knihomolkajanca komentáře u knih

Už jste někdy přemýšleli nad tím, jak by vypadal náš svět v jiné dimenzi? A jak byste asi vypadali vy samotní? Pokud ne, pak vás na tyto myšlenky jistě navede nejnovější počin Chucka Wendiga Kniha nehod. Příběh, který je jedním velkým balíčkem překvapení, a to nejen kvůli své nepředvídatelnosti, ale i díky tomu, kolik žánrů v něm dokázal autor zkombinovat.

Nenechte se odradit velkým formátem, protože tento kousek vás dokáže do svých nenápadných pavučinek lapit poměrně rychle, přestože možná na začátku budete trochu tápat, o co tady jde. Sledujete totiž několik linek. Linku Natea, který by pro svou rodinu udělal cokoliv. Dokonce i to, že by se vrátil tam, kde prožil nejkrutější chvíle svého života. Linku Maddie, milující matky a umělkyně, jež však minulosti zažila něco, co ze své mysli úplně vytěsnila. A konečně i příběh jejich patnáctiletého syna Olivera s neuvěřitelně silným smyslem pro empatii, který mu způsobuje více škody než užitku. Společně se rozhodnou začít znovu v rodném městě Natea Jenže ač ta představa zpočátku vypadá idylicky, brzy zjišťují, že na tomhle místě je něco jinak, něco hodně podivného

Kniha nehod je čtení, které nezapadá do klasických škatulek a pokud čekáte typický horor, budete nejspíš zklamaní. Chuck Wendig umí skvěle psát a ještě líp vystavět tísnivou atmosféru, kdy se budete pomyslně ohlížet přes rameno, přestože se toho až tolik neděje. Ale nechává drobečky, jeden za druhým, a vy zkrátka víte, že tu něco nehraje. Než se nadějete, příběh se přehoupne do směsice duchařiny, thrilleru a sci-fi hororu. Někdy je to děsivé, jindy dramatické, občas nečekaně krvavé a najednou budete svádět boj o samotnou existenci světa. Směsice všeho a ničeho, která funguje jako dobře promazaný stroj, a k tomu postavy, které si zamilujete i budete nenávidět. Nesnažte se knihu řadit do škatulek, je to zbytečné. Nechte se jen unášet na stránkách nepředvídatelnosti a slibuju, že na konci nebudete zklamaní.

Hodnocení: 85%

Za knihu k recenzi v rámci spolupráce moc děkuji Knihy Dobrovský.

3 01.08.2023

Přestože se ne každý člověk řadí mezi fanoušky historie, rozhodně bychom na ni a důležité milníky v dějinách lidstva neměli zapomínat. Můžeme v nich totiž najít nejen poučení, ale i jakési memento a varování, kam až lidská chamtivost a krutost může zajít, když nikdo včas nezakročí. Právě takové okamžiky se snaží připomínat i americká spisovatelka s litevskými kořeny Ruta Sepetys. Do svých knih si vybírá události nejen důležité, ale hlavně takové, o nichž se až tolik nemluví, či se na ně zapomíná.

Grafickému románu V šedých tónem sloužila jako předloha stejnojmenná Rutina kniha, jež přibližuje rok 1941 a násilný odsun Litevců Sověty do pracovních táborů na Sibiři očima mladé dívky Liny. Bez jakéhokoliv otálení vás uvrhne do středu dění, kdy sovětská policejní služba vtrhla uprostřed noci do života Lininy rodiny a rozbila jej na tisíc kousků. Příběh je to silný, ukazuje člověka v tom nejhorším i nejlepším světle. Je temný, ale i plný naděje, lidského odhodlání, touhy žít a přežít. Tíživou atmosféru také velice dobře navozují povedené ilustrace, z nichž jsem cítila jakousi naléhavost. K příběhu mi velmi sedělo i jejich barevné tónování a musím tak velmi ocenit ilustrátory Davea Kopku a Brann Livesay, kteří odvedli skvělou práci.

Grafický román vám co se týče podrobností a rozsahu příběhu samozřejmě nikdy nedá to, co klasická kniha. V šedých tónech jsou však vypíchnuté všechny důležité okamžiky, dobře na sebe navazují a vytvoří tak ucelený obraz, v němž nebudete tápat. Ruta má navíc jednu kouzelnou schopnost vzbudí ve vás zájem vědět více. Podobně jako při čtení její knihy Musím tě zradit, mě tak znovu donutila sednout k počítači, a o násilném odsunu národů pobaltských států do gulagů si přečíst více. Přiměla mě si koupit V šedých tónech v klasické knižní verzi a stejně tak i zbytek jejích knih. Tvorba Ruty zkrátka stojí za to, a já se těším na každý další kousek, který napíše.

Hodnocení: 90%

Za poskytnutí grafického románu k recenzi v rámci spolupráce děkuji Albatros Media.

3 01.08.2023

Působivá obálka, zajímavá anotace a pověst, která autora předchází to byly tři věci, které mě přesvědčily k tomu, abych po Pokoji mrtvých, stejně jako spousta dalších, sáhla taky. Hlavní postavou celé knihy je vyšetřovatelka Lucie Henebellová, kterou možná znáte ze série Komisař Sharko. Tentokrát se však vracíme zpět na Luciiny začátky u policie, do doby, kdy nebyla o moc více než obyčejná podržtaška.

Thilliez trochu netradičně kombinuje tři dějové linky v jedné z nich sledujeme samotnou Lucii a vyšetřování. V té druhé, jak už tomu bývá zvykem, kroky pachatele a ve třetí se nám do příběhu zamíchají ještě dva aktéři, Vigo a Sylvain, kteří nečekaným způsobem zamíchají kartami. Do celého případu se totiž zapletou zcela náhodou, když v noci srazí člověka, který u sebe nesl kufr plný peněz. Co asi dokážou takové dva miliony eur v jediném okamžiku udělat s člověkem? A jak daleko to může zajít, když měly peníze sloužit jako výkupné pro únosce?

