KlariN komentáře u knih
Vynikající, leč také vysilující novela. Při čtení jsem si mnohokrát vzpomněl na Josefa Karla Šlejhara. Nepovrchní, a vypravěčsky suverénní sonda do jedné talentované duše, která je týraná neláskou rodinných příslušníků, a nakonec i explicitním domácím násilím. Palec zdvihám i za baladické vyústění. Síla.
Nepochybný skvost. Parádní jiskření mezi Robin a Cormoranem pokračuje, a já z něj i po páté pociťuji intenzivní rozkoš. Rozsah je v tomto případě naprosto adekvátní. Autorka skvěle traktuje spletitý děj, a v excelentním rytmu střídá odlehčenější pasáže s temnými. Vítaným bonusem budiž nejen hluboké ponory do vnitřních duševních pochodů ústředního dua, ale i zjevná inklinace k často nekorektnímu humoru, i řada popkulturních narážek, vztahujících se k žánrovým perlám. V jinak příjemně čtivém překladu Ladislava Šenkeříka se jako problematické jeví snad jen časté používání termínu subdodavatel, které je vzhledem ke kontextu nepřesné i neobratné. Těším se na další příděl, jenž dorazí snad brzy!
Na rešerše jistě svědomitá, po inspirativním tématu zodpovědně jdoucí, přesto však velmi upracovaná, a značně stereotypní kniha, jež provařuje celou řádku vyprávěcích i žánrových klišé. Navíc svou strukturou silně připomíná Žitkovské bohyně, akorát pohanskou mystiku tentokrát nahrazuje ta křesťanská. Na stranu druhou rozhodně doporučuji četbu knihy před aktuálními divadelními adaptacemi v brněnském Městském a pražském Národním divadle, jež z literární předlohy nezvládly vytěžit adekvátní dramatický potenciál.
Více zde: https://www.divadelni-noviny.cz/krize-srpy-kladiva-jak-se-to-rymuje
Přitažlivá exkurze do nitra jedné životem unavené, značně již rezignované duše. Viktorie Hanišová disponuje osvěžujícím nadhledem i nad nejtemnějšími okamžiky lidského života, vtahujícími popisy šumavské krajiny, i úspornými, přesto však naprosto výmluvnými dialogy. Jednoznačně doporučuji.
Robert Galbraith definitivně navazuje na tradici velkého britského románu, a sebevědomě tak kráčí ve šlépějích Charlese Dickense a dalších gigantů. Vynikající chemie mezi dvěma hlavními postavami, jiskřivý humor, i vyvážená porce společenské kritiky. Báječná i pikantní je např. pasáž z ezoobchodu v níž si autor(ka) nepokrytě střílí z vlastní kouzelnické minulosti. Co víc si přát? Za prvé preciznější překlad neboť Ladislav Šenkyřík sice perlí v dialozích, menších ústřelů a zbytečných doslovností se ovšem nezříká: např. opakovaná fráze "pouze v košili" v češtině evokuje muže polonahého, nikoli jen bez saka. A zmiňovaný meč zřejmě nebude mečem, protože ve sportovním šermu o němž je řeč, se zápolí kordem, fleretem, nebo šavlí. Za druhé pro příště klidně i větší rozsah, protože ve světě zabydleném Cormoranem, Robin, a jejich kolegy, klienty, konkurenty, protivníky a dalšími charaktery se parádně relaxuje. Těším se na další shledání!
Mistrovská miniatura, a bez přehánění jedna z nejlepších vlkodlačích prací všech dob. Úsporné, hravé, atmosférické, a jasně dokazující, že King kraluje i na menší, než objemné románové ploše (o povídkách tentokrát nemluvě). Perla!
Krása krás. Klasika literatury o dětech. Mark Twain a Karel Poláček by si rozuměli.
Strašně důležitá, i když nesmírně bolestná kniha.
Pečlivá rešeršní příprava byla jedinečnou autorskou imaginací Petry Klabouchové povýšena na vynikající literaturu. Výrazně účinnější, než námětově spřízněné, avšak mnohem kreativně chudší publikace Kateřiny Tučkové. Doporučuji zcela!
Můj palec letí vzhůru. Robert Bryndza přivádí na scénu vynikající, osobními démony zmítanou vyšetřovatelku Eriku Fosterovou, jež disponuje slovenským temperamentem, silnou intuicí i nekompromisním morálním kompasem. Krátké kapitoly výtečně dynamizují děj, a komplexně nahlížejí nejen na proces vyšetřování, ale i na policejní a společenské struktury. Zřejmá je i inspirace popkulturními vzory, zejména pak televizním fenoménem Luther, který je v textu přímo citován. Má očekávání nebyla i vzhledem k masové popularitě série největší, o to spokojenější nakonec odcházím...vstříc druhému dílu. Roberte milý, posílám intenzivní dík!
