kikies
komentáře u knih
Smrtící tajnosti
Robert Bryndza
Čtivé a napínavé, jako vždy, ale tady mi to přišlo trochu divné a překombinované. Ne nijak zásadně, ale přesto byly v sérii lepší kousky než je tento.
Holka, kterou kdysi znal
Tracey Garvis Graves
Tohle jsem nečekala (ta obálka vážně hodně mate!). Zaprvé, velice kladně hodnotím náhled do života lidí žijících s poruchou autistického spektra - přiznávám, nevěděla jsem o tom vůbec nic. Zadruhé, příběh byl velice milý, vřelý, romantický, úsměvný, prostě hrozně moc fajn. Zatřetí, to 11. září jsem vůbec nečekala, strašně mě to překvapilo (jak se přeskakovalo v časových rovinách, vůbec mi nedošlo, že je to TEN rok!), a musím se přiznat.... rozbrečelo mě to. Fakt doporučuji.
Sucho
Neal Shusterman
Zajímavé a bohužel velice aktuální téma. Nápad skvělý, zpracování jednodušší, ale zřejmě to odpovídá určení pro děti a mládež. Připomíná to hodně scénář k americkému katastrofickému filmu, ale ono by to tak možná fakt i vypadalo. Postavy příjemně namixované (samozřejmě někdy lehce přehnané, ale bylo to tu asi na místě) a závěr trochu divočejší. Obecně mi chyběl nějaký dospělý fungující element a nástin řešení situace (prostě najednou voda nebyla .... a najednou zase byla? WTF?). Sice to vypadá jako spousta rýpavých připomínek a nespokojených poznámek, ale ve finále jsem velice ráda, že jsem knihu četla a myslím, že je velice přínosná. Rozhodně doporučuji, i kdyby jen kvůli tomu tématu!
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Má to své mouchy: 1.) téměř všichni se s neznámým českým detektivem baví a otevírají mu své srdce i svědomí navzdory tomu, že ten v dané lokalitě nemá žádné pravomoci; 2.) ať se vrtne kamkoli, nikdy nenarazil na jazykovou bariéru, úplně všichni zúčastnění, včetně důchodců, žijící povětšinou na samotách x kilometrů od civilizace se bez problémů domluví anglicky - klobouk dolů před Norskem :D
Na druhou stranu, skvěle se to čte, příjemně to odsýpá a napětí je dávkováno zcela přiměřeně. U autorky je opravdu znát zvyšující se kvalita. Prostředí je popsáno uvěřitelně a živě, charaktery propracovány a zápletka je nápaditá, děj svižný. Na české luhy a háje chvályhodný počin, jen tak dále!
Cilčina cesta
Heather Morris
Velice doporučuji. Příběh volně navazuje na Tatéra z Osvětimi, respektive rozvíjí příběh jedné z jeho postav. Kromě tradičních hrůz z koncentračních táborů nahlédneme i do útrob pracovního tábora na Sibiři, jenž si s těmi prvními moc nezadá. Hlavní postava je velice sympatická a navzdory svému nešťastnému osudu a (ne)spravedlivému potrestání si zachovává určitý morální kredit. Příběh se dobře čte a děj příjemně odsýpá. Je to zase trochu jiného a je to velice dobře odvedená práce.
Smrtící bílá
Robert Galbraith (p)
Nejspíš se budu opakovat, ale série o Cormoranově detektivní kanceláři mě prostě baví. Je sice fakt, že těch 700 stran mi dalo zabrat, ale rozhodně není čeho litovat. Rowlingová umí psát, bavit i zaujmout a každá z té obrovské hromady stran stála za to - ano, i ty, ve kterých Strike zase heká bolestí, Robin se sáhodlouze rozhoduje, co si počít se svým životem a oba se tváří, že spolu nikdy nic mít nebudou! :D
Otevřený hrob
Angela Marsons
Tenhle díl mi přišel takový slabší. Kim mám ráda, ale tady zase působila úplně nadpozemsky a nesmrtelně a s tak neuvěřitelným množstvím náhod. Mé nadšení trošinku opadá, tajně doufám, že další díl pomůže.
