klara1550
komentáře u knih
Cesta osvobození
Thich Nhat Hanh
Zajímavá kniha, která dává nahlédnout do dění na meditačním ústraní. Přišla mi inspirativní, přináší spoustu tipů do meditační praxe a nové úhly pohledu na některé věci. Také člověka přivádí zpátky k sobě - nebo takový byl alespoň můj zážitek. Při čtení jsem cítila usazení a zklidnění.
Nesmrtelní z Meluhy
Amish Tripathi
Úplně mi to do žánru fantasy nesedí (na wikipedii je uvedeno mytologická fikce - to je mnohem přesnější) a čekala jsem něco hodně jiného, ale překvapilo to příjemně. Je to napsané tak zvláštně jednoduše a přímočaře. To jsem si vysvětlila indickou mentalitou, která je nám hodně vzdálená. Díky tomuhle pohledu mě to bavilo.
Bez bahna lotos nevykvete
Thich Nhat Hanh
Kniha obsahuje spoustu zajímavých vhledů. Velká část je hlavně pro ty, kteří chtějí skutečně praktikovat meditace a různá cvičení, jinak si z toho člověk podle mě moc neodnese. Nevím, kolik by mi kniha dala, kdybych neměla praktické (ač minimální) zkušenosti s meditacemi - ale i tak jsou pro mě některá popisovaná cvičení těžko uchopitelná / pochopitelná. Škoda, že není doplněná o nahrávky s vedenými meditacemi, i když něco se dá najít na YouTube.
Co mě zaujalo, ale asi nepřekvapilo, je, že autor zde klade důraz na vděčnost, k čemuž v současnosti dochází i věda v oblasti pozitivní psychologie.
K tomu musím moc ocenit obálku a provedení - strašně se mi líbí.
Krycí jméno Verity
Elizabeth Wein
Asi je to tím, že jsem o 2. sv. v. četla vícero mnohem lepších knih, ale tahle mě tak nevzala. První část mi přišla chvílemi nudná, druhá část mě bavila víc.
SPOILER:
Chování hlavní postavy první části se mi zdálo chvilkami takové neuvěřitelné - přišlo mi, že by se tak v její vyšponované situaci nikdo nechoval (neříkal by některé věci, dával by si mnohem víc pozor na to, co píše, ...). Protože možná některé věci z hlediska faktické linky neprozradila, ale z hlediska vztahování se k věznitelům mi přišlo, že zbytečně provokovala a vykecala na sebe spoustu věcí, které pak mohly být snadno využité jako psychologické páky. Jako vyprávění všech myšlenek bych jí to věřila, ale jako výpověď nacistům se mi to zdálo prostě nesmysl.
Způsob bytí
Carl Ransom Rogers
Některé kapitoly mě zaujaly více, některé méně. Každopádně se mi zdá, že jsou myšlenky až děsivě aktuální i pro dnešní dobu a systém - ač se mnohé od té doby změnilo, mnohé je stále stejné.
Zásadní pro mě byly především kapitoly "Empatie: Nedoceněný způsob bytí" a "Potřebujeme "jedinou" realitu?", která nastiňuje principy postmoderny, kam (nebo možná spíš odkud) se jedna rodina psychoterapeutických směrů vydala. A pro školství k zamyšlení: "Může učení zahrnovat vedle myšlenek také pocity?"
Slečny
Barbora Baronová
Strašně zajímavé životní osudy, je to fascinující vidět celý život zhuštěný takhle na několika stranách. Zároveň trocha vhledu do osobních zkušeností z minulého režimu. Trochu mě štvala forma vyprávění ve třetí osobě - působilo to tak neautenticky - ale nějak jsem si na to zvykla, pak už mi to ani nepřišlo.
Když se nemožné stane - Dobrodružství za hranicemi běžného vědomí
Stanislav Grof
Myšlenky a zážitky velmi zajímavé, ač části byly pro mě zdlouhavé. Myslím, že je důležité číst i o ne všemi uznávaných směrech a věřím, že přístupy a techniky transpersonální psychologie jsou velmi užitečné. Někdy mi ale přišlo, že tahle kniha má v některých částech velmi průstřelné argumenty a zbytečně si tak nabíhá na skeptickou reakci.
Kompletní průvodce půstem
Jimmy Moore
Dobrá kniha, taková motivační půsty zkusit, dobře se čte. Hrozně mě ale rozčilovalo, že některé informace jsou tam zmiňované desetkrát dokola, ať už napříč kapitolami, nebo i v jedné kapitole. Chyběla mi informace, proč autoři nedoporučují kupované bio vývary, ač to tam mají potřebu zmínit opakovaně.
Panský dům
Anne Jacobs
Na jednu stranu oddechovka, která se čte sama, ale jinak jedno klišé vedle druhýho a zápletka a rozuzlení je skutečně tak jednoduchá, jak si člověk domyslí hned na prvních stránkách. Takže ve mně po dočtení zůstává taková pachuť povrchnosti a neuspokojení.
