Klímuška komentáře u knih
Roku 1917, v hlubokých zasněžených horách okupované Koreje, zachrání chudý lovec japonského důstojníka Jamadu před tygrem. Jejich osudové setkání začíná příběh trvající přes půl století.
Brzy na to je malá dívka Jade prodána do školy kurtizán, kde se spřátelí
s Lotos. Nečekané události zavedou obě dívky do Soulu, kde pod vedením Dani pokračují ve výuce.
Jade se seznámí s chudým chlapcem Džung Ho. Roky plynou, Jade se stává herečkou a touží po lásce. Džun Ho se přidává k boji o nezávislost.
Dokáže jejich přátelství přerůst
v lásku?
V knize máme pohled Jade i Džun Hoa.
Osudy všech postav jsou moc hezky propletené jen se někdy mohou motat jména. Hlavně ty mužská.
Hlavní postavy se pěkně vyvíjí a my
s nimi prožíváme kus jejich života.
Nechybí ani okrajové vykreslení pod nadvládou Japonska a válečný konflikt. Nečekejte však podrobnosti
o politické situaci.
Příběh vám ukáže hlavně osudy lidí.
Mně zaujal život kurtizán. V mládí jim patří svět a věkem ztrácí vše, pokud nenajdou svého mecenáše nebo se dobře nevdají.
Přála jsem Jade, aby našla svoje štěstí. Mladá dívka plná elánu se díky válce zcela mění, odchází ti, které milovala, pozná jak je přátelství křehké.
Džung Ho hledá sám sebe
a ochutná i zradu.
Inu, konec bych čekala jiný, ale autorka měla jiný názor.
Musím ale pochválit její čtivý styl psaní
a jak si vyhrála se slovy.
Dávám 4,5/5⭐.
Když jde Huong s babičkou do školy, začnou sirény oznamovat útok amerických bombardérů. Obě běží Hanojí a snaží se najít úkryt. Už několik let zuří válka ve Vietnamu. Bomby ničí města a Huong doufá, že se z války vrátí její rodiče a strýčci. Ještě štěstí, že má malá dívka po boku svou babičku Dieu Lan. Ženu, co celý život bojuje s nepřízní osudu, neuvěřitelně silnou, co se pokaždé snaží vstát ze dna.
A právě během jejich společných chvil vypráví své vnučce o osudu jejich rodiny.
Tak tohle bylo opravdu velmi silné čtení. Po pravdě o dějinách Vietnamu moc nevím, jen že tam byla válka.
Dieu Lan se narodila v roce 1920, její země byla francouzkou kolonií a za svůj život přišla o mnoho svých blízkých. Autorka nás provede dobou velkého hladomoru a pozemkovou reformou, kdy rodina Dieu Lan přijde o veškerý majetek a musí si holý život zachránit se šesti dětmi na krku. Sousedé vedle nichž žijete celý život najednou pozvednou zbraně a chtějí váš majetek. I váš život.
Není ani možné vcítit se do role matky, která se pro záchranu dětí uchýlí k bolestným krokům.
Právě Dieu Lan musí člověk obdivovat, co pro svoje děti udělala.
Huong kolikrát babičku nechápe
a občas jí vyčte co za války dělá. Ale je jen hloupá holka, která až věkem vše pochopí.
Konec války přináší mnoho bolesti, radost, ale i spoustu démonů. Domů se vrací zlomení lidé.
Autorka bravurně popisuje veškeré okamžiky. Kniha vás vtáhne a vy cítíte tu bolest, ty hrůzy. Někdy jsem knihu musela i odložit a rozdejchat některé situace.
Zkrátka nenechte se odradit počtem stránek ani množstvím jmen. Na začátku je moc hezky udělaný rodokmen. Tenhle příběh z dalekého Vietnamu stojí za přečtení.
Libby Larsonovou čekají smutné Vánoce. Ztratila mámu, posledního člověka z příbuzných co jí zbyl. Zároveň se snaží zachránit rodinný dům a na Vánoce nemá ani pomyšlení.
V tomhle nevánočním rozpoložení potkává sousedovic syna Adama
a předvede se mu jako Santova vražedkyně.
Když mezi starými ozdobami nachází dvacet let staré neotevřené vánoční přání adresované její mámě, nachází fotku dvou dívek. Mámy a ...?
Vydává se tedy za adresátkou do nejvíc vánočního městečka Holly Peak.
