KikiZ komentáře u knih
O maličko slabší než následující díly Dědicové zlatého krále a Žebrák se stříbrnou holí, přesto i tak vynikající čtení. Prostě takhle nějak si představuji, že by měli vypadat historické romány - historie, ale nesmírně čtivě podaná,živoucí postavy, hodně citu s kapkou slovní poezie, ale ne zas tolik, aby to byla červená knihovna. Musím říci, že v celé této trojdílné sérii mě hodně zaujal vztah Závišovy dcery Ulriky a jejího "manžela" Hynka z Lichtemburka - ten jejich vzájemný vztah je vykreslen kouzelně - bláhová zamilovanost frajerského odvážného panského mladíka, který měl na seně každou holku na kterou si ukázal, ale tahle zvláštní Ulrika mu uniká a on snad ani neví proč, Odvaha, ale zároveň i křehkost a panický strach mladé Ulriky z toho co přijde po svatbě i to jak jsou oba nesmělí, hádají se, krouží okolo sebe a přitom jeden druhého vlastně hrozně milují, to vše je popsáno s opravdu velkou dávkou citu a porozumění. Krásné.
Musím upřímně říct, že se mi Hledání Aljašky líbilo více než Hvězdy nám nepřály. Asi to bude tím, že mi to nějak chytlo za srdce více, neboť něco podobného se bohužel stalo u nás na škole. To takové bezprostřední setkání se smrtí je hrozné. Když se s tím člověkem ve škole normálně setkáváte, povídáte si spolu, bavíte se o zkouškách a najednou vám řeknou, že už není, že už ho nikdy neuvidíte. I když ta osoba nebyla nějaký můj buhvíjaký kamarád, přesto mě to rozplakalo, člověka to zasáhne.
Téma kolektivizace vesnice je něco, co se kdysi týkalo i mé vlastní rodiny a bolestně se člověka dotýká i dnes,i když to sám nezažil. Ale člověk to má v sobě, něco tam je, ten pocit křivdy, člověk to asi zkrátka má v krvi. Jinak, co se knížky týče, četla se dobře, ale musím říct, že Rybí krev mne tedy oslovila přece jen daleko více. Přesto velmi kvalitní.
Mě ten Hynek Tas zkrátka baví, i když se mi nejvíce líbil díl druhý, tak i tento je poutavý a je to moc fajn čtení pro ty, kdo mají rádi historické romány a dobu středověku.
Harry Hole je jistě sympaťák, i když takových "poldů s problémama" už tu v detektivní literatuře bylo habaděj, čímž nechci říct, že by se mi kniha nelíbila, nebo mne nebavila. Sice jsem čekala trochu víc, ale myslím, že si za nějaký čas zase nějakou detektivku s této série pořídím.
Dle mého názoru vynikající kniha a téma vesnice je mi velmi blízké, navíc bylo velmi dobře zpracován pocit vykořeněnosti a bezmoci proti něčemu, co nemůžete zastavit. A to, že bych se třeba musela vzdát, nebo prodat dům, který mám rada nade všechno a kde jsem trávila část dětství - jeden takový mám - to si snad ani nechci představovat.
Kniha se mi líbila moc, jistě, je to čtení spíše pro ženy, s velkou dávkou romantiky, ale má to styl a šmrnc. Já jsem si u četby výborně odpočinula.
"Jedna byla zlodějka knih, ten druhý kradl oblohu". Moc krásná a velmi lidsky napsaná kniha. I když musím přiznat, že mě vždycky knihy, co mají mohutnou reklamu vždycky spíše odpuzují, tak v tomto případě jsem udělala vyjímku a knihu si koupila. Nelitovala jsem, navíc jsem ji četla na vesnici u prarodičů u praskajících kamnech, na sobě nabalené svetry, protože jinde se netopí a v noci drkotala zubama zimou a připadala jsem si tak trochu, samozřejmě velmi nadneseně, jako ten chudák Max ve sklepě. Ale do kina na film nepůjdu, mám totiž vždycky tak nějak v hlavě podobu těch "svých" filmových hrdinů a obávam se, že film by mi ji tak nějak narušil.
