Klajnik komentáře u knih

Bombardéry lítaj nad hlavami, ale nikoho nijak zvlášť nezajímá, že probíhá válka. Lidi jsou mnohem spokojenější, když nemusí přemýšlet nad nepěknými věcmi. Život je mnohem jednoduší a snazší s arogancí a ignorancí. lepší si zapnout nějaký hloupý pořad v bedně a brát prášky na spaní. Pozor však na ty, jenž by chtěli něco víc! Inteligence není žádána, proto se pálí knihy, které však společnost sama zavrhla.
Ta myšlenka zdegenerované společnosti je na knize to nejpoutavější, jelikož je to stále aktuální. I dnes v roce 2019 mohu pozorovat, jak spoluobčané konzervují do svých bublin názorů, jenž jim vyhovují. Jsou líní, zpohodlnělý a neudrží dlouhodobou pozornost, na čemž mají podíl sociální sítě, které předhazují rychlý, intenzivní, zábavný ale vesměs prázdný obsah a na lidech se to nevědomky podepisuje.
Mám rád dystopické vize budoucnosti. jednak mi ta myšlenka mi vždy přišla fascinující a druhak to sebou nese varování, nad jehož validitou je dobré se pozastavit. A taky je dobré číst knihy, protože dobré příběhy nám rozšiřují emoční inteligenci. Empatická a vzdělaná společnost je pak nejhorším nebezpečím pro totalitní režim - nebo pro dystopii.

11 18.07.2019

Dobré téma, ale poměrně ploché a nezábavné. Crews je prostě mechanik, nikoli spisovatel.

02.07.2019

Celou dobu to na mne však působilo poměrně zvláštně vychcaně. Možná za to může celý strojený dialog, který jakoby fungoval přesně tak, jak má, aby byly sděleny přesně ty myšlenky a prupovídky, kterými Platón chce čtenáře poučit. Proč ale? Tak schválně:

Sokrates nechtěl Hermogena poučovat, nýbrž s ním nacházet správnost věcí. Přitom se zdá býti vypočítavým. Pokládá jednoduché otázky, které vedou k souhlasu. Staví jedny příklady k druhým, a ačkoliv 2+2 a 4+4 jsou si v mnohém podobné, tak výsledkem jednoho je 4 a druhého 8. Celé se mi to zdá manipulativní a Sokrates byl za takové činy později odsouzen k smrti a jinými nazván sofistou, jenž ze slabších důvodů činí silnější a naopak. Přesto se však samotný Sokrates nepřímo označuje za dialektika (muže schopného odkrývat struktury pravd a neupírám mu, že toho vlastně schopný je), který může posuzovat správnost jmén, páč on je ten, jenž umí pokládat otázky a předestírá správné odpovědi, které jsou v souladu s pravidly jeho logiky. Řekne i Hermogenovi, ať platí a je vděčný sofistům/učitelům moudrosti (filosofům), kteří mu pomohou odkrýt správnost jmen a kteří ho vzdělají. Vsadím se, že Sokratovi by se nějaká ta sumička hodila, protože on na práci moc nebyl. Ta nebyla nic pro dialektika, jehož nejvyšším zájmem bylo bosí pobíhati po Athénách a dokazovati všem, že nic neví.
Hermogen však nebyl bohatý a tak mu Sokrates poradil, ať odpovědi hledá v textech básníka Homéra, kde jak lidi, tak i Bozi jmenují věci a tím diskuzi ukončí.
Nelze přeci pochybovati o správnosti, když tak jmenují věci samotní Bohové.
Není-liž pravda?
Tento motiv mi však čtený text činil značně zábavným. Sokrates/Platón manipuluje, ale ty texty by nebyly tak relevantní, kdyby v nich nebylo i mnoho pravdy.