V nazdobeném, osvíceném městečku se kupodivu setkává opět s Adamem, který v něm bydlí. Najde i máminu starou kamarádku Cece. A kdoví co najde ještě?
Chcete se naladit na Vánoce? Tak s touto knihou neuděláte chybu.
Libby by Vánoce nejraději zrušila, ale Holly Peak je tolik nasáklé vánoční atmosférou, že i ona pocítí kouzlo. Navíc Adam jako průvodce je sympaťák.
Já úplně miluju tu výzdobu měst
i domů. Také by se mi líbil stromek
v každé místnosti.
Tady prostě čekejte přezdobenou romantiku, bruslení v bláznivých svetrech a kouzlo sociálních sítí.
Vánoce jsou pro většinu z nás to nejkouzelnější období v celém roce. Doba zázraků, naděje, radosti a dárků.
Jenže co když se nocí plíží věci, ze kterých vstávají vlasy hrůzou? Stíny, monstra. Nechcou jen cukroví, ale
i krev. Tahle sbírka povídek se odehrává v období vánočních svátků, ale poklidné svátky tedy nečekejte.
Vezmete knihu do ruky a začtete se do první povídky. Pranostiky od Martina Paytoka nás spolu s partou zlodějů zavedou na opuštěnou chatu. Překvapí je Přemek, který zde provádí neúspěšně rituál na ochranu před vánočníma démonama. Jenže pak se objeví Lucinky, vánoční kozel a mrtvý kůň. Osazenstvo chaty se pomalu tenčí a opravdu nechcete být v jejich kůži.
V dalších povídkách nás energetická sonda zanese za Ježíšem Nazaretským, seznámíme se s náhradníkem, ocitneme se na letadlové lodi Blaník, čarodějnice Imala nám uvaří tajemné lektvary, napíšeme dopis Ježíškovi spolu s robotem Dodem, v dublinské hospodě se setkáme s lovci, které čeká boj se zrůdami a Střízlíkem, Štědrý den strávíme bojem se zombie, uřízneme stromek spolu s postarší dvojicí manželů a uschneme společně se stromkem, budeme sledovat boj Lesních s Kovovými a necháme se proklít bosorkou Eržou.
Oslava Vánoc v srpnu od Dalibora Váchy je nadupaná pořádnou střílečkou po ruské armádě, takže mě autor vůbec nezklamal. Tu jízdu jsem si užila.
Následuje povídka co nás zavede na konec světa a dál do nebe. Petr Staněk nám vykreslí netradiční příběh lásky.
Jak to bylo ve skutečnosti s Marií
a Josefem nám prozradí Štěpán Kopřiva. A nee, takhle to nemohlo být.
Pak nám bude nadělovat pan Au podle Jiřího Pavlovského. Ježiši a tohle byla fakt nejbrutálnější nadílka z celé knihy.
Díky autorovi se snad nikdy nedovolím svým dětem si něco přát. Tohle byl tedy nářez.
Doufala jsem, že Zvířátka, která šla spát příliš brzy od Lukáše Vavrečky uklidní mou rozjitřenou mysl. Ale hledání malé Aničky bylo hodně dramatické.
Šťastné a veselé od Petra Heteši nás zavede na kosmickou loď Sintra. Americká a ruská posádka si chce udělat virtuální Vánoce. Bohužel se ocitají ve zlém snu a do poklidných Vánoc se jim promítají bojující hrdinové oblíbených filmů. Takže se setkává třeba odstřelovačka Pavlišenková s Mc Clanem ze Smrtonosné pasti, Trestný prapor
s Bratrstvem neohroženým a nechybí Superman, Terminátor nebo Drtivý dopad.
Pak Půjdeme spolu do Betléma
s Petrem Brožovským. Procházka to nebude růžová, protože s partou čtyř vyvolených půjdeme po krku Ježíšovi. Kosit jeho ochranku podle druhů vánočního cukroví mě tedy dostalo.
To už jsem si říkala, že to snad není ani možné a zalykala jsem se smíchy.
Poslední povídka Dromův syn od Michaely Merglové je sice plná temnoty, smutku a stínů, ale nakonec dává naději.
Za mně tedy netradiční, originální čtení, které se Petru Brožovskému
a Michaele Merglové povedlo nejen výběrem autorů.