Tichá modlitba
Angela Marsons
Uvěřitelné, surové, drsné... moc dobře a rychle se to čte a příběh člověka chytne a nepustí až do konce. Zločin je hnusný až zvrácený, mrtvol taky dost, takže milovníci krve si taky přijdou na své. Hlavní hrdinka je opět trochu nedotknutelná a až podezřele chytrá. A postava hlavního mozku celého únosu mi do příběhu moc nezapadla, byla spíše rušivá, tak nějak navíc, ale dobrý pocit ze čtení mi to nevzalo.
Žena z kajuty č. 10
Ruth Ware (p)
Takový trochu podivný příběh. Velice nepříjemná hrdinka, za vlasy přitažený příběh a nakonec jeden neskutečný výkon hodný nesmrtelného komiksového hrdiny. No... námět nebyl špatný, slibovala jsem si od toho ale rozhodně více - a ono to nepřišlo... :-/
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz
Mně se Lagercrantzova díla líbí. Jsem ráda, že se ujal pokračování Milénia a rozpracoval osudy Lisbeth a Mikaela. Jasně, že to není, jakoby to napsal Larsson, protože ten to nenapsal a bohužel už nenapíše. Ale Lagercrantz se chopil skvělého tématu a ano, dobře zajetého a slavného kusu - to mu nikdo nemůže mít za zlé, kdyby to neudělal on, udělal by to někdo jiný. Komu se to protiví už z principu, ať to nečte. Kdo s tím problém nemá, chybu neudělá :-)
Čas odejít
Jodi Picoult
Nádherná kniha, silný příběh plný emocí, lásky - a nejen té mateřské - a slonů. Skvěle prokreslené postavy, skvělý spád a perfektní vyvrcholení. Jodi Picoult umí dát do psaní srdce, nebojí se velkých témat a výsledek předčí Vaše očekávání. Informace o slonech, jejich výzkumu, chování a o sloních rezervacích jsou příjemným bonusem. Jedním slovem: DOPORUČUJI!
Sůl moře
Ruta Sepetys
Silný příběh, citlivě popsaný, dojemný, strhující i napínavý. Přínosné vzhledem k popisu nepříliš známých (ba možná až utajovaných) informací, velice čtivé a navzdory většímu počtu postav přehledné, snad díky krátkým kapitolkám. Nenapadá mě žádné negativum, za mě super, takže prostě jen doporučuji. :-)
P.S.
Aňa Geislerová (p)
To, že je Aňa přemýšlivá, inteligentní, umí být vážná i vtipná, dělat si ze sebe legraci a brát věci s nadhledem a humorem... to asi nikoho nepřekvapí. S tím jsem do četby šla a přesně to jsem dostala. Její časopisové sloupky jsem vždycky měla ráda, je vidět, že ví jak psát a umí psát, a je jedno, jestli je to na závažnější téma nebo plácání jen tak o ničem. Vždycky je to příjemné, uklidňující a povznášející. Tahle kniha pohladí na duši.... a Leliny ilustrace jednotlivé fejetony vynášejí ještě výše, stejně jako celková podoba knihy :-)
Ve službách zla
Robert Galbraith (p)
Nějak si nejsem jistá, jak knihu okomentovat. Bylo to dobré, jako doposud vždy, atraktivní hrdinové, skvěle odvedená spisovatelská i detektivní práce, ale celkově to ve mně nezanechalo takový dojem jako předchozí díly. Možná mi vadilo to neustálé zařizování kolem svatby - ale na druhou stranu chápu, že to nemohla odkládat donekonečna :-) Asi je pravda, že to, co se v příběhu tvářilo jako ženský prvek, mírně převážilo na úkor Strikových brilantních myšlenkových pochodů. Ale vadilo mi to opravdu jen trochu, sérii zůstávám věrná ;-)
PS: Proč si toho troubu proboha brala?!?