Pokoj mrtvých v určitém ohledu dobře a netradičně zpracovaný krimi příběh, a pokud patříte mezi citlivější povahy, pak je na místě i upozornění, že autor si s popisy násilí nebere servítky - a to ani v případě dětí. Tři linky a svižný styl případu dodávají spád a Thilliez navíc dokázal do knihy vnést i jistou dávku tajemna, která vzbuzuje napětí a touhu číst dál.

Zážitek však kazí samotná hlavní postava. Lucie Henebellová je vrahy a svou prací posedlá natolik, že zapomíná spát, jíst a dokonce i na své čerstvě narozené dvojčata. Zkrátka je hodí na krk rodičům a vesele se věnuje vyšetřování, a to takovým způsobem, že si budete říkat, jestli náhodou sama není psychopat. Trochu pokulhávalo i samotné rozuzlení, kdy puzzle sice zapadnou, kam mají, ale určité detaily nechal Thilliez vyšumět do ztracena a vše působilo lehce nereálným dojmem. Nejpovedenější tak nakonec byl příběh dvou kamarádů. Nicméně, kniha pochází z Thilliezovy rané tvorby, a myslím, že možná za některé nedostatky může i to.

Hodnocení: 60%

Za knihu k recenzi v rámci spolupráce moc děkuji Albatros Media.

4 01.08.2023

Originální magie, lehká romantika, krimi zápletka i nečekané rozuzlení. Takto pestrá je paleta, kterou vytvořila britská autorka Jessica S. Olson v novém fantasy příběhu. Ve Falešných růžích vás zavede do světa, kde umění může být nejen potěchou oka, ale i mocnou zbraní.

Právě v něm žije i Myra, která tohle neobvyklé nadání zdědila po své matce. Umí tak na plátno nejen vytvářet hotová umělecká díla, ale pomocí tahů štětců a své magie měnit lidskou podobu. Není divu, že takové schopnosti většinu lidí děsí, a proto je Myra před všemi skrývá. I přes její snahu to však neunikne guvernérově ženě, která pod pohrůžkou prozrazení žádá Myru o nemožné - oživení jejího mrtvého syna Willa. Záhy se ale ukazuje, Willova smrt nebyla tak úplně náhoda. Aby Myřina magie dokázala správně pracovat, musí zjistit, co se stalo. Ve svém vyšetřování nachází nečekaného spojence - staršího guvernérova syna, tichého a zádumčivého Augusta.

Myra patří mezi sympatické hrdinky, třebaže je občas trochu moc důvěřivá a trochu moc zbrklá. Bezmezně miluje svou mladší sestru, a právě sourozenecká láska ji dokáže posouvat vpřed. I když romantická linka mohla mít větší náboj, August je lehce tajemný a netradiční hrdina. Není totiž typický chlap, který se ničeho nezalekne. Čelí svým démonům a ne vždy se mu je daří zkrotit. I jeho však dokážou hluboké city změnit - zda k lepšímu či horšímu, to už si přečtěte sami.

S fantasy prodchnuté detektivní zápletkou se poslední dobou roztrhl pytel. Není divu, magie totiž nabízí zcela nové možnosti, jak čtenářům zamotat hlavu. Ve Falešných růžích se to autorce povedlo docela obstojně a využila k tomu opravdu neobvyklý magický systém. V tomto případě však nečekejte žádnou složitou worldbuildingovou záležitost - magie má své mezírky i trhlinky. Přesto je to ale příjemné, jednodušší čtení pro nenáročné čtenáře. A navíc jsou Falešné růže standalone, takže ideál pro ty, co do fantasy nezabrouzdají tak často.

Hodnocení: 65%

Za knihu k recenzi moc děkuji Albatros Media.

1 12.05.2023

Slyšeli jste už někdy o Djatlovově expedici? Případu, kdy členové výpravy v pohoří Ural přišli za záhadných okolností o život, byli nalezeni téměř nazí, s různými zraněními, zmrzlí a mimo stany. Tak přesně tyto události Yrsa ve své novince Kořist přesunula na mrazivý Island a přidala další dvě dějové linky. V jedné z nich sledujete kroky Jouhanny, členky záchranného týmu, jež se vydal na pomoc ztracené výpravě, v té druhé pohled muže pracujícího v radarové stanici. To vše autorka okořenila nadpřirozenem a výsledkem je působivá kombinace napínavého příběhu vzbuzujícího zvědavost a tísnivé atmosféry. Na rozdíl od skutečné Djatlovovy expedice, se však tentokrát dozvíte, co se doopravdy stalo...

Kořist je zajímavou směsí duchařiny a detektivky, na jejímž poli je Yrsa ostříleným hráčem. A jde to znát. Od začátku před čtenáře skládá jeden drobeček za druhým, nutí ho číst dále a bádat, co za jednotlivými linkami a podivnostmi stojí. Ty ač na samotném počátku vypadají zcela nevinně a obyčejně, vás velmi rychle začnou znepokojovat. Doporučuji číst za tmy, nejlíp sami doma a věřte, že čtení nabere úplně jiné obrátky.

V tomto případě to není o tom, si oblíbit postavy, ale spíše si užívat tu jízdu a objevovat, co za vším stojí. I když to zpočátku vypadá, že se některé části příběhu vůbec neprotnou, nakonec se všechny linie postupně přibližují, až na samotném konci zapadnou v jeden ucelený obraz.

Yrsa má vše dobře promyšlené a v závěru vám naservíruje vysvětlení, kdy otazníky ve vaší hlavě zodpoví do posledního. Celé rozuzlení nabralo nečekaný směr a knize dodalo mnohem větší detektivní ráz, než bych očekávala. Ve výsledku celá duchařská část ustoupila hodně do pozadí a ač to byl skvělý nástroj k budování tlaku na čtenáře, najednou působila tak trochu navíc. To je však jediný drobný vroubek v tomto jinak velmi povedeném thrilleru.