1 18.06.2019

Kniha o klukovi, kterého spousta věcí štve, nemá žádné vyhlídky do budoucna, prostě se chce jenom tak svobodně bavit, zamilovávat se do holek, smát se a dělat voloviny, které jsou mu zrovna po chuti. Kontinuita povahy protagonisty je mlhavá. Osobně to vnímám jakožto střep, který se snad dotkne jen tohož, kdo je stejného tvaru. Osobně v tom zla shledávám méně než hloubky. Nevím, proč to Chapmana inspirovalo k zabití Lennona. Na druhou stranu možná právě v té bezprostřednosti chování a postoji k světu se určití lidé viděli a řekli si, že Holden je sympaťák, že je jako oni. Já v tom uzřel , jistou duševní rozmazlenost a nedisciplinovanost, což jsou taky osobností rysy hlavní postavy. Těžko říct. Možná jsou tací, kteří to nevzali jako své nedostatky, ale jako prostou nesynchronizaci se systémem, do kterého byli vrženi a ve kterém nedostahují výsledků, které si podle vlastních soudů zaslouží. Těžko říct. Jenom tak plácám.

1 27.03.2019

Číst výklady z hodin morální filosofie bylo dobré, ale zbytek autor nedokázal napsat moc dobře.

23.03.2019

Moje nejoblíbenější kniha od Bukiho.

4 24.10.2018

Film hodnotím 5/5, zatímco grafický román 3/5 a to cením originalitu. Zábavnost mi ale ohromně srážely ukecané pasáže trafikanta a nějakej ten minipříběh komiksu, jenž si četl kluk opodál. Opravdu jsem nečekal, že mě to vůbec nebude bavit číst.

4 10.06.2017

Prvních 140 stran naprosto nečitelných. Starém, trapné příběhy Batmana (který se snažil být vtipný), Robina (který vypadá jak teplouš) a Jokera (mistra zločinu, kterému nikdy nic nevyjde...)

Jsem rád, že žiju v čase dnešních, kdy publikum vyžaduje od komiksů něco lepšího, než je prvoplánové nudné příběhy. Tímto se můžu dostat k 70s/80s kde příběhy už číst šli.
Současné příběhy však považuji za velmi znepokojující a silné. Nádherá propracovaná detailní kresba dává Jokerovi šílené tváři třetí rozměr. Část, kde Klaun Zločinu unesl Robina a projížděl se s ním v autě během noční vánoční atmosféry byly vyloženě děsivé.

Kdyby se kniha skládala jen z nových příběhů, dal bych o bod víc. Chápu, že se jedná o oslavu 75 let této postavy, to však nemění nic na tom, že nějakých 50 let ta postava stála za prd.

10.06.2017

Jeden z nejlepších Road trip komiksů, co jsem četl.
Krásná kresba a skvělý příběh. Krajina Půlnočních Stínů se skvěle čte a baví od začátku do konce.

Když David říká Laurel, jak stojí zato žít i kvůli maličkostem, tak mi skoro ukápla slžička.

4 18.11.2016

Jedno z nejlepších UKKček. Konečně jsem četl příběh Marvelu, kde umírají hrdinové, kresba je hezká i přehledná a akce je vyvážená s dialogy. Přidejte si k tomu skvělé morbidní hlášky Venoma a jediné, co sráží toto dílo je fakt, že je to jen začátek něčeho většího.

1 17.11.2016

Když jsem byl ještě malý poseroutka, byla tato kniha moje bible, jenže ted už jsem velký kluk, je mi skoro osmnáct a cítím že snad brzy přijde první sex, a proto se této knihy musím zbavit.

7 03.11.2016

Začněme tím nejpovrchnějším. Dlouho jsem přemýslel jestli je ta old school kresba vhodná, ale čím déle jsem komiks četl, tím víc mě nudila. Kresba Davida Lloyda je nepřehledná, ztrácí se tam detaily a mému oku se vlastně ani nelíbila. Po vizuální stránce je to bída.
Příběh je na tom trochu lépe, ale ve směs je to další promarněný potenciál. Postavy jsou strohé a témata, které by se měli vrstvit a prohlubovat, jsou opravdu povrchní.
V jako Vendeta není velké dílo. Lidé co tomu dali lepší hodnocení než já, mají pěkně nízkou laťku co se kvality týče.

