Kniholenka_DK Kniholenka_DK komentáře u knih

☰ menu

Bez lásky Bez lásky Alice Oseman

Jestli znáte Srdcerváče, tak tohle má úplně stejnou atmosféru, akorát to není komiks, ale je to 400strankový román. Délkou se nenechte odradit, čte se to velmi lehce a rychle. Ze začátku jsem o volbě knihy trochu pohybovala, protože děj na mě byl že začátku opravdu hodně pubertální, ale po zabydlení hlavních hrdinů na vysoké škole to konečně začalo být velmi zajímavé i pro mě, která jsem o 20 let starší než postavy v knize. Hlavní hrdinka si pomalu uvědomuje, že její sexualita je jiná než u ostatních. V knize je krásně popsaná její zmatenost, osamělost a obtíže s přijetím skutečnosti, že je aromantická a asexuální. Popravdě jsem o tomto tématu dosud nic neslyšela, takže určitě jsem se z knihy i něco přiučila. Počítejte s tím, že stejně jako v Srdcerváčích, v knize není snad jediná běžná heterosexualní postava, ale postavy se mi nezdály zasazované do příběhu na sílu.

Nejlepší na tvorbě Alice Oseman je ovšem to, že celý příběh je vyprávěn neuvěřitelně mile, všechny postavy prostě musíte milovat a z knihy doslova září pozitivní energie přijetí člověka, ať je jakýkoliv. Ať už tedy máte osobní zkušenosti nebo mindráky jakékoliv, tahle kniha vám opravdu dovolí prožít si pocit přijetí od okolí i přijetí sama sebe a to přitom vůbec nemusíte být součástí LGBT+ komunity. Pocit přijetí mnohdy zoufale potřebuje každý a zvlášť děti ve věku teenagerů, pro které je tato kniha určena primárně. Vůbec nemám pocit, že by se kniha do "dětí" nějak uměle pokoušela zasévat semínka pochybností o jejich vlastní orientaci a nabádála je k tomu, aby se zařazovali mezi LGBT+ jen kvůli tomu, aby byli cool a zajímaví, jak má mnoho dospělých poslední dobou pocit (občas včetně mě samotné). Co já bych za takovouto knihu ve svých teen letech dala - tehdy byly jen dívčí romány o krásných patnáctiletých holkách, které o prázdninách prožívaly svoje první vášnivé románky (dobrý den paní Lanczová, vaše romány jsem milovala, ale možná bych tehdy mnohem víc potřebovala číst i něco takového jako je Bez lásky).

Příběh knihy jako takový je vlastně strašně primitivní, po obsahové ani jazykové stránce nečekejte žádné literární veledílo (opět velká podobnost se Srdcerváči), ale s přihlédnutím k věkové kategorii, pro kterou je kniha primárně určena a k tomu, jakou záslužnou činnost dělá (ať už obeznámení s méně známým tématem asexuality, tak především se zaséváním větší obecné tolerance mezi lidmi), nemůžu jinak než knize dát pět hvězdiček a vím, že až mé děti povyrostou, na knihu je nenápadně nasměruji.

09.07.2024 5 z 5


Eleanor se má vážně skvěle Eleanor se má vážně skvěle Gail Honeyman

Tato kniha měla být skvělá, ale na mě bohužel nezafungovala. První třetinu knihy mi Eleanor lezla na nervy a vůbec jsem nechápala, proč bych o někom takovým vůbec měla číst knihu. Naštěstí se po první třetině pomalu začalo odhalovat proč se Eleanor chová tak podivně.

SPOILER: Ve 2/3 knihy když na scénu nastoupila psychoterapie jsem zaplesala, konečně něco zajímavého a říkala jsem si, že dosavadní poměrně podrobný popis Eleanořina života a chování byl nutný, abychom si teď mohli užít tu psychoterapeutickou práci s dětským traumatem. Pasáže s psychoterapeutkou byly dobré, ale bylo jich málo a byly hodně osekané. Celkově v poslední třetině knihy šlo všechno nerealisticky moc rychle. Eleanor mnoho let potlačovala obrovské trauma, které prožívala celé dětství, trauma které dokonce vytěsnila, došlo to až tak daleko, že plánovala svoji sebevraždu. Jenže pak se ze dne na den dostane na psychoterapii s klinickou depresí a hned první týden je jí mnohem líp (a to dokonce bez podpory jakýchkoliv léků, které kategoricky bez vysvětlení odmítne - pokud by chtěla autorka dělat osvětu v oblasti psychického zdraví, jsem si jistá, že toto by si zasloužilo přeci jen přidat pár poznámek), okamžitě přestane svět vidět černě, dokonce si začne uklízet a zvelebovat svůj byt... Při dalších sezeních u psychoterapeutky už se jen odhodlává si vzpomenout, co se jí stalo a ejhle jako mávnutím kouzelného proutku si během dvou měsíců Eleanor všechny traumata z dětství připustí a pochopí - ačkoliv do té doby byla prezentovaná (řekněme i celkem uvěřitelně) jako žena, kterou prožité trauma výrazně povahově a emočně ovlivnilo - až tak, že ze začátku knihy jsem si myslela, že má pravděpodobně snížené IQ, EQ nebo dokonce jistou formu autismu. V realitě by Eleanořino vyrovnávání s traumatem i s tím související depresí trvalo rozhodně podstatně déle a ani by nebylo tak jednoduché, jak je to prezentováno v knize.