Hodnocení: 80%

Za knihu k recenzi moc děkuji Gradě a nakladatelství Metafora.

4 12.05.2023

Osud svedl dohromady trojici přátel - Petra, který je i přes veškerou snahu neuvěřitelný smolař, Tomáše, který chodí na vysokou a vymetá jednu párty za druhou, a Libora, který je tak trochu podivín a flákač. I když se na první pohled zdá, že tohle nemůže fungovat, ti tři na sebe nedají dopustit a společně se rozhodnou uskutečnit jeden bláznivý nápad - vyloupit byt věčně opilého souseda. Protože když se všechno dobře naplánuje, nemůže se přeci nic stát, nebo ne?

Vodní meloun je tak trochu jiná detektivka. Začátek je hodně pozvolný, a narozdíl od klasických kriminálek vás autor velmi dobře seznamuje s postavami. Nechá vás nahlédnout do jejich minulosti, přítomnosti, i toho, co se jim honí hlavou. Osud každého z nich je jiný, zajímavý, a přesto by každá z postav mohla být i jedním z vašich známých, sousedů či přátel. Trochu nečekaně tak kniha nabídne i prostor k zamyšlení nad životem, náhodami i osudem.

Pak ale přichází několik událostí, které se sejdou se špatným nápadem. Příběh se zamotává, nabírá spád a detektivní nádech. Na scéně se objevuje také detektiv, ale ani on není jen obyčejnou figurkou na šachovnici - nahlédnete do jeho soukromí a budete sledovat, jak postupně rozmotává klubko událostí.

Celý příběh má lehce melancholický nádech a nabízí tak trochu jiný pohled na zdánlivě obyčejný případ. Nutí čtenáře přemýšlet, ale zároveň pokračovat dál a dál, protože budete chtít, jak nakonec každý z kamarádů dopadne. Přestože nenabízí dramatický děj ve zběsilém tempu, ani akční scény nebo nepředvídatelné zvraty, můžu vám tak garantovat, že Vodní meloun s přehledem slupnete za jedno odpoledne. I když jsem v určitých pasážích trochu pochybovala nad kroky některých postav, užívala jsem si ten neobvyklý přístup autora a ve finále mě čtení opravdu bavilo. Kniha byla příjemným překvapením a dávám bod i za povedenou obálku.

Hodnocení: 80%

Za knihu k recenzi moc děkuji autorovi.

1 02.05.2023

Fantasy, v němž knihy ožívají. V němž jsou knižní hrdinové skuteční a mohou navštěvovat reálný svět. Mohou být vaši přátelé, lásky i vaši zapřísáhlí protivníci. To je Litersum, odkud pochází Malou - potomek člověka a knižního padoucha. A právě díky tomuto neobvyklému spojení získala magické nadání a dokáže spisovatelům krást jejich nápady. Jenže i když se snaží své schopnosti využít pro dobro lidí i knih, ocitne se v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Padne na ni podezření, že kromě nápadů krade autorům také život a v patách jí není nikdo jiný, než mladý, pohledný, ale taky neskutečně protivný detektiv ze Scotland Yardu.

Litersum je jako závan čerstvého větru. Po dlouhé době opravdu originální svět i neotřelý systém magie, který našponuje zvědavost čtenáře od samotného začátku. Nabízí opravdu neskutečné možnosti, zajímavé postavy a autorce se ho podařilo velmi dobře vybalancovat - magie funguje, má své hranice i protiváhu. Škoda, že vzhledem k rozsahu knihy, to byla jen taková rychlá exkurze a autorka nevyužila postavy, které čtenáři z knih opravdu znají.

Průvodce Litersem vám bude dělat sympatická Malou, která navíc vlastní svérázného kocoura, a již zmiňovaný protivný detektiv. Je to dvojice, která baví, ale zároveň jejich vztah nebyl příliš uvěřitelný. Vyvíjel se hodně rychle, a pokud čekáte klasickou hate/love romantickou linku, tohle je spíše slabý odvar. Radovat se ale mohou fanoušci "vynucené blízkosti".

Další část příběhu tvoří detektivní linka, které obálka slibuje jen špetku. Na to pozor - není jí špetka, ale rovnou celá lžíce a line se doslova celým příběhem. Pro milovníky detektivek je to rozhodně plus, ale pro jiné to může být nepříjemné překvapení. Zápletka je však dobře vymyšlená, není prvoplánová a autorka dokáže místy čtenáře povodit za nos. Nakonec vygradovala do šťavnatého finále, u kterého jsem litovala jen toho, že uběhlo jen během několika málo stran.

Hodnocení: 75%

Za knihu k recenzi moc děkuji Albatros Media.

2 02.05.2023

Krutá vražda taxikáře, mrtvola ukrytá dlouhé dny v posteli, pohřbení zaživa i střelec s kuší. To je výčet jen některých zločinů, které se v posledních desetiletích staly na Ostravsku, a které vykreslují, jak v tomto regionu vypadaly divoké devadesátky a první roky nového tisíciletí. Drogy, chlast a bující násilí. Přesně na tak vypadá krimijízda s Ivanou Žákovou.

Předtím, než se Ivana Žáková pustila do psaní knih, dlouhé roky pracovala jako novinářka. Prošla redakcemi hned několika deníků jako je například Blesk, a věnovala se mimo jiné i psaní krimi rubrik. Tato práce ji samozřejmě ovlivnila, a to nejen tím, že jí umožnila nahlédnout pod pokličku mnoha kriminálních případů, ale i v jejím stylu psaní.