Říjnový seznam
Jeffery Deaver
Tohle je vážně umění a věřím tomu, že pro autora to byla neskutečná výzva, kterou si parádně užil. Lze to považovat za zajímavý a vydařený experiment, ale upřímně, vraťme se radši k běžně používané časové posloupnosti děje - více podobných děl by asi knižní trh neunesl. Pro čtenáře není jednoduché orientovat se, pokud čas plyne opačným směrem. Moc mi nesedly fotografie vložené na začátku každé kapitoly, možná to byl záměr a nebo šlo jen o nekvalitní kopii, každopádně jsem mnohdy nebyla schopná rozlišit, co na nich je a proč tam vlastně jsou (zjišťovat jejich význam po přečtení knihy už mi nepřišlo vůbec lákavé), působily na mě spíše zbytečně a rušivě. Příběh jako takový byl skvělý a tak jak byl podaný, byl výborný - mám slabost pro geniální padouchy s dopodrobna promyšlenými plány. Určitě vyzkouším i další Deaverova díla.
Spasitel
Jo Nesbø
Vždycky je proti komu bojovat... a vždycky je dost kladných hrdinů, kteří mohou zemřít rukou nějakého grázla.... další smutný díl, ve kterém to skoro vypadalo, že Harry vyhrál nad alkoholem.... plus obohaceno "exotickým" prvkem, tentokrát kombinace Chorvatska a Armády spásy - tleskám.
Padesát odstínů svobody
E. L. James (p)
Hmm...E. L. James opravdu není dobrá spisovatelka, pokud tedy za dobrý výkon nepovažujeme popsat 1800 téměř totožných stran. Za dobrý výkon považuji to, že to někdo vydal, aniž by to dal přepsat pomocnému redaktorovi nebo to seškrtal na půlku, že ten někdo na to nalepil nálepku "bestseller" a prodal tolik kusů. Ale tak už to dnes chodí. :-) Ne, kniha to není špatná, rozhodně ne, četla jsem hromadu mnohem horších, uznávám, že má kolem sebe jakousi auru, která budí zvědavost, ale je neuvěřitelně SLABÁ! Jeden díl je slabší než druhý, až se tomu člověk zdráhá uvěřit a tak čte dál a dál, až je na konci (a je tomu rád, UFF!) Vezměme v potaz, že toho jsou už tři díly, tudíž toto má být vrchol, nezapomeňme, že autorkou je zralá padesátnice, a nepouštějme ze zřetele, že každá průměrná a alespoň trochu sečtělá žena má třikrát větší slovní zásobu a dovede barvitěji popisovat děj, než nám je předkládáno v tomto bestselleru... pak je nutné konstatovat:
1.) Přesně jak jsem předpokládala už u prvního dílu - pokud tomu autorka něco nepřidá, samotný sex stačit nebude a začne nudit - a taky že začal!
2.) Postavy jsou čím dál tím unylejší a nudnější - po třech přečtených dílech přestávám věřit na románovou lásku, protože nepřestávám kroutit hlavou nad tím, že Ana něčím uchvátila Christiana a jeho to furt drží. Jestli na ní něco bylo, ztratilo se to někde na pomezí prvního a druhého dílu. Mnohem zajímavější jsou postavy kamarádky Kate, Christianovy matky, Anina nevlastního otce, dokonce i Christianova ochranka je proboha zajímavější! O těch dvou už PROSÍM nikdy víc ani slovo! On se chová jako kretén a umíněný puberťák, ona je čím dál tím víc trapná a pokrytecká a úroveň dialogu mezi nimi - NULOVÁ! Jaký krásný základ pro manželství a výchovu dětí!