Perfektní román, musím říct, že jsem byla velmi příjemně překvapena. České soudobé spisovatele příliš nečtu, o to více mě zaujalo, jak je kniha skvěle napsaná. Jen mne trochu mrzel poněkud předčasný skon surrealistického malíře Tomáše Rajena, neboť byl v knize mou oblíbenou postavou. Přemysl Rataj už mě upřímně řečeno charakterově tak nezasáhl a moc sympatický mi nebyl. Navíc surrealisté jsou moji oblíbenci, takže skoro nemám , co bych vytkla.
Jedním slovem nádhera!!!! Taky bych jednou chtěla potkat muže tak ušlechtilého jako Athos, bodrého jako Porthos, krásného jako Aramis a bezhlavě statečného jako d Artagnan. Bohužel, nepotkám, ale snít můžeme vždycky, to nám nikdo nevezme.
Vynikající! Nemůžu si pomoct, ale Dumas z těchto dvou románu udělal tak neskutečně nadupanou akční věc, že to snad ani není možné, že to psal člověk žijící v 19. století. Opravdu jsem to nečekala. Navíc z ďábelského mladíka Mordaunta jde fakt strach při jeho "Uvidíme se v Anglii, pánové"!!!
Tož dobré je to, co k tomu dodat, navíc Václav II. je opravdu mým oblíbeným panovníkem. Přesto však u mne, co se románů o Václavu II. týká jednoznačně vede Žebrák se stříbrnou holí od Vaňkové
Milé jako vždy, mě zkrátka tyto detektivky s Oldřichem z Chlumu ohromně baví, a navíc Ota ze Zástřizlí, to je kapitola sama pro sebe. Je to sice nepolepšitelný holkař, ale řekněte, kdo by ho neměl rád?
Knížka se mi líbila moc, i když pravda trochu méně než Žebrák se stříbrnou holí, ten je tedy od paní Vaňkové mým favoritem.
Kniha se mi líbila moc, byl zde moc zajímavě vykreslen život Jiljího Retze a jeho postupného pádu až na samé dno. Člověk měl z jeho příběhu trochu rozporuplné pocity. Nelitovala jsem ho, to ne, ale přesto ve mne knížka zanechala opravdu zvláštní těžko popsatelný dojem. Ovšem podle mého názoru je absolutním vrcholem tvorby Jarmily Loukotkové Navzdory básník zpívá, to je opravdu moje milovaná kniha.
Kniha mě trochu zklamala, připadá mi tak bez emocí, nemohla jsem si pomoct, ale nějak jsem se o žádnou z postav vůbec nebála. Nerada to říkám, ale byli mi prostě ukradené. Čekala jsem od toho truchu víc.
Období vlády Václava II. patří k mým oblíbeným a tak jsem v antikvariátě jednoznačně sáhla po této knize a nezklamala mne. Je velmi pěkně a čtivě napsaná, jen se člověk občas trochu ztrácí v postavách jednotlivých šlechticů. Můj oblíbený byl v této knize Jindřich Krušina z Lichtemburka, mladý a odvážný šlechtic, leč později trochu zklamaný manželstvím o němž měl asi trochu jiné představy. To se někdy zkrátka stává.
Remarqua miluju, je to opravdu jeden z mých nejoblíbenějších autorů a téměř jako všechny jeho knihy mne ani tato nezklamala. Trochu mě překvapil (příjemně) v podstatě šťastný konec pro oba mladé milence Ludvíka a Ruth, méně optimistický pak byl pro Steinera.
Krásná knížka, i když troufnu si tvrdit že se skutečným mistrem Villonem toho příliš společného asi nemá, ale je to celkem fuk, protože se to hezky čte, je to správně francouzsky šarmantní i romantické. Moc pěkné.
Krásná kniha o mladém králi Václavovi II., Závišovi z Falkenštejna, jeho dceři Ulrice a jejím zamilovaném manželovi Hynkovi. Knihy paní Vaňkové jsem si opravdu dost oblíbila, mají v sobě zvláštní kouzlo. Jinak co se týče Záviše, četla jsem o něm již několik knih a stále si říkám , co byl ten člověk vlastně zač, nějak si o něm nemohu vytvořit nějaký ucelenější názor.