Hana se vrací z dovolené a dostane za úkol vyšetřit se svým týmem vraždu sedmadvacetileté Laury Králové. Bezproblémová a nezávislá žena byla ve svém bytě nalezena uškrcená. Vypadá to, že nikdo v okolí neměl důvod Lauru připravit o život. Hana však postupně odkrývá Lauřinu minulost a podle ní nebyla oběť žádné neviňátko.
Už čtvrtý díl o Haně a Davidovi jsem netrpělivě očekávala. S Davidem jsme se loučili v dramatické chvíli.
David je stále vyšetřován interně vyšetřovací komisí a je vidět, že se mu někdo snaží pořádně zatopit. Musím přiznat, že v jeho kůži bych být nechtěla.
Tentokrát jsem měla chuť oba hrdiny proplesknout, protože mezi nimi totálně vázla komunikace.
Opět se v knize střídá pohled Hany
i Davida, tak alespoň víme, co se jim honí v hlavě.
Neoblíbené postavy (Pursa, Kokeš, Tamara a Sandra) zůstávají pro mně stále neoblíbené.
Jsem ráda, že se hrdinové posunuli zase někam dál a otevřený konec slibuje, že snad dostanu odpovědi na své otázky.
Pokud jste nečetli předchozí díly, nezoufejte. Autorka vše podstatné náležitě popíše, takže se neztratíte, ale já doporučím číst od začátku, tak poznáte lépe povahy postav. A hlavně Davida. Toho musí člověk buď milovat nebo nenávidět.
Dávám 4,5/5, někdy mi přišla kniha zbytečně zdlouhavá.
Jednoho dne mladé učitelce Belle podklouzne v chumelenici kolo a ona porazí stařičkou hradní paní Edinu. Při pádu si Edina zlomí kotník, a jelikož žije na hradě sama, Bella se k ní nastěhuje. Stará paní postupně ožívá
a dokonce s Bellinými žáčky napíše dopis pro Santu plný přání. Když si ho Bella přečte rozhodne se jí některá přání splnit.
Jakmile se právník Jack dozví, že u jeho babičky bydlí cizí ženská, hned se za ní rozjede. Belle je mu od začátku podezřelá a on jí také. Vzájemně se pozorují, tráví spolu více času
a nevraživost se postupně mění.
Pokud budete potřebovat naladit na vánoční čas tato kniha je ideální. Já úplně zbožňuju atmosféru skotského hradu a musím přiznat, že Edina si mně hned získala. A pak taky Bob, neustále zdrhající oslík.
Belle myslí stále jen na ostatní
a čekala jsem, kdy začne mít svatozář. Nechápu, jak se dokáže angažovat snad všude a ještě se vzdá vlastního domu.
Rozvodový právník Jack dostal od otce spoustu rad do života, jak nevěřit lidem a hlavně ženám. Do toho zahrnuje i svou matku.
Takže setkání dvou tolik odlišných lidí je vskutku zajímavé.
Nechte se tedy přenést na vánočně vyzdobený hrad, zapadaný pořádnou sněhovou nadílkou a odhalte tajná přání nejen Ediny, ale i Belle, protože i ona po něčem touží.
Dávám 4,5/5.
Hattie právě ukončila svůj toxický vztah a s velkou radostí přijala přípravu svatby sestřenice Gabby na krásném sídle v oblasti Champagne.
Napne všechny svoje síly a chce uspořádat pohádkovou svatbu. Brzy však zjistí, že to nebude snadná práce.
Zámek potřebuje pořádně uklidit a za zády má Luca Brémonta, který na zámku bydlí a hodlá vyrábět šampaňské. Neustále ji rozptyluje výlety po okolí, návštěvami místních trhů a pikniky mezi řádkami vinné révy. A Hattie neví, zda to co cítí, je jen poblouznění. Do toho řeší stále problémy, jakoby jí někdo házel klacky pod nohy.
Od autorky prostě čekáme romantický příběh. A mně padl do noty. Ty její popisy... Já chtěla na zámku obklopeném vinicemi být spolu s hrdiny, vychutnat si sklenku šampaňského a pozorovat rodící se lásku.
Všechny postavy si čtenáře hned získají asi kromě Yvette, ale i její postava se vyvíjí.
Hattie má kolem sebe lidi, na které se může spolehnout a v případě nouze drží při sobě. Ke konci jsem s ní chtěla zatřást a říct jí: "Holka co bys víc chtěla." Trvalo jí to dlouho srovnat si to v hlavě.
Luc je prostě francouzský kavalír.