Když to tedy shrnu, na knize byla pro mě tématicky zajímavá spíše až poslední třetina ovšem ta zase byla pro změnu strašně nereálně a povrchně vyobrazena. Celkově mi provedení knihy připomínalo Mlčící pacientku od Michaelidese, která mě taky zklamala. Od této knihy jsem čekala jiný žánr, ale bohužel jediné co kniha nabízí je také jen trocha napětí ve formě touhy odhalit, co se Eleanor stalo, že se chová tak, jak se chová. Hlubší psychologické zpracování tématu zde nečekejte. Jediné v čem může být kniha možná přínosná pro lidi, kteří se třeba potýkají s nějakými psychickými démony, je fakt, že vyznívá celkově velmi optimisticky a neváhala bych ji označit jako takovou instantní reklamu na psychoterapii. Bohužel to ale na druhé straně přebíjí fakt, že člověk, který by se na základě toho pro psychoterapii rozhodl, bude mít zkreslenou představu o tom, jaké výsledky, v jakém časovém horizontu očekávat. Navíc velkou pomoc v Eleanořině případu poskytuje také její okolí - to se chová sice až příliš idealizovaně, ale v podstatě chování Raymonda, jeho matky, nemocného milého stařečka a jeho příbuzných bylo to jediné, co se mi na knize líbilo a kéž by to takhle v reálném světě optavdu fungovalo.

08.07.2024 2 z 5


Mlčící pacientka Mlčící pacientka Alex Michaelides

Po knize jsem sáhla kvůli tomu, že hlavní hrdina je psychoterapeut. Toto téma mě zajímá a možná to je ten problém. Čekala jsem asi něco jiného, i když vlastně nevím co - věděla jsem, že jdu číst thriller. Většinu knihy se Theo choval spíš jak detektiv než psychoterapeut. Na konci se toto jeho chování sice částečně vysvětlí, ale v průběhu čtení jsem byla spíš zklamaná. Autor čtenáře v průběhu knihy slušně vodí za nos. Konec byl opravdu překvapením, které jsem nečekala, a dá se z něj vyvodit i několik zajímavých myšlenek nebo ponaučení. Krása této knihy pro mě tedy začala až v momentě, kdy jsem ji na konci zaklapla a mohla jsem si po odhalení na konci začít dohromady novým pohledem spojovat celý příběh a konečně začít uvažovat nad chováním a motivacemi postav. Nicméně těžko to vyváží fakt, že v průběhu čtení jsem se vlastně až tak moc nebavila. Překvapivý závěr je na mě trochu málo, takže dávám 3*

10.06.2024 3 z 5


Šest vran Šest vran Leigh Bardugo

Tohle hodnocení je pro mě hodně složité. V hloubi duše vím, že tohle je jasně pětihvězdičková top kniha: příběh je perfektně vymyšlený, napínavý od začátku až do úplného konce, absolutně dopředu nepředvídatelný, perfektně vykreslené morálně šedé postavy, i ten fantasy svět postavený na nadpřirozených schopnostech Grišů je zajímavý. Ale ach jo... mě to prostě hlouběji nezasáhlo :-(

Asi teď lituji, že jsem si to vybrala ve formě audioknihy, protože kdybych to klasicky četla, dopadlo by to možná jinak. A to pozor - provedení audioknihy je naprosto skvostné, na jedničku podtrženou s hvězdičkou! Jenže... příběh je docela složitý, plný postav, první asi dvě kapitoly jsem byla úplně ztracená a myslela jsem, že to vzdám, naštěstí pak už to bylo mnohem lepší, přesto jsem několikrát zalitovala, že se nemůžu pohledem vrátit zpátky o pár řádků nebo stránek výš, abych si něco znovu přečetla a ujistila se, že to chápu správně. A největší problém byl v tom, že audioknihu obvykle neposlouchám za 100% soustředění navíc spíše po kratších časových úsecích a možná to byl důvod, který mi bránil se na knihu více napojit. Nebo prostě tohle není v současné době úplně můj top žánr. To už teď těžko zjistím, spíš se po nějakém čase ke knize znovu vrátím (přesto, že už výsledek budu znát, myslím, že tuhle knihu lze číst vícekrát po sobě a nudit se nebudu, naopak tím, že už budu postavy znát, věřím, že bych si mohla příběh užít dokonce ještě víc). A pak můžu rovnou navázat dalším dílem, protože příběh se v této knize stejně neuzavřel. Přestože dávám "jenom" 4 hvězdičky, tak knihu rozhodně doporučuji!