Hned, co nahlédnete do do knihy a přečtete několik stran, je jasné odkud vítr vane. Všechny případy jsou strukturované více méně jako kriminální články z novin, za mě tedy bohužel spíše z těch bulvárnějších plátků. Na jednu stranu vám tak mohu slíbit extrémní čtivost a určitou míru zábavy, na stranu druhou autorka jen klouže po povrchu jednotlivých zločinů a často chybí důležité detaily.

Za mě je totiž doslova školácká chyba psát o vraždě a zapomenout zmínit, kdy že se to vlastně stala. Pokud tedy případy vyloženě neznáte, budete muset o přesné info požádat strýčka googla. U dalších případů to zase vypadalo, že je Žáková jaksi zapomněla dopsat nebo tu kapitolu chtěla mít hodně rychle za sebou. Rozuzlení případu nebo odsouzení pachatele dokázala mnohdy shrnout do tří vět a mně ten závěr zkrátka chyběl. Bulvární nádech pak knize dodávají také různé fonty i titulky, které mají zdůraznit ty nejvíce šokující části.

Spíše než velké množství informací, které byste možná čekali, se tak připravte na rychlou přehlídku případů obohacené o pocity všech zúčastněných. I přesto vám ale můžu slíbit, že nudit se nebudete a možná se dozvíte o zločinech, o nichž jste až do nynějška neměli ani ponětí.

Hodnocení: 50%

Za knihu k recenzi moc děkuji Albatros Media.

4 02.05.2023

Šestnáctiletá Olivia Priorová je od narození němá. Kromě hlasu postrádá i své rodiče a aby toho nebylo málo, vídá přízraky. Od útlého dětství se protlouká a žije v Marilance, útulku pro mladé, opuštěné a nechtěné. Život jí však ze dne na den obrátí naruby dopis od strýce, o němž nikdy neslyšela. "Přijeď domů, drahá neteři," stojí v něm. A tak se Olivia vydává se na panství Gallant, do prapodivného domu plného tajemství, před nímž ji deník její vlastní matky varoval

Pomalé tempo, tajemná atmosféra, poetický jazyk a hrdinka vybočující z davu. Že vám to něco připomíná? Ach, ano, to stejné by se totiž dalo říct i o Addie LaRue. Podobné prvky, avšak zcela nový příběh v lehce hororovém kabátku.

Stejně jako Addie, má i Olivia jeden velký handicap. Nemá svůj hlas a mnozí ji často odmítali vyslyšet, i když se jim snažila něco říct. Přesto ji to nezlomilo, ba naopak, vybrousilo to její tvrdost tak, že se před něčím jen tak nezlomí. Je zarputilá, odhodlaná, odvážná, ale i pošetilá. Není to hrdinka, kterou budete bezmezně milovat, spíše působí jako závan čerstvého vzduchu, stejně jako celá kniha.

Plyne pomalu, jedno tajemství střídá druhé a postupně odhaluje jednotlivé střípky tak, aby vše nakonec utvořilo jeden ucelený obrázek. Krásné ilustrace, které jsou nedílnou a důležitou součástí příběhu a zpočátku vám budou připadat jako hezké, ale podivné, na konci dostanou jiný rozměr.

Schwab pomalu buduje pochmurnou atmosféru s děsivým nádechem. Nečekejte zvraty, závratná dramata. Všechno pěkně pomalu, popsané s neuvěřitelnou lehkostí krásného a květnatého jazyka, který je pro Schwab typický. Svým způsobem jednoduchý, pro někoho možná i předvídatelný příběh si však dokáže udržet pozornost, a to i díky deníkovým zápiskům a krásného a netypického vizuálního zpracování. Závěr bych si dokázala představit delší, propracovanější, ale zklamaná jsem nebyla a hlavně si i tentokrát Schwab dokázala pochmurný vibe udržet až do samotného konce.

Hodnocení: 80%

1 28.03.2023

Calypso je siréna a když chce, jejím půvabům dokáže jen málokdo odolat. Jenže v minulosti zaprodala kus své duše, a ne jen jednou. Rovnou třistakrát. Po sedmi letech se u ní doma zjevuje Handlíř - nelítostný vyjednavač, vílí král i muž, který jí zlomil srdce, a požaduje splacení všech dluhů. Calypso mu tak chtě nechtě musí pomoci přijít na to, kam ve vílím světě mizí bojovníci a proč se zpět vrací jen ženy s děsivými nemluvňaty

Americká autorka Laura Thalassa vás zavede do světa, odkud nevede cesta ven - tedy minimálně do té doby, než otočíte poslední stránku knihy. V rychlém sledu se proplétá minulost s přítomností, a po malých střípcích se dozvídáte informace nejen o světě, kde se to nadpřirozenými bytostmi jen hemží, ale i tom, co stojí za složitým vztahem Calypso a Handlíře.

Určitě nečekejte nějakou promyšlenou worldbuildingovou záležitost. Zápletka není složitá a tento příběh na romantické lince stojí i padá. Chemie mezi hrdiny ale v tomto případě funguje, a funguje dobře. Handlíř je to prototyp chlapa, který si vás omotá kolem prstu - temný, záhadný, sexy. Jeho charakter mě zkrátka bavil a dialogy s Calypso měly šťávu. I samotná Calypso měla něco do sebe, rozhodně už kvůli své příslušnosti k sirénám, s nimiž jsem se u hlavní postavy setkala poprvé. Navíc neměla jednoduchou minulost a příběh se díky tomu dotkne i několika vážnějších témat.

Říše víl je drsný svět. Jak možná tušíte, právě tam se bude odehrávat to hlavní drama, i když v tomto díle k němu jen lehce přičichnete. Celé uspořádání hodně připomíná Dvory S. J. Maas, což Rapsodii ubralo na originalitě. Naopak kladem celé knihy je dobré a svižné tempo, kdy se neustále něco děje. Konec mohl mít větší grády, nicméně stále je to první díl a to nejlepší na nás tak pravděpodobně teprve čeká.