Moc se mi líbila i postava jeho tety Marthe ukrývající tajemství z minulosti. Ale získá si vás i rázná kuchařka Fliss, hospodyně Solange
i její syn Alfons.
Moje romantická dušička se tetelila blahem.
Rapovej deník zachycuje šestnáctiletou kariéru promotéra hiphopových koncertů Lukáše Kouřila od úplných začátků roku 2007, kdy ještě bez občanky zorganizoval internetovou soutěž Prosaď Svůj Rap
s živým finálem v Hodoníně. Společně s ním nahlédneme do zákulisí hudebního prostředí, dozvíte se o finančních průšvihách a dalších nepříjemnostech. Vydáme se ale i na cesty, protože Lukáš dost cestoval.
Amsterdam, Mexiko, Island, Španělsko, LA nebo Kolumbie. Vzít si kolikrát batoh a vyrazit do světa to chce tedy odvahu. Podle mně měl Lukáš kolikrát dost kliku a jeho cestovatelské zážitky mě bavily nejvíc.
Když mě oslovil sám autor vůbec jsem netušila co mám čekat. Hiphop jde totálně mimo mě, ale biografii se nevyhýbám.
Kniha je psaná svižným tempem, hovorovým jazykem mladých, tudíž jsem někdy nevěděla o co go. Ale dost jsem se chytala i tak. Lukáš si servítky nebere a pálí i vulgarismy, ale zas, zapal si trávu a mluv slušně.
Zákulisí koncertů bylo pro mě zajímavé. Není žádná sranda to organizovat, nikdy nevíš co se přihodí a na konci můžeš mít na krku pěkný dluhy. To měl teda Lukáš pevný nervy, když se v nich topil. Zkrátka hudební svět je snad vážně plnej chlastu, droga sexu. A není to svět pro každýho.
Na závěr musím pochválit grafiku knihy a fotky, které dotváří atmosféru míst.
Dávám 4,5/5 hvězdiček a jsem zvědavá na pokračování deníku kam až se Lukáš dostane. Jo a doufám, že ta klika mu vydrží.
V parném létě roku 1995 si mladá dívka Alice Langová pronajme karavan číslo 49 v prázdninovém kempu v městečku Severn Sands. Spřátelí se s malou Marnie, která přišla o maminku a její otec se živí jako správce kempu, a s mladíkem Willem.
Jednoho večera však Alice beze stopy zmizí. Na břehu moře se najdou vyvrhnuté její šarlatové šaty.
O čtvrt století později je kemp prodán na výstavbu nových domků a stavaři
v zemi najdou lidské kosti. Nepochybně Alice.
Životy Willa a Marnie jsou osudným létem navždy poznamenány a po nálezu Aliciných kostí se musí postavit temné minulosti.
Kniha psaná er-formou se odehrává během čtyř dní a má krátké kapitoly. V nich se Marnie i Will vracejí ve vzpomínkách zpět do minulosti.
Marnie je vskutku zajímavá postava. Ze zranitelné dívky je stále zranitelná žena, která miluje zvířata a svou dceru. Alice pro ni byla jako sestra, věnovala jí pozornost, byla k ní laskavá a Marnie ji zbožňovala.
Will si nedokáže udržet žádný vztah, jeho srdce sužuje láska k Alici, takže přes půlku knihy vzdychá po ztracené lásce a sype si popel na hlavu, jak se choval. No hochu, dobře ti tak.
Kniha má pomalý rozjezd, nářky Willa mě docela štvaly, ale postupně se kniha rozjede.
Musím přiznat, že autorka umí zaujmout hodně barvitými popisy míst co vydají i na odstavce.
Kniha oplývá i smutnou atmosférou protkanou beznadějí, ztrátou a zoufalstvým.
Na konci vše do sebe pěkně zapadlo, ale stejně se nezbavíte hořkosti a smutku nad Alicí. Pachatele jsem neodhalila a docela mi chybělo vysvětlení, co přesně se Alici stalo.
Kniha má na obálce označení román
s čímž souhlasím. Jako thriller bych knihu nezařadila, tady se více dočtete o pocitech
a myšlenkách.
Dávám 4,5/5.
Volné pokračování příběhu Nely a Bena z knihy Hra na druhou jsem nadšeně vítala. Jejich cesty se rozcházeli a já doufala, že budou mít jednou druhou šanci.
Utekly dva roky, Nela má novou práci a soustředí se hlavně na své dva syny Matěje a Filipa.
