Knihontýnka komentáře u knih
"Holčičí" čtení, které neurazí, ale výrazně nezaujme. Ale když člověk nečeká víc, není to špatný.
Jako bych už to někdy četla... Asi tak stokrát. Ale co. Má to spád a hlavní hrdinové jsou Mirkové Dušínové tělem i duchem.
Na Pratchettovi jsou nejlepší jeho vtipy určené "pro zasvěcené". A tenhle díl není výjimkou. Velký třesk a řecká mytologie ppd dohledem Mrakoplaše? BYLA JSEM U TOHO. (!!!!)
První část knihy se hodně táhla, nakonec ale další části přinesly skvělou akci. Motivy jednotlivých postav mi ani na konci nedávají moc smysl. Jinak bych i bývala dala ****.
Je to milé, vtipné a nezatěžující. Víc nečekejte a nebudete zklamáni.
Sama sebe překvapuji tak vysokým hodnocením. Jak to na začátku bylo zoufalý a zoufale blbý, v prostředku k odložení zoufalý a zoufale pubertální, na konci to bylo zoufale akční a vlastně i docela dobrý. Taková kniha, co vás donutí, abyste ji dočetli, i když nevíte, jestli chcete.
Po přečtení tohoto dílu už jsem si třetí nepořídila. Víte, jak někdy člověk čte knížku nebo kouká na film už jen proto, aby zjistil, jak to skončí? Tak to mě v tomhle případě v průběhu čtení druhého dílu dokonale přešlo. Přitom to není úplně špatné, jen se mi prostě nepodařilo sžít s hlavními hrdiny.
Musím se přiznat, že mě to nějak zvlášť nechytlo, připadá mi to takové upatlané, polepené, poskládané. Vlastně dost podobné těm rmutům, co hlavní hrdiny ohrožují.
Jedna z nejskvělejších knih poslední doby. Jen přebal se moc nepovedl. Nebýt chlápka v knihkupectví, který mě na ni upozornil, bych si jí vůbec nepořídila. Je to zas konečně něco alespoň trochu nového. Doporučení posílám dál.
Tohle je jeden z mých nejmíň oblíbených dílů Zeměplochy. Ani nevím proč. Možná je to tím, že jsem nikdy nebyla v Austrálii. Nebo tím, že je mi vždycky Mrakoplaše vlastně líto, protože všechno odnese :).
Není to žádná velká literatura, spíš taková jednohubka do mhd. Ale mám ty kluky démonický ráda a má to švih.
Nemohla jsem se do toho začíst, fakt jsem se snažila. Prostě jsme si s Nadací nebyly souzeny.
Grand finale nebylo až tak grand, přiznávám. I tak jsem ale neodolala a na ebay objednala poslední knihu autorky, které se zatím nedostalo českého překladu. Prostě: Když musíš, tak musíš.
Není to žádnej Oscar Wilde, ale není to vůbec blbý, má to švih a kdo si chce přečíst něco lehkého, nezatěžujícího a má rád fantasy (a je ženského pohlaví), tak si to určitě užije. Skoro lituju, že toho Hawkins nenapsala víc.
Ta holka umí psát, ale strašně to fláká. Je potřeba trochu přemýšlet o psychologii postav a děj stavět na logických zvratech, i když je to pohádka. Škoda. A taky škoda, že ta hádanka, kterou jsme všichni uhádli už v půlce knížky, hlavní hrdinku trápila až do konce. Ještě jednou škoda. Jinak to bylo super. Konec hlášení.
Přijde mi to opravdu zajímavé a ráda si to přečtu, ale proč to má tak odpudivou ošklivou obálku?
Klasika, která se dnes může zdát stokrát zopakovaná. Ukazuje ale, že jediné, co může moderního člověka zachránit před zkázou, je kombinace štěstí a hrdiny ochotného obětovat vše, protože lidskost je někdy slabostí. A nečinnost a dlouhé rozbory situace místo jednání můžou v budoucnu znamenat naší zkázu. Za mě geniální, byť z dnešního pohledu trochu ukecané.
Jak tady už napsala řada lidí, Jussi to umí líp. Zajímavé téma zabil, jak by se řeklo o filmu, příliš dlouhou stopáži a až příliš za vlasy přitaženým závěrem. Trvalo mi docela dlouho, než jsem se tím prokousala, protože mě zajímalo, jak to dopadne. A bohužel se ukázalo, že aplikovat "severské" vyprávění na americkou půdu není to pravé ořechové.
Mrakoplašovi jsem nikdy tak docela nepřišla na chuť. I tak ale - stejně jako ostatní díly - tohle patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla. Jen škoda, že Conina s Nijelem nedostali větší prostor. Třeba i v pozdějších pokračováních.