4 03.11.2016

Klub Rváčů je moje srdcovka, takže jsem se na pokračování velmi těšil. Začalo to zajímavě ale čím víc jsem četl, tím horší to bylo. Knihu bych přirovnal k 3 hodinovému filmu, sestříhanému do hodiny a půl. Děj je strašně zmatený, nesourodý a neucelený. Neměl jsem však pocit, že někde mezi těma scénama je hluboký chytrý děj. Je to totiž sračka, která svou smrdutost dokazuje s každou další stránkou. Absolutní vykrádačka předchozího dílu, kde všeho je víc ale ve výsledku horší. Několikrát jsem nechápal, co se děje a hlavně, proč se to děje. Můžete taky očekávat stupidní momenty jako armádu postižených lidí s wernerovo syndromem skákajících z letadla volným pádem s nožem mezi zuby a Ákáčkem na zádech. U původního Klub Rváčů jsme měli pocit, že by něco takového šlo zorganizovat. Tento sequel je ale viditelně hloupý.

Připravte se na to, jak Palahniuk zničí vlastní lore Klubu Rváčů. Připravte se na zmrtvých vstání několika postav z jedničky. Připravte se na boření čtvrté zdi, které jenom víc mate.
Rád bych pochválil kresbu, která sice je dobrá, ale nějak se nehodí ke Klubu Rváčů. Nehodí se k tomu ani paletou barev. Snad jediná věc kterou můžu s čistým svědomím pochválit je přebal.
Já utratil 7 kil a jediné, co se mi líbí, je přebal.

V dětství se mi líbila premisa komiksových záporáků, kteří vyhráli nad hrdiny i fakt, že si to nebere žádné servítky. Taky jsem se párkrát zasmál, ale nyní, když jsem si komiks přečetl znovu, v něm vidím tak závažné nedostatky, že jsem hodnocení snížil o čtyři body.

Celý komiks má 3 podařené vtipy. Jednou z nich je třeba Futuristova prupovídka: “Říkáš mi fašoune, jako by to měla být nějaká nadávka. Ty jsi snad někdy slyšel o ženě, která sní o tom, že ji sváže a znásilní liberál?”
Většinou se to však snaží být příliš předrsnělé, avšak autor se netrefuje do černého, kvůli čemuž to hraničí s trapností. Jako děcko jsem to však nedokázal vnímat. Tohle má co dělat s vkusem.

Vadí mi též zkratkovitost a odfláklost obsahu. Příběhový oblouk charakteru protagonisty je jen těžko věrohodný. Mohlo mu být připsáno více oduševnělosti.
"Matka ze mě vychovala slabocha, protože věděla, jaké geny si nesu. Celej život jsem si nechával srát na hlavu, až jsem začal všechny nenávidět." - Něco takového si musím domýšlet, abych pochopil, proč je najednou schopný vraždit nevinné.
Faktem ale zůstává, že je to řádně nesympatická postava. Nejdřív si nechá srát na hlavu a pak se z něj stane arogantní násilník.
Sám umí nanejvýš zacházet se zbraněmi a je smrtelně přesný, ale to by nemělo stačit na to, aby mohl bez větších problému vyčistit místnost plnou superpadouchů s opravdovými superschopnostmi.
V komiksu se mihne celá řada postav, ale prakticky se o nich nic nedozvíme. Až na konci komiksu jsou k nim připsány informace v jakémsi popisku. Tohle by mělo být vtisknuto do obsahu příběhu.

Ve výsledku jsem se docela nudil a chvílema to vrhalo špatný dojem.

PS: Film (Wanted) je mnohem úmírněnější, z předlohy si bere jen pár motivů, ale ve výsledku působí lépe.

01.10.2016

Příběh není nejsilnější, nejsilnější jsou nejrůznější odkazy a detaily, který toto postapo dělají neskutečně poutavé. Spousta skvělých nápadů, opravdu nabušenej komiks.

01.10.2016

Hned na začatku vstanou mrtvý prezidenti USA z hrobů a řeknou, chceme zníčit Ameriku. Žádné zdržování. Hlavní je akce, takže většinu komiksu jen koukáme, jak Deadpool zabijí prezidenty. Z toho jen jeden za něco stojí "Theodore Roosevelt". Žádnej příběh nečekejte. Je to tak povrchní tak nucené. Musel jsem se nutit, abych Deadpoola dočetl. Hláškující postava, která není vůbec vtipná - je to zkrátka sračka (jako film).