Díky náhodě se na horách setkává opět s Benem. City samozřejmě nezmizely, a tak se to v Nele neustále pere. Dokáže se tentokrát vykašlat na předsudky a názory lidí? Ben ve svém věku už dávno není chlapcem, ale zodpovědným, všímavým mužem vždy na správném místě s pomocnou rukou.
A život je přeci příliš krátký
a měl by se hlavně žít.
Útlá kniha psaná ich-formou je záležitost na dvě odpoledne. Tak jako ve Hře na druhou je každá kapitola ozvláštněna citátem. To prostě
v knihách miluju.
Nela mě tentokrát štvala někdy až dětským chováním. Její starší syn Matěj měl víc rozumu než ona.
Přesto z její postavy tryskají emoce a hlava jí pracuje na plné oprátky. Tenhle vnitřní svár popsala autorka dokonale. A já Nelu trochu i chápu. Někdy je potřeba okolností, které člověku otevřou oči a předsudky hodí za hlavu. Láska zkrátka umí někdy zamotat hlavu, udělat z lidí blázny a přijít v nečekaných okamžicích.
Rovněž chválím i autorčin výběr umístění děje do zasněžených hor (mrzla jsem s Nelou) nebo na sjížděnou řeku. (Miluju Krumlov.)
Jednadvacetiletá Justine žije se svým bratrancem Julesem u babičky s dědou, protože jejich rodiče společně zahynuli při autonehodě. Justine pracuje jako ošetřovatelka v domově důchodců Hortenzie a staré lidi miluje.
Ráda naslouchá jejich příběhům. Učaruje ji téměř stoletá Hélène, která vždycky snila o tom, že se naučí číst. Hélène vypráví Justine o Lucienovi. Jak ji učil číst, jak si otevřeli kavárnu, jak se ztratil ve válečné vřavě a jak se jednoho dne vrátil jiný člověk. Justine vše zapisuje do modrého sešitu pro jejího vnuka Romana a začíná pátrat i ve své minulosti.
Podmanivý melancholický příběh ukrývá tři propletené příběhové linky.
Najdete lásku v různých podobách. Minulou, současnou, utajenou, ztracenou, vášnivou.
Justine neměla zrovna šťastné dětství.
U babičky a dědy to nebyla zrovna výhra, neustále na ně doráží stín tragédie. Právě její pátrání v minulosti byl pro mě tedy šok. Neuvěřitelné.
Hélène vidím jako starou křehkou ženu, pro kterou si osud připravil spoustu překážek, s nimiž si musela poradit. Když se nad tím zamyslím, osudy starých lidí opravdu stojí za poslech a nedivím se Justine, že je tak ráda poslouchala.
Knize dávám 4,5/5, krátké kapitoly rychle ubíhají a navíc budete nuceni přemýšlet.
Hattie Greenfieldová, dědička bankovního impéria, chtěla v životě "jen" tři věci - získat uznání v uměleckých kruzích, bít se za správnou věc a provdat se za skutečného džentlmena.
Setkání s panem Blackstonem a jejich polibek ji však dostanou před oltář
z donucení. Blackstone je zasmušilý finančník, jehož temná minulost
a bezohledné obchodní praktiky nahánějí hrůzu britské šlechtě. Sám se vypracoval a získal obrovské bohatství.
Chybí mu jen společenské postavení.
A právě Hattie mu má pomoci uvést svoje utajované plány do pohybu.
Svatební cesta do Skotska jim ale ukáže, že společně mohou získat vše.
Pokud jsou připraveni ztratit svá srdce.
Hattie je rozmazlená dívka, bojující za práva žen a až ve Skotsku pozná co je tvrdý život.
Lucian je plný temnoty, jeho život nebyl snadný a byl plný ztrát.
Jejich milostná linka je pomalá, od nenávisti k lásce. Lucián se opravdu kavalírsky drží na uzdě.
Co se mi hodně líbilo, bylo prostředí uhelných dolů. Život obyčejných lidí byl tak těžký. Neumím si představit, jak takovou dřinu vykonávaly ženy a děti.
Knize dávám 4,5/5, byla trochu slabší oproti předchozím dílům Rebelek, přesto jsem si ji užila.
Alejandra, osiřelá kuchyňská pomocnice, je neprávem obviněna
z vraždy a prchá na jih Španělska. Tam ji však čeká jen chudoba a strádání.
Díky osudovému setkání se Alejandra vydává do marockého Tangeru. Tady se mladá dívka pokusí začít znovu. Jenže musí žít ve lži a klamu.