19.05.2024 4 z 5


QualityLand QualityLand Marc-Uwe Kling

Tak asi takhle... Po technicko-literární stránce by si tahle kniha pravděpodobně nezasloužila ani 3 hvězdičky, protože příběh Petera jako celek moc nefunguje, ALE PŘESTO ji okázale dávám 5 hvězd. Ty nápady a parodicky do extrému překlopený (nikoliv však nereálný) vývoj dnešních technologií… já jsem se prostě neskutečné bavila. Zároveň mě to ale nutilo zamyslet se. Pokud mate rádi seriál Black Mirror (Černé zrcadlo), tak se vám bude líbit i tato kniha.

U některých nápadů jsem se vyloženě musela smát, určité pasáže byly naopak spíš mrazivé. Naučila jsem se i pár zajímavých reálných faktů, o kterých jsem si pak i vyhledala nějaké podrobnosti (třeba zákony robotiky Isaaca Asimova, Moravcův paradox, paradox závislosti na zvolené cestě, Turingův test - ale nebojte se, tyto pojmy jsou v knize jen lehce naťuknuté, není to odborná kniha).

Kniha mi svým způsobem připomínala i do současnosti překlopenou klasiku 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradbury. QualityLand je jakýmsi varováním, kam by to mohlo zajít s umělou inteligencí, pokud ji necháme rozhodovat o našem životě. V Bradburyho 70 let staré knize byla cenzura nastavená a udržovaná politicky a silově, v QualityLandu dnešní doby cenzuru nastavují a udržují obchodní zájmy a algoritmy.

"Víš proč se tomu říká síť? (pozn. internetová) Protože jsme v ní uvízli."

07.09.2024 5 z 5


Piranesi Piranesi Susanna Clarke

Tohle je rozhodně zvláštní kniha. Mezi mé oblíbené se asi nezařadí, ale přesto jsem ráda, že jsem ji přečetla. V knize se toho děje minimum, její síla je ve vytvoření zvláštní atmosféry a poznávání velmi jiného fantaskního světa. Ani si nejsem jistá, jestli má kniha nějaké hlubší skryté poselství nebo myšlenku. Žádné rozumové zdůvodnění příběhu mě nenapadá. Vlastně můj hlavní pocit po dočtení je, že nejsem asi dostatečně chytrá na to, abych to pochopila :-)

23.08.2024 3 z 5


Červená, bílá a královsky modrá Červená, bílá a královsky modrá Casey McQuiston

Když jsem se do knihy pouštěla, mylně jsem očekávala, že se jedná o odlehčenou, spíše humornou gay romanci (námět, že se do sebe zamilují britský princ a americký "první syn" mi přišel celkem vtipný, i ta obálka je taková veselá). Gay romancí kniha jednoznačně je, ale jako odlehčenou a vtipnou bych ji nenazvala. Je to regulérní (vážně) pojatý romantický příběh, který se navíc odehrává v americkém politickém prostředí (náhled do britské monarchie je jen slabý a povrchní). Nečekejte tedy úplně prostinký zamilovaný příběh. Kromě LGBT zmiňuje autorka i několik dalších vážnějších témat (špína politického souboje, rasové předsudky, psychické problémy a vyrovnávání se s dávnými traumaty), ale všechny jsou jen zlehka naťuknuté a žádnému se více prostoru nedostane.

Na příběhu oceňuji na poměry romantického žánru originalitu, ale mám i pár výtek: úplně mi nesedlo vyprávění v er formě - často mi přišlo dost neosobní a jakoby mi kniha nechtěla dovolit se do ní pořádně ponořit - přišlo mi, že se pro tento typ knihy vůbec nehodí. Dialogy mi občas přišly malinko kostrbaté - nedokážu říct, zda je to vinou překladu nebo to tak opravdu autorka napsala. A v neposlední řadě si myslím, že by knize dost prospělo mírné zkrácení (pro mě bez přidané hodnoty byly např. emaily mezi Alexem a Henrym s citacemi historických osobností ve druhé polovině knihy, nebo noční výlet do britského muzea). S hodnocením jsem váhala mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale nakonec se přikláním k těm 4, protože v rámci žánru je to vlastně celkem dobré čtení.