3.) Děj... No, buď se neděje nic, nebo naopak každý den v týdnu přinese minimálně dvě katastrofy najednou... (tomu se asi říká spád :D )
Nejsem typ, co odkládá nedočtené knihy, nehodnotím knihy jako "odpad", dokonce ani ze zásady nelituji toho, že jsem nějakou knihu četla, protože každý přečtený řádek mi něco dá. Někdy víc, někdy jen na chvilku a někdy zůstane jen nepatrný dojem. O této trilogii zřejmě už za pár týdnů budu vědět jen to, že existuje, že to je poprvé, co se mi podařilo 600stránkovou knihu přečíst za dva až tři dny a že Fifty Shades je průkopnická série na poli erotické literatury... to je to nejpodstatnější, co si chci zapamatovat. Upřímně přeji všem čtenářkám (protože pro chlapy to podle mě vážně není), aby je to pobavilo a obohatilo víc než mě. HOWGH! A slunce v duši... :-)
Padesát odstínů temnoty
E. L. James (p)
Takže ano, první díl byl opravdu první, celé to odstartoval, člověk mu ledasco odpustil, navíc nebylo ještě tolik konkurence.... ta se ovšem ihned po jeho úspěchu vyrojila, a v této konkurenci už E.L. James opravdu nemá co pohledávat, pokud na sobě radikálně nezapracovala.... pojďme tedy na druhý díl... takže ... hmm.... Má to být erotický příběh okořeněný tematikou SM... je tedy zajímavé, že se autorce podařilo dosáhnout toho, že pasáže o sexu začínají být setsakramentsky nudné a o SM je to vlastně také čím dál tím méně! Tak snad to bude aspoň romantická pohádka o šedé myšce.... hmm.... taky ne! Z Anny, která z počátku byla naivní, nezkušená, zdála se být milá a prostě správňácká, se stává sexuální mašina, jejímž posláním je spasit Christiana (protože to přece nikdo jiný nedokáže) a být vždy připravená, nad ničím se nepozastavit, být vždy a jakýmkoli způsobem k dispozici a při chuti.... Ne, takhle to vážně nefunguje, není to vůbec sexy a skousla bych to v případě, kdyby to bylo fantasy a Anna se po koitu vznesla a odplula noční tmou nebo vypařila! Postava Anny se spolu s příběhem a s přibývajícími zkušenostmi nijak zvlášť nevyvíjí, spíše působí jako čím dál tím tupější a nepřirozenější stvoření. Nejzáživnějšími scénami knihy jsou kupodivu ty akčnější okamžiky, ve kterých nejde o sex Anny s Christianem. Knize by vážně prospěl dotek reality a uvěřitelnosti, aspoň malý, a podstatné zapracování na autorčině stylu (je to vážně furt stejné, což v případě trilogie znamená, že je to spíše horší a smutné - pokud se autorka neumí po prvních 500-600 stránkách vypsat, posunout dál a postupně alespoň neznatelně zlepšovat, zřejmě se nebavíme o přirozeném talentu; začátečnické chyby se odpouštějí na začátku). No nic, zklidníme vášně, ještě je tu třetí díl - zatím to jde spíše z kopce...
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
Barbara Demick
Jedním z největších zločinů proti lidské svobodě je upírání možnosti volby a práva na informace. O severokorejském režimu člověk ví, ledasco tuší a každému je jasné, že žít v něm není jednoduché. Ale právě touto čtivou, nepřikrášlovanou formou popsané životy obyčejných lidí jsou to, co nám nejvíce otevírá oči. Je potřeba o těchto věcech psát, mluvit, šířit se o nich, ne proto, že by řeči nebo naše obecné povědomí něco zlepšily, ale proto, že pokud se uvnitř těchto zemí najdou lidé, kteří navzdory propagandě, cenzuře a všem možným nařízením a restrikcím, navzdory tomu, v čem žijí a co považují za normální, stejně dokáží začít pochybovat a ptát se a najdou odvahu riskovat život, aby zjistili, co je "za zdí", pokud my budeme nahlodávat hranice zvenčí a tyto uprchlíky nezavrhneme, potom se tyto hranice ztenčí a padnou. Žádný nepřirozený režim není donekonečna udržitelný a netvrdím, že je nutné každému vnutit demokracii tak, jak ji známe my, nebo nedejbože někam vtrhnout a "udělat tam pořádek", ale každý by měl mít právo si vybrat.
Ano, není co závidět..... ale bohužel s tím podstatným rozdílem, že oni nezávidí, protože nevědí, a my nezávidíme, protože víme...
Game
Anders de la Motte
Hej, lidi, tohle je prostě perfektní. Člověk od seveřanů už většinou neočekává něco jiného než krvavé detektivky, ale tohle má šťávu! Prostě si to přečtěte a uvidíte, že vás to překvapí.... mile překvapí :-)