O desítky let později se ulicemi Tangeru potuluje mladý americký spisovatel Sam. Náhodou získá kožené pouzdro s iniciály A. L. Ožije jeho spisovatelská zvědavost
a zaplete se do dávného příběhu lásky, intrik a nebezpečí. Možná by měl raději příběh nechat spát.
Kniha nás zavede do dvou časových linek z pohledu Alejandry a Sama. Kapitoly Alejandry začínají vždy návodem na míchaný drink, což knihu pěkně ozvláštnilo. Se Samem se dostáváme do Tangeru v roce 1978.
Mladičká Alejandra musí překonávat už od dětství samé překážky. Nenechá se srazit na kolena a snaží se žít dál. Její mladé srdce zahoří láskou, ale krutost světa jí ho zlomí.
Sam je pěkný floutek, bez peněz se jenom poflakuje. Setkání s tajemným starcem v něm rozdmýchá spisovatelský oheň, ale příliš pozdě si uvědomí, co jeho pátrání může způsobit.
Musím přiznat, že autorčiny popisy míst mě přenesly lehce do Tangeru
a její styl psaní lehce plynul. Příběh
mě překvapil a líbil se mi.
Co mě štvalo byla korekce. Tolik nasekaných chyb v knize jsem dlouho neviděla. Kazilo mi to čtení.
I přesto dávám 4,5/5, příběh si to zaslouží.
20. léta 19. století. V Mexiku končí válka za nezávislost na Španělsku a z císařství se stává republika. Během povstání je popraven otec mladé
Beatriz a její rodný dům je vypálen. Společně s matkou se uchýlí k příbuzným a živoří jako služka. Když ji pohledný don Rodolfo Sólórzano požádá o ruku souhlasí. Hacienda San Isidro se má stát novým domovem.
Když Rodolfo odjede za prací, nemůže Beatriz spát. Něco temného v domě ji děsí a pronásleduje. Beatriz se snaží zjistit co se stalo s první manželkou Rodolfa. Jak zemřela? Má něco společného s kostrou, kterou viděla jen ona? Manželova sestra Juana se jí vysmívá, ale sama v noci opouští dům. Zoufalá Beatriz se obrátí s žádostí
o pomoc na mladého kněze padre Andrése. Tomu domorodá babička předala užitečné schopnosti. Budou mu ale stačit proti temnotě v domě
a proti samotné Beatriz?
Kniha napsaná ich-formě je napsaná
z pohledu Beatriz a Andrése. S ním se vracíme i v čase, abychom pochopili proč musel z haciendy odejít.
Beatriz představuje dívku co měla vše a najednou o to přišla. Těšila se na nový domov, ale to se nesplnilo. V očích obyčejných lidí má však velkou cenu. Je pracovitá a také nemá kam odejít, tak jako oni.
Andrés je opředen tajemstvím, tak jako jeho schopnosti. Pro svoji záchranu se musel stát knězem, ale Beatriz ho očaruje.
Jak je tedy jasné, rýsuje se nám tady romantická linka. Pro mně v tomto gotickém příběhu nebyla rušivá.
Knihu bych proto neřadila úplně mezi horory. Pocítíte mírné mrazení, tajemno a závěr přinese rozuzlení.
Ano, opět jsem neodhalila kdo za vším stál. A navíc se mi líbilo prostředí příběhu. Velký dům obklopený poli
s ostnatými agáve na mě zapůsobil.
Na podzim je to ideální čtení.
Román založený na skutečném příběhu Židovky Heleny Citrónové
a nacistického důstojníka Franze Wunsche.
Německo, rok 1947. Doktor Hoffman, americký psycholog sloužící v Německu, dostane na stůl případ poválečné denacifikace. Andrej Novák, bývalý vězeň
z Osvětimi a nyní "lovec nacistů", žádá, aby byl znovu prošetřen případ bývalého osvětimského dozorce France Dahlera, který zneužíval
a manipuloval s vězenkyní Helenou. K soudu se Dahler dostaví
s nečekaným svědkem. Je to Helena s níž se po válce oženil.
Tichá a poddajná Helena je zcela závislá na svém manželovi. Její výpovědí je Hoffman zmaten. Helena mluví o pachateli jako o spasiteli
a žalující stranu zpochybňuje. Vidí Helena minulost zkresleně nebo vypráví příběh neuvěřitelné lásky?
