KlariN komentáře u knih
Je to dějově i tematicky mnohem přestřelenější než případy Eriky Fosterové, a závěr skoro připomíná bondovku, na stranu druhou knize ale nelze upřít velmi sympatickou dynamiku mezi hlavní hrdinkou a jejím podstatně mladším parťákem. Zábavně ulítlá záležitost, vědomě oscilující na hraně braku. Těším se na další díly!
Hypnotický trip do devadesátých let. Jen malé upřesnění, jde o novelu, nikoli druhý román. Tím je samozřejmě Noční práce.
Mystérium, klukovské dobrodružství, magický realismus i hrátky s historií.
Jáchym Topol na dalším ze svých nezpochybnitelných vrcholů.
Čirá krása!
Velmi příjemná, tentokrát silně westernová reacherovka.
Ideální na dva dlouhé zimní večery. Cca dva!
Další niterná sonda do vnitřního vesmíru jedné zmučené duše. Petra Dvořáková opět exceluje na stylistickém poli, i při nepovrchním ohledávání vrstev osobnosti komplikované ústřední postavy. Zahrada je bolestným příběhem o hledání světla na konci tunelu i sociálním dramatem o nulové toleranci. Autorka v závěru dává přednost autenticitě před atraktivitou, a dobře činí, neboť laciná bulvarizace zde naprosto netřeba. Apel na smíření, a především porozumění je nenásilný, ale upřímně vroucí. Zážitek.
Ucházející neonoir z alternativní historie, disponující sympatickými ústředními postavami a vynikající atmosférou těsně porevolučních Sudet. Decentním mínusem je sice ukázkově emotivní, v jádru však překotný, a tedy ne zcela uspokojující závěr. Některé dokumentární vsuvky jsou jen zbytným ornamentem, zbytečně retardujícím gradaci děje.
Špičkový thriller? Spíš umrněné melodrama s kriminálními prvky. Coben je sice solidně vypsaný, ale jede na autopilota, a snaží se zavděčit všem, zejména však naivním milovnicím romantického čtiva. Zklamání na entou...
Velký Jo si sugestivně podmaňuje další žánr, a po severských detektivkách, pulpových thrillerech, shakespearovské variaci, knihách pro děti či řadě povídek na řadu přichází horor, šikovně kombinovaný s psychologickou sondou, do těžce sužované duše. První třetina je strhující poctou vrcholným románům Stephena Kinga, s dalšími dvěma částmi je to už trochu složitější, ve druhé mj. dostaneme zábavnou reminiscenci na už v úvodu zmiňovanou Noc oživlých mrtvol, aby se v části třetí rozezněla ozvěna Nesbøva amerického souputníka Dennise Lehana. Autor dané motivy splétá s láskou i erudicí, a nutno říci, že stvořil nejen sympaticky nejednoznačného hlavního hrdinu, ale i řadu dalších nezapomenutelných charakterů. Princip nespolehlivého vypravěče zase jednou v plné, odzbrojující síle. Užívejte!
Robert Bryndza i Erika Fosterová na vrcholu. Nejlepší román série. Strhující temporytmus, pochopitelná motivace pachatele, i precizně vystižená atmosféra nátlaku vyšší moci. Jednoduše masterpiece!
Erika Fosterová se vrací ve velmi vyrovnané formě.
Kombinace prostředí podcastové produkce a divadelní školy je osvěžující i příběhově nosná, a ústřední vyšetřovatelce se (snad) začíná dařit i v osobním životě. Velmi příjemná, navíc rychle odsýpající záležitost. Bryndza jede!
Strašně důležitá, i když nesmírně bolestná kniha.
Pečlivá rešeršní příprava byla jedinečnou autorskou imaginací Petry Klabouchové povýšena na vynikající literaturu. Výrazně účinnější, než námětově spřízněné, avšak mnohem kreativně chudší publikace Kateřiny Tučkové. Doporučuji zcela!
Próza všedního dne. Kaleidoskop zdánlivě obyčejných epizod, z nějž ale prosakuje řada individuálních determinant, chamtivost, neláska, a dokonce i domácí násilí, v kontrastu s ideály, jež svým potomkům vštěpovaly předchozí generace. Sedláci versus chalupníci versus přivandrovalci z města jako odvěký svár, jenž Petra Dvořáková líčí úsporným, záměrně neexhibujícím jazykem. Nástupkyně Šlejhara i bratří Mrštíků, pohodová souputnice Hajíčkova.
