Khaleesi-13
komentáře u knih
Červená, bílá a královsky modrá
Casey McQuiston
Když jsem začala knihu číst, měla jsem od ní určitá očekávání. Chvíli jsem kolem ní kroužila, nebyla si jistá, jestli se mi to chce číst. Názory byly vesměs dobré, ale z recenzí a z obálky, (bleh) jsem měla pocit, že to je taková pohádka pro mladé.
No, je i není. Ten největší problém je, že je kniha tak čtivá, že i když reálně máte nějaké námitky, tak na nich stejně nezáleží. Při čtení se mi vystřídali snad všechny emoce co v sobě mám. Oči mi šilhaly a žaludek se svíral a já četla dál.
Ano, je to svým způsobem pohádka pro dospělé, ale na druhou stranu! Všechny postavy mají uvěřitelné chování a dialogy, je to chvílemi vtipné i neskutečně smutné. Politický kontext tomu dodává šťávu a posledních sto stran jsem snad četla se zatajeným dechem! Ach, takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho, kašlete na předsudky a běžte si to přečíst, bude se Vám to líbit. :)
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Že bude kniha morbidní, s tím jsem počítala. Odcizený, strohý styl vyprávění ke knize taky sedí. Mohla to být vynikají kniha, s neotřelým nápadem. Ale potenciál byl naprosto promrhán. Autorka se snaží šokovat a to jí stačí. Nic není do hloubky, o vše se jen tak otře. Žádné hlubší dopady, sociální situace, nic tam není. O konci není nutné mluvit, nic se nezměnilo, kniha žádný dopad, vyústění nemá.
Letní bouřky
Eva Pospíšilová
Nepatřím k příznivcův feel good knížek, prostě potřebuju v knize trochu víc. Ale od autorek jsem četla všechno, vím, že píší skvěle, takže jsem se přečetla i tento skvost. A byla to jízda! Přísahám, že mi nesklouznul úsměv z tváře ani jednou. Bylo to ultimátně vtipné, milé, horké a uslintané. Krásné pojetí rodin, přátelství i důležitosti komunikace. Už dávno nejsem cílovka, ale tohle je tak krásné, že to nemá věkových hranic. Doporučuji každému, kdo si chce zpříjemnit den.
Pátá minuta je o nás
Eva Pospíšilová
Nejsem si jistá, jestli zvládnu do pár slov vepsat to, co pro mě tahle kniha znamená. Je to emocionální bouře, i pohlazení po duši. Je to o nás. O nás všech.
Nedokážu napsat více, než je tohle je moje naprostá TOPka, miluju tu knihu a moc ráda se k ní vracím.
Můj brácha se jmenuje Jessica
John Boyne
Po knize jsem sáhla jen díky tématu, i když mě trochu zaráželo, že to vypráví 13-ctiletý bratr Sam. První stránky byly pro mě hodně náročné, vlastně víc jak půlka knihy. Absolutně jsem nechápala rodiče a už vůbec mě rozum nebral, že by se takhle chovali dva dospělí, vzdělaní lidé ke svému dítěti. Samozřejmě vím, že se to děje, ale pochopit to prostě nedokážu. Bylo mi úzko a fyzicky mě bolelo, když jsem se měla vcítit do Jessicky.
Konec pro mě měl hořkosladký nádech, protože po tom všem jsem prostě nedokázala uvěřit, že by rodiče tak markantně obrátili.
Asi by mě více kniha zajímala z pohledu Jess, ale i Samův úhel pohledu má něco do sebe.
Škoda že takových románů není víc.
Holka mimo rytmus
Becky Albertalli
Musím říct, (napsat), že mi Leah sedla mnohem víc než Simon. Čtení příjemně odsypávalo a já knížku přelouskala během jediného dne. Nebylo tam jediné hluché místo a pro mě je Leah daleko více uchopitelná než Simon. Možná to je tím sarkasmem a cyničností, ale je to tak.
Málem jsem si knihu nekoupila, kvůli mizerným recenzím. Mno, já jsem opak. Já doporučuji!:)
Poutník, čarodějnice a červ
Christopher Paolini
Taková malá jednohubka, která neurazí, ale rozhodně nenadchne. Nic nového jsme se skoro nedozvěděli a nebýt setkání s pár oblibenými postavami, kniha by byla o ničem.
Navíc mě silně rozhodilo, že knihu očividně překládal někdo jiný a silně mě to narušilo zážitek ze samotného čtení.