Být či nebýt matkou
Lynne van Luven
Mám ráda knihy, které mi přináší nové myšlenky, nové úhly pohledu, a někdy mě i mění. Tahle mě změnila díky zajímavým myšlenkám a hluboké lidskosti, která se v každém příběhu skrývá. Nikdy nějak víc nepřemýšlela o genderových rolích ve společnosti, a tahle kniha jako by mi otevřela v některých směrech oči a nabourala moje předsudky. A v mnohém mi z osobního hlediska pomohla - poskládala mi to v hlavě trochu jinak, než jsem to měla předtím.
Ačkoliv ne všechny příběhy mě stejně oslovily a teď mi už splývají, knihu jsem přečetla dost rychle a bavila mě.
Selekce
Kiera Cass
To se tak hezky samo čte...:-)
(Jen začátek mě zarazil, jak moc se to podobá Hunger Games, ale to po prvních 100 stránkách odeznělo.)
Slib - intimní příběh z války
Audrey Magee
Jedinečná kniha. Nejvíce pro mě vystihuje příběh slovo "syrové". Vtahuje člověka do atmosféry druhé světové války, nepotrpí si na zdlouhavé popisy, jde přímo.
Pro mě hluboká kniha - protože se toho hrozně moc odehrává mezi řádky. Spíše než o ději pro mě byla o sledování pocitů, které ve mně otevírala skrze situace a dialogy. Jednotlivé situace, která by v reálu trvaly pár sekund až minut, vypověděly neskutečně mnoho o povaze postav, o jejich vzájemném vztahu, odrazily celé příběhy jejich života, vyvolaly vlnu pocitů a myšlenek. Přes krátkost tohoto románu plastické a skutečně působící postavy, které nebyly jedna jako druhá, jak se to v některých knihách stává.
A konec - mnoho lidí v komentářích píše překvapivý. Vlastně je možná logický? Možná pro ty postavy jediný možný, aby dokázaly ustát, čím prošly?
Velitelovo děvče
Pam Jenoff
Mně se to četlo dobře, děj rychle odsýpá, nemohla jsem se odtrhnout. Na druhou stranu ale od knihy nelze čekat nějaké hlubší proniknutí do psychologie postav a jejich pocitů, myšlenek, pozadí.... Což mě mrzí, protože se mi zdálo, že k tomu příběh hodně vybízí. Není to klasická romanťárna, kde je všechno krásný a jednoznačný, což oceňuju. Konec mě naštval, protože to pro mě není ukončené, a to fakt nemám ráda. Zůstává z toho ve mně takový zvláštní smíšený pocit.
Strach ze svobody
Erich Fromm
Uff, považovala jsem se za velkou příznivkyni Fromma, ale tahle knížka pro mě byla utrpení. Nějak mám pocit, že kdyby se z ní vytáhly psychologické myšlenky a hodily na papír do jednoho článku, odnesla bych si toho víc.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Pěkná knížka, taková nenáročná. Trochu mě zarazilo, že skončil příběh a pak tam ještě byla přidaná rádoby akční kapitola, už se mi do ní nechtělo a vlastně by tam ani za mě nemusela být.
Nultá hodina
Jana Poncarová
(SPOILER) Inspirativní hlavní hrdinka - přestože život nešel tak, jak si přála, dokázala si aktivně nacházet cestu, ne jen odevzdaně trpět. Jen nerozumím, proč bylo potřeba na konec přidat to dítě a ukončit tak knihu stereotypem "šťastného konce". To mi dojem z knihy dost zkazilo.
Ochočená touha: Probuďte svou erotickou inteligenci
Esther Perel
Skvělá knížka, ve které autorka nabourává spousty klišé a stereotypů a přináší svůj neotřelý pohled na erotiku a sexualitu v dlouhodobých vztazích.
Šťastně až na věky
Michal Beck
Zajímavá kniha se zajímavým tématem, která stojí za přečtení. Nicméně z pohledu ukázky různých vztahových uspořádání nutno dodat, že byli vybráni lidé a páry, kteří jsou ve svých vztazích relativně nešťastní.
Dokument jsem neviděla, ale mám pocit, že by to bylo možná lepší.
Vzhledem k tomu, že mám blízko ke konstruktivistickému a sociální konstrukcionistickému přemýšlení, tak mi hrozně mi vadily v knize některé popisy, které měly buď hodnotící charakter (který se k dokumentu podle mě nehodí), nebo jako by měly tendenci popisovat "realitu", která je ale spíš domyšleními toho, kdo je píše. Na mě působily povýšeně, protože se jejich autor*ka stavěl*a do role toho, kdo ví, co je problém, kdo ho má, kdo ho má řešit, kdo do něj patří atd... stejně tak někdy z textu působilo, že kladené otázky byly často konfrontační, a nevím, jestli tahle konfrontace patří k postoji "otevřenosti", o které se píše v úvodu.
Conan: Věž slona
Robert Ervin Howard
Knížku jsem četla někdy na základce, a dostala jsem se k ní teď znovu díky čtenářské výzvě. Chápu, že mě to tenkrát bavilo. Teď, když už mám víc načteno, mi to zas takovej zázrak nepřijde (ať už z hlediska námětů nebo provedení), každopádně je nutný zohlednit dobu, kdy to R. E. Howard psal - před 90 lety - to je fakt borec.
