KikiZ komentáře u knih
Nádherná knížka, prostě čirá krása a poezie. Jedna z tech na kterou nikdy nezapomenu. Mladičky Václav, Záviš, Hynek a Ulrika. A strhující závěr, který v člověku zůstane na hodně, hodně dlouho. Diky pani Vaňková !!!!
Kniha která má v sobě zvláštní kouzlo a nevšední, i když trochu nervózní klid. O Japonsko a jeho kulturu jsem se nikdy nijak zvlášť nezajimala a asi je to škoda. Možná to napravím.
Sama jsem na vlastní kůži zkusila co to znamená být v ordinaci a dozvědět se opravdu velmi spatnou zprávu o svém zdravotním stavu, nikdy nezapomenu na vyhybavy pohled mladého dokturka, a následně dvouměsíční peklo, jež bylo hlavně psychického rázu, je to zkusenost, po které už nikdy nebudete stejná. Je to dva a pul roku a nikdy na to nezapomenu
Musím říci, že ze všech knížek pana Bauera se mi tyhle s mladým Lukášem Troblem z Květnice líbí asi nejvíc. Trobl je sympatický odvážný zbrkloun, šenkýřka Terezka krásná a strýc Maxmilián Trobl správně nabručený a nabroušený na svého nezdárného synovce. Zápletka sice není příliš složitá, vraha odhadneme poměrně rychle a snadno, ale o to snad tady ani tolik nejde. Líbí se mi jak je vykreslena atmosféra pozdně středověké Prahy, člověk má skoro pocit, že se tam prochází společně s hlavním hrdinou. Těším se na další pokračování!
Krásná knížka, díky pane Jindro. Líbila se mi moc, stejně jako Sny umírají s králi. A rytíř Matouš Rozoumek si mě rozhodně získal.
Mě se kniha pana Jindry moc líbila, pokud bude psát i nadále historické romány, tak nebudu váhat a další knížku si určitě pořídím. A jako beznadějné romantičce mě, přiznám se bez mučení dojal osud nešťastného Čeňka z Libořez
Tak knihy pana Bauera považuji za takové jednodušší, pro nenáročnější čtenáře, nicméně nepostrádající určitou zábavnost. Na těchto příbězích o soudci Melicharovi mi trochu vadí, že jeho pomocník Božetěch je takové trdlo. Kdyby měl trochu víc za ušima, tak bych si ho snad i oblíbila.
Přiznám se upřímně, že Přemyslovská epopej nebo detektivky s panem z Dobronína nebo Oldřichem z Chlumu mě nějak bavili daleko víc. Je to ok čtení na večer, ale nějak mě to nechytlo tolik jako tyto ostatní knihy. Asi mi vadí přílišní roztříštěnost děje a množství postav.
Občas mám k Bauerovým knížkám docela dost výhrad a ne vždy mi jeho styl úplně sedí, nicméně tady se mi to nestalo a příběh mě vyloženě bavil, i když nebyl nijak extra složitý a výsledek taky neohromil. Přesto, Lukáš je sympaťák, občas trochu pechfógl a ne vždycky mu vyjde všechno tak jak si představuje, ale nakonec se šťastného konce přece jen dobere.
Tak ze všech Bauerových knížek, které jsem zatím četla se mi tahle líbila asi nejvíc. Je to takové velmi odlehčené čtení, místo i docela vtipné. Člověk při tom opravdu nemusí moc přemýšlet, detektivní zápletka opravdu není příliš složitá. Jediné co mi trochu vadilo byly občasné vulgarity, Nejsem žádná puritánky a nevadí mi, pokud se hodí do vyznění příběhu, ale tady to působilo divně nepatřičně. Řekla bych že o milování se dá mluvit i jiným způsobem, než jak se o něm vyjadřoval v knize hlavní hrdina Lukaš. Ale jinak je to postava docela sympatická.
Tak rozhodně o něco lepší a zábavnější než Klášterem obchází ˇˇdábel. Ale stejně, já nevím, připadá mi to celé takové velmi naivní vyprávění. Na druhou stranu na prostřídání s jinými historickými knihami typu Niedla to svým způsobem není tak špatné.