Pro zajímavost: Postava Henryho (knižního anglického prince) a samotného vztahu s americkým synem prezidentky) je celkem dost inspirovaná skutečným britským princem Harrym a jeho vztahem s Meghan. Překvapilo mě, že autorka se vlastně ani nenamáhala změnit princovo křestní jméno (zjistila jsem totiž, že oficiálně se princ Harry opravdu jmenuje Henry, stejně jako v knize). Stejně jako v realitě má knižní princ staršího bratra, jen ztěžka se vyrovnává se smrtí rodiče (v tomto případě otce) a je to spíš takový rebel, který se nechce nechat svazovat tradicemi monarchie. Alex (první syn USA) je rasový poloviční hispánec (stejně jako skutečná Meghan). Kniha oficiálně vyšla v roce 2019 rok po svatbě prince Harryho a Meghan, takže by se skoro chtělo říct, že autorka vzala skutečnost a jen ji trochu proházela a přidala do ní prvek LGBT. Na druhou stranu v poděkování autorka tvrdí, že s psaním knihy začala již během probíhající politické kampaně před prezidentskými volbami v USA začátkem roku 2016, následně pak ale přiznává, že po událostech z listopadu 2016 psaní knihy na několik měsíců odložila. Samozřejmě, že mě zajímalo, co tak přelomového se v listopadu 2016 stalo, tak jsem googlila: začátkem listopadu 2016 v USA vyhrál volby Donald Trump (s nímž má autorka očividně velký problém) a 3 dny nato britská monarchie světu oficiálně oznámila, že Harry a Meghan tvoří pár. Tím se za mě vysvětluje většina "originality" tohoto příběhu, který mě anotací tak nalákal. Vůbec tím nechci shazovat práci autorky, jen mám takový pocit, že její původní záměr byl asi napsat gay romanci v kulisách americké volební kampaně, což opravdu tvoří jeden z dominantních prvků knihy a originální nápad zakomponovat do toho britského prince si vypůjčila později na základě skutečných událostí a postav.

30.07.2024 4 z 5


Abych přežila Abych přežila Yeonmi Park

Tato kniha ve mě vzbudila tolik silných emocí! První část, kde autorka popisuje život v Severní Koreji je šokující (přestože jsem tušila, že život tam nebude med, tak některé věci, které jsem se dozvěděla pro mě opravdu byly doslova šokující).

Druhá část odehrávající se po útěku ze Severní Koreji v Číně byla zajímavá, ale za mě nejslabší, ačkoliv pro samotnou autorku je asi nejtěžší se s touto částí jejího života vyrovnat. Týká se obchodu s lidmi v Číně - ano, je to bez debat hrozné, ale je to pro mě asi tak nepředstavitelné a vzdálené, že tady se ve mě emoce na chvíli trochu umírnily. Také popisované vztahy mezi překupníky a autorkou, to jak přes nelidský obchod s lidmi, přesto překupníci měli určité slitování ohledně vztahu matka-dcera...chvílemi mi to přišlo až jako taková nepovedená telenovela. Asi mi v tomto případě kniha nedokázala dostatečně pomoci pochopit, co se lidem na obou stranách vztahu překupník-oběť děje v hlavách.

Pak ale přišla třetí pasáž z Jižní Koreji, která sice byla trochu méně šokující než ta první ze Severní, ale vzbudila ve mě největší emoční ohlas a ukázala mi úplně nový pohled na situaci uprchlíků a migrantů. Tato část knihy pro mě byla nejlépe osobně představitelná (protože samozřejmě s uprchlíky a migranty - byť jiných národnostní - se setkáváme i u nás) a doslova oči otevírající až nebojím se říct přelomová. Měla by se stát povinnou školní četbou. Také až tady člověk v plné míře pochopí, jak neskutečně odlišné je myšlení lidí vyrůstajících ve zvráceném diktátorském komunistickém režimu. V závěrečných kapitolách se pak ve mě mísilo lehké dojetí, kdy se mi i slzy draly do očí, spolu s dobře dávkovanou nadějí a pocitem vděčnosti za svůj vlastní osud. Tohle je kniha, o které ode mě moje okolí ještě dlouho uslyší!

30.05.2024 5 z 5


Babylon Babylon R. F. Kuang (p)

Tohle nelze hodnotit jinak než pěti hvězdami. Je to epický, originální a dokonale propracovaný příběh alternativní historie Velké británie 19. století. Ačkoliv se tam objevuje fantasy ve formě tzv. stříbrodělství - nerada bych tuto knihu řadila do žánru fantasy, protože by to někoho mohlo zbytečně odrazovat a naopak spousta fandů fantasy by mohla být zklamaná. Ačkoliv v příběhu stříbrodělství hraje hlavní roli, tak o něj ve finále vlastně až tak moc nejde. V prvé řadě je to o kolonialismu a elitářství a to celé je pak zasazené do prostředí překladatelství. Jedná se o naprosto typickou knihu ze subžánru tzv. DARK ACADEMIA - pokud pojem neznáte mám ho podrobněji popsaný na svém blogu zde: https://me-leny8.webnode.cz/l/dark-academia-/

Na knize bych jednoznačně vyzdvihla to, že snad ani jedna z postav není černobílá, naopak jsou tzv. morálně šedé, tzn. mají v sobě jak dobré tak špatné nebo spíš morálně pochybné stránky. A ve stejném duchu je pojata i celá kniha - prostě realita bývá složitá, rozhodně ne černobílá. Je čistě na čtenáři, aby si sám zformuloval svůj názor.