Pokud se chcete odreagovat, tohle je ta správná volba. Temnější atmosféra, zábavné postavy a po dočtení budete chtít více. Naštěstí pro nás - druhý díl vychází už koncem dubna.

Hodnocení: 85%

6 22.03.2023

Magická univerzita plná ještě magičtějších potvor říznutá steam punkem - tohle je prostředí, v němž budete sledovat osudy dvou hlavních hrdinek. Introvertní, inteligentní, avšak snadno ovlivnitelné objevitelky Elenis a extravagantní, extrovertní lovkyně Rianet, přezdívané Karmína, s pořádně prořízlou pusou. Obě se snaží úspěšně získat bakalářský titul, ale aniž by to zamýšlely, zamotají se do událostí, které dalece přesahují rámec bakalářských projektů.

Autorka vás zavede do rozjetého děje a originálního prostředí, jež si promyslela do nejmenších detailů. Obojí na vás sype z rukávu pomocí barvitých popisů a fantazie vám tak pojede na plné obrátky. Každá z postav měla svůj cíl, své skryté úmysly a za tím si šla, ale trvalo mi notnou chvíli, než jsem si ve všem udělala pořádek a do knihy se ponořila.

Obě hlavní postavy z počátku nejsou až tolik výrazné a chyběl mi někdo, kdo by vše opravdu táhl. Zhruba v polovině knihy konečně jednotlivé dílky skládačky začaly zapadat do sebe a události nabraly spád. Možná v tom bylo i to, že mi chybělo nějaké ukotvení světa - měla jsem zmatek v tom, jak magie funguje a co od ní můžu očekávat.

V určitou chvíli převzala do svých rukou otěže Karmína, a můžu říct, že ta holka funguje. Je výrazná, impulzivní, vtipná a i když místy jednala trochu nesmyslně, bavila mě. Upozadila Elenis, která v jejím zářném světle zapadala do stínů. Máme tady ale i pár zajímavých mužských charakterů, které děj oživily. Myslím, že právě jednotlivé vztahy a i samotné dialogy Karmíny a Elenis se daly více rozvinout. Za prvé by mi nejspíš více přirostly k srdci a za druhé se některé scény posouvaly vpřed až příliš rychle.

Závěr je překvapující, ale i ten uběhl jako mávnutím proutku a neměl čas ve mně rezonovat. Celkově tak Rogenovo oko přináší dobře fungující svět se spoustou úžasných magických příšerek, v němž by si postavy zasloužily více prostoru. Protože právě ony rozhodně mají co říct.

Hodnocení: 60%

Za knihu k recenzi moc děkuji autorce.

1 22.03.2023

Max je soukromý detektiv, který se s tím vůbec nemaže. Je chytrý, sarkastický, a přestože nemá rád zbraně, jen tak něčeho se nezalekne. Když mu tedy přímo do jeho kanclu v Praze nakráčí krásná dáma v červeném, kterou vzápětí nachází v kaluži krve, okamžitě začíná jednat. A možná před ním stojí daleko složitější případ, než by se na první pohled mohlo zdát

Vzhledem ke krátkému rozsahu knihy, jde autor rychle k věci. Už od začátku servíruje syrovou českou atmošku bez příkras, v dalším momentě vás odzbrojí svým humorem a pak už nebudete mít čas spočinout. Jakmile se totiž kolečka jednou dají do pohybu, budete s Maxem lustrovat jednoho podezřelého za druhým, jezdit z místa na místo. A tady doporučuji dobře dávat pozor, protože těch postav na poměrně malém rozsahu nepotkáte zrovna málo.

Max se toho nebojí, a když má příležitost, okamžitě ji chytne za koule (doslova). Na vyšetřování ale není sám. Po ruce má i počítačového mága Kryštofa a bývalou vojačku Lindu, kteří se do vyšetřování pouští se stejnou vervou jako Max. Jejich trojlístek je dost nesourodý a možná právě proto tak dobře funguje. Kniha má navíc krátké svižné kapitolky, takže vše pěkně odsýpá.

Celá zápletka je řádně zamotaná a zároveň velmi dobře vymyšlená. Podezřelých je hned několik a mně nezbývá než konstatovat, že tentokrát si mě Tonda povodil jak cvičenou opičku. Kdo za vším stojí, jsem nejen neodhalila, ale ani mě nenapadlo se tím směrem podívat! Nezbývalo mi než kroutit nevěřícně hlavou, jak dobře to vymyslel.

V tomto ohledu má kniha vše, co má správná detektivka mít. Silné postavy, zajímavý případ, svižný děj i šokující rozuzlení. K úplné dokonalosti tomu tak chyběla jen kapka. Scény se občas míhaly tak rychle, až jsem měla problém se do příběhu naplno ponořit. Než jsem se stihla nadechnout, už jsem byla zase jinde. I tak to ale pro mě bylo zajímavé a originální čtení. Nemohu tedy jinak, než Maxe a jeho svérázné vyšetřovací metody doporučit.

Hodnocení: 80%

Za knihu k recenzi moc děkuji autorovi.

3 22.03.2023

(SPOILER) Královna mrtvol vás zavede do Philadelphie 50. let 19. století. Do doby, kdy všechno bylo složitější a spoustu věcí lidé prováděli ve skrytu stínů A právě v duchu temnoty a ponurosti se nese i celá kniha, protkaná surovými a nechutnými popisy, kterou vás provede mladá a nebojácná Molly Greenová.

