jak tady už někteří uvedli. Ale takový poctivě napsaný.
Já se teda bavila.
Braxton píše své manželce a celoživotní lásce, která ztratila při autonehodě paměť, dopisy, aby jí připomněl jejich život. Hezké to bylo.
Ženy, které neví co dál se svým životem, dostanou šanci najít cestu v kouzelném domě. Mají na to, ale jen 99 dní a poté musí odejít. Dům je pro ostatní lidi neviditelný a vládne i jinými nadpřirozenými schopnostmi. Jsem z knihy nadšená a doporučuji ji všem citlivým duším.
Bioložka Natalie se vrací na místo svého dětství, kde její rodinu postihla tragédie. Dozvídá se o stále mizejících lidech v temném prostředí rašeliniště. Žádá si rašeliniště stále nové oběti?
Spojení přírody s vyšetřováním dávných i současných kriminálních případů. Pochmurné prostředí, dávné záhady a překvapivý závěr. Líbilo se mi to.