Po decentním minulém zaváhání opět návrat na vrchol. 6. případ inspektora Fawleyho a jeho týmu patří k nejlepším v sérii. Autorka se nebojí zapojovat do děje nové postavy, ani se přiznaně inspirovat ve skutečných causách. Výsledkem je rodinná tragédie bezmála antické ražby, korunovaná strhujícím finále. Těším se na další pokračování!
Decentní sešup dolů. Příběh vysokoškolského sexuálního zneužívání je vystavěn klopotně a příliš nefunguje ani propojení s Adamovou Nemesis. Vršení nesnází členů týmů je lehce únavné, podobně jako sentimentalizující tendence. Slz je zkrátka tentokrát až příliš mnoho. Na stranu druhou však potěší zběsilý, výborně vystavěný finiš. Vrátím se i po šesté. Snad bude zase lépe.
Adam Fawley a jeho blízcí potřetí, a pořád na vrcholu.
Autorka předkládá svůj dosud nejtemnější případ, v němž figurují dětské oběti.
I tentokrát se ale nezříká jemného humoru a literárních citací, z nichž nejmilejší je příjmení jedné z vedlejších postav, objevujících se v závěru knihy. Máme tu bez debat jednu z nejinspirativnějších soudobých kriminálních sérií dneška. Neváhejte mlsat!
Ó jé. Nemýlil jsem se, a to potěší. Cara Hunter je výborně erudovaná v žánru, který si ke své kariéře zvolila, a sebejistě dobývá další mety. Druhý případ inspektora Fawleyho rozhodně opět nepovrchně nahlíží na temné fenomény současnosti, i pestré, a velmi pregnantně vystižené lidské charaktery. Zážitek, korunovaný vynikajícím překladem Markéty Polochové. Krimi s velmi příjemným odkazem na tragédie antické (a to především) i jakobínské. Plná palba!
Inspektor Fawley a jeho tým se představují, a s nimi i britská spisovatelka Cara Hunter. Její předností je vynikající smysl pro temporytmus, schopnost plynule střídat nejrůznější styly i vyprávěčské perspektivy, i slabost pro charaktery převážně civilní, ale rovněž komplexní a často i sympatické. I přes velký počet postav podezřelých, i členů vyšetřovacího týmů, je děj přehledný a poskytuje čtenáři dostatek indicií i svobody k jeho vlastnímu uvažování. Debut je velkým příslibem do budoucna, a ocenit nutno i velmi dobrou úroveň překladu Markéty Polochové. Host (opět!) boduje!
Bez debat jeden z nejsilnějších českých románů devadesátých let, a dosud jediná kniha, ze které jsem bez přehánění (cca v necelých sedmnácti letech) zkolaboval. Vtáhla mně totiž natolik, že jsem v šíleném letním parnu jaksi zapomněl jíst i pít. Druhé komplexní čtení, jež se odehrálo o více než dvacet let později, již sice poněkud postrádalo podobný moment totálního odtržení od okolní reality, pořád jde ale o vtahující autorský exkurz nejen do devadesátých let, vnímané vyšinutou optikou jedné rozporuplné lidské bytosti, ale i nejrůznějších časových i jazykových vrstev. Esence literatury 20. století a magický realismus velmi specifické ražby. Kdo to s domácí literární tvorbou myslí alespoň trochu vážně, nesmí Sestru minout. Sice vám nedá nic zdarma, a je dosti možné, že vás bude svou roztříštěností i záměrně iritovat, ale nakonec budete za svou snahu královsky odměněni. Velká krása!
Mistrovská miniatura, a bez přehánění jedna z nejlepších vlkodlačích prací všech dob. Úsporné, hravé, atmosférické, a jasně dokazující, že King kraluje i na menší, než objemné románové ploše (o povídkách tentokrát nemluvě). Perla!
Decentní kvalitativní vzestup. Příjemná je kombinace vánočních svátků, prostředí burlesky a zločinu, jež dohromady tvoří bezmála rozparovačovskou atmosféru. Robert Bryndza je šikovný eklektik, který jasně prokazuje značnou žánrovou erudici. Nicméně nelze zastřít, že série s Erikou Fosterovou se příliš nevyvíjí, ale točí se v kruhu povědomých motivací, vztahů, zápletek i formy. Je fajn, že tentokrát dostali větší prostor i Eričini spolupracovníci a její tchán, a snad byla konečně dořešena vztahová linie se zesnulým manželem Markem. I když Eričina Nemesis se zcela jistě někdy vynoří... Práce se zvraty může zaskočit čtenáře začátečníky, ti pokročilí nemohou být překvapeni. Lehce nadprůměrné tři hvězdy, ani o paprsek víc.