Knih z holokaustu je už napsáno mnoho, ale tento je neotřelý. Skutečné osoby, vykládání pohádek nacistů, práce v Kanadě nebo činnost Sonderkommanda. To vše v knize nechybí a člověku běhá mráz po zádech.
Do toho máme Helenu, za kterou pálí nacistický důstojník. Může však člověk ohánějící se bičem skutečně milovat, když nemá srdce? A jde se něho dívat jako na člověka a nevidět jen zrůdu?
Tohle je opravdu poutavý příběh, autorčino literární dílo z velké části založeno na skutečných událostech vyvolává spoustu pocitů.
Nora je úspěšná a supervýkonná literární agentka, která žije svou prací a miluje svůj život v New Yorku. Nejspíš kvůli tomu se jí nedaří ve vztazích. Nejdůležitějším člověkem je její mladší sestra Libby a její rodina. Po smrti jejich matky se o ni stará a dělá to nenápadně dodnes.
Když se na pracovním obědě setká
s redaktorem Charliem Lastrou jejich osobnosti o sebe okamžitě křísnou. Noře připadá, že si moc do noty nepadli a navíc odmítne vydat rukopis její nejlepší autorky.
O dva roky později se oba setkají
v zapadlém městečku Sunshine Falls, kde se odehrává děj onoho odmítnutého rukopisu, z něhož se vyklubal bestseller.
Nora tady na chatě utužuje vztah
s Libby a snaží se splnit její seznam.
A začíná si uvědomovat, že je její život poloviční. Nový rukopis ji ke všemu donutí spolupracovat s Charliem.
Kniha má krátké kapitoly a je psaná ich-formou.
Postavy se mi moc líbily i jejich postupný vývin.
Chemie mezi hlavními hrdiny nechyběla a neobešla se bez jiskření.
Děj se točí hlavně kolem knih, což není na škodu, že?
Dávám 4/5 a pokud hledáte milé odpočinkové čtení klidně po ní sáhněte.
Anglie, současnost: Osmdesátiletá umělkyně Florence je se svým životem spokojená. Dny na sklonku života tráví tvorbou linorytů ve společnosti kocoura, psa a mladé sousedky Alice, tiché a úzkostné dívky. Když ovšem Flo zjistí, že její dávná ztracená přítelkyně vydala knihu o společně prožitých letech ve francouzském penzionátu, cítí povinnost odhalit tajemství, které ji dlouhé roky tíží.
Vydává se společně s Alicí a její matkou Clarou do Francie. Ona za odpuštěním a matka s dcerou najít opět společnou cestu.
Francie, 1957: V poválečném Lyonu se v dívčím penzionátu setkává Fran s Lenny. Fran je ostýchavá dívka co se má brzy vdát za vhodného hocha. Lenny je pravý opak. Suverénní Američanka se svobodnou duší, plná touhy po dobrodružství. Z dívek se stanou kamarádky a slibují si přátelství na celý život.
Jednoho večera však Lenny
z penzionátu sama odchází. Rozdělí je nečekaná zrada.
V knize psané er-formou se střídají kapitoly s Flo a kapitoly z Francie jsou právě z napsané knihy její přítelkyně.
To bylo pro mě velmi originální.
Postavy jsou skvěle vykresleny, Flo jako stará, zkušená žena, Alice jako dívka co zažila tragédii, která ji stále dusí a matka Clara jako úzkostná žena odhodlaná chránit dceru za každou cenu. Mně se linka ze současnosti líbila o chlup víc právě díky Alici
a Claře.
Autorka dobře vykreslila i navštívená místa, takže nebyl problém se přenést třeba do pěkné kavárničky.
Dávám 4,5/5a tenhle příběh plný přátelství a hledání můžu doporučit.
Hana píše a překládá texty. Ve svém volnu pracuje na svém vlastním rukopisu. Její bývalý manžel, hafefobik s chorobným strachem z doteků, ji sprostě připravil o několik let života. Teď si Hana přeje muže snů. V kavárně potkává svého oblíbeného spisovatele Adama Ezru, který si v jejich malém městečku léčí zlomené srdce. Požádá Hanu o zhodnocení svého rukopisu
a na oplátku čte její text, ale i ji samotnou. Seznámí ji se světem, v němž se pohybuje,
a otevře jí dveře k jejímu snu.
Kniha psaná er-formou má jednatřicet kapitol + epilog. Autorčin styl se mi hodně zamlouval a kniha se mi moc dobře četla.