Tohle je přesně tak dekadentní, jak slibuje obálka a toužíte-li číst v rámci YA něco kapku drsnějšího, blahopřeji - tohle je to, co hledáte. Molly je inteligentní, odhodlaná a chce přijít na kloub smrti své drahé kamarádky. Nejednou se proto rozhodne překročit hranice svého strachu a příběhem se tak vine lehká detektivní linka. Pak tady máme práci pro Mollyinu drahou tetičku - shánět po nocích mrtvoly není zrovna pro lidi s lehčím žaludkem a je to o to zajímavější, když si člověk uvědomí, že právě tohle se v minulosti opravdu dělo Vykradači hrobů zažívali zlaté časy, nabubřelá společenská smetánka skrývala svou pravou tvář, prostituce bujela a studenti se potají s mrtvolami zavírali na pitevny.

Kromě Molly se můžete těšit i na další zajímavé postavy, které jsou nejen uvěřitelné, ale vzbudí ve vás emoce - budete je milovat i nenávidět. Z těch mužských rozhodně stojí za zmínku Tom, který se stane Mollyiným průvodcem, přítelem, a přestože to s jeho jednookou tváří není typický krasavec, věřte, že si ho více než oblíbíte. Kromě hniloby, která se line okolo mrtvých lidských těl, tu ale mnohdy najdete i zajímavé lidské příběhy. Kniha rovněž nastíní, jak to v minulosti v mnoha ohledech měly ženy těžké. Být v tehdejší době inteligentní, mít vědomosti lepší než muži, to bylo nebezpečné - vzbuzovalo to nedůvěru, obavy i výsměch. O to více ale budete Molly fandit a obracet jednu stránku za druhou.

Místy jsem sice vývoj děje dokázala předvídat, ale zrovna zvraty a překvapení nejsou v tomto případě to, oč tu běží. Královna mrtvol je prvé řadě příběh o odhodlání, lidské vůli, dekadenci i zlu, která potěší všechny milovníky atmosféry viktoriánské doby.

Hodnocení: 85%

Za knihu k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský.

2 22.03.2023

Člověk by si po záplavě severských krimi a thrillerů skoro myslel, že na jihu už se vraždy ani nedějí. Když tedy Obřad trochu netradičně nabídl jako místo činu prosluněné Španělsko ve spojení s okultními praktikami, získal si moji pozornost. Bohužel ale ani atraktivní kulisy nemusí být zárukou kvality.

Vyšetřovatelka Elena není ani tolik temperamentní jako spíše alkoholička. Samozřejmě má pořádně pohnutou minulost, a tak se ze všeho nejraději oddává samotářskému životu a alkoholu. Vraždám se nedá upřít jistá originalita minimálně ve způsobu zabití oběti. Tu však tři autoři ukrytí za pseudonymem pohřbili v šedi nezajímavého vyšetřování týmu složeného z vesměs nesnesitelných rádoby elitních policistů, kteří nejen že nevěří jeden druhému, ale ani nejsou schopni dát si dvě a dvě dohromady.

Začátek knihy se díky tomu neskutečně táhl, příběh se mi zdál nesourodý a jen jsem čekala, kdy se to konečně zlomí. To se k mé úlevě stalo zhruba v polovině knihy, kdy děj konečně začal mít spád, a zdálo se mi, že se autoři chystají zabrouzdat trochu hlouběji do problematiky romského etnika. Tady nakonec zůstal potenciál nenaplněn a příběh plný přešlapů vyšetřujícího týmu se tak nakonec pomalu překlenul do zběsilého závěru.

Zběsilý, ano, to je opravdu to správné slovo. Jak jinak totiž definovat minimálně tři zvraty během dvaceti stran? Ani o překvapení se tady naneštěstí mluvit nedá, protože záměry autorů byly většinou velmi průhledné. K tomu si připočtěte další fatální chyby vyšetřovatelů a máte z toho hořkosladký konec Sladký z toho důvodu, že už to konečně máte za sebou. Pro mě zatím největší zklamání roku.

Hodnocení: 40%

Za knihu k recenzi moc děkuji Knihy Dobrovský.

1 22.03.2023

Sériové vraždy, útěk z vězení, důlní neštěstí ale i nikdy nevyřešená vražda. To vše je součástí Skutečných zločinů po Česku, jež vytvořil elitní vyšetřovatel ve výslužbě Miloš Vaněček a ředitel Muzea Policie ČR Radek Galas. Čtenáře společně provádí dvanácti významnými případy českého zločinu od počátku 20. století až po 90. léta, které doplnili řadou dobových dokumentů a fotografií.

Kniha rozhodně dokáže zaujmout svou rozmanitostí i tím, že se zabývá i méně veřejně známými případy české kriminalistiky. O řadě z nich jsem slyšela poprvé vzhledem k tomu, že se jednalo o případy staré i více než 100 let, byla to skvělá sonda do minulosti a toho, jak se v té době vyšetřovalo. Člověk nahlédne do zápisků tehdejší doby a mnohdy se až pousměje nad tím, jak omezené možnosti tehdy kriminalisté měli.

Autoři rozhodně nešetřili detaily a neváhali se u jednotlivých případů více rozepsat, nastínit postupy, či seznámit čtenáře s policejní hantýrkou. Kniha tak měla velmi dobrý náběh stát se výborným průvodcem českým zločinem, kdyby ovšem nebylo nešťastně zvolené formy. Řada materiálů, z nichž Galas a Vaněček čerpali, pochází z archivů a bohužel to při čtení lze hodně znát. Servírují vám suchá fakta, a nemohla jsem si pomoct, ale lehce jsem v tom cítila i to, že oba autoři jsou policisté, kteří používají hodně specifické vyjadřování. Chvílemi jsem si tak připadala jako když v práci čtu policejní tiskovku - hromada slov a jen málo opravdu záživných informací. Tohle mi celkový dojem z knihy dost pokazilo, protože jsem se nemohla začíst a případy jsem si musela dávkovat. I tak jsem se mnohdy přistihla, jak myšlenkami unikám jinam nebo text pořádně nevnímám.