Obludně přeceněný román. Kateřina Tučková disponuje intuicí na atraktivní témata, a poměrně dobře rešeršuje, výsledkem jejích snah ovšem není nic víc, než neobratně zbeletrizovaná průměrná diplomka. Mnohem více se dá doporučit Topolův tematicky spřízněný román Noční práce.
Poměrně sympatický start série, který snižují neobratné pokusy o kombinaci procedurální detektivky a milostného příběhu. Pokusy o humor nepříliš funkční, vrah patrný dlouho dopředu. Kniha se sice zaklíná přesností policejních postupů, leč ústřední hrdinové opakovaně a poměrně zásadně chybují. Škoda že redaktor více nepohlídal začátečnické chyby.
Erika Fosterová se vrací ve velmi vyrovnané formě.
Kombinace prostředí podcastové produkce a divadelní školy je osvěžující i příběhově nosná, a ústřední vyšetřovatelce se (snad) začíná dařit i v osobním životě. Velmi příjemná, navíc rychle odsýpající záležitost. Bryndza jede!
Až na poněkud táhlejší prostřední třetinu parádně příjemná jízda za koncem světa, která si bere to nejlepší z autorských rukopisů svých stvořitelů. V jejím srdci tepe beztarostná atmosféra klukovských rošťáren, bezkonkurenční břitkost ostrovního humoru i láska k fantazii. Nutno oslavit je i vynikající překlad Jana Kantůrka. Zážitek, radost i krása. Neváhejte čísti!
Foglarovský duch žije, ale Prašina rozhodně obstojí i sama o sobě. Její předností jsou dobře napsané charaktery, strhující děj, i současný jazyk. Ideální předloha pro film. Navíc hlásím velké plus za vynikající ilustrace Karla Osohy i vynikající partnerskou chemii ústředního dua. Vivat!
Nic víc než láska. Sladká, bolavá, a s léty zrající. Vynikající čtení v dospívání i o dvě dekády později. Nadčasová coming of age klasika. Pane Škvorecký, díky!
A na závěr série pád hluboko pod průměr. Kniha, která se ve své poslední třetině zcela ponoří do béčkových vod a příběh se autorce autorce, i tradičně vágní redakci rozsype pod rukama. Problémy táhnoucí se celou sérií zde vyvrcholí a oba vyšetřovatelé do historie a zřejmě i zapomenutí vstoupí totálně zpackaným případem, během něhož se navíc opakovaně chovají jako nesvéprávní idioti. Tohle není česká Tana French, ale melodrama v hávu unylé, ulhané, a lajdácky vyfabulované krimi. Líto mi jest!
Starej ďábel Stephen to má stále v srdci.
Přečteno na dva zátahy. Stranger things se intenzivně inspiruje v Kingově tvorbě, a odvěký žánrový vládce si v Ústavu svou kartu bere zpět. Dočteno v jednom zátahu, protože ztrhující. Ozvěny toho nejlepšího z literatury o dětech, s vyborně narýsovanými charaktery a umným splétáním několika vyprávěcích rovin. Laskomina!
Mezi pozitiva třetího prašinského dobrodružství rozhodně patří dobře vystižený kontrast mezi bezstarostnou atmosférou startujícího léta, a stísňující temnotou prastarých tajemství a legend. Završení post foglarovské trilogie je ale bohužel negativně poznamenáno značnou únavou materiálu, řadou nelogičností i dávkou spisovatelské zvůle. Autor sice vrací do hry řadu postav, ale nakládá s nimi dost ledabyle, konec je uspěchaný a motivace hrdinů mnohdy nedostatečné. Matocha si rovněž neví příliš rady se sílícím vztahem ústřední dvojice. Velká škoda.
Ačkoli Patrick Rothfuss vychází ze shodných inspiračních zdrojů jako J. K. Rowling, jeho revize dickensovské, respektive bildungs románové struktury míří k mnohem zkušenějšímu čtenáři. Autor poutavě a s přehledností definuje základní mechanismy fikčního světa, jenž je zabydlen řadou komplexních charakterů. Fantasy žánr zde slouží především jako atraktivní kulisa jednoho výjimečného lidského osudu. Druhým klíčovým motivem je pak umělecké ohledávání vzájemných hranic skutečnosti a mýtu. Z tohoto úhlu pohledu lze Kroniku královraha vnímat jako symbolický autorův životopis. Jednoznačně doporučuji!
Vynikající, zjevně pečlivě rešeršovaná historická freska s kriminální zápletkou. Sympatický ústřední hrdina a řada příjemně ambivalentních, náležitě prokreslených vedlejších charakterů. Autorka obdařená výjimečnou imaginací sebevědomě kráčí ve stopách velikánů. Co víc si přát? Aby česky vyšel i finální díl série.