Velkým otazníkem pro mě byl od začátku podtitul knihy "neboli nutnost násilí", protože žádné násilné scény zde prakticky nenajdete. Podtitul se vám objasní až na posledních 100 stranách a až pak pochopíte, jak je to výstižné. Trochu mě překvapil konec knihy - ten je jasně daný, ale přesto působí trochu jako, kdyby to měl být teprve začátek něčeho dalšího. Čtenáři je tam tedy ponechán velký prostor pro jeho vlastní fantazii a zamyšlení.

Počítejte s tím, že na tuto skoro 600stránkovou knihu je potřeba si vyhradit dostatek času a pozornosti, protože místy je četba a celý ten monumentální systém překladatelství náročnější na pochopení a stávalo se mi, že jsem musela některé odstavce přečíst dvakrát, abych je pochopila. Ačkoliv knize dávám pět hvězd, už jen za tu neskutečnou práci, kterou si autorka s celým příběhem musela dát, uznávám, že to zdaleka nebude kniha, která sedne všem. Pokud máte pocit, že téma překladatelství a případně i zmínky o některých kulturně-historických dílech z dob antiky nebo třeba starověké Inde jsou vám naprosto cizí a unudily by vás k smrti, nebo pokud hledáte vyloženě akční četbu s nečekaným zvratem na každé druhé straně, tak kniha spíš nebude pro vás. Pokud naopak toužíte přečíst si něco opravdu "chytrého", kde máte pocit, že ze sebe autor opravdu vymáčkl maximum, tak do toho určitě jděte.

12.05.2024 5 z 5


Justýnka a asistenční jednorožec Justýnka a asistenční jednorožec Kateřina Pantovič

Po dlouhé době dětská kniha, která se mi opravdu líbila. Celé je to o fantazii, která je navíc celkem chytrá a laskavá, žádné nesmyslné fantaskní přeludy. Poslouchala jsem s dětmi 7 a 9 let (holka a kluk) jako audioknihu, takže jsme se asi ochudili o ty ilustrace, které tu spousta lidí vychvaluje, ale nevadilo nám to, alespoň jsme mohli fantazii zapojit ještě více :-) audiokniha je v tomto případě provedena spíše průměrně - hlas Jany Plodkové je příjemný, ale škoda že se nepokusila více měnit hlas, když četla přímou řeč jednotlivých postav, přeci jen to pomáhá lepší orientaci posluchače. Oběma dětem se příběh líbil, takže určitě to není kniha jen pro holky. Hlavními postavami jsou sice sedmiletá holčička a jednorožec, ale děj samotný je naprosto "unisex"

10.05.2024 5 z 5


Ateliér špičatých klobouků 1 Ateliér špičatých klobouků 1 Kamome Širahama

Komentář po přečtení 1. - 4. dílu: u těchto sériových komiksů se těžko hodnotí jednotlivé díly, takže píšu recenzi za 4 první díly dohromady. Technicky se jedná o klasickou japonskou mangu, takže se čte opačným směrem než jsme u knížek zvyklí - tohle je moje první manga, přesto jsem se čtením neměla žádný problém, takže tohoto se není třeba obávat. Jedná se o milý příběh o malých čarodejkách - učednicích. Předpokládám, že primárně je určeno mladším čtenářům (vzhledem k roztomilé kresbě malých čarodějnic, by možná ještě přesnější bylo říct, že zacílení je hlavně na mladší čtenářky), nicméně určitě neurazí ani dospělého čtenáře přístupného žánru fantasy. Příběh je jednoduchý, přizpůsobený mladším čtenářům, ale tím rozhodně netvrdím, že je příběh hloupý - právě naopak. V knize jsme podrobně seznámeni s velmi originálním a promyšleným sytémem magie: čarodějové kouzlí tím, že kreslí tzv. runy (systém znaků). Systém kouzlení má svoji logiku a od čaroděje kromě příslušné "řemeslné" vycvičené zručnosti, vyžaduje i zapojení vlastní fantazie. Myslím, že právě ten skvěle vymyšlený magický systém je největší předností této knihy a dělá celý tamní kouzelnický svět velmi uvěřitelný. Další plus je opravdu hezká roztomilá kresba - škoda, že není barevná, to by bylo za mě ještě lepší. Každá ze 4 malých učnic je povahově jiná - to je určitě plus pro dobrou orientaci mladší čtenáře. Z pohledu dospělého čtenáře jsou postavy (aspoň prozatím v prvních čtyřech dílech) typicky pohádkové - tzn. černobílé, bez nějakého překvapivého vývoje. Jedná se o příjemnou, oddychovou četbu. Určitě chci pokračovat ještě s dalšími díly. Plánuji dát přečíst i svým dětem (věk necelých 8 a 9 let), nejsou to žádní nadšení čtenáři, tak jsem zvědavá, jestli je tento příběh a komiksová forma zaujme. Určitě pak dopíšu update :-)