Čtení ale nelituji, protože jsem se dozvěděla řadu nových informací a plusem je i zajímavá obrazová příloha, která případy hezky doplňuje. Upozorňuji, že místy ale rozhodně není pro slabší povahy.

Hodnocení: 60%

Za recenzní výtisk moc děkuji Albatros Media.

1 28.02.2023

Ve volném pokračování autorčina románu Jménem mojí sestry sledujeme životní cestu Ester, dvojčete Soničky. I ona prožívá své radosti a hlavně starosti, snaží se přežít rány osudu, najít lásku a špetku štěstí. Zuří ale druhá světová válka a člověk nemůže tušit, co přinesou zítřky…

Přestože jsou Ester se Soničkou dvojčata, obě se snad nemohou více lišit. Ester je komplikovaná mladá žena se zraněnou duší. Její životní sen se jí rozpadl v prach a do toho zažívá těžkosti, které s sebou nevyhnutelně přináší válka. Autorka skvěle vykresluje vesnické prostředí a nastiňuje atmosféru tehdejší doby. Nedostatek potravin a jejich příděl na lístky, vztek vojáků po atentátu na Heydricha, vesnické šarvátky, pomluvy, ale i snahu si pomáhat nebo ostrý smysl pro humor, který lidem pomáhal se přenést přes tehdejší tíživou situaci.

Osud Esty byl trnitý, nesla si s sebou hluboké šrámy a nebylo s ní snadné pořízení. O to více oceňuji schopnost autorky vtáhnout do děje a čtenáře zaujmout, protože i když jsem s Estou mnohdy nesouhlasila a cestu k ní si hledala dlouho, četla jsem doslova jedním dechem. Kromě ní tady najdete i spoustu jiných postav, které jsou velice uvěřitelně popsány. Nikdo není jednoznačně dobrý, či špatný, protože to byl tehdy málokdy. Lidé se zkrátka snažili přežít a spoustu z nich poháněl strach o sebe i jejich blízké.

Poslední třetina knihy má rychlý spád. Události gradují, nabývají na dramatičnosti a v tu chvíli bylo jen velmi těžké se odtrhnout. Moc oceňuji, že autorka příběh postavila na skutečných základech, na vyprávění vlastní babičky i pamětníků, protože to, jak moc dobře je s prostředím seznámená je z románu hodně znát. Malé minus snad musí dát jen Estě samotné za to, jak se rozhodla na úplném konci příběhu - to se mi četlo hodně těžce. Přesto ale opět skvělé čtení a už teď se těším na další knihy autorky.

Hodnocení: 85%

Za knihu k recenzi moc děkuji autorce.

2 28.02.2023

Jérôme Loubry patří mezi ty autory thrillerů, které jejich pověst předchází. Ve svém nejnovějším díle Krvavé stíny vás zavede do maličké a odlehlé vesnice s příznačným názvem Smrthora, jehož původ sahá až do daleké minulosti.

Loubry vám hned z počátku proplétá dvě hlavní dějové linky. V jedné z nich sledujete novopečenou novinářku Camille, která míří do Smrthory a doufá, že v cíli najde námět na pořádný trhák. V té další zase kroky čerstvě jmenovaného náčelníka policie Juliena, jež má svůj tajný úkol.

Věřte, že po celou dobu bude Loubry zkoušet, jak moc dobře dáváte pozor. Vyniká svým uměním velice dobře dávkovat informace. Nabídne vám je po malých drobečcích, díky nimž si po celou dobu zaručeně dokáže udržet vaši pozornost. Už od počátku nebudete mít ze Smrthory vůbec dobrý pocit, i když si zároveň budete říkat, že se toho přeci až tolik neděje. Vesnice má značně krvavou minulost spojenou s vyvražďováním čarodějnic, které ve středověku místní shazovali z nedaleké skály. Může snad za všechny ty podivné události, nad kterými zůstává rozum stát, magie?
Loubry vás bude ždímat, napínat, nutit přemýšlet i pochybovat. I přesto vám ale zanechá dobře ukrytá vodítka, díky nimž se vše nakonec vysvětlí, a věřte, odpověď dostanete na všechny otazníky ve vaší hlavě. Do jednoho.

Autorovi se rozhodně nedá upřít konzistence. Román nemá hluchá místa, je napínavý přesně na těch správných místech a dočkáte se i několika zvratů. Některé byly nečekané méně, jiné více, to už záleží jen na vás, jak moc budete pozorní. V poslední třetině věci rychle nabírají spád a při odhalení do sebe vše zapadne jako jedno velké puzzle. Za sebe možná dokonce doporučím nad knihou až tolik nepřemýšlet, protože se pak připravíte o ten dokonalý wow efekt v závěru, který Loubry jistě zamýšlel. Za mě ale i tak více než povedená záležitost a další díla autora si moc ráda přečtu.

Hodnocení: 80%

Za knihu k recenzi moc děkuji Gradě a nakladatelství Metafora.

6 13.02.2023

Oblíbená americká autorka historických románů Ruta Sepetys tentokrát přibližuje, jak vypadal život běžných lidí v Rumunsku v roce 1989, před pádem komunismu a pod vládou neblaze proslulého Nicolae Ceauşesca. Více než dvě desítky let trvalo, než se jeho diktatuře rumunský lid vzepřel a právě to, co k tomu vedlo, vám Ruta zprostředkuje díky příběhu obyčejného mladého mladíka, sedmnáctiletého Cristiana Florescu.

Nedostatek jídla, elektřiny, vody, strach, izolace a brutální tajná policie, takzvaná Securitate, jež byla prodlouženou rukou režimu, sužovala Rumuny bolestivě a tvrdě. Mnoho lidí z řad běžných občanů jim donášelo informace všeho druhu, ať už pod pohrůžkou násilí, či v očekávání nějakých výhod. Většina z těchto civilistů jen chtěla ochránit své blízké a žít normální život, i když v té době byla jejich představa o normálnosti poněkud jiná, než ta naše nyní.