No, tak je to trochu slabší kopie knížek V. Vondrušky, pan Bauer promine, i když zase na druhou stranu přečetla jsem to skoro za den, takže čtivost se tomu upřít nedá. Jen mi tam zkrátka něco chybělo, asi jsem trochu náročná a čekám od historické detektivky bůh ví co, asi jsem už zmlsaná Pány Červenákem, Niedlem a Vondruškou a tohle na mne bylo nějaké až příliš prosté, skoro jako určeno dětem (kdyby tam pochopitelně nebyla ta sprostá slova a malinko sexu). Soudce Melichar si moc mých sympatií nezískal, jeho pomocník Božetěch je takové mladé trdlo (Vondruškův Ota ze Zástřizlí je alespoň pro mě o pár levlů výš), na druhou stranu nad některými jeho "akcemi" se člověk docela pobavil. Takže ve výsledku....ale jo, na ukrácení zimního podvečera s čajem v ruce....
Skvělé jako vždy! Barbarič a jeho sedmička jede tentokrát sólovou jízdu a v akci se začíná stále více pochlapovat, tentokrát dokonce čelí hordám turků na hradě Sitno. Jen mi tam trochu chyběl bručoun Stein (i když podobně jako Barbaričovi - jen chvilku a opravdu jen chvílemi). A kaprála (pardon seržanta) se nakonec přece jen dočkáme. A já se zas nemůžu dočkat dalšího pokračování!
Paráda! Takhle nějak si představuju skvělou historickou detektivku. Ze všech knížek se Steinem, Barbaričem a Jarošem se mi tahle líbila asi ze všech nejvíc. Mělo to spád, akci (tu mimochodem dokáže autor popsat vždycky naprosto brilantně, nevím , jak to dokáže, ale člověk se při nějakém akčním popisu o hlavní hrdiny skoro doopravdy bojí), suchý humor a neotřelou trojici vyšetřovatelů. Pravda Stein není zrovna úplně nejsympatičtější osoba, a na rozdíl od mnoha čtenářek rozhodně toužebně nevzdychám po kaprálu Jarošovi - přece jen ta jeho sbírka mučících nástrojů mě docela odpuzuje, na sado-maso tedy fakt nejsem, takže u mě jednoznačně vede "hrdina proti své vůli", Matěj Barbarič - mám ráda jeho trefné hlášky, vztah k jídlu a pití a vůbec všem pozemským požitkům ale svým způsobem je jako trojici mám moc ráda všechny !
Mám ráda příběhy o lásce, odvaze a věrnosti a nikdy mě nepřestanou bavit. No a když jsou navíc tak čtivé a zasazené do středověkých reálií, tak není co řešit. Ony ty díly jsou pochopitelně v podstatě na jednou brdo, jenže....je tak těžké se od toho odtrhnout.
Přiznám se, že ač mám pána z Dobronína, Petra a Rozárku moc ráda, tak tento příběh mi nějak nesedl. Přišlo mi to takové nijaké - trochu bez šťávy. Dobronínské moryrtáty se mi líbily mnohem víc. Vůbec mám vždycky tak nějak radši, když se děj přesune z Prahy někam jinam. Nevvím proč, ale přijde mi že pan Vondruška píše lépe, když se příběhy odehrávají jinde než v Praze.
Trochu brutální, nicméně středověk zcela jistě nebyl žádná selanka a zhltla jsem to docela rychle a teď jsem se s chutí pustila do dalšího dílu. Christian je správný klaďas, Marta taková odvážná středověká Angelika a mě se ze všech postav líbil věrný panoš Lukas - inu, od dob Vondruškova panoše Oty mám pro mladé, hezké, statečné panoše aso nějakou slabost či co.
Zločin na Bezdězu je poněkud komplikovanější a zamotanější než ostatní vondruškoviny, nicméně i tak je opět fajn čtivo. Panoš Ota je zde už přece jen poněkud starší, takže těch "zářezů" zde není mnoho, na druhou stranu, přece jen, Přemyslovny jsou Přemyslovny...
Po předchozích trochu zamotanějších dílech, typu Zločin na Bezdězu, rozhodně oceňuji návrat ke klasičtějšímu, jednoduššímu stylu vyprávění.
P.S. pro mě bude mít navždycky panoš Ota podobu francouzského krasobruslaře Gwendala Peizerata, schválně si najděte jeho fotky tak z let 2000-2002, no nebyl by to v té době skvělý filmový Ota?
Pěkné. Typický Vondruška a i když u mě osobně vždycky vede Oldřich z Chlume, Ota a Diviš i pán z Dobronína, Petr a Rozárka mají určitě něco do sebe!