27.04.2024 4 z 5


Srdcerváči. Kniha 1 Srdcerváči. Kniha 1 Alice Oseman

Takže během 2 dnů jsem přečetla díly 1-4 a až někde narazím na poslední 5. díl rozhodně si ho nenechám ujít. Po přečtení prvního dílu jsem dala čtyři hvězdičky, ale zpětně jsem to opravila na pět, protože tahle série je opravdu až nečekaně skvělá. Určitě doporučuji číst postupně, protože díly na sebe dějově navazují. Každý další se mi líbil víc a víc. Hlavními postavami jsou dva sympatičtí kluci, kteří se do sebe zamilují, takže většina 1. - 3. dílu se točí hlavně kolem tématu homosexuality. 4. díl je trochu jiný - hlavním tématem je psychické zdraví, hlavně téma anorexie. Chvílemi jsem při čtení série měla pocit, že čtu spíše zábavnou formu letáčku, který má náctiletým předat základní informace o potenciálních problémech - něco jako školní preventivní beseda. A tento záměr knihy také rozhodně mají. ALE... to nemyslím jako výtku! Zpracované je to opravdu bravurní formou a rozhodně to stojí za přečtení, i když žádnou takovouto "pomoc" nepotřebujete. Je to hrozně milý příběh, pro všechny. A až budou moje děti trochu starší, myslím, že je na existenci těchto knih nějak nenápadně upozorním. A největší wow je pro mě objevení komiksové formy. Nikdy jsem žádný komiks nečetla, ale z tohoto jsem nadšená a ani si teď nedovedu představit, že by nějaká jiná literární forma pro takovéto téma byla lepší. Textu je podle mě i na komiks v knize dost málo, ale ty obrázky jsou geniální a řeknou víc než mnoho stran textu. Rozhodně mě to nalákalo pustit se do nějakého dalšího komiksu.

06.04.2024 5 z 5


Můj odpočinkový rok Můj odpočinkový rok Ottessa Moshfegh

Tohle byla hodně zvláštní kniha. Vlastně si ani nejsem jistá, co bych si z ní měla vzít. Celou dobu jsem čekala, že v závěru přijde nějaká hlubší myšlenka, která by vysvětlila, proč autorka něco takového napsala a proč to my čtenáři vlastně čteme, ale to se nějak nedostavilo. I přesto ale knihu hodnotím vysoko na čtyři hvězdičky. Námět je originální, ale co oceňuji především je spisovatelské umění autorky. Ono se totiž v knize prakticky nic neděje, resp. děje se pořád dokola to samé (hlavní postava se doslova láduje všemožnými psychiatrickými léky, které ji mají zajistit, že celý jeden rok stráví ve stavu "hibernace", zjednodušeně že celý rok prospí a to jí má přinést vytouženou duševní úlevu - tenhle popis děje se dozvíte už v anotaci, takže to není spoiler a věřte, že opravdu nic jiného se v knize opravdu neděje), zároveň je hlavní postava dost nesympatická. Přesto se mi ale kniha četla dobře, což si nedovedu vysvětlit jinak než že je to prostě dobře a zajímavě napsané. Přesněji to bohužel popsat neumím. Vlastně jsem celou dobu nad knížkou jen kroutila nechápavě hlavou, ale přesto se mi chtělo číst dál.

Věrohodnost ohledně léků a jejich dávkování, které hlavní postava užívá, nejsem schopna posoudit, stejně tak samotný závěr po procitnutí z "hibernace" - mně to přišlo až absurdní, ale opravdu netuším, co všechno jsou lidi schopni do sebe nacpat.

Každopádně tahle kniha si opravdu zaslouží zvýraznit svá trigger warnings: určitě bych ji nečetla při depresi a pozor i pokud máte byť jen sklony k depresi, protože depresivní prožívání hlavní postavy je ztvárněno velmi podrobně a věrohodně a sama jsem se občas při čtení propadala do temného myšlení. Stejně tak bych se knize obloukem vyhnula v případě závislosti na lécích, případně i jakékoliv jiné závislosti a opatrnost je možná na místě i v případě poruch příjmu potravy.

EDIT: komentáře ostatních si čtu až po dopsaního svého hodnocení, abych se nenechala ovlivnit názory jiných. Ale tentokrát mi hodně pomohly pojmenovat to, co jsem sama vyjádřit neuměla. Viz např. komentář od Jizi. Ta kniha je prostě jakási bizarní alegorie dnešní doby, proto jsem měla celou dobu pocit, že je mi to nějak blízké, ačkoliv s hlavní postavou jsem se vědomě neztotožnila.