Když Paolini psal Odkaz dračích jezdců, dal do toho duši a je to znát z každé stránky. Tady ale není.
Will Grayson, Will Grayson
John Green
Knihu jsem začala číst, aniž bych o ní více věděla, takže mi pár stránek trvalo přijít na to, že to vypráví oba Willové. Nevadí. Jakmile jsem se přes tuto obtíž dostala, kniha se četla skoro sama. Přiznám se, že mám radši toho sarkastického a věčně nenaloženého Willa o trochu radši, a když jsem si zvykla na styl psaní, tak se mi i lépe četl. Mrzí mě, že se Maura nedstala více ke slovu, protože i přes to co udělala, jsem si jí oblíbila. Sečteno podtrženo, vcelku milá jednohubka, se zajímavým stylem a osobnostmi.
Dám ti slunce
Jandy Nelson
Někde v komentářích jsem četla, že jí kniha změnila pohled na svět. A já přesně vím, jak to autorka komentáře myslela.
Stírám si slzy z líce, myšlenky daleko. Vím, že se ke knize vrátím.
Edit: Vrátila jsem se k ní po dvanácti (12!) dnech. A je to perfektní. Užívám si každé slovo a debilně se usmívám.
Nadělení: Příběhy kluka ze zámku
Daniel Krejčík
Krásná knížečka, která se čte sama. Jitří emoce, hladí po duši, dojímá. Z každé stránky je to znát, ty hluboké emoce. Zážitky nevšední, o to víc potěší. Umění si přát.
Nebe je všude
Jandy Nelson
Po knize jsem sáhla jen kvůli autorce, od které jsem četla její druhou knihu, Dám ti slunce, kterou nepokrytě zbožňuji. Miluju autorčin pohled na svět, její vyjadřování, postavení k smrti, rodinným vztahům a barvám.
Nebe je kniha spíše pro mladší čtenáře, ale to na její kvalitě nic nemění. Postava Lennon je moc dobře vykreslená, stejně s ostatními. Její zmatek cítíte na patře, stejně jako zoufalství.
Nakažení
Petra Neomillnerová
Jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Miluju neobvyklé výrazy, slovní spojení i urážky. Zmar a špína na mě kapou ze stránek. Tak moc je to realistické. Ženská, která se ze všeho nehroutí, ale zatne zuby a jde dál. Prostě perfektní.
Tamařino souhvězdí
Anna Musilová
Asi v polovině knihy mi začínalo docházet, že nejsem s knihou spokojená. A minimálně dalších padesát stránek mi trvalo přijít na to proč. Kniha má skvělé hodnocení, recenze a od toho se odvíjelo i mé očekávání. A z nějakého důvodu jsem stále čekala, až se mé představy naplní. Pochopitelně přišlo zklamání, když jsem to něco nedostavilo. A někde v tom okamžiku jsem tu knihu a slova v ní přijala. Nechala je, aby ve mě rezonovaly. A konec mě zasáhl někde hodně hluboko, kde sídlí opravdové city.
Břehy nejsou na dohled
Marek Uhlíř
Váhám s hodnocením, nevím, jak to správně uchopit. Kniha je napsaná výborně. Ale podtitulem Zápisky z mise Lékařů bez hranic za mě neobstál. Jak názvem, anotací i ukázkou, kniha vábí na těžké téma. Ale místo toho dostáváme sbírku myšlenek, úvah, a lásky. Není to špatné, vůbec ne. Jen jsem čekala něco jiného. Protože knížka je poměrně úzká, vyprávění o lodi se do ní moc nevešlo. Pacienti z Cest domů mě sice moc bavili, ale i tak mi toho přišlo málo. Musí mít těch příběhů mnohem více. Jen bylo na malém prostoru hodně témat. Takže opravu nevím. Kniha je napsaná na 5 hvězdiček. Anotace je naprosto zavádějící. Kdyby tam bylo více o těch misích, dala bych s radostí plný počet, takto ale nemohu.
Láska je odpověď
Erik G. G.
Kniha se pěkně četla, i když bych řekla, že autor je ještě v začátcích a občas to bývalo znát. Otevřená sexualita asi měla částečně šokovat, ale mě to přišlo v pohodě, nikde se to vysloveně netlouklo. Co mě hodně překvapilo, v tom dobrém smyslu, byly velice povedené kresby, které daly knize další úroveň.