Hana je pěkné nemehlo a dostává se do úsměvných situací. Úplně prahne po pořádném sexu a po letech hrozného manželství touží po doteku muže.
Adam je sympaťák a body u mě získal tím, že se dokázal nejprve věnovat rozkoši Hany. Vystupuje i jako romantik, výlet do Prahy je prostě skvělý. Taky bych ho brala.
Sexuální scény jsou plné náboje a vše nazváno pravými jmény.
Postava Ali je ztřeštěná holka co neudržela kalhotky na místě a teď za to skládá účty. Jako kamarádka Hany, ale nezklame.
Konec byl pro mě nečekaný, ale ke knize se hodil.
Zkrátka o žhavý sex nepřijdete a dokonce si přečtete i příběh.
Dávám 4/5, mouchy kniha má, Hanino jezírko bylo dost i na mě a nastěhovat si do domu tolik ženských?
No nevím, nevím, Adame.
V roce 1937 žije v zasněženém Kyjevě zakřiknutá a literaturu milující studentka historie Mila Pavličenková se svým synem Slávkem. Syn se jí narodil už v patnácti letech, vdala se, ale manžel je brzy opustil. Mila pracuje v továrně, studuje a učí se střílet ve střeleckém kroužku, aby mohla zastoupit i roli otce. Střílet se naučí moc dobře a po vypuknutí války narukuje hned do armády. Tam bojuje beze zbraně, tu získá až po padlém spolubojovníkovi. Díky svému veliteli dostane možnost střílet. A to také Mila dělá. Má svou četu, je několikrát raněna. Postupně si získává respekt svých druhů. Domů posílá synovi různé listy a rostliny, aby se je mohl učit.
V roce 1942, když nikdo z její čety nezbyl, vyráží jako propagátorka do USA a žádá prezidenta Roosvelta o pomoc pro svůj lid. Spřátelí se s jeho ženou Eleonor a pokusí se získat americký lid, který nevěří, že ta malá šestadvacetiletá holka sejmula 309 nepřátel jako odstřelovačka.
Táák, kniha psaná ich-formou se opírá o skutečnou Ljudmilu Pajvličenkovou, která bojovala v Oděse a v Sevastopolu. Akce z bojů jsou napínavé a plné adrenalinu. Ty mě bavily nejvíc. Dokonalost. V knize nechybí ani romantická linka, díky bohu za to. Ta byla zcela uvěřitelná a vzala mě za srdce.
Cestu do Ameriky autorka ozvláštnila střelcem, který plánoval atentát na prezidenta a chtěl to hodit právě na Milu. Tohle byl autorčin dobrý tah. Domyslela si i postavu jejího manžela a připravila mu zasloužený konec.
Moc se mi líbily i poznámky Mily na začátku kapitol. Oficiální a neoficiální verze.
Zkrátka tahle odvážná žena mě dostala odvahou, vytrvalostí
a skromností. Paní smrt brala životy, protože nepřátelé brali životy těm, které měla ráda.
Na konci moje srdce plesalo nad starými fotografiemi.
Ava vždy milovala vůni starých knih. Nikdy si nemyslela, že opustí svou vysněnou práci v Knihovně Kongresu. Jenže za války je vše jinak. Americká armáda jí dá nabídku a ona se ocitá
v neutrálním Portugalsku s novým úkolem. Vydávat se v Lisabonu za knihovnici a v utajení pracovat jako špionka.
Mezitím v okupované Francii se
žena pod přezdívkou Elaine stává po zatčení manžela součástí odboje. Pracuje v tiskařské dílně kde se jednoho dne objeví mladá Židovka Sarah se synkem Noahem. Elaine se rozhodne jim pomoct a do novin zakóduje tajně zprávu. Doufá, že ji někdo dokáže objevit a rozluštit. A právě Avě se to podaří.
V knize psané er-formou se střídají pohledy Elaine a Avy. Já hltala hlavně pohled Elaine. Odboj ve Francii mě hodně zajímá a autorka dokázala zachytit každodenní strach členů odboje a trápení hladem. To kručelo
v břiše i mě. Oblíbila jsem si i další členky odboje, hlavně Nikole a její odvaha.
Pohled Avy z neutrálního Portugalska byl pro mě novinkou. Ač tam lidé netrpěli hlady svět plný zoufalých židovských uprchlíků musel vzít za srdce.
Pro mě to byl další zajímavý příběh
z války se sympatickými hrdinkami.