23.07.2024 4 z 5


Srdcerváči. Kniha 5 Srdcerváči. Kniha 5 Alice Oseman

Ačkoliv nerada, tak tomuto dílu dám narozdíl od předchozích "jenom" čtyři hvězdičky - méně dát nemůžu, protože všechny knihy vnímám spíš jako jeden celek a tento díl ty předchozí nijak nezapírá. Každopádně mi 5. díl přijde zatím nejslabší. Nějak jsem tu postrádala tu správnou hloubku nebo něco co by mě víc chytilo za srdce. Věřím ale, že teenageři, pro které je tato série primárně určena, to budou vnímat výrazně intenzivněji než já. Hlavním tématem je tentokrat první sex. Byla jsem fakt zvědavá, jak se s tímto autorka popasuje, ale musím uznat, že to zvládla se stejnou lehkostí a vkusem jako jiná témata v předchozích dílech. Možná jsem v koutku své chlípné duše a vzhledem k velké otevřenosti v předchozích dílech, čekala trochu víc podrobností, ale uznávám, že tak jak je to, je to vzhledem k věkovému určení knihy naprosto v pořádku.

14.05.2024 4 z 5


Pohádky o mašinkách Pohádky o mašinkách Pavel Nauman

Poslouchala jsem s dětmi jako audioknihu. Asi jsem čekala něco jiného. Mně se příběhy bohužel nelíbily. Dcera taky nebyla až tak odvázaná, ale poslouchala. Jediné komu se to docela líbilo byl syn, podotýkám, že je mu už 9 let. Provedení audiokonihy bylo to jediné, co to za mě jakž takž zachraňovalo, ale chvílemi podkresová hudba působila trochu strašidelně, tak nevím jestli by se to líbilo malým dětem. Celkově bych řekla, že je to pohádka vyloženě pro takové ty malé milovníky vláčků, kteří budou nadšení ze všech těch "odborných" železničářských termínů. Samotné příběhy mě ale přišly i na dětskou knihu hloupé a jakoby tam o ně vlastně vůbec nešlo.

05.05.2024 2 z 5


Ateliér špičatých klobouků 4 Ateliér špičatých klobouků 4 Kamome Širahama

Tento díl mi zatím z těch prvních čtyřech přišel nejlepší. Bylo to napínavé a velmi se mi líbilo bližší nahlédnutí do myšlení malé Riche, která chce jít tvrdohlavě svou cestou. K tomu se přidal ještě malý čaroděj Eunie, který si díky systematickému podceňování až ponižování ze strany svého hrozného mistra vůbec nevěří, ale během zkoušky se "zázračně" najde - to už na mě působilo hodně dětsky, ale celkový dojem mi to naštěstí nezkazilo.

27.04.2024 4 z 5


Srdcerváči. Kniha 4 Srdcerváči. Kniha 4 Alice Oseman

Přečetla jsem během 2 dnů první čtyři díly, na které jsem narazila v knihovně. Závěrečný pátý díl budu muset nutně také někde sehnat :-) všechny čtyři díly byly skvělé, ale čtvrtý díl se mě líbil možná nejvíc. Téma homosexuality je tam upozaděno na úkor tématu problémů duševního zdraví. Toto téma mě obecně dlouhodobě zajímá, takže je jasné, že mám k němu blíž než k problematice LGBT, a musím říct, že to jak je to podané v tomto "krátkém" komiksu je bravurní. Tato série rozhodně stojí za přečtení!!!

06.04.2024 5 z 5


Vyjednavač Vyjednavač Brandon Sanderson

Originální systém magie, promyšlený příběh a efektní závěr - klasické přednosti Brandona Sandersona. Na druhou stranu musím říct, že druhá třetina knihy se celkem táhla a přišla mi repetitivní, měla jsem pocit, že by se spousta věcí dala proškrtat a tím knihu lehce zkrátit, což by jí určitě prospělo. Také mému zážitku zřejmě neprospělo, že jsem ji četla hned po Elantris a v příběhu i prostředí jsem viděla hodně podobností - např. že se kniha odehrává u královského dvora a zásadní roli v příběhu hrají kněží a náboženství. Nicméně i přes tyto výtky obsahuje kniha mnoho zajímavých nápadů.