To vše věrohodně a velmi poutavě dokázala Ruta ve svém románu zachytit. Krátké kapitoly, velice jednoduchý styl a události, které nabírají rychlý spád vás budou nutit obracet jednu stránku za druhou. Připravte se na vlnu emocí, které vás při čtení bude svírat. Jak je možné, že něco takového se mohlo dít tak dlouho. Ta realita je zkrátka děsivá…

Už rozumím tomu, proč je Ruta tak oblíbená, protože ta atmosféra doby na vás z její tvorby doslova dýchne. Budete vše prožívat s Cristianem, stejně jako on milovat jeho drahého buna - dědečka, a spolu s ním toužit vzepřít se režimu a bojovat. Ruta vše zpracovala opravdu uvěřitelně, a navíc se zaměřila na část dějin, o které se u nás až tolik nemluví. Sama jsem při čtení měla potřebu si dohledávat další informace a toužila se dozvědět se více, což si myslím, že je obrovské plus - dokáže vás pro danou tématiku opravdu nadchnout a ocenila jsem i obrazovou přílohu. Rozhodně to není poslední kniha, kterou jsem od autorky četla a už teď se těším na další. Moc doporučuji!

Hodnocení: 95%

Za knihu k recenzi moc děkuji Albatros Media.

10 07.02.2023

Fantasy s draky ve mně vždy probudí nostalgii, protože si vzpomenu na dobu, kdy jsem jako teenager četla Odkaz dračích jezdců. A Dračí dcera má přesně ten podobný vibe, i když je mnohem pohádkovější, jednodušší a kratší.

Hlavní postavou je mladičká a osiřelá služebnice Milla, která stane svědkem vraždy. Po neznámém cizinci, v němž před jejíma očima vyhasl život, zůstane v keřích skrytá brašna skrývající podivný obsah - čtyři dračí vejce. Milla se tak stává jejich opatrovnicí a aniž by to zamýšlela, je svědkem chvíle, kdy se na Arcosi vrátili draci.

Jak je vám asi jasné, takového draka člověk příliš dlouho neutají a mladé Mille se tím pochopitelně velmi rychle obrazí život vzhůru nohama. Rozbíhá se tak dobrodružný příběh, v němž máme klasickou kladnou hradinkou i typického archetypálního záporáka, který touží po moci a dracích (jak jinak). Tempo je docela pomalé, nicméně styl vyprávění je hodně jednoduchý a kniha se čte velmi dobře.

Připravte se ale, že tohle je kniha opravdu určená pro mladší čtenáře. Člověk tak nemůže očekávat do každého detailu promyšlený svět, ani potoky krve či hory mrtvol spálených dračím ohněm na uhel. Spíše se můžete těšit na oddechovější příběh o tom, jak zhoubné může být, když někdo touží za každou cenu po moci. A samozřejmě na vás také čeká spousta chvilek s draky. Jako plus rozhodně hodnotím to, že některé z postav prodělaly i lehký vývoj a autorka se také lehce a nenásilně dotkla tématu rasismu a dělení společnosti. Není to kniha, která by vás v něčem šokovala, překvapila, ale dostanete přesně ten pěkný pohádkový příběh plných draků, který na první pohled slibuje obálka.

Hodnocení: 65%

Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Cosmopolis a Gradě.

31.01.2023

Zloděj duší je fantasy z českého prostředí doslova nabitá akcí, jejímž dějem se proplétá výrazná detektivní linka. Veronika Bachová je čarodějka, která žije sama se svou pubertální sestrou a občas se přichomejtne při vyšetřování kriminálních případů, s nimiž si policie neví rady. Nejinak je tomu i tentokrát, a připravte se, že se jedná o pořádný masakr - přesněji řečeno Vinohradský masakr.

Autorka v tomto případě na nic nečeká a čtenář se tak okamžitě ocitá na místě činu. Seznamuje se tak s policistou Markem, který Veroniku požádal o pomoc. Děj je pěkně dynamický a bude vás vyskakovat jedna záhada za druhou. Velmi brzy také na scénu přichází Veroničina mladší sestra Eliška, pro níž je tak trochu mámou i otcem dohromady. V tomto případě se však jedná o velice jiskrný vztah, kdy se bohužel téměř nedočkáte ničeho jiného než hádek.

Než se nadějete, příběh vyeskaluje úplně do jiných rozměrů - připravte se nebezpečné démony, tajemné rodové sídlo Hekabru, čarodějné intriky a velkou spoustu magie. V tomto ohledu by příběhu prospělo, kdyby autorka trochu zbrzdila. Valilo se toho mnoho, ale řada věcí nebyla dotažená, promyšlená. Svět v tu ránu přestával fungovat. Magie jako kdyby neměla mantinely, dokázala cokoliv a zároveň nic, do toho tady máme očarovaného smrtelníka, po němž se nikdo neshání a v pozadí čarodějnou společnost, která míchá kartami. A také ty všudypřítomné hádky…

Velký rozkol ve mně začal v momentě, kdy hlavní hrdinka jednala bez ohledu na nebezpečí své i okolí, a to hned v několika případech. Touha vyřešit věci, byla větší než ochránit ostatní a odnášeli to všichni okolo. Na to, že měla být Veronika ta rozumná, jednala ztřeštěně, impulzivně a bezohledně.

Originální, povedené prvky, i zajímavou krimi linku tady bohužel nepovedené vztahy tříštily napadrť. Ač tedy pro mě zpočátku příběh vypadal velmi slibně, nakonec moc nefungoval a na další návrat do Hekabry se proto už nechystám...

Hodnocení: 50%

Za knihu k recenzi moc děkuji autorce Martině Hohenberger.

3 31.01.2023