14.09.2024 4 z 5


Podařená dvojčata Podařená dvojčata Enid Blyton

Tohle byly jedny z knížek mých čtenářských začátků, dostala jsem chuť si je po skoro 30 letech opět přečíst. Bohužel už se nedají půjčit ani v knihovně a nové vydání už více jak 20 let nevyšlo, tak jsem je sháněla přes antikvariát. Ze začátku jsem byla nadšená - vrátit se zase zpět na dívčí internátní školu, která mě jako malou naprosto fascinovala, protože jsem nic takového samozřejmě neznala. Později mé nadšení ze znovushledání mírně ochladlo - kniha určitě není špatná, ale ačkoliv si i dnes ráda sem tam nějakou dětskou knížku přečtu, tak tohle mi přišlo opravdu hodně dětsky naivní. Svět je typicky dětsky černobílý - je buď perfektní dobro nebo zlo a to je velmi rychle idealisticky napraveno - dotyčná osoba si rychle uvědomí, jak se chová hloupě a skoro jako mávnutím kouzelného proutku je vše zase tzv. sluníčkové. Hezké na knize je to, že se v ní dějí opravdu naprosto normální běžné věci a děvčasta tropí takové ty běžné dětinské lumpárny, se kterými se děti běžně setkávají i dnes. Z celé situace pak dostanou náležité morální ponaučení. Pro dospělého nebo staršího dětské čtenáře to už moc není, ale pro mladší čtenáře to asi bude fajn. Docela mě zarazilo, že děvčatům v této první knize je 14 nebo 15 let a v podstatě nastupují na "střední školu". Já jsem si je v hlavách pamatovala jako mladší a ani teď bych jim podle chování rozhodně těch skoro 15 let nehádala. Chováním mi připomínají spíš tak dnešní 8 - 11leté holky. Tohle si myslím, že je také věková kategorie čtenářů, které by se kniha mohla nejvíce líbit.

Na to, že kniha už je 80 let stará, tak ale kupodivu neztrácí své kouzlo ani dnes a věřím, že i dnešním mladším dívkám by se mohla líbit. Když si vezmu, jaké měli před 80 lety ženy ve společnosti postavení, tak ta kniha je opravdu napsaná relativně nadčasově. Je tam pár situací, nad kterými jsem se musela pozastavit, ale je to tak nějak přirozenou součástí příběhu, že mě to nijak zvlášť nepobuřuje. A to že v knize místo emailů nebo telefonů spoléhají na posílání dopisů, písničky si přehrávají z gramofonu nebo si ve třídě topí krbem, není určitě nic s čím by si ani dnešní mladí čtenáři neuměli poradit, protože na podobné "středověké" prostředí jsou zvyklí třeba z Harryho Pottera. Myslím, že už před 30 lety pro mě tyto knihy byly tak trochu "fantasy", vzhledem k prostředí, ve kterém se odehrávaly, a současná česká mláděž to bude vnímat asi ještě silněji.

12.09.2024 4 z 5


Padesát odstínů tymiánu Padesát odstínů tymiánu Zdenka Pšeničková

Nerozumím vysokému hodnocení této knihy - za mě to byla nejhorší kniha, kterou jsem v poslední době četla. Byl to totální mišmaš všeho možného, jakoby se autorka nemohla rozhodnout jestli bude psát o princezně na zámku, o mluvících kočkách, o čarodějnické škole ála Harry Potter, o dobrodružné cestě do podsvětí s prvky řecké mytologie ála Percy Jackson a k tomu ani netušila jestli příběh zasadí do středověkého prostředí nebo do moderní doby... tak to na 270 stran nacpala všechno.

Na začátku knihy nás - v poměru k ostatním událostem knihy - dlouze seznamuje s bizarním Mateřídouškovým královstvím, což se ukáže pro další děj knihy jako naprosto nepodstatné. Následná cesta přes školu kouzelníků a mytologké podsvětí naopak jakýkoliv popis světa a jeho zákonitosti úplně postrádá - celé to na mě působilo spíše jak nějaký psychadelický zážitek. Styl psaní mi přišel jak od šikovnějšího žáka deváté třídy ZŠ, postavy charakterově úplně ploché a nezajímavé, příběh vystavěný tou nejjednodušší možnou cestou - zavedené nakladatelství by tuto knihu určitě nikdy nevydalo.

Myslela jsem, že to bude kniha s romantickým příběhem, ale na mě tam nic romantického nedýchalo - i podprůměrná obyčejná dětská pohádka o princezně a princovi je víc romantická než toto. Spousta komentářů zmiňuje, že je kniha vtipná - ačkoliv mám humorné knihy ráda, tak tady mě za celou dobu nepobavilo nic, snahu o jakýsi jednoduchý humor jsem tam sice zaznamenala, ale vůbec se mi to k příběhu nehodilo a přišlo mi to spíš trapné, než vtipné.

Vrcholem amatérismu, který dal poslední hřebíček do rakve, je provedení audioknihy. Tak technicky nekvalitní audioknihu jsem ještě nepotkala. I amatérsky načtené knihy na YouTube mají obvykle vyšší kvalitu. A hlas a styl přednesu vypravěčky mi taky vyloženě vadil. Hlas se věkově ani energií vůbec nehodil k věku postav a charakteru příběhu. Snaha vypravěčky přizpůsobit hlas jednotlivým postavám je sice chválihodná, ale zvlášť u hlavní postavy to působilo spíš jako parodie. Knize bych asi normálně dala 1 hvězdičku, ale díky audioknize poprvé ve svém životě sahám k hodnocení "odpad".

Jediné, co se na této knize povedlo je grafický návrh obálky a to, že teď dokážu mnohem víc vidět a ocenit kvalitní práci, kterou odvádějí spisovatelé s velkým S a standardní nakladatelství při produkci knih a audioknih.

01.09.2024 odpad!